Gugu komentáře u knih
Odpočinkové čtení od Patrika Hartla, jak ho známe. O mezilidských vztazích, které jsou v různých podobách kolem nás. Ze začátku dost postav, ale postupně se vše usadí. Někdy tak reálné vykreslení postav a situací, že mě napadalo, zda skutečně neexistují. Kdybych měla srovnat s Radkou Třeštíkovou a jejím Veselí, tak kniha Nejlepší víkend mě nadchla mnohem víc.
Kniha mě téměř nezaujala, několikrát jsem ji odložila, asi se mi netrefila do vkusu.. navíc způsob psaní mi taky úplně nevyhovoval, kniha celkově postrádá spád. Navíc víc než půlka knihy je věnována popisu soužití s "geniálním" dítětem, než řešením vztahu muže ke dvěma ženám. Tedy ani příliš nechápu doporučení a nadšenou recenzi paní Třeštíkové.
Dala jsem tři hvězdy, protože...nějak mi nesedl styl a něco mi taky chybělo. Za zpracování takového tématu a mravenčí práci určitě palec nahoru, pro mě o to víc zajímavější, že z tohoto kraje pocházím. Dalo se čekat, že při takovém množství jmen, která se ještě různě germanizovala, pak i počešťovala, se to bude plést...mně ale vadilo časté používání ("ale vraťme se k..." nebo "zpátky k..."), na závěr mi chybělo vysvětlení, jak ideologicky bylo toto téma komunikováno, jak autorka zmiňuje, to bylo sděleno jen jako fakt.
Každopádně, jako literaturu faktu doporučuji, oceňuji i obrazovou přílohu. Pokud někdo očekává román, bude spíš zklamán.
Nedočetla jsem, nevyhovoval mi styl psaní, nelíbila se mi ani nálada celé knihy... Prostě buď mi to nesedlo, nebo je to stylem, jakým autorka píše a jak toto téma pojala.
Za mě super oddechovka, u které jsem se několikrát nahlas zasmála a partnerovi dokonce předčítala nahlas. Žádná filosofie, pro relax naprosto super.
Dala jsem čtyři hvězdičky primárně za čtivost, ale celkový dojem nějak ani nevím. Příběh odsýpá, to ano, překvapení na konci, o kterém jsem tolik četla, se aspoň u mě nekonalo, dalo se tušit, kam příběh směřuje. Vulgarismy, sex apod...přijde mi, že pokud toto dnešní autor nezahrne, kniha jakoby nebyla... V tomto případě toto byla nutnost, jinak by zmizela podstata dějové linky. Sleduju RT na instagramu a hned mi splynula s Daisy. Zda je to dobře nebo špatně... Ani si nejsem jistá, zda kniha stojí za přečtení, zda obohatí nebo jen prosvištíte jedním neautobiografickým příběhem.
Jako celek se mi to líbilo, občas vyprávění trochu zmatečné, stejně jako hrdinka sama. Byly pasáže, které mě oslovily hodně, jiné zase málo, vplétání politiky do děje v závěru knihy mi trochu vadilo. Nicméně, jako zamyšlení nad stářím a stárnutím, úvahy ženy v tomto věku se mi kniha líbila.
Takové nenadchne, neurazí...nějaké extra nadšení se nedostavilo. Dalo se to číst, jména můžou dělat problém, ale teda četla jsem asi lepší thriller, chytlavější. Každopádně na dlouhé zimní večery jako oddechovka, proč ne.
Bezvadná kniha, která dává pohled na vztahy z různých úhlů pohledů, pro mnoho typů vztahů, i pro vztahy méně časté. Navíc vše podáno srozumitelně, za každou kapitolou vždy konkrétní příběh z poradny, včetně řešení celé situace. Mnoho zajímavých poznatků a úvah. Doporučuji všem bez rozdílu. :)
Mám z knížky rozpačitý, smíšený pocit... ke konci mi přišlo, že už je to pořád dokola, jak být "dokonalou" ve vztazích, co určitě dělat, nedělat apod. Ale jedná pasáž se mnou zarezonovala víc než zbytek knihy, vyjádřila přesně to, o čem sama přemýšlím a třeba neumím přesně pojmenovat. A už jen kvůli těmto čtyřem stránkách pro mě kniha hodnotu má, čtyři stránky mi daly velmi mnoho. Kniha nebude pro každého, pokud na takový typ knihy nemáte náladu, nedoporučuji, Ale je dost možné, že jedna stránka Vám zrovna pomůže, ať už jakýmkoliv směrem.
Pro mě velké překvapení... Knihu jsem neměla v úmyslu číst z jakéhosi předsudku, že herečka napsala knihu. Ale byly na ni velmi dobré recenze, tak jsem to riskla. Velmi příjemné oddechové čtení, které nemá ambice na nějakou hlubší filosofi, ale u kterého si odpočinete, možná se i zamyslíte, pobavíte. Styl psaní autorky je čtivý a jednoduchý. Rozhodně doporučuji.
Jako celek kniha funguje velmi dobře, styl psaní autorky je čtivý, příběh ne nezajímavý. Co mě ke konci už občas rušilo a nudilo, bylo věčné popisování stále stejných pocitů Liv, pořád dokola to stejné opisování těch stejných prožitků. Knížka mi tím přišla zbytečně natahovaná, ke konci jsem popisné odstavce přeskakovala. Nicméně kniha, ze které si přece jenom odnesete zážitek.
Mám takový rozpačitý pohled na knihu, psaná čtivou formou, střídání minulosti a přítomnosti pěkně do sebe zapadlo, ale nějak mi to celé přišlo málo uvěřitelné a reálné. Téměř dokonalý muž, který myslí jen na svou ženu, její pohodlí a štěstí spojené s nemožností otěhotnět, který pak ujede a políbí jinou ženu a následuje jeho téměř sebemrskačský závěr. A žena, která zcela ponořená do sebe a problému s otěhotněním, vidí jen své neštěstí a smutek. Ve finále boj o záchranu manželství, ze kterého mám pocit, že za všechno mohl manžel. Nevím, nějak mi to celé nepřišlo uvěřitelné. Ale dočetla jsem.
Četla jsem od autorky Ostrov šedých mnichů a ta mi osobně přišla mnohem lepší. Sněžný měsíc je taková průměrná oddechovka, která poklidně plyne, bez větších zvratů a napětí. Do víc jak poloviny knihy se ani nic moc nedělo. Kdybych se měla znovu rozhodnout, zda koupím, nekoupila bych. Knížka je příkladem větší mediální propagace, než si ve skutečnosti zaslouží.
Musím říct, že mě osobně knížka zas tak nezaujala, četla jsem ji na několikrát, rozhodně jsem nemůžu říct, že bych se od ní nemohla odtrhnout. Svým způsobem mi vadilo i nářečí, které je v celé knížce, což je ale osobní preference každého. Takové Bábovky se mi líbily asi víc. Nějak to nebylo úplně ono.
Kniha čtivá, místy vtipná, ale.... něco mi v ní chybělo, nebylo to úplně ono jako u jiných knih tohoto žánru.
Kniha o životních změnách Dariny Křivánkové. Oddechovka, která na papíře zhmotnila situace mnohých z nás. A jak sama píše, někomu jdou změny lehce, jiný je vezme jako fakt, někdo je prožívá těžce a s terapeutem. Mám z knížky rozpačitý pocit, i když se četla velmi dobře a rychle, nicméně mně osobně nijak výrazně neobohatila. Ale pro oddech od jiných témat poslouží dobře.
Opět velmi čtivá Yrsa...nemohla jsem se vždycky dočkat, až vezmu knihu a budu moci číst. Ale...nějak mi to ve finále přišlo celé překombinované, překombinovaný závěr a rozuzlení, některé situace opět těžko uvěřitelné, stejně jako u předchozího dílu. Asi si teď dám od Yrsy chvíli pauzu.
Tak já nějak nevím, byo to čtivé, to ano, ale...celá pointa, ten závěr...ušité horkou jehlou, mi přišlo. Vztah ústřední dvojice neobjasněný, motiv vraždy tak nějak nepodložený...anebo mi něco uniklo. Ta "intermezza" vkládána mezi kapitoly pro mě bez nějaké přidané hodnoty... No, celkový dojem spíš rozpačitý, ačkoliv jsem knihu přečetla velmi rychle.
Kniha je pro mě zklamáním. Asi ji víc ocení ti, kteří v Barceloně byli a atmosféru města zažili. Pro mě to byly jen informace poskládané vedle sebe. Knihou se průběžně táhne převažující kritika Prahy a čemu jsem vůbec nerozuměla, proč na konci každé kapitoly je poučení, a to typu - je možné zbourat domy a místo nich nepostavit žádné jiné - nebo - údržba je důležitá a pravidelné rituály rovněž - nebo - určitě můžete chodit po městě náhodně, ale jsou stavby, u kterých se vyplatí předem zjistit, jestli se dostanete dovnitř apod. Nějak jsme nepochopila smysl těchto sdělení, která jsou jaksi platná obecně.
Pro mě kniha má jen velmi malý přínos, oceňuji design knihy s pěkným oranžovým ořezem.