Hustoles komentáře u knih
Doporučuji všemi deseti, výborný vhled do období, boje USA a SSSR, zároveň velmi poutavě napsáno. Snad se toho ujme i někdo od filmu či divadla, aby zpracoval pro širší obec. Zajímavá spekulace s účastí strýce Mašínů C. Nováka na atentátu.
Od komiksu nelze čekat beletrii, ale třeba pro to, aby si lidi o něm přečetli více, může posloužit, za mě dobrý.
Po přečtení kniho od J. O ´Connora o fiktivní kapele těžko šlo udělat něco lepšího, než si v knize koupit (přiznám se, že byla ve velké slevě) knižní rozhovor s Shanem Mac Gowanem, který vedla jeho partnerka Victoria Mary Clarke. Asi rozdíl jako mezi vodovou polívkou a hodně hustým gulášem....I pro ty, kdo neslyšeli Pogues je to parádní sonda do historie Irska, a jak skutečně žili rockeři...sry brácho Sinnead..., která btw. se jednou v blázinci Shana zastala...:-)
a jen na ukázku:
O šoubyznysu:
"Nemůžeš čekat, že když proženeš citlivýho člověka typu Kurta Cobaina nebo Laury Nyro mlejnkem na maso, že na druhým konci vyleze celej a ještě k tomu dobře naladěnej. S největší pravděpodobností z toho nevyvázne bez újmy, o náladě vůbec nemluvě, naopak. Vyplivne ho to rozsekanýho na kousky, tak akorát zralýho do karbanátků... To máš jako kdybys dávala harfu, velice jemnej hudební nástroj, do mixéru a čekala, že až jí z něj vyndáš, bude hrát stejně krásně jako předtím."
Zlepšilo to moje znalosti o britské a světové hudbě, ale prostě fiktivní kapela není živá..nevím, možná jsem tam nenašel, co jsem měl...kvůli neznalosti. Nastavovaná kaše...
"Slovy nelze popsat ten zvláštní vzhled vyhladovělých dětí. Ještě nikdy jsem neviděl tak jasné, modré a čiré oči upřené tak soustředěně do prázdnoty. Téměř jsem si dokázal představit, že Bůh seslal anděly, aby očím těchto malých pacientů, umírajících bytůstek, rozpečetil tajemnou komnatu a umožnil jim pohled na krásy jiného světa..."
Elihu Burritt, Deník z třídenní návštěvy Skibbereen, Londýn 1847
Vždy jsem si o tom chtěl něco přečíst, román teda pro mě skvěle vystavěn, osudy lidí...:-( a Pius Mulvey...mno...
Pár lidem se to asi nečte dobře, se s tím fakt nikdy nesral a nesere....
Zase vidím toho Davida Novotného, jak chodí po Praze a závidím a nezávidím...
...v Bruntále mají nové autobusové nádraží, říká se mu "vložka" jako ta jeho v Polsku...ten výraz chlapa, co to vyhrabal bych chtěl vidět..,
tak mám zase jednu z pěti dobrých knih, která je max. na každém knižním veletrhu, jak prý řekl L. Vaculík, letos za sebou...
Nějak jsem se k tomu dostal zase náhodně a jak to tak bývá mě to zaujalo, zase jakoby člověk vylezl na rozhlednu a bohužel zase musel dolů...
Ten Praděd je asi určitě symbolický, asi by k tomu mohl hrát klip Mňágy i cesta, může být cíl...ten zpětný vhled je úžasný a dnes po dalších x letech to ještě dostalo dimenze, když jsem to řekl v práci kolegům právníkům, vůbec nechápali, proč jsem to četl....
Vyslechl jsem jako audio a příjemně překvapilo. Obdodné téma jako Vančura, ale jednodušší jazyk a kraj kolem Litovle a Bouzova mě přímo přitahoval. Navíc to skončilo téměr baladicky. Výborný hlas vypravěče Františka Derflera.
Moc díky autorovi, že tu káru dotáhl do cíle, stálo to za to!
Mám rád historii a Praga Piccola mě zaujala a potěšila. Zase trochu jiný a hlavně velmi detailní popis života za první rebubliy, je vidět, že je čerpáno z deníků. Když budu dojíždět do Prahy místo O2 Arény si přimyslím továrnu Pragovky....
Od Petra Stančíka jsem už četl Peráka a ten mě hodně pobavil, takže jsem se na ježíškovskou knížku těšil jako komisař Durman na volský pysk, což jsou plátky ovařených hovězích líček, uzrálé v mořidle octa, jalovčinek a nezrálých, ještě zelených smrkových šišek...Durman je něco mezi Járou Cimrmanem a Roccem v Praze. Pátrá, pije pivo v pražských hospodách a klátí, co může, do toho zvládá i city k Libušce Hedbávné. Porazil i sudetského komisaře Hnuye...výborná kniha. Ani nepotřebujeme 50 odstínů, škoda jen, že se vynalezla pračka. Ženy mají čas, nemusí prát na valše, navíc neumí zabíjet čas sběračstvím a lovem, a tak začaly mužům odmlouvat, chtějí stejná práva řídit firmy a lokomotivy...
Děkuji panu autorovi, jak se tohlo mohlo stát? Četl to třeba pan Vojtěch Filip? A jak mohl dostat ten Mácha jen dva roky a odsedět si jen rok...?
Psí kůže na závěr čtena na jeden zátah. Rád se podívám i na filmové zpracování. Proč nemá Václav Klaus Vladimíra Körnera rád, respektive jeho dílo?
Ota Filip je u mě zase výš. Výborný popis toho, jak mohly režimi semlít kokrétního člověka. Ota Filip běhal při trénincích za Zátopkem, a cítil za ním smrad spáleného motoru. Zátopek prý taky napsal pamflet na Miladu Horákovou....
Dneska si člověk asi dovede těžko představit, že jeho nejlepší kamarád na něj řekne STB, že je agent IS.
Opět doporučuji...
Bundesligový fotbalista se vrací do země svých prarodičů....no to je zjištění...
Was für ein Buch. I zevlové můžou být hrdiny.., dám si prášek proti smrti..
Pár věcí mi tam nesedělo, téma aktuální, ale přišlo mi zpracované nějak narychlo..., zjednodušeně...