HDosoudilová komentáře u knih
Jako první jsem viděla film a tak jsem byla zvědavá, jak moc se liší od knižní předlohy. Kdybych to měla srovnat, nevím co se mi líbilo víc. Každopádně kniha se mi četla skvěle, byla to typická oddechovka, kterou jsem zrovna chtěla a ještě mě pobavila.
Líbí se mi, jak je kniha zpracovaná, nicméně některé osobnosti bych nahradila jinými...
Moje první zkušenost s tímto autorem. Zato ale velmi příjemná i když trochu zvláštní. Děj se mi líbil, hlavně jsem si představovala děj odehrávající se u nás v knihovně =) A krásné ilustrace tomu dodávají takový bonus.
Tato kniha mě velmi zaujala. Byť je oproti Mementu či klasice My děti ze stanice Zoo téměř neznámá, možná bych řekla že je víc působivá. Není zde jen problématika drog, ale i jiných závislostí, zároveň taky pohled do nitra závislačky a touha žít. Příběh byl napínavý a konec mě velmi překvapil... Doporučuji.
Od této autorky to byla moje první kniha. Téma mě zaujalo, tak jsem na ni byla zvědavá, ale výsledek nic moc. Začátek byl dobrý, četlo se to samo, ale pak se děj začal plést, trochu jsem měla zmatek i v postavách. Každopádně to byl zase jiný druh beletrie a leckomu tato tématika otevře oči. I když je pravda, že xenofob si takovou knihu nikdy nepřečte...škoda.
Tato kniha evidentně není pro mě. Chtěla jsem si přečíst nějakou oceněnou knihu, lákalo mě, že jsou to povídky ale kniha mě dost zklamala. Jednak jsem u několika povídek ani nepochopila pointu a jednak se mi kniha ani nečetla moc dobře. Ovšem neříkám, že autorku odsuzuji. Možná se ke knize vrátím za x let....
Knihu jsem dostala jako dárek k narozeninám, jinak bych si ji asi nepřečetla. Nicméně mám z ní smíšené pocity. Nemůžu vyloženě říct, že mě děj bavil ale ani že by mě nudil. Chvílema jsem kvůli tolika pochmurnostem chtěla knihu vzdát, pak zase přišly pasáže, díky kterým jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Asi právě díky tomu, že je tam tolik té nenávisti, zloby apod.
Po delší době mě zase nějaká kniha dostala. Ano, je to smyšlený příběh, je vidět, že ji psal chlap, ale i přesto mě dostala. Možná je to tím, že jsem s nimi soucítila, jelikož i já měla malou šanci na přežití, možná jen tím, že mě to prostě chytlo. Těžko říct, ale každopádně se mi kniha moc líbila a věřím, že se k ní ještě někdy vrátím. Nelituji, že ji mám v knihovně. I když je pravda, že stejně jako Hazel, tak i já bych měla tucet otázek na autora...
Musím říct, že druhý díl mě bavil ještě méně než první. Byla výhoda, že postavy byly vyjmenovány a vysvětleny hned v úvodu, i tak jsem se občas ztrácela. To ovšem nedávám za vinu autorovi, spíš je to tím, že jsem tu dobu tehdy nesledovala. Nicméně i přesto jsem zvědavá na další díl. Je skvělé, že něco takového vůbec vyšlo a měli bychom si to přečíst všichni.
Musím říct, že jak jsem se na pokračování o nejznámější drogové závislačce těšila, dost mě to zklamalo. Děj je neuspořádaný, de facto jsem se "nic moc" nedozvěděla. V podstatě jediná pasáž, která mě víc zaujala, byla o ženském vězení. I přesto, že jsem si knihu koupila, bude mi ležet v knihovně, ale já už ji asi znovu neotevřu.
Co se týče samotné kniha, byla moc pěkně zpracovaná. Proto jsem si ji také v knihovně půjčila, neb mě zaujala. Ale jinak jsem čekala trochu obsáhlejší text. Díky tomu mě kniha zase tolik nezasáhla, to také nejspíš kvůli tomu, že jsem věděla o čem budu číst.
Vzhledem k tomu, že mě tato tématika velmi zajímá, chystala jsem se na tuto knihu celkem dlouho. První díl mě ale nikterak nezaujal, ale to proto, že jsem mladší ročník a nevím, jak to tenkrát chodilo. Jen z vyprávění. Hodně mě ale zaujal závěrečný rozhovor. Jsem zvědavá na další díly. Je moc dobře, že se o takových věcech píše, i když jak bylo zmíněno: ,, Na mrtvého jde hodit cokoli." A pravda už nikdy nebude stoprocentně doložena. Můžeme tedy jen spekulovat, zda-li to tak opravdu bylo.
První polovina knihy mi přišla nudná. Ztrácela jsem se v ději i v postavách a pořád jsem tak nějak čekala, co z toho vyplyne. Ale nakonec jsem byla ráda, že jsem knihu neodložila a dočetla. Ke konci jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Klobouk dolů před autorem! Celá trilogie se mi strašně líbila, až mě mrzí, že už skončila =) jasně, některé pasáže mě bavily víc, některé méně. Poslední díl už mi teda víc než thriller přišel jako psychologické drama. Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Nevím ani čím, ale tahle novela mě dostala. Až mi na konci bylo líto, že je tak krátká :-) Byť je to vlastně takové tuctové téma ;)
I ddruhý díl byl pro mě příjemný zážitek :-). Pravda, trochu jsem se obávala zklamání, jelikož recenze na ni nejsou už tak dobré jako na Dítě číslo 44. Ale kniha nezklamala. Ano, první díl je první díl, i přes to mě kniha opět vtáhla do děje a nechtělo se mi přestat číst. A že je zvláštní, že Lev Děmidov a jeho rodina opět všecko přežila? Vždyť bez toho by přece nemohl vzniknout třetí díl ;-) Na ten se už moc těším, doufám, že také nezklame :-) Doporučuji:-)
Moc se mi líbila, a jelikož jsem do ní šla s tím, že smutná bude, asi proto mě tolik nezasáhla. Občas jsem tedy měla problém rozpoznat kdo co zrovna říká. I tak ale patří k jedněm z těch nej knih, co jsem kdy četla.
Další přečtená kniha od tohoto autora a opět nezklamala =) I když je pravda, že už jsem od Deavera četla mnohem lepší knihy. Série s Rune mě ale baví dost, škoda, že zatím není více knih s touto hrdinkou... Některé pasáže se mi zdály přehnané a zbytečně natahované, těžko říct, jestli zrovna po této knize znovu sáhnu, každopádně se mi opět četla dobře a nemohla jsem se od ní odtrhnout =)
Autorku mám ráda, knihy má pěkné:) Také tato kniha se mi pěkně četla, taková příjemná oddechovka :-)
Jak jsem se na tuto knihu a především a autora těšila, kniha mne zklamala. Jestli kniha měla být vtipná, mně to vtipné tedy vůbec nepřišlo. Netuším, kde je chyba... Ke konci už jsem se docela těšila až knihu dočtu. Samotného autora ale zatracovat nechci, dám mu ještě šanci a uvidíme...