HDosoudilová komentáře u knih
Tato kniha mě tedy absolutně nezaujala... o stylu psaní ani nemluvě, se čtením jsem měla problém, myslím, že tam byly i pravopisné chyby.... nedoporučuji....
Velmi zajímavá kniha... skvěle se četla a také bych ji doporučila jak mladým lidem na popřemýšlení nad chováním ke starším ale také starší generaci, aby si uvědomili, že i ladí mohou mít svůj názor a nemusí být neustále poučováni... každý, ať si udělá sám obrázek...
Chtěla jsem nějaké příjemné oddechové čtení a tohle to opravdu je. Víc jsem od toho ale nečekala a také jsem dobře udělala.
Těžko říct, zda-li knihu psal opravdu jeden ze zločinců. Ovšem i tak je kniha celkem dost přesvědčivá. Četla jsem i Zločin jako profese od Kroupy, viděla Expozituru, tohle je zase trochu jiný pohled na celý problém o kterém by měli vědět všichni, co tu žijí.
Skvělé vylíčení českého podsvětí. Je dobře, že se píše o takových věcech. Lidé by měli vědět v čem žijí, koho financují a na co si dávat pozor. A ještě když je to líčeno tímto skvělým novinářem, který kvůli takovým lidem riskoval život svůj i celé své rodiny. Klobouk dolů před takovými, kteří se nebojí odhalit lidem takovou skutečnost.
Moc pěkně se mi kniha četla a dost mě zaujala svými třemi příběhy, které jen tak někdo nevymyslí. Skvělá kniha k zamyšlení.
Krásný příběh. Knihu jsem přečetla téměř hned, četla se skvěle. Zaujal mě nejen děj, ale i styl psaní Pavla Kohouta, jeho charakteristika postav a také doba, ze které je příběh. Doporučuji:-)
Super kniha na letní období. Rychle jsem se začetla, až jsem se nemohla odtrhnout. Opravdu vtipný příběh. Pobavila mě :-)
Další vtipné historky ze života autorky, první byla ovšem zajímavější...
Kniha mě bavila, byla vtipná, hlavně reálná se zkušenostma autorky. Jako oddechovka pro ženy proč ne :-)
Takové knihy by měly být v povinné četbě, ať náctiletí vědí, jak může člověk dopadnout. Četla jsem i My děti ze stanice Zoo, také doporučuji, ovšem tohle je o to víc děsivější, že je to česká kniha.
Nádherná kniha, kterou jsem zhltla během odpoledne. Člověk by čekal, že to bude zamiovaný románek končící happyendem a ono ne. Velmi mě překvapil závěr. Zajímavý příběh k zamyšlení...
Ostře sledované vlaky jsem četla kvůli maturitě a že jsme ji měli v povinné četbě. Jako na potvoru jsem si ji pak vytáhla i u maturity. Jednak mě ale vůbec nebavila a taky jsem ji asi špatně pochopila. Hrabalův styl se mi ale moc nelíbí...
Knihy této autorky se čtou skvěle a povídky nezklamaly, naopak. Velmi mě zaujaly, jsou zajímavé a zvláštní... Je zde ukázání toho, jak i nejlepší přítelkyně může být zároveň ta nejzákeřnější i to, jak člověk náhodou a velmi lehce může skončit na ulici... řekla bych, že jsou hodně poučné a k zamyšlení, nejen k tomu, že jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř než my...
Knihu jsem četla v těžké životní situaci, v první části knihy (těhotenství) jsem u knihy chvilkama brečela, občas mě to chytlo i v metru, takže lidi nechápali, kor když se podívali na obálku knihy....pak v druhé části jsem se spíš smála... autorku velmi obdivuju za její trpělivost a i to, že při výchově čtyř dětí zvládla ještě psát knihu, byť chápu, že to byla relaxace od dětí... ovšem doporuču všem matkám, které mají jedno či dvě děti a mají pocit, že nezvládají. Ať se knihu přečtou a zkusí si představit sebe v situaci autorky, myslím, že se jim uleví...nevím, jestli to byl účel knihy, ale rozhodně to má svá poučení:-)