Hotovson komentáře u knih
Celkově pěkný povídky. Musim říct, že se mi líbily všechny. Možná trošku slabší byly Modré čočky, ale nic co by mělo pokazit hodnocení. Já byl spokojen.
Prostě skvělý. Nemůžu jinak, než dát Klostermannovi opět za pět. Hvězdiček.
Ukázka toho, že pýcha předchází pád. Celá famílie Podhamerských mi byla krajně nesympatická, ať už starej pro svojí zpupnost a nadřazenost, stejně tak dcery, jakožto i nejmladší, kterej bylo zase všechno putna.
Na opačné straně Rankl Sepp a jeho vnuk Václav, u kterýho jsem si zase moc přál aby se nezvrhnul a naštěstí to při všech těch katastrofách, ať už přírodních nebo lidskejch dopadlo dobře.
Čekal jsem hodně, ale tohle vážně ne. Ani jsem tu předtim nečet komentáře, takže jsem fakt nevěděl, do čeho jdu a naprosto mi to překvapilo. Příjemně. Čekal jsem příběch z vězení, ale to přeskakování do jinejch životů, to mě fakt dostalo!
________________________________________________________
Zaujal mě příběh Daniela Fosse, jakožto takovej drsnější Robinson, i když k tomu se to asi moc přirovnat nedá, páč jestli někdo ztroskotal na pustym ostrově, tak to byl Daniel Foss, Robinson Crusoe ztroskotal v ráji :)
Je to taková jednohubka, ale i to stačilo, aby mi místy přeběh mráz po zádech. Tajemno i strach by se tu dali krájet a přece jsou tak nějak neuchopitelný.
Čet jsem to kdysi ještě na gymplu...jo dobrý...
Potom pár let nazpátek...lehký mrazení v zádech
Asi si to budu muset přečíst zase, ale hlavně by si to mělo přečíst víc lidí a zamyslet se nad sebou. Konkrétně když dnes hejbe světem kauza MJ a oni ho přestávaj hrát, epizodu Simpsonů s nim vymazali a to se jako všichni budou teď tvářit, že nikdy neexistoval??? Já si ho pamatuju, dokonce o něm píšu a mluvim. Kdy mně vymažou pamět? Nebo mě celýho???
Nikdy neexistoval...těžký mrazení...
Je pravda, že autor vzal závěr docela hopem, taky bych byl radši, kdyby se trošku rozepsal, klidně na 400 stránek, na škodu by to rozhodně nebylo. Každopádně, co se týče celkovýho dojmu, já byl moc spokojen, akorát je mi líto, že další pokračování už neni, jelikož Thomase z Hooktonu jsem si velice oblíbil, i když někdy dělal dost hovězí věci, ale možná i právě proto byl takovej sympaťák.
Vynikající série a jsem rád, že jsem si jí moh přečíst, rozhodně doporučuju všem :)
V podstatě reakce na Jogese.
Srdce mám až u kotníků, dodávka jede pryč a my s Rubíkem jdeme pěšky domů. Kopám si srdce před sebou po dlažbě. Je mi do breku, ale nebrečím. Chtěl bych bejt jako Rubík. Chtěl bych bejt Rváč Ruben Wolfe, a ne Lůzr. Chtěl bych bejt svým bráchou.
Ve finále mi příde, že Rubík chce bejt svym bráchou Cameronem, pro tu zarputilost, pro ten boj a pro to, že se nevzdává, nic nepříde zadarmo, o všechno musí zabojovat. Finále je skvělý, prostě bráchové, sice si dají po držce, ale mají se rádi, tak to prostě je :)))
Dobrý :)
Ne každej může bejt skvelej, vynikající, nejlepší. Většina je nás průměrnejch, ale je důležitý si to nijak moc nebrat a hlavně se z toho nepos*** :)
Tak jsem rád, že je i knížka o tzv. lůzrech, docela jsem se nasmál.
Zbojník 3*
Sirotek 4* - Život se s malou Státní Maceškou (Állami Árvácska) alias Trubkou (Csőre), jak jí všichni řikali, vůbec nemazal. Netušil jsem, že to bude tak drsný, ale je a místy fakt dost. Rozhodně to neni čtení pro slabší povahy a moc útlocitný lidi.
Dočítal jsem to na jeden zátah asi ve tři ráno...no...ne, že bych po to měl divoký sny, ale byly přinejmenšim hodně zvláštní. Ve zkratce: byly tam neviditelný stěny, kterýma jsem procházel skrz do zdánlivě normálních světů, kde ale nebylo normální vůbec nic :)
Co se týče toho příběhu, tak mi prostě příde neuvěřitelnej. Každopádně do těch hor by mě nikdo nedostal ani párem volů, obzvlášť ne v zimě a v noci.
Povedený zakončení putování za svatým grálem.
Nicméně co mi těší ještě víc je, že jsem uhodnul, co přesně to bylo a to už ve druhej knížce a tady se to jenom potvrdilo :)
Nedávno jsem dočetl Kladivo na čarodějnice a co se inkvizice, potažmo inkvizitorů týče, tak to nemohli být normální lidi. Podle mě tohle mohl dělat jenom zvrácený sadista, co se vyžíval v bolesti a utrpení druhých a o nějaké víře v Boha u něj nemohlo být vůbec řeči. Všechno jenom zástěrka pro působení bolesti a uspokojení svého vlastního zvráceného chtíče a zřejmě i pro namaštění vlastní kapsy.
A možná nejsmutnější na tom je, že k tomu museli dostat od někoho "posvěcení" a souhlas, jinak by to přece vůbec nebylo možný.
Skvělej příběh plnej zvratů z doby kdy se nikdo s nikym moc nemazal a o rytířskej cti se spíš jenom mluvilo, než by se jí někdo řídil.
Líbilo se mi popsání bitvy u Kresčaku. To musela bejt neskutečná řezničina.
Nikdy jsem nic podobnýho nečet, ale hrozně mě to zaujalo.
Tomu se v případě povozníka Guyona řiká bejt ve špatnou dobu na špatnym místě.
Brrr! Z toho mi bude běhat mráz po zádech ještě hodně dlouho.
Měl jsem velký problémy to dočíst, ale ne snad proto, že by to bylo napsaný špatně, ale právě naopak - až moc dobře.
Pomalu jsem se bál obrátit každou stránku a zjistit, jaká hrůza přijde na další...
Tak tohle bylo naprosto skvělý! Teď abych si rval vlasy a nadával sám sobě, že jsem se k takovýmu autorovi nedostal dřív. Ale co na plat, na nápravu bude spousta času a já se těšim na další knihy Karla Klostermanna.
Pěkný a zábavný čtení. Víc se mi líbila ta část na řece, ale i ta druhá byla pěkná.
Ať už jsem na téma holocaustu čet nebo viděl cokoliv, vždycky mi běhá mráz po zádech a je úplně mimo moje chápání, jak hluboko musel člověk klesnout, aby moh páchat takový zvěrstva a hrůzy.
V kontextu toho musel bejt Oskar Schindler neskutečně silnej charakter, že se odhodlal k takovýmu činu a zachránil tolik lidí, ač je to vlastně jenom zlomek z celkovýho počtu obětí.
Ale jak bylo psáno v knize - kdo zachrání jeden život zachrání celý svět.
Já to dočet, nicméně musim souhlasit s tim, že se DD hrozně moc, opravdu dost opakuje. O půlku kratší by to nevadilo.
Taky jsem čekal MOR - téma, lidi mřou jako mouchy, autor to nějak zachytí, bohužel mi to přišlo, že sám je tam nějak ta moucha na zdi, což jinde funguje, ale tady bohužel ne. Přijde mi od děje moc odtažen, vzhledem k tomu, že byl celou dobu přítomen.
Nejlepší část byla paradoxně zprostředkovaný vyprávění útěku skupiny lidí z Londýna a toulání se krajem až k založení "osady", kde přečkali morovou ránu.