Hynais komentáře u knih
Kromě všeho, co už je napsáno v jiných komentářích, chci poukázat na jeden moment. Autorka dokázala do příběhu staršího více než sto let vpravit způsoby prožití lidských emocí, které jsou aktuální i dnes... U žárlivosti či u obavy o život dětí to tak nějak čekáte, ale Karin Lednická tam vpravila i niterný pocit podváděného muže, pro kterého je důležitý vztah k milované ženě a je ochoten obětovat i svou pověst nebo rozpoložení ženy, která si uvědomuje své pochybení, ale neumí ho přiznat.... a přitom neutrpí autentičnost příběhu
Skvěle napsané. Výborně zpracované. Líbil se mi i ten přístup spisovatelky, který střídal časová období a různé pohledy odlišných osob na totožné události ... a přitom nenudil
Opravdu silný zážitek! Skvěle vystavěný příběh, pořádná dávka emocí, obrovská hloubka prožitku. Ano, chvílemi je to depresivní, ale o to silnější je vždy ta naděje, která z toho pak vytryskne. A hokejové prostředí je v chování hokejových šílenců i "šílenců" popisováno naprosto věrně a uvěřitelně...
(SPOILER) Audiokniha v provedení s Veronikou Khek Kubařovou a Andreou Černou je totálně odzbrojující. Ta kombinace dětského nadšení s dílčí deziluzí a dospělého nepochopení s absencí empatie je zdrcující. Bez návodného moralizování je to přímočará linka k pochopení toho, proč se některé věci dějí právě takto a proč jim jde tak těžko zabránit...
Vůbec se neztotožňuji s tím, co píše většina čtenářů této knihy. Za mě je ta kniha napsaná špatně. Nelíbí se mi styl, který příliš poučuje a připadám si, jak kdybych poslouchal špatného vypravěče. Chybí mi smysl pro detail, chybí mi prostor pro tajemno a poctivé budování čtenářova očekávání. Celé je to, jak slohová práce. Ve druhé půlce se stane zajímavým alespoň děj, ale i tady je spousta nelogičností i zjevných chyb a už vůbec jsem nedokázal získat pocit dramatičnosti. Jde jen o náznak gradace příběhu jeho popisem, nikoliv tím, že by autor poctivě stavěl výpravný oblouk na charakterech postav a nad motivacemi účastníků. Přesto, že příběh nejde proti dobovým událostem, já mu prostě nevěřím... Dějová linka v druhé půlce mě nechala příběh dočíst a proto dávám alespoň dvě hvězdičky.
Vlastně jsem po všech těch ohlasech čekal trochu více. Příběh je opravdu mistrně poskládán. Líbí si mi i ten neotřelý styl, ve kterém se pisatel nesnaží čtenáře prvoplánovitě dojmout a nepopisuje situace přehnaně emočně. Jenže já jsem asi stará škola... a prostě mě to nestrhlo, nemůžu dát pět hvězdiček
Já jsem z Petry Dvořákové nadšený. Zajímavé formy, které používá, neotřelý styl, propojení s realitou dnešních dnů, to všechno dodává jejím knihám čtivost i přesah. A Sítě jsou nejen o manipulaci, ale i o spolupodílu těch, kteří se nechají manipulovat.
Když už si myslíte, že Mayu, Anu a Benjiho dobře znáte, tak vás autor něčím překvapí, chvílemi dokonce až naštve! Po nějaké době vám zase přijde pochopitelné, proč se zachovali, jak se zachovali, aby přišla další pecka do hlavy... Je to zase plné emocí a nečekaných zvratů, ale Medvědín byl přeci jenom o chlup lepší, o chlup hlubší, o chlup přesnější... A stejně jsem rád, že jsem se se všemi z Medvědína ještě jednou sešel! Děkuji pane Backmane!
Já jsem k tomu v mládí přišel omylem při čtení jiných "londonovek"... Dneska si ty jiné knihy moc nepamatuji, ale na "tuláka" si vzpomenu vždycky, když se setkávám s nespravedlností, nehumánností, mocenskou zvůlí - a dojde mi, že (nejde-li to jinak) , tak si můžeme pomoci tím, že si vytvoříme svoji realitu, svůj život, svůj svět... Zdrcující nádherná kniha!
Knihu jsme nečetl, nýbrž poslouchal v autě v podání vynikajícího Jiřího Ornesta. Přesto, že je to fakt hodně stísňující počin, tak mě to do deprese nedostávalo... Neumím si představit, že by někdo popsal lepším způsobem přesně to, co se odehrávalo - ten dennodenní boj o přežití jakožto jedinou možnost zachovat si jakžtakž normální mysl , tu snahu dodat smysl žití svému jedinému blízkému člověku a ten dětský pohled na to, že někde "musej bejt nějaký dobrý lidi, táto". Naprosto strhující román, který ke svému vyznění téměř vůbec nepotřeboval thrillerové zvraty.
Velmi dobře napsaná detektivka se zajímavou osobní zápletkou. Vůbec mi nevadí, že některé dějové linky zůstávají nedořešené... naopak to příběhu dodává na autentičnosti.
Výborný... fakt výborný! Prolínání různých pohledů nejen dokresluje obrázek toho, co se děje v očích každé ze čtyř postav, ale hlavně umožňuje docílit hloubku "spoluprožitku" bez toho, aniž by se čtenář s kteroukoliv postavou identifikoval.
K té knize není moc co dodat - Neotřelé sci-fii, výborný nápad, skvělé zpracování, zajímavý příběh...Když jsem knihu přečetl, okamžitě jsme začal hledat nějaká filmová zpracování. Film je nic moc, ale dojem na mě zanechal ještě cca 6-dílný britský seriál se zdůrazňovanou pocitovou složkou a výbornou atmosférou... Doporučuji!
K tomu se asi nedá nic dodat... Tuto knihu je škoda nepřečíst, pokud chete přečíst jen třeba dvě knihy za život, tak tahle patří do vašeho seznamu... A tu druhou teda nechám na vás:-)
Kromě osudu brněnských německých občanů Československa mě v knize zaujal i motiv (ne) odpuštění a následného vlivu takového postoje na samotné aktéry i na další generaci(e). Děkuji paní Tučkové za uvědomění si širších souvislostí i za emočně silný příběh...
Jak to, že se mi tohle vyhýbalo tak dlouho? A nakonec jsem to ani nečet ....ale POSLOUCHAL! Většinou v autě a byl šťastný, že jsem měl dlouhá cestování. Je "neuvřitelný", že tohle napsal Orwell před více než 60 lety. Není to jen paralela pouze k autoritářským režimům, vnímám dost silně tu podobnost se třemi velkými mocenskými uskupeními současnosti...
Musím doplnit svůj původní komentář pod čarou. Nedávno jsem s celou svojí rodinou poslouchal audio-knihu při dlouhé cestě autem a všichni (manželka, syn, dcera i její přítel) byli nadšeni, protože netušili, jak vzrušující, fantastické a nevšední zážitky může "obyčejné ježdění na kole" přinášet...
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Vynikající, plastické, zábavné i poučné... Mám to i v audioformě a když se mnou osmnáctiletá dcera poslouchala kapitolu věnovanou organizovanému dopingu (Temná síla...), tak se jí udělalo fyzicky špatně.
Moc mě potěšilo, že i když se kniha zase odehrává zejména na ostrově Lewis, tak je prostě napsaná jinak než Skála a přesto opět strhujícím způsobem. Navíc to prolínání různých časových období dává možnost nejen nahlédnout do důvodů chování zúčastněných osob, ale vytváří více paralelních příběhů a já se tak při čtení cítil "bohatší". S P1trem souhlasím v tom, že mi chybí více propracovaná linka vztahu mezi Marsaili a Finem... jenže možná to úsporné "vztaho-opisování" prostě k P.Mayovi patří stejně jako ke Skotsku samotnému.
Výborně napsáno. Skvěle odvyprávěno! Přesto mi v knize něco chybělo k tomu, abych si řekl, že je to dokonalé. Možná chyběla větší hloubka prožitku ... možná jsem vnímal přílišnou míru vysvětlování historických souvislostí... A možná jsem moc hnidopich!
Je to čtivé, je to netradiční a je to místy napínavé o odsýpá to, ale.... je to jen těžko uvěřitelné svým průběhem a postrádá to hloubku, tak potřebnou k tomu, aby se čtenář mohl ztotožnit s chováním hlavní hrdinky...