helusa2
komentáře u knih

Přečteno za 26 hodin... Tož dobré to bylo! Kamarádce děkuji za doporučení a jdu na další díl :-)


Způsob psaní Johna Greena mám ráda. Ráda se na chvilku vrátím mezi chytré teenagery. Byla to má 3. kniha od něj, ale zase si dám chvilku pauzu :-) Přišlo mi to dost podobné Aljašce.


To bylo krásné a děsivé zároveň... Strašně moc mi to připomnělo mé pocity a dojmy, když jsem četla Atlas mraků - knihu rozhodně ne pro děti. Ale to téma tam je. Hmatatelné. Aktuální. Nesmrtelné. Chtěla bych být “dárcem”? Nebo “příjemcem”? Nevím...
Ale vím, co je úúúžasné. Knihu jsem donesla z knihovny dceři (14 let), aby si ji přečetla, protože je od autorky “Spočítej hvězdy”, která se nám oběma moc líbila. Dcera ji přečetla a donutila mě přečíst si ji taky ;-) Více než jindy cítím, jak nás to spojuje... A musím říct i té mladší, že si to musí přečíst... :-D Je to dobré, CÍTÍME, VIDÍME BARVY, VÍME, CO JE LÁSKA....


Posloucháno jako audiokniha. Dobře namluvené, dobře, poutavě a věrohodně napsané. Jen ta témata...
Pokaždé, když jsem si poslechla knížku Petry Soukupové (Kdo zabil Snížka, Nejlepší pro všechny), jsem měla pocit, že asi žiju v ráji... Mám téměř 20 let skvělého manžela, děti, které se mají rády a mám z nich radost, výborné rodiče, vztahy s okolím...
Ale nepřevládá radost z toho, že já jsem v ráji, spíš lítost nad těmi, co žijí v pekle...


Úžasný vánoční příběh! Posloucháno v audioverzi už několik let - vždy při pečení cukroví :-) I děti ho milují! S písněmi Marka Ebena povýšeno do nebeských výšin :-)


Jsem z generace, která si už podobné dovolené moc nepamatuje (ledaže z dosti útlého věku), ale ještě vím a chápu, o co šlo. Milé, laskavé, jak to František Nepil uměl. Škoda, že psal tak “aktuálně” - těch zasvěcených bude stále ubývat a mladí už to nebudou chápat... Ale i tak díky za pohlazení po duši :-)


Velmi nelehká a hluboká kniha... Přes všechny nechutnosti, vulgarity - dojemná a poutavá. Příběh sám mi přišel velice zajímavý a byla jsem zvědavá, co se bude odehrávat dál.
Co mě však rozkládalo, to byly Formánkovy vsuvky, úvahy, postřehy, komentáře... Ano, zpomalovaly děj, ale vrývaly se hluboko do mého srdce... Mnoho jsem si v eKnize podtrhla, asi si to nebudu číst denně, ale konečný dojem bude uschován v mém nitru...


Film jsem viděla kdysi a moc se mi líbil. Jsem velmi ráda, že jsem kvůli čtenářské výzvě neotevřela jen tak nějakou kuchařku (jen abych splnila tento bod), ale nechala jsem se inspirovat diskuzí a pustila se do Čokolády...
Okouzlila mě poetičnost knihy, ta krásná přirovnání, obrazy, myšlenky... Je hodně o toleranci a myslím, že nebyla psána tak, aby “podrývala křesťanské hodnoty”. Každý má možnost vzít si z ní to dobré ;-)
Úplně jsem cítila a pomyslně ochutnávala všechny ty příchutě - bohužel nemám ve své blízkosti žádnou Vianne, takže asi proto čokoládu moc nejím... :-D


Knihu jsem poprvé četla při studiu na VŠ a vím, že už tehdy mě příběh Heleny Kellerové velmi zasáhl...
Dnes jsem se k ní dostala díky čtenářské výzvě, neboť je to má jmenovkyně.
Mám 3 děti - díky Bohu zdravé - a zvláště začátek knihy popisující život Heleny a jejích rodičů “před Annou Sulivanovou” mě hluboce zasáhl...
A dál... dál už je to vlastně jeden zázrak za druhým... Neuvěřitelné, kam může víra, naděje a láska člověka dovést... A neskutečná obět její učitelky je nepopsatelně úctyhodná!!!
Velmi silná kniha. I když může množství dopisů a archiválií unavovat, zkuste za tím vždy vidět tu neuvěřitelnou sílu příběhu :-)


Nádhera!!! Četla jsem ji sice tentokrát déle než obvykle, neboť jsem měla příliš mnoho práce, ale dojem zanechala opět hluboký... Ta propracovanost! Ty odkazy na vývoj děje, sahající až do posledního dílu! Geniální!!! No a ty ilustrace??? Úchvatné!!!


Knížku jsem si půjčila kvůli výzvě - Czendlik je přeci Polák, ne? ;-) Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla - je krásně lidská a plná myšlenek.


Série, která mě chytla a nepustila, dokud jsem ji nepřečetla - a myslet na ni budu také asi ještě dlouho... Velmi dobře napsaná. Silně na mě působilo, jak se příběh několikrát zcela obrátil naruby během jediného odstavce. I v životě se často ty největší kotrmelce stanou v průběhu několika sekund.
V době, kdy přes veškerou informovanost a bleskovou komunikaci nevíme nic o mocenských tajných plánech a záměrech, mi závěr přišel více než aktuální...


Naturalistický, nevyumělkovaný popis válečných útrap v dennodenní praxi - očima velmi inteligentní a předčasně dospělé dívky...
Mráz mi běhal po zádech mnohokrát - přeci jen člověk ví, jak to dopadlo...
"Nezbývá nám nic jiného, než co možná nejklidněji vyčkávat konec té mizérie. Židé čekají, křesťané čekají, celá zeměkoule čeká a mnozí čekají na smrt..."


Opět skvělá napínavá "jízda". S hrůzou jsem čekala, koho z blízkých zase Nesbo nechá zemřít... :-D Tipů na vraha jsem opět měla několik, nicméně zkrátka nejsem geniální Harry ;-) Otevřený konec mě potěšil - vždyť znamená, že se můzeme těšit na pokračování!!!


Dlouhá, napínavá, propletená, temná a tajuplná jízda... ;-) Moc se mi líbila rovina Harryho jako syna. A taky vztah Harryho s Øysteinem. A exkurze do hlav jednotlivých postav... A vůbec - skvělé!!! :-)


Tak to bylo "hustý"... :-D Byť toto vyjádření právě nepatří do mého běžného slovníku, plně odpovídá mému pocitu bezprostředně po dočtení...
Několik zásadních zvratů, pozoruhodné postavy, spousta napětí, neskutečně vygradovaný závěr...
No, sněhuláky v dohledné době s dětmi asi stavět nebudu :-D


Tak mě Nesbø opět dostal... Ten chlap je prostě GENIÁLNÍ!!! Napínavé od první věty do té poslední...
Samotnou mě velmi pobavilo, že jsem si po většinu knihy říkala, že už jsem přišla na kloub autorovým myšlenkovým postupům a vím, jak to bylo... a samozřejmě jsem věděla houby!!! :-D Dopadlo to úplně jinak, než jsem předpokládala, a sama sobě jsem se musela smát :-D Jsem pokorně zvědavá, čím mě překvapí příště ;-)
Ale stejně - neodpustím si - mě Nesbø neskutečně naštval a dohnal až k slzám lítosti i zlosti - úmrtnost jeho blízkých mě fakt naštvala... :-( Manžel to okomentoval slovy: Život prostě není fér...


I když má kniha téměř 600 stran, byla jsem s ní hotová za 2 dny... Napínavé, zapeklité... Líbilo se mi zařazení částí, které "psal" ten deviant - poskytovalo to nové informace a skryté indicie. Variant bylo více, souvislostí mnoho, ale líbilo se mi, že bylo v silách obyčejného člověka vytipovat vraha. Ne že celou dobu nevím nic a pak bum prásk geniální vyšetřovatel rozluští případ ;-) Kniha mě nutila přemýšlet a listovat knihou zpět, což já vždy oceňuji :-)


Tak mám první díl Harryho za sebou. Bylo to napínavé, místy vtipné (tady jsem Nesbø poznávala - občas hlášky a obraty jak z Doktora Proktora) a dokonce poučné. Historické a místopisné vsuvky mě neobtěžovaly, byly napsány poutavě.
Když byly v polovině knihy mrtvé obě postavy, které jsem podezírala, trošku jsem se lekla, co bude ve zbývající polovině, ale zbytečně - jen jsem zírala!!! Konec nešlo nedočíst naráz ;-) Těším se na další díl :-)


Nevím jak Vy, ale já Draca ráda neměla. Zvlášť v prvních dílech jsem toho ulízaného fracka nesnášela. Až v Princi dvojí krve jsem poznala, že to rozhodně není černobílá postava. Audioknížka s hlasem českého Draca byla zajímavou nabídkou, já právě doposlouchala Deníky Alana Rickmana a já neodolala.. Snape natáčení Harryho vcelku sepsul, tak jsem čekala, co přijde teď.. a dočkala jsem se :-) Tolik upřímnosti, pokory, myšlenek, lásky.. To jsem od Toma Feltona fakt nečekala. Dojal mne mnohokrát. Bylo to velmi intenzivní. Jsem za knížku moc ráda!
