hu_87
komentáře u knih

Poctivě a podrobně zpracovaná knížka, kterou ocení převážně nadšenci starověkého Egypta. Místy může působit poměrně nepřehledně (některé pasáže). Každý, koho zajímá to, jaké bylo lékařství v Egyptě by si to měl přečíst.


Honzák zůstane Honzákem, tudíž i tato růžová knížka je napsána jeho stylem. Tj. neformálním, poměrně čtivým, leč občas kombinovaným s jeho pokusy o vtip, které občas trochu pobaví a sem tam působí hodně krkolomně a křečovitě (hlavně se snažit působit jako vtipnej stařík). Není to vyloženě odborná literatura, navíc k jádru věci se dostává až za zhruba polovinou obsahu. Hodnotím jako průměr, ideální pro čtenáře-laika, který s mikroby takříkajíc začíná.


Jedno z lepších Komárkovo děl, psychologicko-filozoficko-historicky zaměřené a čtivé (mimoto fakt krásná vazba), samozřejmostí jsou kapitoly, které jsou zmiňovány v podrobnostech knihy.


Doporučuji všem zájemcům, ať už ze stran studentů-psychologů nebo laiků, kteří by se chtěli o tomto oboru dozvědět více. Některé knihy z oblasti sociální psychologie (samozřejmě nejen z ní, ale tady se bavíme o SP) mohou budit dojem nepřehlednosti, přílišného množství stran, a tadyta knížka je prostě strašně super, čtivá a propojíte si tím svoje znalosti. Pecka.


Po přečtení této knihy se budete na svět dívat jinak - to platí, minimálně ve světě literárním. Velmi, velmi špatně napsaná kniha. Autor to neuměl podat a náležitě to dopadlo. Knížka je sice protkána různými polygenními skóre a dalšími odbornými pojmy, ale tak suše a připomíná to spíš nějakou závěrečnou práci. Koho zajímá v populárně-naučné knížce dlouhé vysvětlování různých výzkumů nebo toho, že tohle má korelaci 0,5, tohle 0,3 a tohle 0,8; a ještě to dát do grafu, který je pro člověka genetikou nedotčeným peklo.
Navíc, autor se opakuje a prakticky vám stačí si pamatovat ty body, které jsou napsané na zadní straně obálky. Prostě geny jsou důležité a některé věci v našem životě moc prostředí neovlivní.


Nelidskost vzniká snadno a i u jinak "normálních" lidí: typicky např. v tíživých podmínkách, kdy je důležité přežít; ale taky v lágrech, za války... v situaci, kdy oni jsou něco, s čímž se neztotožňujeme jako se sobě rovnými, ale jako s verbeží, odpadem, méněcennými vůči nám.
Kniha je spíše psaná na principu filozofického a citování některých lidí, kteří si podobnými situacemi prošli (nejčastěji koncentrační tábory). Čtivost je spíš průměrná. Z hlediska nakladatelství Academia a její působivé edice Galileo je toto spíše průměrným kouskem, na druhou stranu...
Téma, ovšem, je to mimořádně důležité a měl by o něm mít povědomý asi každý. Každý je schopen se chovat nelidsky a téma se týká tudíž asi každého z nás, byť můžeme mít svědomí takříkajíc čisté.


Spíše filozoficky zaměřené dílo, poměrně náročné na čtení a jak už napsala kolegyně, na autora je to celkem kontrast, protože jinak se čte Komárek skoro sám.
Zajímavé mi přišly kapitoly o archetypech, stínu, persony (pěkně rozebrané), polaritách dobrý-špatný, roztomilý-fakan apod. Polovina knihy mi moc nepřišla na místě a pak až na konci mi svitla naděje a aha, kapitola o biochromatice, jazyku, domestikaci: kdyby na podobném principu fungoval zbytek knížky, četla by se sama. Doporučuji spíše filozoficky a humanitně zaměřeným čtenářům.


Knížka mi přišla jako mišmaš: historie, biologie (vlci, čmeláci, vačnatci...) , zeměpisu (Egypt, Bajkal aj.), nástinu literatury. Z hlediska jiných Komárkovo děl mě tahle knížka bavila podstatně méně, ale podnětnost a zajímavost se jí upřít nedá.


Kniha je spíše zaměřená historicky napříč časem, takže doporučuji všem těm, kteří by si chtěli dosavadní znalosti z biologie a její historie doplnit, pospojovat a pochopit různé souvislosti doby a o tom, jak daný biolog ke svým teoriím docházel a jak na ně reagovala dosavadní společnost. Autor začíná lovecko-sběračskými společnostmi až po starověké Řeky (divili byste se, jak komplexní byla Aristotelova bádání, včetně např. rozdělení živočichů na "bez krve" a "s krví"), Římany, Araby.... a tak dále až po univerzity, středověk, renesanci, osvícenství, Darwina (jak společnost přistupovala k jeho teorii, co si myslel D. o zvířatech...), Wallaceho... jde spíš o výčet historických souvislostí, tj. jak to vlastně bylo, jak k tomu autor té a té teorie došel, pospojovat si to, jaké bylo v dané době vědění, co se rozvíjelo apod.
Kapitoly ke konci pojednávají např. o klonování, eugenice nebo metamorfózách mužnosti.
"Čím jsou nám tedy zvířata? V podstatě zrcadlem, v němž vždy hledáme a nalezneme to, co tam z těch či oněch důvodů nalézt chceme a co si podle svého vnitřního vyladění umíme vždy vyložit ve prospěch myšlenky, jíž jsme se z nějaké nezbadatelné příčiny rozhodli věřit."


Vydařená publikace se spousty snímků z mikroskopu a několika stránkami fotek ke konci (spíše již z laboratorního prostředí). Je to super hlavně pro lidi, kteří by chtěli o bakteriích vědět něco spíše obecněji, než jednotlivé rody a jejich grampozitivita/gramnegativia, na jakých půdách rostou apod.. . Autor zde probírá např. to, jak se bakterie rozmnožují; jak se pohybují; kde žijí; jak se přenáší... prostě a jednoduše - publikace je zaměřená na život bakterií obecněji. Na druhou stranu je pravda, že některé odstavce mohou být obtížněji stravitelné z důvodu až přílišné odbornosti.


Odborná a seriózní publikace, ve které se rozebírá jak anatomie (ženského a mužského pohlavního systému), tak procesy, které jsou s nimi spojovány; těhotenství, antikoncepce (kterou mimochodem, pravděpodobně nevědomky, využívají i zvířata), obřízka (mužská) a souvislost s nákazou virem HIV, některé vybrané pohlavní nemoce a mnoho dalších... doporučuji všem, kteří holdují sexualitě a evoluční biologii. Sexualita je zde probrána velmi podrobně a komplexně.


Jan Zrzavý v této knížce používá často poměrně neformální obraty, popř. černý humor, který může někoho poněkud nadzvednout ze židle. Jak ví ti, kteří knihu četli, knížečka je to opravdu tenká a tudíž se sem tolik zajímavostí nevejde. Je to takový dobrý úvod pro někoho, kdo je evoluční biologií/psychologií dosud nedotčen, pro pokročilé z této oblasti ztrácí poněkud smysl knížku číst. Těch pár zajímavých věcí by se bohužel dalo smrsknout ještě do méně stránek, kterých má kniha již tak poskrovnu.
Za téma 3,5*, ale za pojetí tak 2-3*. Dalo by se to ilustrovat na tolik víc příkladů např. z živočišné říše a ne se snažit být za každou cenu vtipný.


(SPOILER) "Život je nepřetržitý proces tvoření. Evoluce neskončila, je všude kolem nás a mění nás za pochodu. Za druhé, nic na světě neexistuje odděleně, samo o sobě. My všichni - lidé a zvířata a rostliny a mikrobi a všechno ostatní - se vyvíjíme společně. A za třetí, náš vztah k chorobám je často složitější, než jsme si dříve mysleli."
Autor ve své velmi zajímavé knížce nabízí poněkud odlišný pohled na choroby jako takové.
Co můžeme udělat s myšlenkou, že hemochromatóza kdysi chránila lidi proti moru? Nebo co můžeme udělat s možností, že diabetes vznikl coby adaptace na poslední dobu ledovou? Co vyplývá z poznatku, že malárie mne chce v posteli a rýma mezi lidmi? A co to znamená, že všichni vlastníme genetický kód, který původně patřil virům a který skáče sem a tam?
Nikdy mě třeba nenapadlo, jak úzký vztah má železo (Fe) k našemu imunitnímu systému a jak jej mnozí paraziti a bakterie využívají k prospěchu svému. Nebo že cukrovka je vlastně nemoc, která původně zamezovala vzniku škodlivých ledových krystalků, které by jinak poškozovaly membrány buněk.
První dvě kapitoly jsou věnovány takovým příběhovským stylem právě železu a cukrovce, posléze se karta obrací a autor píše více "všeobecněji", ale je to zajímavá jízda: od vztahu k mikrobech k nám lidem, nebo Asiatům a alkoholu, až po fakt, že porod ve vodě má být údajně mnohem přirozenější metoda nevyžadující přítomnost takového množství analgetik. Je to sice taková tak trochu všehochuť, ale autor píše dost dobře a srozumitelně, takže nic jiného než doporučit nemůžu každému, kdo se někdy zajímal o myšlenku zdraví obecně, nebo člověku, který se zajímá nejen o lidské tělo, ale i o evoluci. A právě o takové to podhoubí evoluce - že mnoho chorob má i své výhody, když to tak blbě napíšu - že vše se neustále vyvíjí. Nakonec i my sami jsme tvořeni skákajícími geny a epigenetické mechanismy jsou tak složité, že jsme v to ani nemohli doufat.


Vyčerpávající knížka, která je nadupaná velkým množstvím informací. První polovina knížky je zaměřená více historicky, na naše předky a taky evolučně. Autor zde rozebírá např. vliv stravování na stavbu čelisti, rozvoj mozku/myšlení, rozvoj bipedie a uvolnění rukou, GIT soustava a vstřebávání potravy ala maso vs nestravitelná celulóza, na stránkách jsou také nějaké obrázky, potažmo grafy (i když mi upřímně celkem vadilo, že na jedné stránce se píše něco ve smyslu "jak vidíme na obrázku č. 15", který je ve skutečnosti asi tak o 3 stránky dál) a na těchto ilustracích se např. porovnávají lebky nějakých Australopitéků vs dnešní člověk atd. Zkrátka a prostě - první polovina je zaměřená evolučně, historicky, lovecko-sběračsky/zemědělsky - v kontextu těla (mozek, bipedie...) a nejen vlastně, autor se v průběhu vyprávění dotýká tak rozličných a rozsáhlých témat, že mi chvilkama knížka přišla jako taková bichle všeobecného vzdělání.
V další části knihy jde o porovnání lovecko-sběračských pospolitostí a zemědělského způsobu života a jeho nevýhod (včetně možnosti míti větší počet potomků s jejich dřívějším odstavením v druhém případě, na úkor rozvoji epidemií, odpadu, splašek...). Dále tu jde o to, že hodně nemocí vzniká na základě faktu, že my jako lidé jsme v prostředí, kde to, zjednodušeně řečeno, některým věcem příliš nevyhovuje a tak nepoužíváme tolik některé soustavy, jako používali naši předci. Nebo polopaticky - když přesunete zvíře do úplně jiné oblasti, na kterou není zvyklé, přijdou jiné obtíže a dotyčné zvíře se třeba přestane potýkat s nejrůznějšími neduhy a nástrahami, ale přijdou jiné potenciální obtíže.
Asi každého napadnou různá civilizační onemocnění, vysoký cholesterol, některé druhy rakoviny a další, zkrátka neduhy mnohem intenzivněji spojované s nástupem průmyslové revoluce, nebo prostěji řečeno - pohodlnějším a na druhou stranu stresovějším způsobu života.
Autor se také dotýká některých potíží, jako jsou např. myopie (krátkozrakost) a tím, jak je důležité oko "trénovat" různými vizuálními podněty a že děti, které tráví spíše volný čas doma, častěji trpí tímto problémem a že pro naše oko je de facto přirozené nějakým stylem zaostřovat a lámat paprsky světla, naproti tomu je tento mechanismus v dnešní moderní době často znevažován a oko je namáháno třeba čtením (u vš studentů je častější výskyt myopie). Stejně tak třeba tenisoví hráči mají v používané ruce silnější kosti (používáš to = rozvíjíš to) a nebo damani, kterým budeme dávat tužší stravu, začnou mít mohutnější čelisti, což je v podobné paralele jako fakt, že tužší strava obecně namáhá čelisti a ty se tak více používají a čelisti jsou mohutnější.
Knížka je tlustá až moc a autor se často opakuje tím stylem, že se k jednomu tématu třeba vrací a více ho rozvíjí (napadá mě trochu podobnost s Maslowem, který ve svých knihách dělá něco podobného) a vy si říkáte, proč o tom píše zas, když je to přece jasný. Je to taky ideální volba pro lidi, kteří mají pocit, že trochu zaspali školu a mají dojem, že si chtějí doplnit nějaké to všeobecné vzdělání. Autor knihy všechno rozebírá až až a dostává se k celkem pestré škále témat.


Flegr se tady četl, jak už to u něj bývá, vcelku sám, ovšem na úkor toho, že kniha až příliš budí dojem vysokoškolské učebnice, ze které se studenti učí na zkoušku nebo zápočet. Zda je to výhoda či ne, nechť posoudí čtenáři.
Kniha také obsahuje velké množství doplňujících boxů, které vysvětlují základní pojmy, také se zde vyskytuje dost tučně zvýrazněných pojmů, což usnadňuje orientaci v knížce.
Autor pečlivě rozebírá téma evoluce a k tomu fúru odborných pojmů související také s evolucí (tak pozor, laici a lidi biologií nedotčení) - na druhou stranu, když tak knihou procházíte, říkáte si, kde že je ta zamrzlá evoluce? Jo aha, na tom zbytku. Je to teda spíš takový obecný (ale podrobný) úvod do evoluční biologie, Darwina, pojmů související se základní genetikou (alela, genom, genotyp, dominantní/recesivní atp. - samozřejmě doplněné v boxech).
Když bych to měla shrnout, tady mě Flegr přesvědčil jenom tak napůl. Knížku spíš ocení studenti chodící na jeho přednášky.


Dawkins nezklamal a ztěžejním tématem této obsáhlé bichle (která se ke mně bohužel dostala, v poměrně žalostném stavu) je evoluční biologie, přírodní výběr, oslavování Darwina, geny a mutace (např. u takové Drosophily), DNA a její úžasná schopnost uchovávat informace a samozřejmě slavné sloupky o netopýrech a jejich radaru.
Doporučuji spíš jako takový úvod, základ, který by měl znát každý, kdo chce poznat taje evoluční biologie.
Kniha je sice mohutnějšího rázu, avšak autor se často opakuje a všemi těmi přirovnáními, analogiemi se zaručí, že to pochopí opravdu každý alespoň průměrně inteligentní jedinec. Na druhou stranu to může občas brnkat na pozornost.


Napsáno čtivě, s lehkostí a když se mi naskytl pohled na jednu a tu samou fotografii, která lemuje úvod kapitoly, docela mě to pobavilo. Na druhou stranu, je fajn, že autor píše o betonu, aerogelu, čokoládě, grafitu, sklu, plastech... v kontextu, jak vlastně vznikaly a co jejich výrobu může provázet, někdy mi tam chybělo víc dopodrobna chemie, vazby, van der Waalsovy síly apod., na druhou stranu, to asi nebyl účel knížky, nýbrž jí podat vstřebatelnou formou. Ipřesto si myslím, že vzhledem ke svému zaměření - materiály - se mohl autor více zaměřit na samotnou chemii jako takovou. Ovšem jako odpočinkové a obohacující čtení určitě doporučuji. Téma je svým způsobem (minimálně v ČR) v oblasti knižních témat poměrně vzácné a tato knížka je zdárným provedením.


(SPOILER) "Pak odstrčí židli, shlédne na obrys ubrousku a říká: "Ať odpočívá v pokoji." Já to slyším jako "ať odpočívá po kouscích," ale to jsem celá já."
Tohle je tak NECHUTNÁ knížka, kterou můžete klidně využít jako start pro efektivní hubnutí, protože ani mně (a to toho snesu dost) to kafe po přečtení tohohle vůbec nechutná.
Ale k věci - opravdu, toto je velmi úzce zaměřené téma, které je pro spoustu lidí dost tabu a o hodně věcech, které autorka v knize popisuje, dost lidí ani nepřemýšlí. Je to důležité téma a autorce se solidně podařilo ho ve své knize podat.
Je teda pravda, že některé stránky byly ve stylu "Nesmím tu svačinu vyvrhnout na tu knížku", ale fakt nelituju. Je to fakt zajímavý. Akorát musíte počítat s tím, že je klidně možný, že pár hodin po přečtení nebudete mít moc chuť něco sníst. Morbidní téma podané dobře morbidně. Zajímavé kapitoly o tom, co se s tělem vlastně děje, když se rozkládá a jak je možné, že mozek po smrti za nějaký čas prostě vyteče ven a jak je možné, že někdo má po smrti větší penis; k čemu slouží mrtvoly při testování věcí, které živým lidem mohou zachránit život a jak se zařídí, aby mrtvola vypadala tak nějak.... živě.
Nedoporučuji citlivým povahám, opravdu to chce silný žaludek: ono není moc běžnou praxí číst o takových masožravých broučcích a jejich roli po smrti a larvách, nebo o tom, jak někdo strčí mrtvole prst do řezu v krku a hledá tam cévu, do které by mohl vstříknout něco, co je schopné mrtvolu opticky omladit tak, že někdy je nutno starším lidem přimalovat vrásky. To jen taková malá, šťavnatá ochutnávka jako případné upozornění.


To byla jedna radost tuhle knizku číst. Opravdu. Nikdy by mě nenapadlo, že i o neandrtalcich, lidoopech, polygamii v živočišné říši (a o dalších a dalších věcech) se dá napsat takhle super knížka, která se čte skoro sama. Když si ji přečtěte, neprohloupíte - naopak.


Perfektní knížka, jedna z nejlepších o tématu bylinek, doporučuji. Velmi srozumitelné.
