houston komentáře u knih

Prolétl jsem jen proto, abych se přesvědčil, že se jedná o pouhou manipulativní hrůzu, v podstatě rozsáhlý lživý předvolební pamflet převlečený do kabátu literatury. O literaturu se však nejedná. A samozřejmě to ani nepsal pan Babiš. Odpad.

Výborně napsaná a atmosférická knížka, ale jako mnozí jiní jsem se poněkud ztrácel v tom obrovském množství osudů, kterých se dotýkala. Navzdory tomu hodnotím plným počtem a už se těším, až si přečtu druhý díl.

23 05.11.2022

Knih s podobnou tematikou jsem přečetl už celou řadu, tahle se řadí k těm nejsugestivnějším. Naivně jsem si myslel, že o tom, co se v Auschwitz ohledně lékařských experimentů dělo, už vím. Omyl. Autobiografické svědectví Violy Sternové ukazuje příšernost toho, co je člověk schopen udělat člověku, dostane-li se mu ideologického štítu. V některých momentech jsem měl pocit, že knížku snad odložím, například při popisech toho, co Mengele provedl s modrookým židovským chlapečkem a jeho matkou. Kniha není pro slabé povahy, přesto i ty by si ji měly přečíst.

16 01.08.2022

Normálně se mi zdá, že se Kyša alias Kotleta znovu našel a asi ho to psaní i začala opět bavit? I já jsme se totiž bavil, Syndikát je totiž něco úplně nového, má to znovu šmrnc, obsahuje spoustu odkazů a hlavně se to může pochlubit příběhovou LOGIKOU, což je něco, co většina českých autorů zcela postrádá! Toto bylo velmi příjemné překvapení a jsem rád, že jsem to s tímhle autorem nezabalil. Krimi Leošovi Kyšovi prostě sedí, což bude asi hlavně tím, že je to původní profesí novinář (což jsem zjistil teprve nedávno) a má takový vhled do problematiky. Kotleta či Kyša, na jménu asi nesejde, prostě zraje a i když občas šlápne trochu mimo, nakonec ze sebe dostane to, co čtenář chce.

13 07.01.2025

Je jasné, že dřív nebo později muselo nějakého českého nakladatele napadnout, že "kniha" o youtuberech by mohla mít u levé poloviny gaussovy křivky normálního rozdělení inteligence celkem úspěch, a že by se na ní dalo něco málo trhnout. Tak proč ji nevydat, že? Výsledkem je zcela přirozeně absolutní katastrofa, kterou - s prominutím - vlastně ani nelze považovat za literaturu. Je to snad ještě na horší úrovni než kuchařky Ládi Hrušky. A ty dialogy... panebože, panebože...

Fuksovo alegorické pseudofantasy z dob začínají normalizace působí depresivně, surreálně, bezvýchodně a krutě. V podstatě jde o autorův experiment, o určitou analýzu tehdejšího úpadku hodnot rodinného života. Literárně je text na velmi vysoké úrovni. Určitě doporučuji, nicméně fanoušci klasické současné komerční fantastiky mohou být knihou spíše zklamáni.

11 19.01.2021

Nejde o literaturu, ale o jeden z mnoha podvodných prostředků, jak tahat peníze z naivních důvěřivců. Kniha je jen opakování zcela banalních myšlenek a obecně platných nesmyslů, představuje součást manipulační strategie pana Říhy, falešného selfsmademana, který je dobrý v jediné věci - ve vytváření PR sobě samému.

Musím se přiznat, že jsem se trochu bál toho queer motivu, ale on je v tom naprosto okrajový. Knížka je napsána (a přeložena) hrozně "hezky". Je to nenásilné, hravé, v něčem trochu připomíná Pratchetta v jeho nejlepších letech, na rozdíl od něj to ale netlačí žádné vtipy na sílu, plyne to mnohem přirozeněji. Opravdu mile jsem překvapen a trochu mě mrzí, že jsem Dům v blankytně modrém moři zhltl možná až moc rychle.

10 17.06.2022

Nebudu to zbytečně protahovat a rovnou prohlásím, že se jedná o hroznou, těžko stravitelnou nudu plnou filozofování, fyzikálních polemik a kostrbatých čínských jmen, v nichž jsem se velmi úspěšně ztrácel. Zhruba v polovině četby se mě zmocnil údiv, čím to vlastně ztrácím čas, údiv postupně přerůstal ve zděšení a závěrem vyústil v naprostou frustraci. Kniha je neuvěřitelně... jak to říct... rigidní, nezáživná, postavy v ní působí jen jako loutky, nejsou autorem prožité, čtenář se s žádnou z nich nedokáže sžít - nenajde si zde svého hrdinu. Jak to celé shrnout? Literární suchařina pro geeky posedlé fyzikou. Nechápu zdejší vysoké hodnocení.

10 08.06.2022

Můj první Karika. Jsem poměrně nadšen! Na knize je nejlepší asi to, že veškeré prameny, s nimiž hlavní hrdina Igor pracuje, jsou reálně dohledatelné napříč internetem. Walter Fisher, Howadoor a spousta dalších postav jsou postavy zcela autentické, které Karika zapracoval do svého příběhu takovým způsobem, že čtenáře vůbec nenapadne považovat je za něco víc, než za jeho autorskou licenci. A ono ne! Jde vlastně o zvláštní literárně-dokumentární příběhovou asambláž a mě nenapadá, jestli někdy někdo napsal něco podobného. Určitě si přečtu i další Karikovy knihy.

10 21.05.2019

U Kotlety alias Leoše Kyši je prostě třeba dávat si pozor na to, že má kolem sebe velmi početnou skupinu ne vždy úplně soudných fanoušků, kteří každou jeho novou knížku neuvěřitelně vyhajpují a vytvoří dojem, že se jedná o hotový český literární skvost. Ve většině případů je ale opak pravdou.

Sudetenland je pěknou ukázkou toho, jak to po literární stránce u Kotlety vypadá doopravdy. Po odstraní stereotypních fantasy a sci-fi rekvizit autor ve snaze zaujmout čtenáře tápe v kruzích a ztrácí se, nemá vlastně nabídnout co jiného a zřejmě si to i uvědomuje. Celý příběh mi stejně jako některým dalším recenzujícím přišel hlavně jako taková podprahová reklama na tabákové výrobky. Redaktoři tentokrát ty uvozovací věty moc nevychytali.

Nezábavné, neobohacující.

9 08.12.2023

Ze začátku jsem knížky Franty Kotlety hltal. Jenže se nějak přestává dostavovat ten wow efekt, který jsem u nich zažíval ze začátku. Řezník z Bruntálu střídá rekvizity, mění šikovně prostředí a historické etapy, jenže to, co leží pod rekvizitami, je pořád totéž a nijak se to nevyvíjí. S každou další knížkou se čím dál víc upevňuji v přesvědčení, že autora literatura snad už ani pořádně nebaví a střílí to podle nějakých zažitých šablon, aby prostě něco vznikalo. Z koníčku se stal byznys a byznys omrzel. Bohužel továrna se zastavit nesmí, je potřeba jíst a tak autor holt tu káru tlačí dál a dál. Temné blues prostě nedokážu ani dočíst, nepřináší mi žádné požitky. Skalním fandům se omlouvám.

9 02.12.2022

Karikův Strach je přiznanou poctou dílu Stephana Kinga, zejména pak románu To. Jedná se ale o počin podstatně syrovější, nejsou v ní absolutně oddechové pasáže, během kterých by čtenář, tak jako tomu bylo v To, mohl s nostalgií vzpomínat na své dětství, prožívat s hlavními hrdiny i trochu té bezstarostnosti. Strach oproti tomu vyvolává trvalé ohrožení, existenciální pocity, je zde naprostá absence naděje a kam to všechno směřuje, je nanejvýš jasné. Trhlinu podle mě ale tato věc nepřekonává.

9 29.08.2020

Udělal jsem hroznou chybu, že jsem si Nikdykde přečetl po letech znovu. Vzpomínka na jakési neurčité nadšení, jaké jsem z něj kdysi měl, okamžitě vyprchala, vystřídal ji dojem, že text je vystavěný jen čistě na efekt. Kniha připomíná automatické psaní s příchutí fantastiky, možná dokonce pouhý doslovný opis snu, kdy nehraje roli "proč" - proč se některé věci dějí, proč se určité postavy nějak chovají, odkud přišly, co je motivuje. Chápu, že určitá míra nejasností a nedořečenosti některé čtenáře baví, mě ale ne, protože mi přijde, že příběh tak není úplný.

Celé Nikdykde se dle mého skromného názoru nese v duchu tragické nepromyšlenosti, nevysvětlování a taky zahazování vlastních potenciálně dobrých nápadů (například skoro nijak využívaná schopnost Dvířky). Asi vůbec největší problém je pak hlavní hrdina, naprosto nezajímavý a nudný charakter, s nímž se vůbec nedá sympatizovat a který nemá sílu čtenáře do Podlondýna vtáhnout a postarat se o tolik nezbytnou imerzivitu.

Zdejší vysoké hodnocení celkem chápu. Při nekritickém čtení lze Nikdykde snadno podlehnout pro imaginativní barvitost. Jsem ovšem přesvědčený, že mnozí hodnotící jsou na tom podobně jako já a při re-readingu by svůj názor výrazně upravili.

8 08.07.2022

Na nového Kariku jsem se velice těšil, nyní jsem bohužel dosti konsternován. Kniha začala, ostatně jako vždy, skvěle. Rychle jsem ji začal vnímat jako jakousi literární hororovou obdobu road-movie s perfektní podzimní atmosférou. Bohužel v poslední třetině začíná pan Karika sáhodlouze a úplně zbytečně filosofovat a podstatě bytosti, kolem níž se příběh točí. Děje se to na úkor napětí, příběh stagnuje a přestává být strhujícím. Ke konci jsem už jsem přeskakoval stránky, zajímalo mě už jen to, jak vše skončí.

8 17.07.2021

Toto není literatura, nýbrž propagační artikl ve formě knihy. Skutečný autor není Andrej Babiš ale Marek Prchal, Babišova česká úplatná obdoba Josefa Goebbelse. Text obsahuje části vykradených článků mnoha různých jiných osobností, mimo jiné například Vojtěcha Koteckého. Navzdory tomuto jde zřejmě o nejprodávanější českou knihu roku 2017. Smutné.

Radka Třeštíková jistě psát umí, její povídky jsou však vychtěné, neprožité a prázdné. Mám z nich dojem, jako kdyby je psal někdo, kdo se jen tupě drží stereotypních literárních šablon, aniž by byl kdy schopen se z nich vymanit. Postavy působí jako namalovaní panáci, s nimiž nemá čtenář šanci se ztotožnit. Příběhy jsou banální a čpí "komediální emancipací." Ale možná je to jinak. Možná jsem jen špatná cílová skupina, no.

8 09.11.2017

Skvělá kniha. Člověk občas ztrácí přehled, o jaký jde vlastně žánr - Historický román? Detektivní thriller? Fantasty? Magický realismus? Hlavní hrdina inspektor Durman je sympaťák, kterého nelze nemilovat. Kromě toho, že se neustále cpe, souloží, diskutuje se slavnými osobnostmi Prahy poloviny devatenáctého století, tak sem tam i vyšetřuje sériového vraha zaměřujícího se na pošťáky. Stančík kombinuje své (nejen) znalosti historika s fenomenálním vypravěčským talentem, na výstupu stojí kniha, která si svou magnesii opravdu zasloužila.

8 09.11.2017

Nejznámější dětská kniha pro dospělé, kterou jsme nejspíš četli úplně všichni. Dětské čtenáře rozesmutní, znejistí je, vyděsí. Pro ně zkrátka určena není (snad ani autor ji tak nezamýšlel). Dospělého ovšem uchvátí. Jde o dokonalou šablonou světa, lidství a všech jeho stránek, navíc napsanou s ohromným citem a smyslem pro jazykovou estetiku.

8 24.04.2016

Jak někdo nemůže mít rád tuto knihu? Je to Douglassův, nebojím se říct, geniální počin. Inspiroval stovky dalších autorů. Zaslouží si plné hodnocení!

8 14.02.2012