guardian komentáře u knih
Nevím, zda se vůbec dá hodnotit takto útlá knížka. Její přínos spatřuji především v rovině morální, nikoliv v rovině literární. Za krásné poselství ale dávám 5*, protože kniha umí opravdu pohladit po duši, jak zde už psali jiní.
Přečetla jsem si Dunu až poté, co jsem viděla film. Na knize musím ocenit neuvěřitelně propracovaný svět, zajímavý příběh. Podotknu jen, že v tomto případě se hodí číst spíš tištěnou knihu než e-book (jako v mém případě), protože se člověk může kdykoliv podívat do rejstříku, aby si přečetl, co přesně si má představit pod některými cizími slovy.
Knize bych vytkla snad jen to, že jsem se celkem často zastavovala a musela jsem dlouho přemýšlet nad tím, "co tím chtěl vlastně autor říct". To je ale o určitých preferencích, kdo má rád jaký styl psaní.
Roztomilé čtení. Docela by mě zajímalo, jak tuto knihu chápou děti v porovnání s dospělými. Zda si uvědomují ještě něco "za tím" nebo naopak ještě nejsou schopny vidět ten velký rozdíl dětského a dospělého světa, protože s tím zkrátka nemají zkušenost.
Kniha hezká, je to taková klasika, kterou by měl asi přečíst každý. Nicméně ruku na srdce, úplně nesouzním s většinou zdejších komentářů, že je to TOP a že si z této knihy udělám životní filozofii. Tím však nechci říct, že neuznávám hodnoty, které kniha vyzdvihuje, naopak! Kniha obsahuje samozřejmě krásná poselství. Jen si myslím, že existují jiné knihy, které mě za srdce vzaly zkrátka více. Možná v tom největší roli hrál styl, jakým je Malý princ napsán. Nevím.
PS: Autor sice popsal, jak jsou důležité přátelství a láska, ale za mě by se hodilo taky vysvětlit, že chování princovy květinky není úplně v pořádku. Ono to tam sice v jedné větě je, ale v celkovém kontextu to dost zapadá. Toho je škoda. V kontrastu s princovou nevinností, který o květinu chudák ještě pečuje navzdory její odtažitosti / citovému vydírání, to totiž vypadá, že je jejich vztah vlastně naprosto zdravý, ač v reálném životě by takový vztah samozřejmě nefungoval správně. To je pro mě taková velká černá kaňka.
Ale jo, fakt mě to bavilo a bylo to úsměvný. Jediný, co mě fakt rušilo, je to, že se v některých obratech autorka už dost opakovala. Stejný "vtip" / obrat / figuru (či jak to mám nazvat) používala v rámci celé knihy. Všechny postavy navíc působí podobně ironicky, resp. cítila jsem z nich podobný ironický pohled na svět. Možná záměr, možná do všech postav dala autorka kus sebe, a proto mají v některých věcech něco společného. Těžko říct. Možná jsem tam viděla něco, co tam ani není.
Většinu času jsem se sama sebe ptala, v čem přesně tkví úspěch této knihy. Ano, při čtení jsem se vážně bála a v noci mě honily příšery, ale pořád mi to přišlo na bestseller tak nějak málo. ALE... význam knihy člověk pochopí až v samém závěru, kdy čtenářovi poslední odstavce naprosto vyrazí dech. I slzy ukáply. Až na samém konci člověk pochopí hloubku, obrovský filozofický a etický přínos knihy. Celé její poselství. Totálně mě to rozsekalo na maděru, že o tom budu ještě minimálně celou noc přemýšlet. PS: Pokud se chytnete uprostřed knihy s tím, že od toho dáte ruce pryč, vydržte. To nejdůležitější vážně čeká na konci.
Klasika, co by se měla ocitnout v seznamu přečtených knih každého fandy scifi.
Ocenila bych méně zdlouhavě filozofických dialogů a více děje, včetně trochu barvitějšího konce. Filozofie je fajn, moc fajn, ale v této knize už jí na mě bylo příliš mnoho a ubíralo to ději, který měl v tomto směru mnohem větší potenciál. Námět knihy je ale super, takže proč se s hodnocením držet při zemi.
Slyšela jsem samou chválu na tuto knihu a dostala jsem mnoho doporučení. Ale abych byla upřímná - vůbec mi nesedla. Ani jsem ji nedočetla. Celé mi to přijde podané hrozně nesrozumitelně a příliš "fantaskně". Už od začátku mi vadilo, jak je hlavní postava dokonalá a všemu dokonale rozumí v podstatě od začátku. O tuto tematiku se už nějakou dobu zajímám a podle mě věci prostě takto "lusknutím prstu" nefungují. I duchovně vyspělý člověk je pořád člověk, co si musí projít spoustou věcí, aby pochopil. Ale třeba celý můj názor jen dokazuje, že já sama nejsem připravena na informace obsažené v této knize. Kdo ví.
Také jsem četla na doporučení a musím říct, že mě to vážně bavilo. Doopravdy jsem se zasmála. Upřímně. I když některé detaily mi v knize poměrně nesedly, a tak dávám jen 4*.
Další dobrá oddechovka. Cením si především toho, že se příběh odehrával napříč několika desetiletími, tudíž jsme mohli sledovat vývoj všech postav v průběhu jejich života. Stejně jako u Prvoka mi ale k dokonalosti prostě něco chybí - to něco navíc, z čeho bych si sedla na zadek.
Dobrá oddechovka. Kniha se hezky četla, ráda jsem se k ní vracela. Dávám ale "jen" 4*, protože jsem čekala nějakou větší zápletku, zvrat, poselství, myšlenku... Zkrátka něco mi tam chybělo k dokonalosti.
Můj názor již naprosto přesně vystihlo mnoho předchozích komentářů. Velké zklamání a zároveň velká škoda. Po prvním díle jsem byla natěšená, jaká Rámova tajemství odhalí další díl, ale než jsem se dostala k pasáži, která snad popisuje Rámův svět, stránky jsem začala přeskakovat "rychločtením", takže mám jen hrubou představu. Něco tak vleklého a nudného jsem dlouho nečetla (že jsem po půl roce čtení byla na 160. straně, to o něčem vypovídá). Kdyby se autoři věnovali poslední třetině knihy, kdy se očividně začalo něco dít, mohlo to být zajímavé čtení, nicméně prokousat se k tomu stojí člověka opravdu hodně sil.
Škoda té obálky a zařazení do kategorie "Pro děti a mládež". To totiž potenciálního čtenáře celkem odradí, protože obálka vyvolává dojem, že se vážně jedná o knihu řešící pubertální problémy dívek. A přitom je to vážně škoda, protože o tom to fakt není. Závažnost tématu připomínající knihy G. Orwella si rozhodně nemůže dítě nebo dospívající člověk zcela uvědomit.
Já knize tleskám, rozhodně patří mezi ty, jejichž pokračování mě zajímá. Vytkla bych jen nějaké detaily, které jsou spíše otázkou subjektivního cítění než objektivního hodnocení. Rozhodně stojí za přečtení.
Příjemné čtení, zajímavě uchopeno. Není to obyčejný příběh s přesně daným začátkem a koncem. Líbí se mi, jak jsou tytéž situace vykreslené ze dvou pohledů. Styl není náročný, což je fajn, protože se kniha dobře čte. Jediné, co mě trochu rušilo, byly některé nepříliš vysvětlené myšlenkové pochody, ve kterých jsem se občas opravdu ztratila, nicméně to může být součást autorčina stylu a čtenáře to alespoň nutí být pořád duchapřítomný. Rozhodně stojí za přečtení.
(SPOILER) První gamebook, který jsem četla. Chytlo mě to a rozhodně uvažuji o dalším díle. Nicméně dovolím si být trochu kritická. Zajímala mě struktura knihy, a tak jsem si vytvořila "pavouka možných cest", který mě jen utvrdil v mém podezření, které jsem pojala i přes to, že jsem začátečník. Příběh knihy a její možnosti totiž vlastně nejsou zas tak sofistikované, jak by se mohlo zdát. V podstatě se stačí řídit pravidly "pokud můžeš něco prohledat, udělej to", "jakmile tě kniha vyzve k použití předmětu, udělej to" a "pokud ti kniha nabízí využít šestý smysl, můžeš se spolehnout na to, že jsou věci jinak než na první pohled, tudíž vlastně předem víš o nebezpečí a tuto schopnost v danou chvíli nepotřebuješ".
Žádné možné alternativy, jako že by vás prohledávání něčeho zdrželo natolik, že byste třeba nepřežili v nadcházejícím boji (a museli se tak rozhodnout, zda vám prohledávání opravdu stojí za to!) nebo že byste jeden předmět mohli použít i jinde, a tudíž byste museli v danou chvíli zvažovat jeho použití (protože 2x stejný předmět použít nemůžete). A to je podle mě velká škoda!
Pro někoho by navíc mohlo být velice demotivující, že o osudu hrdiny v několika případech, zejména ale v samotném závěru knihy, rozhoduje pouhá náhoda (třikrát podtrženo), a nikoliv správné rozhodnutí. Může se tedy stát, že zemřete na úplném konci, aniž by za vaši smrt mohl špatný úsudek.
Četla jsem již v pubertě, takže nedokážu říci, jak náročná kniha ve skutečnosti je. Zařadila bych ji mezi náročnější čtení, ale rozhodně stojí za to přečíst. Především pak pro milovníky historie Egypta je to jedno ze základních literárních děl, která by neměla chybět ve vaší sbírce přečtených knih.
Nesouhlasím s některými níže uvedenými zápornými komentáři. Podle mého šlo v knize o znázornění dvou naprosto odlišných světů, které ale ve své podstatě splývají v jeden. Od toho název knihy. Je v tom filozofie. Tu však nenajdete, pokud jste zvyklí číst knihy "spotřebně", "tupě", aniž byste se zamýšleli nad obsahem, souvislostmi apod. Vzhledem k myšlence, která pro mě z knihy vyplývá, je znázornění těchto dvou světů žádoucí přesně tak, jak jsou popsány. Za mě 5 hvězdiček.
Níže uvedenému komentáři bych ráda vzkázala - potrefená husa?!
Za mě velká škoda. První díl (ačkoliv se tak ze začátku nejevil) byl nakonec celkem obstojným dílem, který vás především ke konci rozmetá na kusy, pokud máte jen kousek empatie. Třetí díl? Děs běs. Naprosto postrádám atmosféru prvního dílu, kdy jsem měla v noci strach jít na záchod, protože jsem měla před sebou představu cesty tunelem anebo putování po postapo městě obydleném zmutovanými monstry. Jako kdyby najednou nic z toho neexistovalo a já se ptám PROČ? První velké mínus. Druhé velké mínus? Naprosto chaotické dialogy, kdy se naprosto ztrácíte v tom, kdo co říká nebo co vlastně chtěl říct. Autor velmi často opakuje prvek nedokončených vět ve stylu: "Já jsem... My tu všichni... Co proboha...?" Až si začnete časem myslet, že hlavní hrdina schytal takovou dávku záření, že se z něj stal dement, co už ani neumí mluvit (pardon). Třetí mínus? Kniha vlastně nepřináší nic nového. POZOR SPOILER. Až na to, že se dozvíme, že venku existuje nějaký živý svět obydlený lidmi. To, jestli se k nim hlavní hrdina ale nakonec dostane a zda se mu vyplní jeho sen o životu na povrchu, nám zůstává zatajeno. Na knize je vidět určitá snaha o "aha moment", ale na rozdíl od prvního dílu tohle ve mně nezanechalo absolutně žádnou stopu.
(SPOILER) Rozhodně chytlavější než druhý díl. Začali jsme se konečně dozvídat, CO je vlastně Ráma a PROČ k nám byl vyslán (i když mi přijde, že se to dozvídáme vlastně velice stručně oproti tomu, jaký mělo téma potenciál). Od půlky knížky se to už ale zase nedá číst, moje hodnocení se tedy týká první půlky, která alespoň trochu dává čtenářovi to, co čeká od knížky ACC. Ačkoliv byla první půlka vcelku zajímavá, narazila jsem na některé věci, které mi stejně kazily dojem. (SPOILER) Např. to, že bych naprosto s ledovým klidem uvažovala o tom, že moje děti (i když nevlastní sourozenci) společně zajistí pokračování lidského druhu. Nebo že budu vlastně docela v pohodě s tím, že moje nezletilá dcera vstoupí do manželského svazku se vším všudy s o tolik starším mužem, se kterým jsem sama měla poměr. Také mluva dětí nepůsobí reálným dojmem, jelikož je příliš dospělácká. Nevím, bylo to v některých aspektech hodně neuvěřitelné. Hodnotila bych nakonec spíš 2.5*.