hs777 komentáře u knih

Viděla jsem dokument i film a je pravda, že mnoho nového jsem se nedozvěděla. Také je pravda, že autentická líčení Katky je nekonečná smyčka slibů, šancí, záchvěvů naděje a následných selhání. Katka se Michaelu Třeštíkovi přiznala, jak ji oslovila a přitahovala kniha My děti ze stanice ZOO. Kdyby jenom jednoho člověka tato kniha naopak odradila, má i vedle vynikajících natočených dokumentů smysl. A fotografie jsou nádherné a nekompromisní.

36 21.07.2020

Třetí díl, znovu bomba a maximální počet hvězdiček. Jude mi trochu připomíná Bryndzovu Eriku Foster nebo Kim Stone Angely Marson. Všechny mají za sebou nelehkou životní situaci, se kterou se statečně perou. Kniha má neuvěřitelné tempo a já mohu jen doporučit.

36 21.07.2020

Z chaotického a bláznivého se postupně vyklube něco hodně lidského, dojemného a přitom i vtipného. Úplně jiný Backman, ale pokaždé mě dostane. S Mužem jménem Ove a Medvědínem řadím k jeho nejlepším.

59 12.07.2020

Hodně příjemný návrat ke starým známým, škoda že tak kraťoučký.

31 12.07.2020

Také úplně nefandím povídkám, ale tohle je povedená sbírka, navíc od výborných českých autorů z prostředí, které každý důvěrně zná a většinou nerad navštěvuje. Žádná nezklamala, ale nejvíc mě pobavil Marek Epstein.

35 01.07.2020

Výborné odpočinkové čtení s velkou nadsázkou, jak to vypadá v nebi a mezitím prosvítá něco trochu vážnějšího.

30 30.06.2020

David Raker mě baví, pátrač po nezvěstných či zmizelých lidech a tady není jen jeden, ale celá vesnice. Od začátku vzrušující, nepřehledné, zamotané a nakonec jako vždy - všechna kolečka zapadnou. Další komentář je zbytečný, za vše mluví mé hodnocení všech dílů.

45 21.06.2020

Můj pocit z Hájíčkových knih je lehká melancholie až nostalgie, a přesto je to velmi příjemný pocit. Nemohla jsem se odtrhnout a všechny peripetie Marie, přestože se může zdát, že směřuje odnikud nikam, jsem chápala a prožívala s ní. Vesnice versus město, historický kontext, generační problémy, starost o děti i rodiče a k tomu uvědomění si vlastních kořenů, dětské křivdy a zasuté vzpomínky, kterým člověk neuteče. A všechno plyne tak nenásilně, přirozeně, žádné růžové brýle, jen různé odstíny šedi. Smutná jsem jen z toho dlouhého čekání a další úžasnou knihu.

51 18.06.2020

Kim je Kim - svérázná, neukázněná, nevyzpytatelná a všechny díly jsou jedna veliká jízda. Tenhle se mi zdál o trochu pomalejší, míň divoký, ale pořád nadstandardně dobrý.

51 09.06.2020

Autora jsem neznala, tudíž jsem vůbec netušila, do čeho jdu. Podle komentářů jsem ale čekala trochu víc než jen tři monology chlapů - exotů, znuděných a nespokojených se životem, který si sami nachystali.

28 08.06.2020

Jednoznačně nejlepší kniha od Shari Lapeny. Prostředí sousedské komunity na předměstí, kde každý zná každého, sledují se přes zahradu nebo za záclonou, každý něco ví a sám něco skrývá, jí neuvěřitelně sedne. Měla jsem čtyřikrát téměř jistotu ohledně pachatele a nebyl to ani jeden. Naprostá spokojenost.

55 24.05.2020

Jsou knihy, které i přes pokročilou hodinu v noci nemáte sílu ani chuť opustit. A právě takové píše Joel Dicker. Kniha o Baltimorských byla moje první od tohoto fenomenálního vypravěče, a i když nasadila laťku strašně vysoko, Zmizení Stephanie Mailerové se jí skoro dotklo. Přes šestset stran, flashbacky do minulosti, moře postav a přesto jsem pořád udržela krok. A to, co u jiných autorů nemám ráda - odbočky a podrobné příběhy vedlejších postav, tady úplně hltám - prostě skvělé, doporučuji a plný počet.

40 09.05.2020

Ujeté, bláznivé, ale bavilo mě od začátku do konce.

32 01.05.2020

Odpočinkové, takové nahlédnutí do hlubin mužské duše (ale velká hloubka to teda nebyla).

32 28.04.2020

Anotace budí dojem banálního romantického příběhu. Možná proto, že mi není dvacet, jsem v příběhu Michaela a Caitlin viděla trochu víc. Oba žijí v poklidném, stabilním, ne úplně šťastném manželství, a když objeví svou náklonnost, nechtějí na fungujícím a zaběhlém stereotypu nic měnit. Každý rok, dlouhých dvacet let, si pro sebe vyhradí pár chvil, kdy se navzájem cítí být milováni, chápáni, přijímáni bez výhrad a pěstují si pocit, že obětovali své štěstí a lásku, protože jsou zodpovědní. Kdyby ale nebyli, vydržel by ten krásný pocit souznění tolik let?

34 26.04.2020

Strach, tak ten jsem opravdu měla skoro celou dobu. Franck Thilliez umí geniálně naservírovat napětí, a když si myslíte, že už se to nedá vydržet, tak ještě přidá. Za konec jsem ráda a těším se. Super !

33 18.04.2020

Matka závislá na alkoholu a postupná devastace celé rodiny. Dokola se střídají průšvihy, selhání, sliby, léčení, naděje, ale komu není rady, tomu není pomoci. Jakmile se do vztahu dostane alkohol, vemte nohy na ramena!

28 16.04.2020

Statečně jsem se prokousávala bahnem korupce, intrik, bratříčkováním, vzájemnými službičkami napříč státním i soukromým sektorem, až mi na konci zbyl jen smutný pocit, že v táboře těch dobrých a spravedlivých už asi nikdo nezůstal.

24 10.04.2020

Už jsem pár knih o despotickém režimu KLDR přečetla, takže tuším, jak velké zrůdnosti se tam dějí. A stejně mě pokaždé šokují skutečné a hrůzu nahánějící prožitky těch, kteří je zažili na vlastní kůži. To, že o tom můžeme číst, znamená, že se jim podařilo uniknout, ale bohužel jsou to pouze jednotlivci, většina zůstává v tom pekle dál.

30 09.04.2020

Milé a poutavé vyprávění staré ženy o svém nelehkém životě, ve kterém ale není ani trochu smutku. Autorku jsem neznala,velmi mě překvapila a potěšila.

61 08.04.2020