Hanichka komentáře u knih
Poprvé se musím zdržet hvězdičkového hodnocení. Ta knížka, respektive příběh, ve mě vyvolala tak silné pocity zhnusení a nenávisti k postavám, že jsem jí dočetla jen proto, abych se jich zbavila, a pravděpodobně bych si radši uřízla ruku než to číst znova.
Ale na druhou stranu, když knížka umí probudit takhle silné emoce, nevyzdvihuje to spisovatelský um autora?
Rozhodně skvěle napsané, čtivá forma, která k tomu obsahuje spoustu informací. Líbí se mi, že také nabízí alternativní pohledy na současné problémy. Dále oceňuji, že u většiny problémů se autor zabývá argumenty odpůrců i podporovatelů. A také nezapomíná zdůraznit, jak nic není černobílé.
Nemůžu tedy popřít, že mě kniha přinutila přemýšlet a zvýšila můj zájem o sociologii (a četbu dalších Kellerových knih).
Dala bych knize hvězdiček pět, ale na konci jsem narazila na jedno tvrzení, které mi přišlo lehce manipulativní a to mi dojem z knihy zkazilo. Proto jenom čtyři.
(Spoilery)
Když jsem začala číst, zaujala mě v podstatě jen první kapitola, rozhovor pana a paní Bennetových. Chvíli jsem se pak nudila, přišlo mi, že se nic zajímavého neděje a postavy pořád jen mluví o ničem. Postupně jsem ale přišla knize na chuť, když se postavy začaly vdávat a ženit a "něco" se dělo a měnilo.
Když se na to podívám zpětně, musím dát čtyři hvězdičky - na postavě pana Benneta se ukázalo, že vtip není vše, že to nenapraví to, že není moc dobrý otec ani manžel. Příběh Jane a pana Bingleyho byl skoro dojemný. A ta atmosféra byla to nejlepší - myslím, že JA krásně vystihla společnost té doby a dokázala chytlavým způsobem popsat krajinu.
Kniha je rozhodně zajímavá, ale...
• Obsahuje značné množství překlepů, chybějících předložek apod., jednou se dokonce objeví opakovaný řádek
• Některé věty jsou zbytečně složité (až šroubované)
• Chybí vysvětlení některých složitějších pojmů
• Na jenom přečtení je to super, ale pokud si z toho člověk chce dělat výpisky (což není nepravděpodobné, když je to učebnice), narazí na hodně špatnou strukturovanost kapitoly - nejdříve se mluví obecně o tématu, pak o některých podtématech, pak proběhne návrat k tématu jako celku...působí to trochu chaoticky.
Musím ovšem ocenit zajímavé příklady výzkumů a to, že u většiny přístupů autor uvádí názory jak příznivců, tak odpůrců - 3,5*
Bez toho, abych prozrazovala něco konkrétního z děje - ty dva příběhy toho mají hodně společného, podezřelé náznaky, že je něco špatně, paranoidní atmosféra a pěkně depresivní vyznění. Pocity a jednání hrdinek mi přišly popsané dost realisticky. Při čtení mě dost mrazilo.
Konkrétněji (spoilery): Hlavně na mě zapůsobila ta atmosféra - že člověk prostě nemůže věřit nikomu a skoro nemá naději se z toho dostat. Nejbližší člověk je skrytým nepřítelem, lidé, kteří mohli pomoci, zklamou (ale nelze je zvlášť vinit), k dalším se nestihnou dostat.
(Nejdřív jsem četla Stepfordské paničky a až potom Rosemary má děťátko - pravděpodobně to byla dobrá volba, Rosemary je přece jen dějově bohatší a tolik nevadilo, že jsou si oba příběhy v mnohém podobné)
Knížka vlastně o ničem, plná klišé a umělých rozhovorů už od začátku. Třeba postavy jsou typické - (milovaný) muž, který je hajzl, ale má pro to nějaké ospravedlnění/vyrovnání, divná matka, napravená hřišnice,...
Konec se mi taky vůbec nelíbil, to co se přihodilo mi přijde strašně nevěrohodné.
Ani jsem to pořádně nečetla, jen tak pročítala, abych zjistila, jestli se tam nebude dít něco zajímavějšího...nedělo.
V knize se míchá několik věcí - vcelku obyčejně napsaný příběh makléře a jeho rodiny, až filosofické úvahy na různá témata, realistický popis duševních pochodů hlavního hrdiny (k jeho postavě to podle mě hodně sedí), občas nepřehledné dialogy, kdy není úplně jasné, kdo zrovna hovoří.
V knize je také hodně odkazů na jiná díla a autory, někdy mi to přišlo naprosto zbytečné, jakoby chtěl autor naznačit "podívej, jaký mám přehled". I když je to možná jen důsledek toho, že studoval literaturu, ne vychloubání :)
K hodnocení - věci, vyjmenované v prvním odstavci jsou samostatně dobré, ale dohromady bohužel strašně nesourodé, někdy to působí vyloženě blbě. Příběh také nemá žádné zvláštní zvraty, prostě pořád stejně plyne...až do konce.
Nemůžu tvrdit, že kniha by nebyla kvalitní nebo že by se špatně četla. Problém je v tom, že nesplňuje to, co slibuje název. Ženám Karla IV. se věnuje velmi okrajově - celá kniha je v podstatě jen o Karlovi a jeho vládě, hlavně cestách po světe (za různým účelem). Tyhle cesty jsou rozdělené na kapitoly pojmenované po manželkách Karla, ale příliš zmínek tam o nich není - jenom, že třeba cestovaly s králem/císařem, že byly korunovány, že porodily. A na konci kapitoly je krátký odstavec o vztahu Karla s tou ženou + co o ní všechno (ne)víme.
A ještě jedna věc/varování - může se stát, že se budete občas trochu ztrácet v záplavě jmen.
+ Knížka je plná zajímavých a podrobných informací, o Karlovi IV. a době se toho dozvíte opravdu hodně (i například podrobný popis korunovací nebo informace o věnech).
- Pokud si chcete přečíst něco o manželkách Karla IV., budete pravděpodobně zklamaní. Kniha se jim příliš nevěnuje.
Příjemnou formou rozebrané výsledky psychologických průzkumů týkajících se štěstí. Autorky ukazují, co všechno může náš pocit štěstí ovlivnit a někdy jsou to věci docela překvapivé, někdy dobře známé. Nezůstává se ovšem jenom u rozborů, vybrané faktory doplňují praktické rady, jak si zlepšit život. Za sebe musím říct, že je knížka velmi inspirativní, člověk má hned chuť vyrazit třeba na výstavu a zlepšit si tak svůj pocit štěstí :)
Další knížka o historii, která se mi moc líbila. Přinesla mi nový pohled na císaře Františka Josefa, jak slibovala. Autorka se tady mimo jiné snaží dokázat, že ne všechno, co se o jeho dvoře a osobnosti říká, je pravda. Například pohřeb Františka Ferdinanda (D´Este) - objasňuje některé věci, které byly a jsou vyčítané, ale zároveň upozorňuje, že to celé úplně ideální nebylo. Celá kniha je vlastně v tomto duchu, klady i zápory - to musím ocenit, i když je celkově cítit, že autorka císařovi fandí.
Doporučuju číst i těm, které zaujme třeba jen jedna kapitola - důležité informace se zopakují vždycky, když je to potřeba, takže kapitoly fungují víceméně samostatně. Pro někoho to ale může být minus, třeba pro mě - číst nějakou informaci podruhé na malém počtu stránek mě už někdy štvalo.
Nedoporučuji číst těm, kteří od knihy čekají hlavně informace ze soukromí císařské rodiny - jednotliví členové jsou zmiňování jen když je to nezbytné a moc "drbů" se taky nedozvíte.
Rozhodně bylo zajímavé podívat se na Čechy očima Poláka. Ale docela mi vadilo, že se celá kniha točí kolem náboženství a víry v boha - chápu, že je to v Polsku jedno z hlavních témat, ale mně jako nevěřícímu to přišlo místy až otravné. A samozřejmě jsem měla několikrát pocit, "že takhle to není", že autor Čechům někde nadržuje a někde je podceňuje. Taky jsem trochu čekala, že se dozvím, jak se v Čechách žije, co je pro ně typické, čím se baví,...z pohledu cizince. A taky jsem jí čekala trochu vtipnější. Takže knížka byla nakonec trochu zklamáním. Každopádně ale zajímavým zklamáním.
16.5. - dočetla jsem, protože jsem viděla film a už jsem si na knížku troufla. Musím říct, že mi znalost příběhu dost pomohla a dokonce se mi to líbilo, ale bohužel, lví podíl tam má ten film. Že je to v přítomném čase mě nebavilo dost a asi bych to zase nedočetla, nevědět, že tam je ten skvělý příběh. Některé detaily mi přišli mnohem lépe provedené než ve filmu, a ten se mi líbil moc. Stejně ale musím dát jen 3*.
Původní komentář:
Bez hvězdiček, protože jsem se nedostala přes první kapitoly. Bylo to nudné, vztahy byly zmatené a taky psaní v přítomném čase mi moc nesedí. Jsem zvědavá, jestli budu Hodiny schopná někdy dočíst a jestli potom budu mít lepší pocit.
Těžko se mi hodnotí...první povídka mi přišla nudná, pořád jsem čekala nějaké překvapení, které ale nepřišlo. Druhá už se mi líbila víc, naladil mě hlavně úvod. Jenže Šabach se pak nevěnoval jenom tomuhle tématu, zahrnul do povídky problémy dalších lidí a mně to přišlo zbytečně roztříštěné. Nejlepší byla třetí, i když také skákala od příhody k příhodě. Ale byla nejvtipnější a nenudila mě ani chvilku - o předchozích dvou to říct nemůžu.
Pro mě se z téhle knížky vyklubalo ohromné zklamání. Těšila jsem se na originální černohumorný příběh, ale toho se mi nedostalo. Nevím, jestli je to vina překladatele nebo to tak bylo i v originále, ale některé věty mi přišly kostrbaté a neuvěřitelně nepřirozené. Humoru jsem moc nenašla, v podstatě chybí zápletka...ale za nejhorší považuju postavy, nikomu se tam nedá fandit, nikoho pořádně nepoznáte...škoda, kdyby jsem nahlédla do hlavy aspoň jedné postavě, možná by mi to celé nepřipadalo tak absurdní. (A můžete mi někdo vysvětlit smysl toho, proč Alan pořád šišlal?)
Jak jsem si kdesi přečetla, je to jakoby se autorka pročetla různé fanouškovské teorie a pak je splácala dohromady. Vadilo mi, že si vymýšlí nové motivy (např. relikvie smrti) a že tam není ta provázanost, aneb všechno souvisí se vším. Moc nových míst, moc náhlých úmrtí, moc všeho. Bylo to příšerně překombinované a ani trochu podobném předchozím dílům, kde bylo i něco o Harryho "normálním" životě ve škole. Tohle byl jen samý stres, stále změny místa bez pořádného děje...postavy se chovaly úplně jinak, než předchozích šest let...prostě úplně jiný svět, než jsem byla zvyklá. A taky jsem prostě čekala něco hlubšího, ne jenom pitomou akční honičku za viteály...
Jsem zklamaná. Hodně. Ale stejně mi to nezabrání v těch 3*, protože nebýt těch načtených teorií, třeba bych si to i užila.
Po tomhle jsem (pro změnu) nemohla spát a pořád jsem čekala, že se mi bude za oknem vznášet nějaký upír. Jako obvykle skvěle napsané a ta děsivá atmosféra...
Nejdřív jsem se podívala na film a pak si přečetla knížku. U obou jsem brečela, a to hodně. A oběma jsem dala 5*.
Mám ráda Kingovu tvorbu a i tahle knížka se mi líbila, ale stejně je tu pár věcí, které mě při čtení dost rušily - například všeználek Bill, který si poradil s každým problémem, všechno vyřešil...a navíc z něj vyrostl spisovatel, jako z autora :) Ale stejně je to skvělá, strašidelná knížka.