happy-smile
komentáře u knih
Pohřeb
Neil Cross
Kniha není nic extra, Luther byl podle mě o dost lepší. Na druhou stranu se jedná o docela krátkou knížečku a já sem velmi záhy překvapivě zjistila, že mám dočteno. Nejedná se o knihu, kterou bych někomu primárně doporučila, ale nakonec musím říct, že to bylo docela zajímavé a času stráveného nad touto knihou nelituji.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
V předchozích dvou knihách mi trochu vadilo chování Eriky, které docela lezlo na nervy. Tady jsem takový pocit neměla. Celkově jde podle mě kvalita nahoru, tento díl se mi zdál zatím nejlepší a začínám chápat, že je tato série označována jako světový bestseller. Sice to není literární skvost, ale čtivost je na dobré úrovni, slupla jsem to jako malinu, ani nevím jak.
Černé lekníny
Michel Bussi
Autor má zajímavý styl psaní, zaujal mě hned na prvních pár stránkách. Konec byl teda hodně překvapivý, musím říct, že to se autorovi hodně povedlo a jsem opravdu zvědavá na jeho další knihy, jestli se bude jednat o něco podobného ražení. Navíc vás tato kniha opravdu vtáhne do městečka Giverny a budete si jej chtít alespoň virtuálně projít, ne-li do něj rovnou zajet. V tomto ohledu mi to připomnělo knihy Petera Maye, který také píše takto sugestivně.
Entomologův odkaz
Peter May
U této série se asi nebude nikdy jednat o nějak hodnotné literární dílo. Na druhou stranu narozdíl od jiných sérií má tato nepochybně rostoucí tendenci co se kvality týče. Kniha se dobře čte a rozuzlení je zajímavé. Takové příjemné počtení na pár podzimních večerů.
Hlasy
Ursula Poznanski
Po předchozím dílu, který byl podle mě vyloženě slabý, se opět vracíme ke svižné detektivce, kde přibývá jedna mrtvola za druhou a čtenář se snaží přijít na to, kdo že za touto smrtelnou přehlídkou stojí. Do toho Ursula opět přišla se zajímavým tématem, kterým tentokrát jsou psychické poruchy. Už se těším na další díl.
Špinavá práce
Christopher Moore
Velice zajímavá knížka, která podle mě není pro každého. Pro někoho to může být až moc fantasy, někomu zase může vadit lechtivý humor. Já jsem se se vším postupně nějak sžila a podle mě se jedná o zajímavou knížku, kterou příjemně zaplníte pár odpolední.
Kulka
Mary Louise Kelly
Bohužel místní nadšení nesdílím. Kniha je směsicí románu pro ženu a thrilleru. Cílovou skupinou ale budou spíše čtenáři románů pro ženy, pro ty může být děj okořeněním. Pro čtenáře thrillerů/detektivek, mezi které se řadím já, je kniha až moc vztahová. Sice to bylo čtivé a nápad byl taky dobrý, ale jinak mě to bohužel nezaujalo. Přerod hlavní hrdinky na konci knihy byl až moc neuvěřitelný a do zbytku knihy moc nezapadal. Označení světový bestseller je podle mě tedy hodně nadnesené.
Pavučina
Agatha Christie
Vynikající šaráda, úplně si to umím představit jako divadelní hru. A i když normálně divadlu moc neholduju, tak na toto bych si tam zašla hned.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Něco mezi thrillerem a románem pro ženy. Střídavé vyprávění dvou žen mi sedlo. Líbilo se mi, že si autorka pohrála s přímou řečí a v obou vyprávěních ji psala jinak. To bylo docela užitečné, protože díky "prolínajícím se" příběhům se může čtenář lehce ztratit a takto má dobrý referenční bod. Vyústění bylo zajímavé a pokud by u nás od této autorky vyšla nějaká další kniha, tak po ní určitě sáhnu.
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
Předchozí díl byl super, tento se podle mě už ale tolik nepovedl. Pořád jsem čekala, kdy se to nějak rozjede a ono nic. Knihu jsem dočetla skoro z posledních sil. Pokud vznikne další díl, tak mu dám ještě šanci, ale jsem z toho docela rozpačitá, protože předchozí díl podle mě dosahoval o dost vyšší kvality.
Tři slepé myšky
Agatha Christie
Pro ty, co si sem tam přečtou nějakou Agathu, ale nemají v tom nějaký systém nebo její díla nečetli v poslední době, může být tato sbírka povídek trochu matoucí. Několikrát budete mít deja vu, že už jste něco takového četli. A ono taky asi jo, ale v trochu jiné podobě. Povídky se mi líbily, dobře se četly a to vzpomínání, jestli sem to teda četla nebo ne, jsem nakonec vzdala a užila si to.
Neočekávaný host
Agatha Christie
Nevědět to, že jiný spisovatel přepsal divadelní hru Agathy do beletristické podoby, myslela bych si, že je to celé její práce. Tradičně nás čeká několik zvratů a kniha rozhodně nenudí. Pro mě taky jedna z mála od Agathy, kde jsem uhodla, jak to doopravdy bylo.
Hadohlavec
Peter May
Zajímavé, že Peter May v této sérii opět vstupuje na pole konspiračních teorií. Opět si taky zahrajeme šachovou partii s Margaret a Lim, kde má v jedné chvíli navrch vztah a v druhé zase prohrává. Už zde není to kouzlo, které plynulo z poznávání Číny, protože tento díl se odehrává v Americe a její reálie a zvyky autor moc nepopisuje. Na druhou stranu je kniha neskutečně čtivá, a tak vám ani ta partička mezi Lim a Margaret nebude vadit, i když máte pocit, že už by je měl někdo pořádně nakopat do zadku. Doporučuju.
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Byla jsem z toho taková rozpačitá. Možná kdyby do toho šel čtenář s tím, že s Fredrikovými předchozími knihami to nemá nic společného, bylo by to lepší. Kniha představuje jakýsi soubor autorových myšlenek, rad a zkušeností. Autor se zde hodně opakuje a často se taky za něco omlouvá, což může po nějaké době člověka začít iritovat. Mezi literárně hodnotné knihy bych tudíž tuto knížečku neřadila. Kniha mě úplně nezaujala. Na druhou stranu je tak krátká, že Fredrikovým fanouškům vzkazuju: přečtěte si ji.
Tekutý písek
Malin Persson Giolito
Čtu tady hodně rozpačitých komentářů od lidí, kteří po přečtení štítku Nejlepší švédská krimi 2016 čekali něco úplně jiného. Problém je asi v tom, že většina vlastně čeká nějakou detektivku, ale to tahle kniha opravdu není. Podle mě to bylo dobře napsané, bavilo mě to číst a byla jsem zvědavá na závěr, kde se dozvím, jak to vlastně doopravdy bylo. Takže za sebe můžu jedině doporučit.
Třináct záhad
Agatha Christie
Třináct povídek, ve kterých svými deduktivními schopnostmi září slečna Marplová. Slečna Marplová opět odhalila případy na základě svých venkovských zkušeností, díky čemuž má vlastně alibi, jak na takovou zapeklitost mohla vůbec přijít. Byla to milá knížka.
Ostrov strachu
Robert Lawrence Stine
Kdysi dávnou jsem Ulici strachu opravdu hltala, a tak jsem byla zvědavá, jestli mě pokračování této série po těch letech ještě zaujme. Není to žádný literární skvost, ale čte se to pěkně a rozhodně nelituju času, který jsem nad tím strávila. Klidně bych si přečetla ještě něco dalčího.
Colorado Kid
Stephen King
Zezačátku mi kniha přišla divná, nemohla jsem se do ní začíst. Ale potom mě to chytlo a byla jsem opravdu zvědavá, jak King rozvine tu záhadu. Colorado Kid je opravdu zajímavá povídka, kterou byste si neměli nechat ujít.
Dívky z trajektu
Lone Theils
Dobrá severská krimi, ale znám určitě i lepší, které by si spíše zasloužily označení světový bestseller. Na prvotinu je to ale velmi slušné a jsem zvědavá, co autorka napíše dál.
Tam, kde ji našli
Kimberly McCreight
Případ Amelie mě nadchnul, a tak jsem se hodně těšila na další knihu od této autorky. Tentokrát mi to trochu přišlo jako nějaký ženský román a tím stylem vyprávění mi to připomnělo Manželovo tajemství nebo Do vody. Nakonec ale musím říct, že rozpačitost z velké části asi vycházela z přehnaného očekávání a kniha se mi líbila. I tak si ale myslí, že kvality Amelie to nedosahuje.