harena komentáře u knih

Zase jeden velice dobře čtivý thriller s neobvyklým námětem, kde až téměř do konce nevíte, jestli Cynthie není přece jenom maličko vyšinutá a jestli za zmizením celé její rodiny před 14 lety nemůže přece jenom sama. Příběh má spád, s každou kapitolou je tajemnější a napínavější, což vás nutí číst stále dál a dál. Nevadil mi ani ten trochu překombinovaný závěr, jsem ráda, že to tak dopadlo. Prostě dobré čtení.

94 14.05.2020

Rozhodně nejsem zklamaná, kniha má stejné, možná i větší napětí, než jaké bylo v předchozí sérii s Erikou Fosterovou. I tady je nová vyšetřovatelka inteligentní a sympatická žena, ale pozor, má syna se sériovým vrahem - to není spoiler, dozvíme se to hned ze začátku. Takže když to shrnu, je to čtivý, napínavý thriller a pakliže neočekáváte nějakou "přidanou hodnotu", kterou tu někteří čtenáři čekali, přečtěte si a užijte si napětí.

94 12.02.2020

Tak na to myslím dlouho nezapomenu, kniha ve mně zanechala spoustu silných dojmů. Z počátku trochu zdlouhavé, ale pak strhující, tajemné a děsivé. Nějaké informace o Tríbeči jsem si před čtením našla na internetu a byla jsem nadšená, že se tam určitě někdy musím podívat. Po přečtení knihy by mě tam už nikdo v období prosinec - březen nedostal. Je to fikce nebo skutečnosz? U knihy jsem seděla se zatajeným dechem, nic tak podobného jsem nečetla a po zásluze dostala na Slovensku Cenu čtenářů. Jestli máte rádi napětí a tajemno, určitě si přečtěte Trhlinu.
"Když jsem sledoval jeho horečnatou, ale marnou snahu, napadlo mě, že neovladatelná touha po logice a racionalitě je občas tím největším šílenstvím."

94 21.01.2018

Pomalejší začátek, ale napětí postupně gradovalo, až to byla jedna velká, napínavá jízda. Bohužel i v jihoafrických mocenských kruzích je obrovská korupce, nenažranost a zlodějina. Naprosto vystihující je komentář od čtenáře Bedřicha63, to bych nejraději slovo od slova okopírovala sem. Myslím, že se autorovi podařilo napsat román, kde zcela uvěřitelně smíchal realitu s fikcí a teď jen budu čekat na pokračování.

93 19.09.2023

Moc jsem se těšila na další knihu gruzínské spisovatelky, protože její první kniha Osmý život pro Brilku nemá chybu. Začínáme rokem 1994 kdy začala první čečenská válka a seznamujeme se s Nurou, jejíž osud ovlivní život bývalého válečného novináře, herečky a generála i v roce 2016. Zpočátku se pomalu a podrobně seznamujeme se životem na vesnici, střídá se rok 1994 a 2016, kapitoly jsou označeny rokem a jménem, kdo právě příběh vypráví.
Román je psán krásným jazykem, zpočátku pro mě trochu zdlouhavé vyprávění, ale postupem času nabývá spád. Někdy to je opravdu drsné.

"Každý krok, který dosud v životě udělal, protože se domníval, že je správný, byl jenom ztrátou času. Ve světě, kde máte na výběr buď stát se vrahem, nebo si sám prohnat hlavou kulku, ve světě, kde se znásilňuje proto, že se naskytla příležitost, už neexistovalo žádné správně. Už zbývalo usilovat pouze o jediné, o moc. O moc, která nezná milosrdenství ani soucit a je čistě samoúčelná.
Od této chvíle existovala už jenom jedna jediná cesta a ta vedla přímočaře směrem, který byl špatný, v tomto světě se však zdál jediným možným."

Brilka se mi líbila víc, byla čtivější, ale Kočka a generál je silný válečný příběh, který určitě doporučuji přečíst.

93 24.03.2023

Romantický a zpočátku smutný příběh, kdy hlavní hrdince při autohavárii zahyne manžel s dcerkou. Což už víme z anotace. Hrdinka se snaží se svou ztrátou vyrovnat a odjíždí do Irska. Lehce psané, nakonec příjemně oddechové čtení a možná nový vztah, který navázala v Irsku, bude pokračovat v druhém dílu. Uvidíme.

93 14.01.2023

Silný a strhující příběh plný bolesti a smutku, ale také plný mateřské a sourozenecké lásky. Hlavně i příběh byl pro mě uvěřitelný, říkala jsem si, že spisovatelka snad musela podobné rodinné drama prožít. Ale jsou tu i vtipné pasáže a příběh nutí člověka číst dál a dál. Přečtu si i další autorčinu knihu.

93 13.11.2022

Můžu chválit stejně, jako čtenáři přede mnou. Humoristická, roztomilá detektivka, plná nádherných květnatých výrazů. No, napadlo by vás třeba:
"Veřeje se rozjizvily a zvenčí zazívala tma stejně hrozná, jako byla uvnitř."
Ač tu bylo jen šest zúčastněných, stejně jsem vraha neuhodla. Napínavé, úsměvné a milé čtení.

93 30.10.2022

Prvních asi 100 stran bylo pomalejších, znovu jsem si připomínala další a další jména z minulých dílů a jména nová, ale pak už pan spisovatel rozjel příběh. Jan Lucemburský je už unavený nebo spíš znechucený, ani jako král už pořádně nevládne, ale je tu ještě náš Wolfram a jeho přítel Beneš, praví a čestní rytíři, kteří obhajují pravdu a právo a trestají ničemy. No ale Eliška Rejčka mě svým chováním překvapila, tak trošku potvora, řekla bych. Pěkné, napínavé čtení s troškou humorných poznámek a ještě si oprášíme některé vědomosti z historie.

93 27.01.2022

Další detektivka se sympatickým komisařem Van Veeterenem, kde už od prvních stránek známe vraha. Děj nijak nepádí kupředu, ale rozhodně nenudí, postupně se rozmotává celý příběh, ale policisté dlouho nemají tušení, kdo ten neznámý vrah je. Humorné dialogy kriminalistů a sarkastické vtípky pobaví. Jedná se o dobrou, čtivou a pohodovou detektivku, která se mi líbí stejně, jako předchozí díly.

93 12.01.2022

Nejprve mě knížka zaujala svou obálkou, půjčila jsem si ji v knihovně, abych věděla, jestli se bude líbit našim dětem, kteří milují vlky.
A jsem opravdu nadšená, takové pohlazení po duši jsem nečekala. Obrovský, starý, huňatý vlk vypráví malé Tanaki báje a příběhy, které se vyprávějí od samého počátku věků.. V knize je pět příběhů Inuitů, pět příběhů indiánů a čtyři příběhy Vikingů. Všechny jsou zajímavé, milé a s nenápadným poučením na konci. Víte, že Odin byl otec vlků? Jsem ráda, že naše děti se s touto knížkou neminou.
Doporučuji.

93 05.09.2021

Nedočteno, knihu zavírám na str. 150. Nezvládnu číst dalších 550 stran o takové řezničině a podrobném, brutálním popisování mučení. Druhý den jsem se na knihu podívala s velkou nechutí hraničící až s odporem, ale přesto jsem ještě namátkou otevřela stránku někde ke konci knihy a přečetla si zase další hrůzné mučení, takže končím a nedočtenou knihu samozřejmě ani nehodnotím.

Mytický příběh psaný vlastně jako kronika doktorem Rieuxem, objektivním svědkem moru, který vypukl v roce 194 v Oranu. Po celou dobu trvání moru mu jeho povolání umožňovalo setkat se s většinou spoluobčanů a zapsat jejich pocity. Jako věrný svědek musel referovat hlavně o událostech, o faktech, dokumentech a o pověstech. Mužeme sledovat přístup obyvatel k nemoci a jejich chování při vyhlášení karantény. Lidé si začínají připadat nesvobodní, ale postupem času začínají mor akceptovat a uvědomují si, že ta epidemie je vlastně problémem všech. A v té děsivé a bezútěšné době vznikají pomocné Tarrauovy čety, které pomáhají lékařům starat se o nemocné a umírající. Samozřejmě se nabízí srovnání s dneškem.
Je to moje druhá kniha od tohoto spisovatele, většinou vtáhla do příběhu, ale nenapadlo mě, že je v prvé řadě zobrazením fašismu a německé okupace. To jsem se dočetla až na záložce knihy.

"Zpočátku přijímali lidé toto odříznutí od vnějšího světa asi tak, jako by byli přijali jakoukoliv přechodnou nepříjemnost, která by je vyrušila jen z některých zvyklostí. Najednou si však pod žhavým příkrovem letního nebe uvědomili, že jde o sekvestraci, a cítili nejasně, že toto uzavření ohrožuje celý jejich život, a když nastal večer, energie s chladem opět nabytá je občas doháněla k zoufalým činům."

"Ale tak už to bývá. Ostatní říkají: "Měli jsme mor." Málem by za to chtěli vyznamenání, Ale co je to mor? Takový je život a basta."

93 13.01.2021

Milovníci thrillerů budou určitě spokojeni, je tu rozjeto víc pátrání po vrazích a ten strašně nesympatický Sleizner stále pátrá po Dunje, ale jak to dopadne se dozvíme snad v dalších dílech. Ještě štěstí, že spisovatel na začátku zhruba shrne, co bylo v minulých dílech, protože to jsem si už moc nepamatovala. Originální nápad byl vrah a kostky, pátrání po vrazích mělo spád, knihu jsem měla přečtenou za dva dny a rozhodně bych si chtěla přečíst i pokračování, dokud ještě vím,o co jde. Doporučuji číst díly s co možná nejmenšími přestávkami. Jo na konci za poděkováním autora je ještě pokračování příběhu.

93 18.11.2020

Rozhodně ano, takové knihy, které jsou psané lehce, s brilantním humorem, optimistické, svěží a s dojemným lidským příběhem, si vždycky ráda přečtu. Někdy humor v knihách působí násilně, ale tady je lehký, sebeironizující a téměř na každém řádku. Dobře, hlavní hrdina je leckomu nesympatický, protože dost chlastal, ale psát uměl a když začal se synem pracovat na sociálně laděných novinářských článcích, i jeho život a chování se měnilo. Knížku jsem četla stále s úsměvem na rtech a děkuji Glattauerovi za tuto vtipnou, lidskou, chytrou a optimistickou knihu. Rozhodně si přečtu i jeho další knihy.

93 10.05.2020

Padne-li na vás trudnomyslnost, zádumčivost nebo světabol, je pro vás tato útlá knížečka to pravé, ořechové. Humorné povídání o životě, které potěší, pohladí a nezarmoutí. Příběhy o běžných věcech a o obyčejných lidech, při nichž na chvíli zapomeneme i na coronavirus a karanténu.

93 28.03.2020

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla, měla jsem ji přečtenou za 3 dny jen proto, že jsem se donutila ji zavřít, abych si ji užila ještě další den. Pulitzerovu cenu si 100% zaslouží. Nádherný jazyk, skvělý překlad.

93 16.11.2015

Tedy zase dost depresivní čtení, ale to jsem trochu očekávala a zvlášť konec bolel. Hlavně se řeší rodinné vztahy. Otec se upíná k alkoholu a dcery se snaží nějak žít, což v takovéto hrozně disfunkční rodině nejde. Je tu popsáno, jak se na život dívají členové rodiny a zvláště pohled matky je děsivý. Spisovatelka jako vždy dokáže popsat tu bezvýchodnost a beznaděj žití, prostě paní Dvořáková psát umí.

92 25.12.2023

Jak už píší čtenáři přede mnou, tato nenápadná knížka je malá emoční bomba. Příběhy jsou vyprávěny tak obyčejně, ale jsou tak realistické, že člověku tuhne srdce. Díky za tip čtenářce ddkk. Plný počet, doporučuji, přečtu si i další knihy od Lingrena a k této knížce se asi ještě vrátím.

92 12.08.2023

Vynikající čtení jako vždy od paní Hanišové. Tragédie celé rodiny je silný, smutný příběh, řekla bych napínavé psychologické drama. Styl psaní opět nemá chybu, od knížky se nejde odtrhnout. Paní Hanišová je naše špičková spisovatelka, těším se na další knihu.

92 24.03.2023