Hobo komentáře u knih
Další z "kontroverzních" knih, které racionálně posuzují současné problémy světa, a které proto vzbudí buď obrovský odpor, nebo nadšené přijetí. Holt, já patřím do té druhé skupiny.
Hutná publikace o tom, jestli dějiny neproběhly jinak, než je předkládáno. S tvrdými argumenty, které buď přijmete, nebo nepřijmete. Kniha, s jakými se moc často nesetkáte.
Zajímavá výpověď člověka, jehož názory jsou pokládány za kontroverzní. Já v nich nic kontroverzního nenacházím.
Běljajev byl jedním z autorů, dostupných i v temné totalitě 50. let. A zejména Člověk obojživelník byl z těch lepších. Kniha mého dětství
Patří k tomu lepšímu z Vernova díla. I když se nám mohou zdát technické rekvizity poněkud směšné, na tom přece nezáleží. Julesu Vernovi šlo o něco jiného. A to se dá číst i dneska, to byste nevěřili...
Další z fantastických cest Julese Verna. Moje z nejoblíbenějších a nikterak mi nevadilo, že provedení bylo nemožné. Jinak bych už jen opakoval předchozího komentátora david5746.
Zneužití technologie, jaké bylo možné si v jeho době představit, prostě Verne uchopil a zpracoval.
Na tuto "trosečniciádu" jsem narazil kdysi dávno, šlo o vydání snad ještě z 19. století, pamatuji se, jak jsem zápolil už s tou "zastaralou" češtinou... Velmi se mi to líbilo, od té doby jsem přečetl už nepočítaně knih na téma přežití, ale tato zůstala nezapomenuta. Koupil jsem to v antikvariátě a dost mě mrzí, že kniha se někde ztratila v těch množstvích stěhování...
Jeden z nejlepších lexikonů, jaké znám. Na nic si nehraje, je čtenářsky přístupný, v nutných případech jde do detailů. Prostě skvělá příručka.
Tato odeonská edice Světové umění, která vycházela někdy - no, přesně to vlastně nevím, takže časové určení uvedu "v době normalizace", patřila k tomu nejlepšímu, co jsem kdy o malířství či malířích četl. V tom čase, i když jsem měl opravdu hluboko do kapsy, jsem koupil všechno, co bylo v mém dosahu. Dodnes patří všechny svazky edice k nejvzácnějším pokladům mé knihovny.
Ani u tohoto dílu nejsem zklamán. Jsem asi rád, že ve svém věku jsem se tohoto díla dožil a mohu umřít v klidu.
Tak pokud jde o mne, kniha ve mně vzbudila bouři odporu a odložil jsem ji, protože nechápu, proč bych tohle měl číst.
Overtonovo okno.
Čtivá, zdánlivě lehká četba, která však obsahuje hluboké postřehy a přináší i postřehy o Vietnamcích samotných včetně jejich komunitě u nás. Přečetl jsem s radostí a jistým odlehčením.
Nevím, čím to je, v době, kdy jsem dílo četl, by mě to mělo nudit. Ale nenudilo. Dýchla na mne poklidná atmosféra a celý ten rok kolem mne proběhl s příjemným pocitem...
Dobrý, čtivý a zajímavý cestopis o setkáních s obyčejnými lidmi. A z faktu, že autor je novinář, je patrný i druhý rozměr knihy - tolik se bojí ruské propagandy, že ji vidí téměř všude. Jen ne propagandu z vlastní, západní strany. Vadí to ale jen trochu, pokud píše o tom, co viděl a poznal, je uvěřitelný. Jen ty závěry...
Ono se asi má dobře číst, jak Češi (a Slováci, tedy Čecho-Slováci s onou pomlčkou) začínají vládnout nejen nad tradičním územím. Nicméně pokud kniha neobsahuje hlubší poselství, což neobsahuje, jde nakonec o nudu...
Vždy jsem měl rád sci-fi a v tomto žánru zejména utopie/dystopie. Edenie patří v tomto žánru k tomu nejlepšímu - a číst ji zejména dnes u mne vedlo až k mrazení v zádech. Vždyť snahy o totalitní ovládnutí lidstva a využít k tomu dnešní technologie jsou tak zřejmé...
Dobré čtení, zřejmě opravdu věrně popisující život keňských domorodců, k nimž se přimíchala trochu divoká ženská, která potřebovala 4 roky na konečné vystřízlivění. A také ukázka ženské sebestřednosti, která boří pro nové vzplanutí každý vztah. Druhá kniha mi připadala jako už trochu zbytečná, ale přece jen završující příběh, ale třetí kniha už podle mého byla napsána víceméně z finančních důvodů... Kdyby zůstala u první knihy, byl by ode mne plný počet bodů.
Pratchett není jenom Zeměplocha. Docela se mi líbí i jeho knížky pro skutečné děti. Převlékl jsem se do dětství a prožíval příběh se vším všudy.