Handula
komentáře u knih
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Mám ráda knížky téhle autorky a věděla jsem, že to nebude lehké čtení. Nebylo. Ale rozhodně mi otevřelo nové obzory o relativně nedávných dějinách Rumunska, o komunistickém režimu, který v 80. letech už neměl v Evropě moc obdoby a hlavně o tom, jak se obyčejným lidem žilo s vědomím, že nemůžeš věřit vůbec nikomu, protože každý tě může zradit. Úžasné, dechberoucí čtení.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Námět téhle knihy se mi líbil moc a oceňuji, že autor si vybral téma odsunu sudetských Němců a snažil se na něm v románovém zpracování ukázat, že historie prostě nikdy není černobílá. Osobně si ale umím představit, že by se z této zápletky dalo vykřesat mnohem víc. Takže, pokud o téhle části dějin nemáte příliš načteno, určitě vás dílo nadchne a odpustíte mu i drobné prohřešky. Ostatně z recenzí je patrné, že pro mnoho lidí to opravdu je hluboké dílo, které se jich dotklo. Nicméně jestliže tahle kapitola pro vás není neznámá, asi vás už tolik neohromí předvídatelné zvraty a možná budete občas kroutit hlavou nad množstvím klišé a zjednodušením jednáním postav. Kniha je psána stručně a proto se rychle čte, ale jazyk na mě působil trochu plytce, povrchně a chybělo mi lepší vykreslení charakterů. I přesto všechno knihu doporučuji, protože zachycuje důležitou historii velmi dostupnou formou.
Bouře na Labi
Miriam Georg
Knížky jsem četla za sebou, protože se vlastně jedná o jednu dlouhou ságu a první kniha není úplně uspokojivě uzavřena. Nicméně obě byly skvělé. Přibližují nám život bohatých rejdařských rodin v Hamburku v druhé polovině devatenáctého století, což je téma, o kterém našinec nic moc neví. Autorka si hodně všímá sociálních otázek a postavení žen a zmar života chudých vrstev popisuje poměrně autenticky. Měla jsem sice občas pocit, že těch postav je trochu moc a díky tomu nejsou tak dobře vykreslené, ale celkový dojem z knihy to nijak neovlivnilo. Takže pro milovníky historických rodinných ság je to hotový klenot.
Božští rivalové
Rebecca Ross
Chtěla jsem něco trochu odpočinkového a tahle knížka má skvělá hodnocení. Ne že by téma bylo bůhvíjak odpočinkové, protože děj probíhal na pozadí války podobné první světové, kterou rozpoutali bohové. Proč ne. Ale hlavní na knížce je stejně ta milostná linka dvou ani ne dvacetiletých novinářů, kteří si píší na psacích strojích dopisy. Což je moc roztomilé a v jejich věku by mi to přišlo naprosto osudové. Ale už nějakou dobu nejsem young adult a asi je to znát.
Hrdina věků
Brandon Sanderson
Tahle nepříliš útlá trilogie na mě už nějaký čas skákala v diskuzích. A dostalo se mi neskutečného čtenářského zážitku. Není to takové to evropské středověké fantasy, kde běhají příšerky a draci. Tenhle svět je vystavěn na úplně originálním konceptu „spalování kovů“, z nichž vybraní jedinci získávají nadpřirozené schopnosti. A tím mohou bojovat proti zlu, kterého je v knize dostatek, až si člověk říká, jak to to dobro nakonec udělá, aby zvítězilo. Hodnotím celou trilogii, kdy každá kniha měla pomalejší místa i pasáže nečekaných zvratů. Občas jsem si říkala, zda dát čtyři nebo pět hvězdiček, protože některé věci mi přišly nedotažené. Jenomže když jsem v posledním díle zjistila, jak autor tahle hluchá místa na konci dotáhl do nečekaných až téměř duchovních rozměrů, nemůžu dát ani o chlup méně než plný počet. Kniha ve finále stojí hodně na filosofickém přesahu, který působí propracovaně a vůbec ne lacině. Sleduje vývoj postav a jejich myšlenkové přerody, což mě bavilo opravdu hodně a právě ty neakční pasáže jsem si snad užívala úplně nejvíc. Nakonec musím jen smeknout před autorem, protože tenhle spletenec postav, myšlenek a dějů konzistentně udržet a nakonec spojit do neskutečného finále, to chce geniálního ducha.
Usedlost
Maria Turtschaninoff
Tohle byla tak krásná kniha. Zajímavé na ní je to, že hlavní postavou je usedlost někde na severu Finska a kratičké ale výmluvné střípky životů lidí, kteří ji během posledních 400 let obývali. Čtení téhle knihy je jako jízda na pomalé řece, než se pořádně rozhlédnete, už vás proud žene dál. Ale ničemu to nevadí, jednotlivé příběhy na sebe přímo nenavazují, ale ukazují lidskou pomíjivost a určitou bezvýznamnost našich životů na pozadí divoké přírody, která se proměňuje mnohem pomaleji. Oceňuji autorku a její schopnost psát jednotlivé kapitoly tak uvěřitelně a přitom z tak různorodých pohledů. Byl to čtenářský zážitek i díky skvělému překladu a kdo by se rád vydal do tajemných severských lesů a mokřadů, určitě otevřete tuhle knížku.
Takové maličkosti
Claire Keegan
Takhle útlá novela nenápadně otevírá spoustu témat. Ale hlavně je o tom, jak těžké je vyjít z komfortní zóny, když se člověku nechce, ale když ví, že přešlapování na místě už mu žádné vnitřní štěstí v životě nepřinese. Předvánoční nálada jen symbolicky dokresluje hlavní pointu a problematika katolických klášterů, jeptišek a „padlých žen,“ ji více dramatizuje. Ale ve finále je myslím jedno, v jakém prostředí se kniha odehrává, protože takové vnitřní boje si každý musí čas od času projít sám. Líbilo se mi, jak lehce a pochopitelně autorka tyto témata v hlavě hrdiny otevírá. Knížka je opravdu krátká a za přečtení rozhodně stojí, ale stále přemýšlím, jestli by si přeci jen nezasloužila víc stránek.
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Tuhle knížku jsem měla ve čtečce dlouho a nevím, proč jsem kolem ní chodila jako kolem horké kaše. Asi jsem se bála depresivního tématu gulagů a stalinismu. Ale knížka byla přitom psána krásně poetickým jazykem, nevyzněla tak ponuře, naopak. Popisy krajiny mě nadchly, postavy a jejich motivace a různorodost. Příběh i jeho konec se mi opravdu líbil, takže můžu jen doporučit.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Kniha je psaná krásným jazykem, děj pozvolně plyne a rozplétá se. Jen mi přišlo zvláštní, že hlavní hrdinku jsme sledovali v průběhu jejího dospívání, ale já jsem měla pocit, že se celou dobu chovala, jako by jí bylo stále třináct.
Krycí jméno Verity
Elizabeth Wein
Velmi zajímavě pojatá kniha o opravdovém přátelství a obdivuhodné statečnosti, hlavně druhá polovina má neuvěřitelný spád.
Stín banyánu
Vaddey Ratner
Drsný a krásně napsaný příběh. Začátek byl sice trochu zdlouhavý, ale od poloviny jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Dcera sněhu
Eowyn Ivey
Příběh byl skutečně krásný, poetický a plný barvitých popisů přírody. Zima na Aljašce nejde už popsat reálněji. Ale nějak mi vadily dialogy v knize, přišly mi trochu strojené. Nevím, jestli to bylo překladem, ale objevovaly se tam novodobé výrazy, které mi do děje prostě neseděly. I tak ale stojí za přečtení.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Na začátku mi kniha připadala zajímavá, nicméně po chvíli jsem zjistila, že její podstatou je absurdní děj proložený nerealistickými historickými vsuvkami. Vtipné mi to nepřišlo téměř vůbec a v polovině mě děj tak strašně nebavil a vlastně ani nezajímal, takže jsem knihu nedočetla. Většině lidem se sice tento styl humoru evidentně líbí, nicméně za sebe ji doporučit bohužel nemůžu.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Původně jsem si myslela, že to bude trochu červená knihovna, ale opak je pravdou. Kniha mě skutečně nadchla a všem (především ženám) doporučuji!
