hu_87 komentáře u knih

Super, srozumitelné, výstižné. Autoři se nezaobírají zbytečnými x cizími pojmy. Ideální příručka pro pacienty a jejich rodiny/přátele, ale i lidi, kteří se o tuto diagnózu zajímají. Grafická stránka je rovněž dobře zvládnutá.

1 18.05.2021

Název knihy tak nějak odpovídá, obsah víceméně taky, i když ten počet stránek a pravidelné opakování těch samých myšlenek je místy trochu nudný. Jako knížku hodnotím průměrně, autor se často opakuje (asi aby měl vyplnit počet stránek). Začátek každopádně super.
Kdyby se kniha zpracovala v tom smyslu, že když už by nebyla možnost nějak smysluplně využít nějakých těch 300 stránek, ten zbývající prostor by se vyplnil ještě vícero zmiňovanými výzkumy související s psychopaty, kterých podle mě mohlo být klidně více - bylo by to víc než skvělý.
Ten způsob, jakým je kniha zpracována, je obecně celkem shodný se způsobem zpracování ve knížce "Moudrost psychopatů", avšak s mnohem více rozhovory - v našem případě s hodným psychopatem Andym, se kterým si notnou část knížky autor povídá o tom, jak takový psychopat smýšlí. Psychopati jsou moudří, moudřejší než většina tzv. normálních lidí. V této knížce je to solidně podané, i když s pravidelným opakováním těch samých nebo podobných myšlenek. Jestli jste příliš emocionální lidé, tady zjistíte, že se vám to nemusí zas tak vyplácet. A knihou jsou protkány některé krátké testy (jako jestli máte tendence k zachování chladné hlavy a tak).

4 15.05.2021

(SPOILER) Tohle je pro mě jedna z těch více důležitých knížek, takže budu asi trochu zaujatá. Autor se v mnoha trefil tzv. do černého a vzbudil ve mně dojem, že mi někdo rozumí a naslouchá.
Autenticita, alias "být sám sebou", mít co nejméně obranných mechanismů a dělat v životě to, co chceme my a ne okolí - velmi široký pojem, který je v knize, pravda, pravidelně omílán, akorát pokaždé trochu jinak.
Samozřejmě, i já mám z oblasti psychologie načteno mnoho a kniha jako celek pro mě nebyla nějaký výcuc božích informací, které jsem nikde neviděla a neslyšela jako některé knížky - ale, tohle je asi jedna z mála knížek o tzv. seberozvoji, která mi přijde v něčem aspoň trochu užitečná a přínosná a knížka, která má opravdu skvělé myšlenky (které si stojí za to podtrhat). Autor mimoto často zmiňuje Maslowa, Rogerse, sem tam Freuda, ale také Aristotela a jeho pojetí tzv. dobra, takže kniha je spíš taková kombinace některých myšlenek některých klasiků z oblasti psychologie a myšlenek, které se někomu mohou jevit jako samozřejmé, ale bohužel to tak není.
Takže sečteno podtrženo, případní nadšenci do populárně - naučné literatury očekávající kupu nových vědeckých poznatků budou asi zklamaní. Toto je však celkem oddechová a vstřebatelná knížka, vhodná jak na přijímačky psychologie tak na běžné čtení u šálku kávy a výhodou je i to, že obsahuje hlavně praktické rady.
Takže dávám 5 hvězdiček, i když asi trochu zaujatě, protože ve mně kniha vzbudila prostě dojem, že mi někdo rozumí.

4 11.05.2021

(SPOILER) Kniha na tolika stránkách v podstatě opakuje tyto myšlenky (tj. sexualita není nic absolutního, prostředí utváří naší sex. identitu, nevěra je relativní), zajímavější kapitoly byly o historickém konceptu sexuální role a identity. Potom autor rozebírá různé identity - queer identity, asexualitu, intersexualitu, samozřejmě heterosexualitu/homosexualitu, bisexualitu. Ale třeba také pedofilii a organizaci ČEPEK.
Samozřejmostí je autorův poměrně liberální pohled na věc, takže se nepřímo pouští v několika odstavcích i do Okamury a jeho sdělení asi z roku 2015.
Většina knížky pro mě byla známou věcí, ale naproti tomu autor knihu napsal velmi čtivě a srozumitelně. Vzhledem k názvu knížky jsem čekala, že druhá polovina knížky bude něco jako seznam dnešních módních identit jako je sapiosexualita a tyhle věci - i když možná bych se dozvěděla že je název i pro to když má někdo zalíbení v hezkých ponožkách... Ale naštěstí to není takovýto seznam, takže ti, co nejsou až tak liberální, si můžou oddychnout :)

2 10.05.2021

Úžasná knížka plná spousty informací. Ať už vás zajímají neandrtálci, změny podnebí, přechod lidstva k zemědělství nebo to, jak se lidé před tisíci lety stravovali - najdete si v knize své. K tomu jsou jako příloha přidány různé fotografie a ilustrace (např. disk z Nebry nebo ilustrovaná rekonstrukce podoby nějakého prapramuže). Doporučuji.

09.05.2021

Knížka "Jak mluví tělo" je ztělesněním něčeho, co se dá nazvat asi jako "tak tohle jsem opravdu nečekala". Všichni zájemci o nějaké rozebírání "řeči těla", tj. prostě o tom, jak mluví tělo budou knihou spíše zklamáni, protože začátek je jakože celkem ok, ale pak se většina knížky zaobírá historií - jednotlivými autory, jak vnímali pacienta a jeho tělo, resp. řeč jeho těla. Až ke konci autorka rozebírá některé své pacienty, jejich životní tempo a s tím související jejich "řeč těla", ale také rozebírá přenosové a protipřenosové pocity. Nejsem si moc jistá, jak mám knihu hodnotit, proto dávám prostě 3 hvězdičky, i když se mé očekávání od knížky obrovsky lišilo, své zájemce si určitě najde.

2 09.05.2021

Knížka je takový mix aktuálních poznatků, filozofických pohledů ve vztahu k imaginaci, různým patologickým fenoménům (typicky halucinace) a je to jedna z těch nadprůměrnějších knížek, které se mi dostaly pod ruku. I když musím uznat, někdy jsem se v tom trochu pozornostně ztrácela. Přišlo mi zajímavé, jak autoři vztahují poruchy imaginace nejen k poruchám schizofrenního okruhu, ale i třeba depresi. Na můj vkus by se klidně mohlo ubrat na filozofičnosti a přidat na zkoumání fenoménu halucinace. A jako ozbláště zajímavou vnímám úplně poslední kapitolu o pouštních otcích.

1 09.05.2021

(SPOILER) Kniha je určitě zajímavě zpracovaná, jako velké plus vnímám grafické zpracování knížky.
Ale mají pravdu ti, kteří knihu nehodnotili příliš kladně. K tomu se dostanu níže.
Některá fakta o knize:
- Kniha je mišmaš odbornějších znalostí (tj. mechanismus stresu, mediátory apod.) a poměrně zdlouhavých rozhovorů s nějakými známými osobnostmi (Petra Špalková, Iva Pazderková...), které si prošly panickou poruchou; poměr odbornosti vs známých osobností je tak zhruba 30:70
- Kniha zmiňuje a propaguje aplikaci NEPANIKAŘ
- Jsou zde samozřejmě zmíněny i věci jako možné panikogeny a rady co (ne)dělat - spíš zmíněné stručně

Tak si říkám - zajímavý nápad, který byl o něco méně zajímavěji zpracován. Proč vznikají takové knihy? Těžko říct - vidím tu minimum motivu pomoci lidem s touto nemocí a lidem kteří takové znají; spíše v tom vidím touhu napsat další knížku, aby si mohl někdo zase odškrtnout, co za dílo zase napsal. Nevím moc, jak knihu hodnotit, zda kladně či záporně. Z objektivního hlediska je to taková nic moc knížka založená spíše na rozhovorech se známými osobnostmi a jejich panickými poruchami (jinak, nemám nic proti osobnostem jako je Petra Špalková - má nejoblíbenější česká herečka mimochodem, nebo Iva Pazderků), byla asi snaha vytvořit něco originálního a neobvyklého. Z hlediska užitečnosti to ale trochu pokulhává. Nevyplatí se kupovat, natož za doporučenou cenu která je uvedena na zadní straně obálky.

2 07.05.2021

Nevidím smysl, proč vznikají takovéto publikace, opravdu ne. Jsem fanouškem tohoto nakladatelství, ale tohle se vážně nepovedlo, nemá smysl vůbec kupovat. Výcuc několika rádoby moudrých myšlenek, které jsou ale všem naprosto jasné. Takové plýtvání papírem...

06.05.2021

(SPOILER) Útlá, čtivá knížečka, kterou si oblíbí nejeden nadšenec oboru neurověd. Autorky nám zde nastiňují svět experimentu v oblasti neurověd; zda je nějak možné odhadnout podle fMRI, zda člověk mluví pravdu či ne; jak působí duševní vypětí na naši následnou schopnost se ovládat; a co je podkladem "nemorálního" jednání, které obvykle připisujeme tzv. psychopatům.

1 05.05.2021

(SPOILER) Název "Člověk je (ne)tvor společenský" je v tomto případě naprosto irelevantní, protože se nejedná o nějaký výcuc studií a experimentů z hlediska toho, jak nemorální a zlí mohou lidé být. Jedná se o historický souhrn oboru sociální psychologie spolu s jeho významnými jmény, některými experimenty (které se ovšem netýkají a priori nemorálního, agresivního či jinak špatného chování), takže pro všechny, kteří od knihy očekávali něco podobného, jako já, varuji - je to především HISTORICKÝ SOUHRN oboru sociální psychologie, dobrý možná tak na přijímací zkoušky na psychologii či jako osvěžení si paměti.

05.05.2021

(SPOILER) Nebylo to vůbec špatný, na druhou stranu, některý věci mi přišly až moc vyhrocený - něco jako Amerika štýl trochu.
Kdyby knížku napsal někdo, kdo skutečně trpí paranoidní schizofrenií, nejspíš by se mé hodnocení o trochu lišilo, protože takhle to beru z hlediska autorky, které se sice do jisté míry podařilo nastínit svět schizofrenie - nikdy nevíte, co je realita a co ne - avšak ne s dostatečnou autenticitou. Samozřejmě, je to příběh, o Milesovi se taky zmiňuje to, že trpí nejspíše alexithymií (dle mého je možné i že mírnou formou autismu), což je fajn, přece jen schizofrenie je asi o něco známější než pojem alexithymie.
Četlo se to dobře, ten začátek knížky se podle mě dost povedl, jakože klobouk dolů - kdo by si pomyslel, že humři můžou být tak fascinující a děsiví zároveň - na stranu druhou, nejsem si jistá, jak moc má autorka prostudovanou problematiku paranoidní schizofrenie se začátkem v dětství. Hlavní postavě byla PS diagnostikovaná v 7 letech, což je spíš věk, kdy by se ta schizofrenie měla projevit jakože třeba antisociálním chováním, nesmyslným chováním (třeba plivat jídlo na zem a pak se ho snažit zase sníst), odmítat ostatní děti, úzkostností. Je sporný, jaká je pravděpodobnost, že by sedmiletý dítě dosáhlo takovýho levelu, že by už v 7 letech bylo výrazně paranoidní a mělo vyloženě persekuční bludy typu "jdou po mně". Pravdou je, že se o tom období od 7 let nic moc nezmiňuje, myslím, že by bylo vhodnější zmínit jiné příznaky - jakože se sociálně stahovala, neměla ráda přítomnost druhých dětí, nelogické chování, antisociální tendence (ne však se souvislostí s tím že je to dítě zlý, ale s tou nemocí).

Samozřejmě, je to příběh a sem tam v opravdu americkým stylu - prostě duševně nemocná holka potká opravdu divnýho kluka, začnou se mít rádi (trochu oplácaný téma, ale budiž - vzhledem k tomu, že se kniha týká tématiky duševní nemoci, to odpouštím) a mezitím ta situace s ředitelem školy a tou slavnou tabulí byla asi nejvíc american style ze všeho, takže to bych asi vypustila a vymyslela něco střízlivějšího. Ta záležitost s (ne)skutečnou Charlie byla o něco lepší.

Vhodné jako četba pro mladé i starší, i když ti starší ne moc plně docení ten přílišnej americkej styl.

4 02.05.2021

Knížka, krom toho, že má zajímavou obálku, je v mnoha věcech určitě super. I když k ní mám několik kritičtějších poznámek, přesto hodnotím 5 hvězdičkami, protože:
- to je skvělá četba pro studenty psychologie, ale nejenom ní
- je to ideální volba literatury k přijímacím zkouškám k psychologii
- jsou v knize protkány příběhy několika dětí a adolescentů, se kterými nás autor seznamuje
- knížka je vhodná pro každého, koho zajímají různé kazuistiky a celkově práce s dětmi obecně

Sečteno podtrženo, kniha je soubor příběhů z psychoterapie několika dětí, kteří k autorovi docházely. Jednotlivá sezení se střídají, takže to není tak, že by se některému dítěti věnoval třeba na 20 stránkách vkuse, kapitolky jsou spíše krátké. Musím říct, že sem tam byly krátké až moc a přišly mi dost odbyté. Chápu, že člověk si nemůže pamatovat všechno, ale když už píšu knížku, tak si myslím že by se nemělo stát to, co tady několikrát udělal autor - to, že další sezení s dětským klientem zabírá asi tak 5 řádků v podobě jako je cca "Přišel na sezení, hra byla stejná jako minule a po zbytek sezení jsme mlčeli". Jakože to mi přišlo dost odbytý a celkem zbytečný psát o takových sezení kapitoly. Tudíž se v knížce prostě stává to, že se autor opakuje.

Co mě celkem překvapilo bylo to, že se na konci nedozvíme něco málo o dalším osudu jednotlivých "hrdinů". Trošku to kazí celkovej dojem - stačilo by aspoň něco, stručně, prostě kam ti lidi směřovali a tak. Když už někdo ztrácel čas psaním kapitol ve stylu, který zmiňuji výše, mohl něco málo sepsat i ke konci.

Co mi ještě neskutečně vadilo bylo časté používání slova "oukej" - asi jsem v tomhle moc stará škola, ale často mi používání tohoto slovíčka nepřišlo moc adekvátní. Existuje tolik výrazů pro kladné přitakání a proč prostě OUKEJ, i napsat prostě OK by bylo lepší než tohle...

Celkový dojem z knížky je takový rozporuplný, ale přesto hodnotím plným počtem, protože je to pro mě jedna z těch knih, které ve vás ještě nějakou dobu zůstanou.

2 02.05.2021

Celkem zajímavá knížka, která ale mohla být o hodně zajímavější, nebýt autorovo tendencí se neustále opakovat a číst o trepanaci na zhruba 50 stránkách. Potenciál a téma to bylo dobrý, alespoň jsou v knížce ale některé ilustrace/fotografie pro lepší představu. Z knihy si toho ale odnáším méně, než jsem čekala, tohle téma je dost poutavé a bohužel v autorovo podání je poutavé o dost méně.

26.04.2021

Kniha je ideální volbou pro každého začátečníka v oboru evoluce, na druhou stranu se autor dotýká mnoha jiných tématů (takže i jako taková podpora všeobecného rozhledu taky dobrý). Hodnotím však 3 hvězdičkami, protože mi kniha nepřijde jako něco světoborného a knihou jsou protkány i různé autorovo úvahy. Jako začátek do studia evoluce dobrý, to je ale asi tak všechno.

1 26.04.2021

Doslova skvost, pro nadšence jakbysmet. Psychofarmakologie podaná zajímavě, čtivě a i s pěkným grafickým zpracováním. Další super knížka od tohoto nakladatelství.

1 26.04.2021

Opět, s potěšením můžu říct - zase kvalitní čtení. Populárně - naučná publikace všemi doušky, nadupaná zajímavými informacemi. Ať už si vzpomenete na plankton, korály nebo různé živočichy v moři. Musím říct, že nejenom že knížka byla zajímavá, ale i doplňující; mnoho informací jsem třeba i tak trochu "věděla", ale autorka to rozvinula a učinila tak toto téma o dost zajímavější. Doporučuji.
Jen teda k tomu názvu - byla jsem dotázána, o čem ta knížka je (byl vidět jen hřbet knížky s názvem)... "To je jako co, knížka o viagře?" Takže tak.

1 26.04.2021

Knížka tak trochu připomíná mix "tajné sítě přírody", "moudrost lesa" či možná ještě jiné, na které si momentálně nevzpomenu.
Jsou zde, dle mého celkem zbytečné kapitoly věnované opět tématům typu krmení ptáčků, komu patří les a že na tom lesy nejsou tak špatně. Proč takové kapitoly, když napsal tolik jiných knížek, ve kterých se podobná témata vlastně vyskytují také?
Čekala jsem něco ve smyslu více praktických rad do lesa. Ne třeba to, že se vám může klíště dostat do ucha (no sakra) anebo že na procházkách s dětma se toho dá v lese ledaccos dělat. Jestli očekáváte praktické rady, hledejte jinde, i když zase nemůžu říct, že by se to četlo špatně. Každopádně je to jedna ze zatím nejslabších knížek, které jsem od tohoto autora četla.

2 26.04.2021

Hezky napsané, autor rozebírá různé nevyjasněné kauzy (viz obálka). Zajímavá knížka, lepší než jsem čekala. Autor by mohl klidně napsat nějakou obsáhlejší encyklopedii založenou na podobných případech.

2 21.04.2021

Kniha vhodná pro psychology, psychiatry a každého, kdo má s traumatem zkušenost - ať už vlastní či "jen" z doslechu. První polovina knihy je odbornějšího a teoretického rázu - probírají se zde různé typy paměti, stresu.... a v další části autorka zmiňuje své zkušenosti spolu s jednotlivými kazuistikami klientů, různé zásady při terapeutické léčbě traumatu a čeho se vyvarovat.

21.04.2021