Honey0105 komentáře u knih

Tyhle detektivní příběhy se soukromým očkem Strikem mě opravdu baví. Zatím jsem všechny díly poslouchala v audiu. Možná i kvůli tomu mi příběh nepřijde zbytečně natahovaný. Všechny části příběhu si díky tomu užívám. Navíc se mi líbí, jak se postupně vyvíjí vztah mezi Cormoranem a Robin. Tenhle díl přinesl rozhodně zajímavé zvraty. Možná na mě nadbytečná účast Charlotte, ale rozumím, že její přítomnost zase trochu zamíchala kartami.
Předchozí díl mě bavil asi o trochu víc, ale jinak se již velmi těším na další pokračování.

7 23.03.2024

Moje první setkání s autorkou a rozhodně příjemné. Kniha mě opravdu bavila. Na začátku jsem si tedy říkala, proč tam je ta trapná scéna s Leiou. Nakonec ale i to zapadlo hezky do příběhu. Nejsem moc na ty konce po X letech, jak jsou všichni přešťastní atd.. Takže to za mě mohlo být vynechané, ale co už. Určitě ještě něco od autorky přelouskám a těším se na to.

7 30.10.2023

Od autora jsem četla Stoletého staříka, u kterého jsem se dost zasmála, pak mi trvalo dlouhou dobu, než jsem narazila na další knihu z jeho pera. Právě na Zabijáka Anderse jsem dostala doporučení od kamaráda, chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem knihu otevřela. A jsem moc ráda, že jsem to udělala! Opravdu upřímně jsem se mohla skoro u každé stránky zasmát, což se tak moc nestává. Nejlépe bych ohodnotila první dvě části, tam nemám co vytknout! Třetí část byla trochu slabší, málo rozvinutá. Přesto se mi kniha jako celek líbila. Doufám, že se stejně pobavím i u dalších autorových knih.

7 15.09.2020

Po čtení knihy "To" už jsem myslela, že se nikdy ke Kingovi nevrátím. Zmíněná kniha mě totiž značně zklamala. Rok k roku ale sedl a do rukou se mi dostala kniha Osvícení. Pár týdnů předtím jsem konečně viděla film "Osvícení", který se mi moc líbil, tak jsem si řekla, že dám šanci i knize.
(pozor spoilery)
Jack Nicholson ve filmu je výborný, ale kniha je ještě o kus lepší. V knize se sice nenachází bludiště, dvojčata, ani krvavé záplavy, ale jsou zde zase jiné věci. Co kniha navíc lépe vystihla je Jackovo šílenství a Dannyho osvícení.
Celou knihu jsem zhltla jedním dechem, konec mě potěšil ještě o něco víc, díky panu Halloranovi, který mě prostě baví!
Abych pravdu řekla, tak se jedná o jednu z nejlepších knih, co jsem četla. Ač jsem říkala, že Kinga už ne, tak teď se naopak těším na další z jeho tvorby.

7 02.03.2020

Konečně se mi tato kniha dostala do rukou. A jsem velmi ráda, že mě nezklamala.
Za mne opravdu čtivé s výborným, neočekávaným koncem!
Co se týče hlavního padoucha, tak to jsem měla jisté tušení, že to takhle nějak bude, ale stejně mi nevadilo číst dál. Kniha není přehnaně detailní, i proto si myslím, že se tak dobře čte. Teď jsem zvědavá jaká bude kniha "Někdo cizí v domě".

7 05.02.2019

Tak hned po knize "Budeš tam?" jsem si sehnala i toto dílo. Byla jsem ale trochu naštvaná, protože jsem si knihu sehnala až v neděli večer (nestihla jsem jí ani rozečíst) a přede mnou školní týden, říkala jsem si, že budu ráda, když si budu moc přečíst pár stránek večer. Knížku jsem si ale vzala do školy, kde jsem přečetla skoro dvěstě stran. Doma jsem během chvíle dočetla zbytek a nezbaralo mi to ani celý den, ale víceméně pár chvilek.
Tento autor mě opravdu zaujal už zmíněnou knihou "Budeš tam?" a tohle dílo se mi také velice líbilo. Asi bylo trochu slabší, než předchozí kniha (dávám také pouze čtyři hvězdy), ale rozhodně bylo stejně dobře čtivé. Když začínáte číst, tak vám přijde líčení zvláštní a říkáte si, že se vám to bude číst špatně, ale u mě je opak pravdou.
Hodně se mi líbily některé flash-backy a asi nejvíc mě zajímala postava Alyson. Nemohla jsem si ale navyknout na Nicole, ta mi moc sympatická nebyla, ale překousla jsem to.
Musím ale přiznat, že jsem četla pozorně a zamýšlela se nad danými situacemi. Hlavně, když jsem dočetla, tak jsem o tom docela přemýšlela. Říkala jsem si, jaké by to bylo a jak bych to všechno zvládala já. Přišlo mi ale šílené jen na to pomyslet. Pro mě tahle kniha hodně znamená, protože jsem nad tím hodně dumala. Hodnocení není úplně na 100% a to jen kvůli jedné části. Vlastně více méně kvůli finální části, kdy vše vyjde napovrch. Nebudu prozrazovat, co mě odradilo, protože sám autor hned na začátku upozorňuje, že nemáme svým přátelům sdělovat konec.
Trochu mě mrzí, že hned nemůžu čapnout další knížku od autora a začít číst. Doufám, že se v budoucnu do Čech dostane dalších překladů knih od Mussoa (omlouvám se, ale opravdu nevím, jak přesně to vyskloňovat).

7 21.03.2011

U lattéček bylo krásné, že jsem po celou dobu čtení cítila vůni kávy a skořicových šneků. Vyvolat takové chutě se jen tak každému nepodaří, ale pan Baldree to zvládl skvěle. V prequelu jsem si naopak dokázala přesně představit vůni zatuchlého knihkupectví.
Nědokážu říct, který díl se mi líbil více. Oba jsem si zamilovala z jiných důvodů. Knihkupectví odhalilo mnoho dalších sympatických postav. Velmi jsem si oblíbila Kufírka i Gallinu, které jsem v lattéčkách skoro nevěnovala pozornost.
Navíc epilog napovídá, že bychom se možná mohli někdy příště vrátit do Thune. Osobně bych to opravdu uvítala, protože jsem tomuto feel good čtení naprosto propadla.
A nakonec musím vyzdvihnout skvělou obálku a nádhernou ořízku.

6 13.09.2024

Tak teď vůbec nevím, kam jsem se to dočetla. První díl byl skvělý, druhý byl maličko slabší, ale pořád to byla paráda, ale trojka? Tady mi to nesedlo už samotného začátku. Ilan mi v předchozích dílech nevadila, ale tady mi byla protivná ihned. Navíc její neustálé opakování sprosté fráze bylo iritující. V přechozích dílech jsem tuhle větu nepostřehla a teď tu najednou byla snad na každé stránce. V některých událostech jsem se motala, ale neměla jsem ani chuť pasáže poslouchat znovu. Konec byl ulítlý. Takovéhle zklamání jsem tedy nečekala. Skoro ale doufám, že se objeví ještě pokračování, které třeba vylepší reputaci takhle špatně zakončené trilogii. Jediné, co na tomto dílu mohu pochválit je audio verze, kterou znovu hezky namluvila Jitka Ježková.

6 19.06.2024

Tak Neal je snad můj největší objev roku. Už jsem o něm slyšela tolikrát, ale vždy mě odradilo, že jde o young adult literaturu. No jo, jenže přesně tahle literatura mě začala tenhle rok opravdu bavit. A jelikož Nealovi vyšla nová kniha o které se zmiňovali v podcastu Knižní klub, tak jsem si říkala, že bych ho prostě měla zkusit. Smrtku jsem objevila na audiotéce, tak mě napadlo, že jako audio by to nemuselo být špatné. Nečetla jsem žádnou anotaci a díkybohu. Kdybych si jí přečetla, tak to asi odložím s tím, že tohle nebude nic pro mě.
Ha! To bych byla ale pěkná hlupačka, protože kniha mě opravdu pohltila. Samozřejmě mě napadlo klasické sci-fi klišé, proč třeba nezačali kontrolovat porodnost, proč se museli zapojit smrtky. Pak jsem ale přestala přemýšlet nad těmato věcma a rozhodla jsem se, že si prostě vychutnám příběh, tak jak s ním přišel autor. A ten příběh neměl chybu. Každá smrtka se svojí vlastní technikou kosení, sympatičtí hlavní hrdinové a navíc i zápisky z deníků smrtek. Od začátku do konce jsem byla napnutá a zvědavá, co přinese další kapitola. A u konce jsem byla opravdu smutná, že už kniha končí. A už se moc, opravdu moc těším na další díl. Snad se k němu brzy dostanu.

6 24.05.2024

Zase příjemné pokračování série. Předchozí díl nadchl více, ale tady také nechyběl humor a akce. Znovu jsem poslouchala v audiu a i tentokrát musím pochválit pana Stránského. Rozhodně se těším, co bude dál.

6 10.04.2024

O knize jsem toho slyšela opravdu hodně. Slyšela jsem, že to je jízda, ale nikdy jsem moc nepostřehla o jaké téma se zajímá. Měla jsem trochu jinou představu. Přesto jsem se do díla pustila v rámci výzvy našeho Knižního klubu.
Začátek byl rozpačitý. Mnoho jmen a já měla opravdu problém se začíst. Kdyby nešlo o výzvu, tak možná knihu i odložím. Pak jsem se ale seznámila s postavami a už to tak nevrzalo.
Jude mi přišel zajímavý a já si neustále říkala, co se mu asi v životě přihodila. Když se konečně začalo něco odkrývat, tak jsem měla radost. Ne moc dlouho. Po nějaké chvíli jsem si říkala, že už toho snad ani víc vědět nechci.
Kniha opravdu vzbuzuje emoce. Jsem si jistá, že na obrysy příběhu nikdy nezapomenu. Ani na to, jak jsem už skoro od půlky knížky neustále bulela.
Přesto nemohu říct, že bych knihu někomu doporučila. Raději doporučuji veselejší čtení.
Chválím ale také doslov, který popisoval, jak je nereálná úspěšnost všech hrdinů. A také to, jaké to je, když kniha vzbudí všechny možné pocity.
Původně jsem si brousila zuby i na novou knihu od autorky "Do ráje", ale prozatím jsem tohle rozhodnutí přehodnotila. Třeba někdy, ale v nejbližší době určitě ne.

6 02.03.2024

Knihu jsem si, stejně jako první díl, poslechla v audiu. Znovu skvěle namluveno. Cormoran Strike mě začal bavit už s prvním dílem a druhý rozhodně nezklamal. Abych pravdu řekla, tak jednička mě bavila víc. Dávám ale stejné hodnocení, jelikož na 3hvězdy to rozhodně není. Za mě moc příjemná detektivka. Spisovatele jako Owena bych asi potkat nemusela, jelikož náměty jeho děl mě opravdu šokovaly. To by nebyla literatura pro mě. Další díly s Cormem pro mě ale rozhodně budou a těším se na ně.

6 21.11.2023

Zase nálož zábavy. Autorka mě opravdu baví. Knihu jsem navíc poslouchala v audiu a je velmi dobře namluvená. Ideální oddechovka na noční. Tenhle díl mě zase nadchnul. Rozhodně bavil Kamil i Vincent. No a Dostálovic kluci, ty bavěj každý díl. Samozřejmě nemůžu opomenout Tvrdíka, který nesmí chybět (bez něj by to nebylo ono). Určitě se těším na díly další.

6 30.10.2023

Ach, moje první Agatha. Toto setkání s autorkou jsem oddalovala opravdu dlouho. Vždy mi přistála v ruce jiná kniha. Nakonec jsme se ale vyhecovaly s kamarádkou. Nikdy jsem nebyla fanouškem Hercula, ale jsem velkým milovníkem detektivek. Proto bylo až ostudné nepřečíst nic od královny tohoto žánru. Přímo toto dílko jsem si poté vybrala na doporučení.
Příběh se mi líbil. Na každé stránce se něco dělo a člověka to udrželo v pozoru. Dost mi to ale připomnělo právě staré detektivní seriály, které vždy sledovala babička. Hlavně poslední asi pěti stránkový monolog našeho Poirota. Přesto musím říct, že konec opravdu překvapil. K autorce se určitě někdy vrátím, ale myslím si, že až za pár let. Zatím jsem si jí zařadila do kategorie "čtení na stáří". Tak snad v budoucnu.

6 28.10.2023

Hrdý Budžes, to je srdcovka, ale k přečtení pokračování jsem se hodně dlouho odhodlávala. Teď když mám dočteno, tak rozhodně nelituji. Stejně jako první díl se kniha četla dobře, člověk se zasmál i zamyslel. Poslední stránky knihy sebou přinesly i značnou dávku úzkosti. Doufám, že se mi v nejbližší době povede sehnat i třetí pokračování, ať vím, jak to s Helenkou nakonec dopadlo.

6 17.07.2020

Opravdu jsem se nemohla tohohle pokračování dočkat! Jak už zde bylo zmíněno, tak jediná škoda, že hlavní aktéři byli v této knize upozaděni. Přesto jsem se mnohokrát upřímně zasmála. Celou sérii doporučuji všem na potkání, a i když byl tento díl trochu slabší, tak stejně za přečtení stojí. Doufám, že se dočkáme dalšího pokračování, třeba delšího a v hlavní roli zase se zámeckým osazenstvem.

6 20.12.2018

Tak Reacher opět nezklamal. Když jsem četla před pár lety první knihu o Jacku Recherovi, tak mi přišla neslaná, nemastná - ale nyní mohu prohlásit, že jsem regulérní Reacherovskej fanoušek.
Tady jsem sice tušila už od poloviny, jak to dopadne (a ukázalo se, že jsem se nemýlila), ale na zážitku ze čtení mi to stejnak neubralo. Nemohu hodnotit jinak, než všema pěti.

6 31.08.2018

No.. Zajímavé.. Občas se ráda odreaguji u podobných knih a po téhle jsem sáhla díky hodnocení zde na serveru. Svůdné zlo podává další zajímavé a pestré zpracování fantasy světa, to ano. Bohužel například Anna jako hlavní hrdinka je naprosto nemastná, neslaná a nijak nepřekvapí. Kaidan je ten zlobivka, ale stejně jsem k němu nezvládla získat valné sympatie. Dost mi vadila i jeho "práce". Byl by to zajímavý námět na akční fantasy pro dospělé, ale jako kniha pro mládež, kde šestnáctiletý děcka choděj nahánět lidi do postele.. Absurdní!
Samozřejmě vše působí velice nevinně, ale neprobírají se nevinná témata, tak mi to připadalo až hloupé. Nemůžu říct, že bych knihu úplně zavrhla, odreagovala jsem se u ní, ale když se člověk zamyslí nad celým tím příběhem.........

6 14.02.2015

Od Jiřího Wolkera mám proštudovaného Hosta do domu. S Těžkou hodinou a poezií z této sbírky, jsem se setkávala méně často. Nyní jsem si ale knížku vzala k rozboru na český jazyk.
Řekla bych, že od Hosta do domu se velice liší. Autor poukazuje na špatnost světa, zaobírá se skoro neřešitelnými otázkami a nabádá nás, co máme dělat. Také se ale sám sebe ptá, co jak bude.

Nyní již víme, že se z něho nestane takový Muž, jakým byl jeho dědeček (věkově ne). Podle mě, ale umřel silný, protože když si člověk už napíše svůj epitaf, tak to skoro říká to, že je se svojí smrtí vyrovnán.

Nikdy jsem se nad verši nezamýšlela tak často a do takové hloubky, jako tomu bylo dnes. Vše jsem si pečlivě proštudovala a když jsem pochopila (doufám) všechny básně, tak mě okouzily ještě víc, než jsem čekala.
Jedná se však o poměrně smutné kousky a myslím si, že autor to nemohl ani líp vystihnout.

Nejvíc mě zasáhla asi Balada o nenarozeném dítěti. Já sama tedy děti nemám, ani vlastně zatím neplánuji, ale příběh zamilovaných, kteří se svého dítěte musejí vzdát kvůli penězům, to zabolí.

A dále ještě stojí za zmínku Mirogoj (otázku o smyslu válek si kladu opravdu často) nebo také Fotografie.

Asi nemá smysl tu všechny básně rozvádět. Myslím si, že tohle dílo opravdu stojí za přečtení a všem vřele doporučuji, aby se nad každou básní trochu pozastavili. Já osobně na básnickou tvorbu moc nejsem, ale když jsem si to vše pečlivě rozebrala, tak mě to opravdu nadchlo.

6 08.09.2011

S tímto básníkem jsem se setkala už jako malá holka. Chodila jsem na recitační soutěže a maminka mi jednou podstrčila básničku - "Poštovní schránka" (už tedy přesně nevím, jak to bylo, ale vím, že mě k tomu nějak mamka dostala).
Musím říct, že když jsem teď po několika letech tuhle knížku pročítala, tak jsem se zastavila přesně u "Poštovní schránky". Vybavila jsem si hnedle celý text a i když poslední dobou na básně vůbec nejsem, tak tuhle jsem si tajně odříkávala ještě dva dny. Sama nedokážu říct, v čem je tato básnička tak zvláštní, ale držím si s ní pouto vyvolané v dětství.
Mezi další básně, které se mi opravdu líbily, patří třeba "Okno", které jsem si také vybavila (také jsem jí četla jako malá). Nebo mě okouzlili "Rekruti", kteří jsou smutní, ale tím také mají dost do sebe. Stejně tak "Smrt".
A velice hezky zabarvená básnička je ta úplně poslední - "Svatý kopeček" , dlouhá, ale říká toho hodně.
Obdivuji Wolkera, že si dokázal s verši tak pohrát. Pro mě osobně to je asi nejlepší autor poezie na kterého jsem zatím narazila.

6 07.09.2011