hu_87 komentáře u knih

Symetrie je velmi zajímavé téma, kterým autor knihu vlastně začíná a je jí věnována poměrně obsáhle i poslední kapitola (avšak s vědeckými poznatky čistě o té symetrii - např. z hlediska sexuální přitažlivosti, evoluční psychologie/biologie a tak). Knížka se mi líbila, někdy mi to přišla jako taková vícerochuť teorie grup, teorie strun, symetrie, rovnic, nebo historie (která bohužel byla celkem rozsáhle popsaná, škoda). Ale nelituju že jsem si jí přečetla, stálo to za to. Je to sice poměrně neobvyklý šálek mé kávy. Autorovi bych asi vytkla jen to, že je kniha mix různých věcí (viz výše), třeba ty historické pasáže by mi vůbec nevadilo, kdyby byly nahrazeny různými "triky" (jak tomu s oblibou říkám) z oblasti matematiky.

22.03.2021

Zajímavé. Každý, kdo ví, že v rodině "něco" koluje (tendence, nemoce, zážitky) by si měl uvědomit, že hodně věcí prostě putuje napříč generacemi, včetně předaného traumatu. Potomci lidí, kteří si prošli koncentračním táborem nebo děti těch, kteří zažili útok 11. září dokazují, že něco jako předané trauma skutečně existuje - i na biologické úrovni (např. hladiny kortizolu, které dané lidi predisponují k menší odolnosti ke stresu) a tím pádem i na té duševní. Když už nás potká nějaká špatná věc a uvědomíme si, že problém může tkvět v předaných zkušenostech od našich rodičů (a nejen od nich, často jádro problému je minimálně o 3 generace dál), je možné s tím něco dělat. A právě od toho je tato knížka. Nejprve vás seznámí s teorií (tzn. různé průzkumy z epigenetiky, toho, jak se mohou stresující zkušenosti a reakce přenášet na potomky, kteří pak podobné nepříjemné reakce prožily, ačkoliv si - zatím - ničím podobným neprošli), epigenetikou, nebo tím, že nízká hladina kortizolu automaticky neznamená to, že jste v nízkém stresu. Posléze přichází na řadu ta praktičtější stránka věci.
Jak se říká, je třeba hlavně poslouchat, co a jak druhý říká a tady to platí stejně tak, protože to, jaká slova dotyčný používá nám toho o něm taky dost řekne.
Určitě doporučuji všem, kteří mají např. napjaté rodinné vztahy nebo těm, kteří zpozorovali, že se v jejich rodu pravidelně "dědí" některé, pro ně nepříliš komfortní vlastnosti a sklony, případně různé duševní problémy.

2 21.03.2021

Knížka je přínosná a zaslouženě získala to ocenění, které je zobrazeno na obálce. Po přečtení knihy "Černobyl 01:23:40" od A. Leatherbarrowa jsem to brala jako takové možné rozšiřující předchozí knížky. Ovšem od A.L se tato knížka diametrálně liší. Plokhy nás seznamuje s příběhem velmi dějovou formou a poměrně zdlouhavě. Musím taky říct, že jsem se ztrácela v tom nepřeberném množství jmen, poněkud to snižovalo pozornost a místy i pochopení děje. Knížka by mohla ubrat na počtu stránek, ale - jsou tu i zajímavé věci, které jsem se od A.L nedočetla.
Pro začátečníky v oblasti Černobylu doporučuji knihu "Černobyl 01:23:40" a až poté se zaměřit na tuhle knížku; vyplatí se to, protože už o dané oblasti něco budete vědět a pro přehlednost v této knížce se to hodně vyplatí.

9 20.03.2021

Perfektní, prostě skvělé - autor si dal opravdu záležet a jednotlivé pasáže jsou popisovány podrobně, srozumitelně, tak, aby je každý pochopil a udělal si obrázek, co se v ten osudový den (a vlastně i co bylo celé špatně už předtím, než ke katastrofě došlo) stalo, proč se to stalo a jaké hrozné to mělo následky. Jak to vlastně vypadalo v oblastech, které byly zasaženy smrtící radioaktivitou, co vše byly úřady ochotné zamlčovat na úkor zdraví svých občanů. Výhodou je, že kniha je vhodná i pro naprostého laika v oblasti radioaktivity a Černobylu obecně, protože autor zpočátku probírá vysvětlení toho, co to vlastně radioaktivita je a že i v minulosti byly jisté havárie související s radioaktivním světem (ono totiž ukrást někde ozářený kus plutonia a pak tím ozářit zbytek města a ještě se podivovat nad tím, že to "pěkně září" může leckomu připadat padlé na hlavu, ale bohužel - dříve nebyly takové poznatky...), ale pak se konečně dostává k jádru věci. Autor si z havárie Černobylu poctivě nastudoval co nejvíce pramenů a je to na knize znát.
Jsou tu i pasáže, ve kterých popisuje svou cestu do Pripjaťi a na konci knížky jsou některé (nechci říkat pěkné, to by bylo neuctivé ke všem obětem této katastrofy, spíše - podnětné, podněcující představivost) fotografie.

Čest všem vojákům, pracovníkům elektrárny, hasičům, lékařům - prostě všem, kteří se zachovali tak jak se zachovali, i když věděli, že za to nejspíše zaplatí životem!

9 19.03.2021

Zajímavá knížka, ve které autor rozebírá ožehavé téma, tj. to, zda zvířata cítí. Což se mu ne vždy povedlo. Nelituju, že jsem si jí přečetla, je tu hodně zajímavých věcí ze světa přírody. Bohužel jak jsem psala, místy se nepovedlo zachovat objektivitu a převládla místo toho subjektivita, vlastní dojmy a pocity. Což nemusí být samozřejmě na škodu, ale - co bych ocenila - v případě, když je třeba nějaká krátká kapitola, která je věnována spíše těm domněnkám (třeba z vlastní zkušenosti - autorovo koně nebo jiná pozorování) - aby se teda kapitola trochu protáhla a byla doplněná o nějaká objektivnější fakta.
Přesto doporučuji všem zájemcům o přírodu.

6 18.03.2021

Perfektní, tolik zajímavostí, které se asi v žádném dokumentárním filmu nedozvíte. Autorka to téma podala srozumitelně a čtivě, něco jako když se díváte na dlouhý dokument o vlcích, akorát v tištěné formě. Vlci jsou pospolití, hraví, citliví, ale také velmi chytří; učí se ze zkušeností a ví moc dobře, kdy si na sebe ušili velké sousto a kdy je třeba se raději stáhnout (než riskovat ztráty). Vlčí smečka je něco jako vyšší inteligence, existuje zde hiearchie, která ovšem není striktně dodržovaná a pojem "alfa samec", jak se dozvíte, je v případě vlčí smečky spíše mýtem, než pravidlem, které by v praxi skutečně fungovalo. Určitě doporučuji, asi jedna z nejlepších knih na téma o přírodě, které jsem kdy četla. Od vlků se toho lidé mají ještě co učit.

9 16.03.2021

Tohle bude asi moje první knížka tady, ke které napíšu jen komentář a nehodím sem hodnocení. Z jednoduchého důvodu - nebylo by to objektivní. Spíše si myslím, že se kniha měla jmenovat "Moudrost psů" a napsat ji měla autorka v podobném duchu jako knížku Moudrost vlků, která je mimochodem velmi poučná. Problém je, že pasáže se víceméně opakují a sem tam se objeví nějaký vědecký fakt o psím chování, smýšlení atp., nicméně nejsem si jistá, zda si z knihy odnáším tolik, co z jiných.
Tudíž upozornění - nejedná se ani tak moc o populárně-naučnou knížku, spíše o knížku autorky, která psy zbožňuje (já taky, proto nehodnotím kvůli objektivitě).
Prostě a jednoduše, psi jsou nevinní a asi jediní, kteří umí nezištně milovat. Je třeba je chránit, chovat se k nim s úctou, respektem a uvědomit si, že naši psí miláčkové mnoho věcí poznají, i když se je snažíme obalamutit jakkoliv. Psi jsou čistí.

Poctivě napsaná kniha odborného rázu, ve které se probírá mnoho témat z oblasti hudby: ať už se budeme bavit o - jednotlivých nástrojích; frekvencích, decibelech; něco málo z historie; ladění; vyvrácení některých mýtů a zdůvodnění (např. že mollové tóniny jsou smutnější než durové), absolutním sluchu a ještě mnoho dalších... knížku ocení i matematikové/fyzikové.

1 15.03.2021

Je to mega zajímavé, hlavně ty kapitoly o smyslech nebo třeba o tom, jaká nečekaná část našeho těla je aktivní několik ms předtím, než fixujeme pohledem určitý objekt. Na druhou stranu, druhá část knihy je spíše o lesích obecně, ochraně lesů, různým úvahám apod., což mi také nepřišlo na škodu. Těším se na autorovo další knížky, doufám, že u nakladatelství Kazda vyjdou i další (nebo přinejmenším podobné) jeho knížky.

4 14.03.2021

O poušti jsem měla vždycky určité dojmy a o spoustě oblastí z této tématiky jsem neměla tucha. Tahle knížka to napravila. Ze začátku je sice pomalejší rozjezd, kdy autor spíš sděluje svoje dojmy, pak se ale karta obrací a teprve přichází to zajímavé.
Ocenila jsem to, že jednotlivé kapitoly byly poměrně krátké a samozřejmě přehledně s příslušnými názvy témat. Dělá to pak knihu o dost přehlednější. Taky je fajn to, že v knize jsou i fotografie (bohužel černobílé) a na bílejším papíře jsou zhruba v půlce taky různé fotky (tentokrát již barevné) různých pouští, dun nebo toho, jak žijí někteří obyvatelé pouští.
Jako kniha je to super, protože dokáže opravdu rozšířit rozhledy a představu, jak to v pouštích chodí ať už po stránce přírodní (např. kapitola o dunách, pouštních bouří...) na co si v poušti obzvlášť dávat pozor (hlavně kde se nepokoušet tábořit), tak i po stránce obyvatel pouště: autor věnuje několik kapitol také dnešnímu trendu toho, že v některých pouštích to může být až nebezpečné kvůli různému pašeráctví, drogám apod. Opět populárně-naučná knížka mého oblíbeného stylu. Kdo toho o pouštích moc neví, nemůže pochybit. Navíc je tu dost obrazových příloh, pomocí kterých si dokážete různé věci lépe představit.

3 14.03.2021

Perfektní knížka populárně-naučného stylu. Autor velmi srozumitelnou a čtivou formou seznamuje čtenáře s tím, jak je příroda navzájem propojená a že všechno souvisí se vším. Ať už máme na mysli zajímavosti o lesích a lesních ekosystémech, kůrovcích, nebo vlcích a jejich spojenectvím s vránami.

6 12.03.2021

Téma je to velmi zajímavé, grafická stránka knížky je také solidně podaná. Publikace je super v tom, že tady v ČR je v této oblasti jediná. Rozebírá se tu nějaká základní neuroanatomie, reflexy, primární reflexy - a pak se ty jednotlivé reflexy rozebírají, jak se projevují a co se může stát, když přetrvávají. Pak můžou způsobit např. přecitlivělost na určité vjemy, motorickou neobratnost, určité tendence (např. tendence chodit po špičkách/pravidelné bolesti nohou po nošení bot...) a dokáží způsobovat určité potíže. Které mohou být někdy více obtěžující a někdy o něco méně. Což se někdy může tak trochu překrývat s určitými symptomy, např. u poruch autistického spektra (přecitlivělost na vjemy apod.). Součástí publikace je i návod, jak můžete poznat, zda u vás tyto primární reflexy přetrvávají (nebo u jiných), společně s přidruženými fotografiemi.

1 11.03.2021

To, o čem autor píše, má něco do sebe a není zas tak úplně od věci. Autorovo názory a tipy celkem korelují s jednou autorkou, která píše o stravě a autoimunitními nemocemi, tudíž nechci knihu odsoudit, že je to jen další z x jiných nefunkčních a nevyhovujících názorů.
Bohužel na trhu existuje velké množství autorů, kteří, díky využití jejich diety, dokáží vyléčit prakticky každý neduh. Tudíž se ptám - jak se v tom má jeden vyznat? Existuje nějaký způsob, jak se v této literatuře náležitě vyznat a poznat, co je ve skutečnosti to správné a co nám nejvíce sedne?
Tyto typy diet bývají v praxi těžko uplatnitelné, v době, kdy si nikdy nemůžeme být jistí, co vlastně máme na talíři. Knížka je poměrně zajímavá, všechny ty lektiny a další látky okolo, tudíž pokud má někdo nějaké zdravotní problémy (nebo o sobě ví, že má k nějakým neduhům sklony), za zkoušku určitě nic nedá. A jestli tomu člověku vyhoví vysazení lepku, laktózy, lektinů... to ať každý pozná sám.

6 11.03.2021

Solidně a podrobně napsaná bichle. Ovšem celkem mě zklamala, čekala jsem více "exotičtějších" poznatků a škoda je, že se autor více nevěnoval třeba starověku. Přeci jen, to, že v léčebnách to bylo strašné a podmínky neúnosné, ví snad každý a tady mi přišlo, že se to neustále omílá, akorát pokaždé trochu jinak.

2 09.03.2021

Kniha je napsáno populárně-naučným stylem a obsahuje mnoho příkladů z praxe, jak se tyto poruchy mohou projevovat v chování a prožívání... tudíž je vhodná i pro naprosté laiky. S jedním ale, to rozebírám viz níže.
Hodí se zvlášťě pro lidi, kteří sami mají zkušenost s nepozorností, impulzivitou a neschopností plánovat, ale hlavně pro lidi z jejich okolí - rodina, přátelé apod., aby do nich aspoň trošku mohli nahlédnout a nenadávali jim automaticky za některá jejich impulzivní chování.
Co mi trošku vadilo - autorka má tendence trochu smývat rozdíly mezi ADD a ADHD, navíc ADD je porucha pozornosti bez hyperaktivity a ona hodně věcí generalizuje, že platí i pro lidi pro ADD (přitom je to dost sporné). To může být pro naprostého laika poněkud matoucí, takže doporučuji si vyjasnit, jaký je rozdíl mezi ADHD a ADD.

4 09.03.2021

Mně se líbilo, jak byla knížka zpracována. Hezky morbidně, netradičně a přeci jen, dostat pohled z první ruky, od de facto pohřebačky, je něco jiného. Pro citlivější povahy to může být místy poměrně nechutné a znepokojivé. Nelituji četby, byla to celkem sranda. Ať už vás zajímá balzamování nebo to, že popel z člověka vlastně není tak úplně "čistý"; co se nahrazuje krví u mrtvého a jak se zařídí, aby měl mrtvý zavřená ústa a oči. Doporučuji.

1 04.03.2021

Čtení bylo, jak se říká, lehké jako vzduch. Úžasný náhled na historii a na to, jak to chodilo (nejen) v koncentračních táborech. Primem je, jak vidíte, podle názvu medicína - tj. jak se "léčilo", co se v té učili doktoři krom doktořiny a jaké nemoci se esesáci nejvíc báli (teda dokud zasáhla někoho z nich). Z čeho všeho byli Židé obviňováni a prohlídka některých propagačních plakátů, které špinily Židy... Samozřejmostí jsou také některé fotky pro lepší představu. Nelituji, že jsem knihu četla.

3 02.03.2021

Můj komentář bude poněkud méně objektivní, než jaké jsou mé jiné příspěvky.
Autorka se snaží nastínit svět, ve kterém bychom měli přemýšlet, co jíme. Přeci jen, spoustu zvířat naprosto zbytečně ve velkochovech trpí, kuřata mají téměř holé krky a jsou namačkána na sebe jak sardinky. Je to podáváno takovou příběhovskou formou, přičemž autorka kombinuje některé "čisté" pasáže ve formě jakéhosi výkladu, např. v kapitole o mléku.
Je ok být vegetarián nebo vegan a přijde mi i celkem ok na to přesvědčení zkoušet přemlouvat i ostatní, protože na tom utrpení se tím pádem podílí každý, kdo tyto produkty podporuje. Holocaust byl strašný a že tolik zvířat nemůže žít vlastní život, protože jsou přece k jídlu, to je na druhou stranu očividně v pohodě.
Do týhle chvíle je to docela v pohodě, i když musím uznat, že jsem přeskakovala některé stránky.
Autorka má tendence k poněkud vznětlivé povaze a já říkám pořád: ano, argumentujme, ale pokud možno s klidem a rozumem. Ne se zápalem emocí. A právě tahle část jaksi autorce moc nejde. Zbytečně se naštvává a má tendence to hnát do extrémů.
Jedna věc je odmítat sekat trávu, protože tím tráva trpí (což o to, že se tím nebude dát jít).
Ale druhá věc je DÁVAT KOČKÁM VEGANSKOU STRAVU. Ježiši. Kočky jsou lovci (nebo lovkyně), ale to, co dělá lidstvo (mají velkochovy, zvířata v otřesných podmínkách) dělá jenom lidstvo. Nikdo jiný. A bránit svýmu mazlíčkovi ve stravě, na kterou byl doteď zvyklý, mi strašně zavání už fanatismem (a k tomu to sekání trávy). Takže tak. Autorka je moc zaujatá a nedoporučuji moc lidem, kteří se na tuto stravu příliš nechystají.

3 28.02.2021

Předem je nutno podotknout, že kniha je odborného rázu a vhodná spíše pro ty, kteří by se o autismu chtěli dozvědět také něco jiného, než typické příznaky a problémy takových lidí. Jednotlivé kapitoly jsou poměrně krátké, autor např. rozebírá vliv poškození amygdaly na vznik podobných příznaků, hypotézu "příliš rychle rostoucího mozku v dětství", ale také možnou diferenciální diagnostiku (rozlišit různé formy schizofrenie nebo poruchy osobnosti). Také se zde rozebírají různí autoři, kteří už o autismu nebo PAS napsali knihu.

2 28.02.2021

Kniha mě překvapila. Opravdu velmi zajímavé. Autor se dotýká rozličných oblastí, včetně historie (holocaust, vztah Němců k Židům v té době, z čeho byli Židé obviňováni...), na stranu druhou se dotýká tak trochu i kultury obecně a samozřejmě zvířat a jak byla různá zvířata vnímána za dob Třetí říše (a nejen za ní, autor zmiňuje i jak jsou zvířata vnímána v různých náboženstvích, především v judaismu). Bylo to dost doplňující a fakt zajímavé, doporučuji všem zájemcům o problematiku zvířat obecně a holocaustu.
Líbila se mi autorovo zmínění některých názorů, např. všechny ty kuřata a jiná zvířata, která jdou na porážku kvůli prodeji masa, zažívají rovněž holocaust, akorát v mnohonásobně vyšší míře než zažili Židé. Protože všechny ty kuřata a další, jsou držena těsně vedle sebe a nemají život, jaký by měli za normálních okolností. S tím se také pojí podobizna pekla kde se karta obrátí a zvířata se mstí lidem za to, jak se k nim chovali a tentokrát oni vaří lidi v kotlech.

1 26.02.2021