hanak_v_exilu komentáře u knih

Proklatě těžký gamebook s neklamnými známky Jacksonova rukopisu. Knížka mě bez mrknutí oka zabila při špatném odbočení, chybném rozhodnutí, hodem kostky, nebo klasicky v boji. Paseka temných elfů je vyloženě lahůdka a bez silné postavy se jí prosekat snad ani nedá. Příběh není ani omylem lineární. Jednou lokací se dá projít několika různými způsoby, což je oproti Livingstonovým gamebookům určitě plus. Dalším kladem je propracovaný systém snění, který by mohl sloužit jako základ tajemné atmosféry. Bohužel je literární stránka trochu odbytá, takže zůstalo jen u jejích náznaků.

1 29.12.2016

Klasické dobrodružství Kirkovy posádky, které by mezi seriálovými epizodami nijak nevyčnívalo - což je ovšem pozitivum. Příběh ničím nepřekvapí. Děj k němuž vše směřovalo se opravdu udál, a řešení problému které se nabízelo, bylo opravdu použito. Protože je to knižní příběh, tak si mohl dovolit dvojí luxus v podobě exotické planety a kosmické bitvy, což by televizní rozpočet nikdy nezaplatil. Knížku jsem četl v angličtině, a musím říct, že Scotty je v mluvené formě srozumitelný, ale v psané formě je to děs běs.

09.12.2023

TOS mám ze všech Star Trekovských seriálů asi nejradši. Chápu ovšem, že pro mladší diváky může být obtížně přístupný. Efekty jsou úsměvné i v těch nejšpičkovějších epizodách. A to se ani nezmiňuji o poslední sérii. Na ní je vidět, že nezbyly peníze ani na nákladnou výpravu, ani na složité scénáře. Povídková sbírka Jamese Blishe je proto ideální okno do světa Kirkovy posádky. V šesti knihách popisuje téměř všechna dobrodružství (tuším že chybí to o Harrym Muddovi a snad ještě jedno). Jsou svižně napsané a i když je autor osekal na drť, zachovaly si kouzlo seriálu.

18.07.2017

TOS mám ze všech Star Trekovských seriálů asi nejradši. Chápu ovšem, že pro mladší diváky může být obtížně přístupný. Efekty jsou úsměvné i v těch nejšpičkovějších epizodách. A to se ani nezmiňuji o poslední sérii. Na ní je vidět, že nezbyly peníze ani na nákladnou výpravu, ani na složité scénáře. Povídková sbírka Jamese Blishe je proto ideální okno do světa Kirkovy posádky. V šesti knihách popisuje téměř všechna dobrodružství (tuším že chybí to o Harrym Muddovi a snad ještě jedno). Jsou svižně napsané a i když je autor osekal na drť, zachovaly si kouzlo seriálu.

18.07.2017

Ještě před lety jsem vlastnil všechny gamebooky od prvního do desátého dílu, kromě tohoto. Neříkám ovšem, že jsem je všechny dohrál (Pekelný dům). Pár dní zpět jsem si odškrtl i Ostrov ještěřího krále. Možná protože k němu necítím takovou nostalgii, zařadil bych ho k těm horším z první desítky. Dobrodružství je přímočaré a nevyžaduje plánování ani přemýšlení. Stačí mít nabušeného hrdinu a štěstí na hody kostkou. Přirovnal bych ho k Jeskyni sněžné čarodějnice. Ke čtyřem hvězdičkám ho vytaháhlo jen zajímavé prostředí a nábor dobrovolníků.

27.06.2017

Přečetl jsem první díl a líbil se mi. Po čase jsem koupil druhý díl, přečetl znovu první a ke druhému se nedostal. Po ještě další době jsem koupil třetí díl, znovu přečetl první a znovu sérii odložil. Čtvrtý díl už mám taky. A hádejte co? Přesně tak, po čtvrté jsem Zbloudilou legii nečetl. Ty hezké obálky si ale prohlížím rád. Takže možná, jednou.

01.02.2017

28. říjen 1918 a vznik samostatného Československa byla podle autora zřejmě jen dlouhá cesta od Rakouska-Uherska k Rakousku-Uhersku. Druhý díl převážně pojednává o strastiplném vzniku vojenské a hospodářské aliance zaměřené proti Německu. Tempo vyprávění je pomalé už v první polovině a v té druhé ho ještě zbrzdily přepečlivé popisy výzbroje a rozsáhlé analýzy. Knížka postrádá čtivost a napínavost prvního dílu, na druhou stranu odpadají výtky k realističnosti. Tohle už je čistá fikce, což uznal i sám autor.

28.01.2017

Povídky, spíše tedy mikropovídky, jsou si podobné v celkovém vyznění, ale liší se kvalitou. Ta kolísá od těch tuctových - Nyam, Vánoce Gordona Badocka až k těm nezapomenutelným - Závod o modřínový srub, Chtěl být námořníkem. Zvlášť ta poslední mi utkvěla hluboko v paměti. Knížka je opravdu útlá a netypická ve Foglarově tvorbě a proto si přečtení určitě zaslouží.

23.01.2017

Ragnarův spár se čte skoro sám, navzdory spoustě nedostatků. Zápletka je neuvěřitelně prostinká. William King zatvrzele ignoroval všechny možnosti přidat do děje hloubku, či jakoukoliv komplexnost. Napětí drží autorův plastický popis bitev a parádní atmosféra, ale na samotném úkolu mi až tolik nezáleželo. Je to škoda, protože potenciál tam určitě byl. Á propos, tady jsem poprvé zalitoval, že z téhle série nevznikl raději gamebook. Struktura příběhu k tomu úplně vybízela.

22.01.2017

Warhammer 40 K mám mnohem raději než jeho fantasy sourozence, ale tady mě pasáže z Ragnarova rodného světa bavily víc. Když se v bitvách začala objevovat technika, atmosféra ztratila svoje kouzlo. A protože v knize o nic jiného než o potyčky nejde, na zážitku se to muselo projevit. První díl série je z těch co jsem četl zatím nejslabší a nejméně vyrovnaný.

22.01.2017

Brian Herbert nepodědil literární genialitu svého otce, to je nepochybné. A ještě jeden rozdíl tu je. Frank Herbert popisoval události světa Duny, jako kdyby je viděl před sebou. Jeho hrdinové byli živoucí, myslící a cítící bytosti. Jednotlivé díly měly kolísavou kvalitu, ale nikdy se mi nestalo, že bych o tom zapochyboval. Tímto se předehry pochlubit nemůžou. Z textu čpí snaha naroubovat nově vymyšlený děj do dávno načrtnutého rámce. Některé pasáže působí jako vymyšlené pro větší efekt, z jiných čiší bezradnost a snaha napsat alespoň dalších pár stránek. Postavy občas jednají podivně, občas hloupě. Zhusta postrádají onu auru bytostí z daleké budoucnosti, promísenou s čímsi starobylým a věčným. Jako celek je trilogie mírným zklamáním, přesto se za ni původní hexalogie nemusí stydět.

15.01.2017

Brian Herbert nepodědil literární genialitu svého otce, to je nepochybné. A ještě jeden rozdíl tu je. Frank Herbert popisoval události světa Duny jako kdyby je viděl před sebou. Jeho hrdinové byli živoucí, myslící a cítící bytosti. Jednotlivé díly měly kolísavou kvalitu, ale nikdy se mi nestalo, že bych o tom zapochyboval. Tímto se předehry pochlubit nemůžou. Z textu čpí snaha naroubovat nově vymyšlený děj do dávno načrtnutého rámce. Některé pasáže působí jako vymyšlené pro větší efekt, z jiných čiší bezradnost a snaha napsat alespoň dalších pár stránek. Postavy občas jednají podivně, občas hloupě. A zhusta postrádají onu auru bytostí z daleké budoucnosti, promísenou s čímsi starobylým a věčným. Jako celek je trilogie mírným zklamáním, přesto se za ni původní hexalogie nemusí stydět.

15.01.2017

I když je Citadela docela krátká, dá se v ní zemřít desítkou způsobů, často bez předchozího varování. Můj rekord byl tuším osmý odkaz. Jako tradičně platí, že pokud hrdina špatně odbočí, do cíle nedojde. Šance na nápravu chyby není. Kniha teoreticky nabízí možnost jeden z klíčových předmětů nahradit jiným a bez druhého se obejít. O to víc frustrující je konec na další překážce. Citadela chaosu nedisponuje ani atmosférou, ani zajímavými lokacemi. Vyniká jen trýznivě obtížným závěrečným soubojem a mechanikou kouzel.

08.01.2017

Můj první gamebook. Měl jsem štěstí, protože patří k těm lepším a vyváženějším. Obtížnost nezvyšují hádanky a logické hříčky, ale správná cesta skrz Prokletý hvozd je spletitější, než se zdá. Musíte nakoupit a posbírat potřebné propriety a nikdy nesmíte sejít ze správné cesty. Na první pokus se dá poslání splnit jen čirou náhodou. Kniha teoreticky nabízí druhou šanci, ale omlácený předchozím průchodem lesem jsem při ní vždy bídně zhynul. Vůbec mi to nevadilo, protože při ideální cestě projdete jen zhruba čtvrtinu lokací, a byla by škoda neprozkoumat i ten zbtytek.

25.12.2016