ibáG komentáře u knih

Moje druhá kniha od tohoto autora. Ta první byla Hrad mistra kloboučníka.

Světlo severu se mi nelíbilo tolik. Psychologie postav dobrá, námět zajímavý, ale nedosahuje kvalit výše uvedené knihy. Není tam taková hloubka a živost. Jakoby to snad ani nepsal Cronin. Takové trochu předvídatelné. Ale rozhodně stojí za přečtení! Jde pochopitelně o to, s čím srovnávám. Otázka, zda je to dobré - srovnávat. Nechci se opět strefovat do současné beletrie, která je pro mě většinou jak Rumburak čili II. kategorie. Proti ní je toto Vigo čili I. kategorie.

Téma knihy je adaptovatelné do jakéhokoliv údobí.

1 16.09.2022

Noo, teda nic moc. Přečetla jsem, abych si učinila obrázek o současných autorech. Samozřejmě podle jedné povídky nemohu soudit relevantně celou tvorbu jednotlivých autorů.

Zaujaly mě jen 3 povídky:
Hana Lasicová - Láska prochází žaludkem (nevšední, originální námět)
Marek Epstein - Konec světa (Zaujalo mě místo děje - pouť do Santiaga.)
Markéta Hejkalová - Láska z Laponska. (Ta se mi četla nejlépe a byla mi příjemná.)

Ještě mi přišlo zajímavé vyústění povídky Miloše Urbana - Hranice flirtu.

Obecně vzato (i podle jiných knih) - nemůžu si pomoct - snad nikdo ze současných autorů nedosahuje kvalit velkých spisovatelů. Koresponduje to s dnešní dobou, kdy každý může všechno bez ohledu na talent a skutečné, vrozené nadání.

Nebo ti autoři existují, ale nejsou tolik propagováni a veřejnost si k nim musí déle hledat cestu.

1 03.05.2022

Začátek mě navnadil, pak už mě to tolik neoslovovalo, ale dalo se to. Pro mě asi první kniha na toto téma, když nepočítám Kmotra od M. Puza. Dávám 3 hvězdičky.

07.03.2022

Pro mě tedy nic moc. Nemám ráda knihy, které jsou "pouhým" vyprávěním. Potřebuji přímou řeč... A ani to téma mě přiliš neoslovilo,celkově to není můj šálek kávy. A nijak extra vtipné mi to nepřipadalo. Nedočetla jsem celé, tak bych se mela vzdát hodnocení, ale dala bych 3 hvězdičy.

4 10.02.2022

Moje první setkání s tímto autorem. Tuto knihu jsem měla vyhlédnutou už asi 15 let a teprve nedávno jsem si ji koupila:-).

Hodně mi pomohl v pochopení autora a jeho pohnutek doslov Radoslava Nenadála. Pro mě velmi cenné informace. Přijde mi to podobné, jako když koukáte na obraz, ale nevšimnete si detailů, na které Vás ovšem může upozornit průvodce a vysvětlit, proč tam jsou.

Kniha se mi líbila, ale 5 * nedám. Ke konci to hodně gradovalo a nemohla jsem se odtrhnout. Ten střet chlapců - rozumu, humanismu, demokracie na straně jedné a pudu, brutality a absolutní moci na straně druhé - je šílený.

Pro mě bylo nejhorší to, že místo aby všichni svorně spolupracovali, když jsou odkázáni jen sami na sebe, tak jeden agresivní pomatenec rozklíží celou společnost kvůli svému egu a touze po bezmezném vládnutí, kterého dosahuje rozséváním strachu, vyhrožováním a neštítí se ani zabíjení.

Příběh - symbolika ve mně rezonují.

5 03.02.2022

U mě je to jasné. Nebýt té skutečnosti s ostrovem Sprogø, tak bych po této knize nesáhla. Mě zaujal ten příbeh internovaných žen a jejich osudy...
https://www.idnes.cz/xman/styl/ostrov-sprogo-zeny.A190220_132449_xman-styl_fro

Jinak mi to přijde obyčejná kniha, detektivka... moderní styl... žádný literární zázrak:-).

2 31.12.2021

Pročetla jsem komentáře ostatních a s mnoha souhlasím. Něco bylo opravdu nudné, zbytečně moc popisné a zabíhavé, mnoho postav, které se mi pletly... Avšak chápu, že doba a styl/směr mají svůj význam. Střídaly se pasáže nudné se zajímavými a několikrát i napínavými a emocionálně vypjatými.

Zabiják byl pro mne zajímavější. A jelikož jsem jej četla před víc jak 20 lety, tak už si ani postavu malé Nany nepamatuji. Celkový otisk knihy ve mně však zůstal.

Nana tedy byla strašná, povrchní a blbá kráva:-). Ja vím, je to záměr autora ukázat tehdejší společnost, její rozmary, lásku, čeho jsou lidé schopni, pokrytectví a snobáctví, ublíženost Nany a nenávist k vyšší vrstvě, o to větší chuť je pošlapat...

Je to jedna z knih, která mi vydá svůj celkový dojem až chvíli po přečtení...

2 09.11.2021

Pro mě kniha, která mi rozšířila obzory. Není to klasická beletrie, občas mi utíkaly myšlenky, je tam hodně informací. A forma není podle mě vždy úplně čtivá.

Uděláte si však vhled (krom Modiglianiho bouřlivých životních střípků) do tehdejší Paříže a uměleckého života, ukotvíte si souvislosti.... Vystupují tam logicky i jiné známé osobnosti jako např. Pablo Picasso, byť kratičce. Ale už si budete pamatovat, že žili ve stejné době a jejich životy se protnuly.

Kniha je opatřena reprodukcemi Modiglianiho obrazů.

Nevím noo, pravděpodobně budou mít čtenáři i jiné názory....

1 04.10.2021

Pro mě další zásadní kniha v mém čtenářském životě. Je důležité na některé jevy veřejně ukázat. Sociální kritika.

Přečetla jsem poctivě ostatní hodnocení čtenářů a přijde mi, že někteří vidí především socialistickou nebo dokonce rudou propagandu a zahodí tím
celou knihu. Je dobré odlišit sociální, socialistické a rudé. Doslov do toho nemíchám, bolševikovi se toto téma samozřejmě hodilo. Ale chtěli byste dnes pracovat jako v době vzniku knihy? Jde o to, zda dokážete kriticky myslet.

Také bych nehodnotila hl. hrdinu, proč dělal to či ono... vždyť je to autorova fabulace a potřeboval nějakou nit, aby na ni návlekl vše to, co chce sdělit. A je toho opravdu požehnaně. Různými situacemi je protkána celá kniha. Stačí pozorně číst.

Principy kapitalismu popsané v knize jsou stále stejné (hrabat pro sebe, i když už mám dost, a ostatní odírat na dřeň). Dnes jsou naštěstí sociální práva, která ovšem nespadla z nebe, a díky kterým nepracujeme tak jako v roce 1905.

Autor jako zaměstnanec novin byl vyslán do jatek, kde se nechal zaměstnat, a měl tedy informace z první ruky. Reportáže vycházely v novinách, vzbudily zaslouženě poprask, kniha pak vyšla v r. 1906. To je síla této knihy. To není jako napsat blábol z prostředí 100 let zpátky... Bohužel byli obyvatelé USA vyděšeni z toho, co jedí, než v jakých podmínkách pracují lidé, což bylo hlavním cílem autora - poukázat na otřesné sociální podmínky.

Mnohokrát jsem si při čtení řekla: "To je přesně jako dneska, furt stejný." Pořád Vás chce nekdo napálit, pořád je tu korupce a ruka ruku myje, ve fabrikách/řetězcích/Amazonu prakticky novodobé otroctví za pár korun... Též princip, že dokud se najde někdo, kdo bude dělat za pár korun, majitelé nebudou zvyšovat mzdy. Je to popsáno v knize a platí to i dnes. Devalvace práce. Tam to byli černoši z jihu, u nás to jsou Ukrajinci...

Smutné bylo, že se do USA vydávali lidé s vidinou lepšího života, avšak přišlo kruté rozčarování. Podobně to bylo v novověku např. v Hamburku. Ve strašných podmínkách žili a pracovali lidé přicházející původně za lepším životem.

Zaujala mě ta propracovanost celého systému oblasti, kde se jatka a masokombináty nacházely... ty hospody tam na každém rohu a v návaznosti na hnus a náročnou práci v hygienicky závadných podmínkách, jak ti lidé začali pít, provázanost s policií, soudci, majiteli, volební machinace... jaké skryté podvody s domy dělali na nevědomé přistěhovalce...

Zkrátka si myslím, že chytrý, zkušený a přemýšlivý čtenář pochopí hloubku knihy a ocení tu reportážní realitu a syrovost (Samozřejmě je tam i autorova licence). Kdo čte povrchně, asi to pro něj nebude.

Ještě uvádím, že na jatkách se odehrává jen část knihy. A při popisování naturalistických scén přivřete oči a nevzdávejte to (já to totiž málem vzdala), čtěte dál. Stojí to za to!

4 26.09.2021

Příliš detektivky nečtu, ale když se mi kniha dostala do rukou, tak jsem podle názvu věděla, že tu knihu nějak mám v povědomí, že jsem o ní slyšela.

Příběh mě zaujal od první stránky. Jinak bych asi dál nečetla. Nemohu se ubránit srovnání s Šakalem od F. Forsytha, kterého jsem četla nedávno. Pachatel uniká, je o krok napřed, zkušený detektiv samotář středního až staršího věku mu je na stopě. Tady v Žabím bratrstvu je i druhý, stejnou měrou zaangažovaný detektiv. (Forsythova kniha byla propracovaná do sebemenšího detailu).

Je znát, že je to již klasika, a to myslím dobrá klasika! Někdo zde zmiňuje, že Žabáka odhalil brzy... Já stále váhala, kdo to je. Autor čtenáři dobře předhazuje možné adepty, ale pak je to zas jinak... Bavilo mě to a místy to byl tedy ten správný napínák! V průběhu čtení jsem si říkala, že napsat dobrou detektivku není vůbec snadné!

Přečtu si pravděpodobně i další jeho detektivky, které zde čtenáři doporučují: 'Mrtvé oči Londýna' a 'Černý opat'.

4 10.08.2021

Pro mě tzv. promarněná šance. Škoda. Zápletka a nápad jsou zajímavé, nevšední, ale to protahování... neustále další a další přirovnání, vysvětlování, popisování...Co už čtenář dávno pochopil, je znovu a znovu vysvětlováno. To mě hodně otravovalo. Děj se příliš kupředu neposouval. A co mi přišlo matoucí, bylo to, že chvíli je vypravěčem hlavní hrdinka a chvilku unesený kněz. Přečetla jsem tak 1/3 knihy. Jestli to měla být taková zpověď i směrem ke čtenáři, tak pro mě tedy nudná a nepřesvědčivá. Kniha není vůbec členěna do kapitol. Asi je to záměr vzhledem k tomu, že to má být zpověď, ale je to nepřehledné.

22.07.2021

Toto je moje sedmá kniha od EMR. Něco mi přišlo skvělé, zajímavé, napínavé, k zamyšlení, něco naopak opakující se ve všech jeho knihách (vztah, pití, žena, která umírá) a/nebo přebytečné, pro samotný příběh ne příliš podstatné, tady mi vadilo i nadměrné filozofování... a ten vztah s Joan. Zajímavé bylo seznámení, jinak bych tomu vztahu tolik prostoru nedávala. Zajímavá byla postava kamaráda - souputníka Borise Morosova.

Líbila se mi kostra příběhu a záměr toho, co chtěl autor čtenářům předat. Postava Ravica mi byla sympatická. Člověk si vytvoří představu, co prožívali uprchlíci. A touhu po pomstě nacistovi Haakemu za mučení (jeho i jeho přítelkyně) a smrt přítelkyně plně chápu. Též jsem velmi chápala Ravicův pragmatismus.

Téměř vždy mi přijde velmi smělé hodnotit práci někoho jiného, když to sama neumím:-). Zvlášť když je to autor, o jehož kvalitách není pochyb.

Pro mě zůstávají nejlepšími knihami od EMR: Na západní frontě klid, Černý obelisk a Tři kamarádi.

3 10.07.2021

Mnoo, přečetla jsem komentáře a s většinou souhlasím. Není dobré psát knihu podle filmu/scénáře. Literárně opravdu bída.

Příběh... no... myšlenka možná zajímavá, ale taky nijak originální. A druhá půlka kniha typicky americká a konec jakbysmet. Někteří zmiňují, že se jim lépe četla druhá polovina. Mně naopak první. To jsem se těšila, co se z toho vyvine, vypadalo to slibně. Jsou tam i blbosti, jak tu již někdo zmiňoval např. že rána v boku Devóňana je zašitá a hojí se... a na konci do něj Strickland střílí a rány se hned zacelí, pak Strickland a jeho prsty...gangréna asi neexistuje... Také to, že se tam sejde partička: němá Elisa, která má snad zakrnělé žábry, psychopat Strickland, agent SSSR Hoffsteter, teplý Giles, černoška Zelda... Asi to má být poplatné době? A aby ukázali, že "jiní" lidé to měli v 60. letech velmi těžké?

Film jsem neviděla. Možná bude zajímavá ta vizuální stránka a hudba k tomu...

Sorry jako, ale zas a znovu se presvědčuji, že současné knihy stojí většinou za starou belu. Opravdu nadaných spisovatelů je poskrovnu. Ostatní je styl typu 'knihu může dnes napsat téměř každý' a rozhodně ho nelze nazvat spisovatelem. A když někde vidím napsáno bestseller, tak už vím, že to bude kravina. Ale čím to je? Lidé to jsou ochotni číst a stačí jim jednoduché a literárně nenáročné knihy. Kdyby to lidé nekupovali, nikdo to nebude vydávat.

1 10.06.2021

No nic zvláštního tedy. Přijde mi, že tohle bych s klidem napsala taky, akorát s tím rozdílem, že by to zřejmě nikdo nečetl. Zajímalo by mě, jak byly autorovy knihy přijímány, když ještě nebyl tolik známý.

A nebo to prostě není autor pro mě. Tracyho tygr se mi taky nelíbil (I když tam byl alespoň příběh). Hodně lidem se jeho knihy líbí. Tak nevím. Každý máme svůj vkus.

Hodně mi vadilo i to, že chlap - otec malých dětí - si nenajde jinou práci, když svým psaním/nepsaním nic nevydělá. Sám se chová jak malé dítě a nedává dobrý příklad. Už v první kapitole 'Kniha', kde poučuje ženu, jak má vařit z mála, bych ho zabila.

1 29.05.2021

Noo, co napsat? Příběh se zajímavým tématem, který pro mě (dostavilo se až po přečtení) nabízí polemiku, zda je humánní provádět takovýto pokus na člověku. Kniha se mi četla dobře. Vše je podle mě vystiženo velmi věrohodně vč. těch gramatických chyb, výbuchů hněvu, ješitného profesora... Bylo mi líto Charlieho Gordona. Prošel si svou cestu i s myškou Algernon. To, o čem snil, se mu podařilo, mohl se setkat s rodiči a sestrou, a pak zase upadl do svého světa s omezeným IQ. Asi jako když sníte o tom, že byste se chtěli aspoň ve snu setkat s někým blízkým zemřelým, ono se Vám to povede, a pak se z toho snu probudíte.

Osobní poznámka: Podle názvu knihy jsem si představovala úplně něco jiného, vůbec mě nenapadlo, že Algernon může být osobní jméno. Také nevím, proč překladatel mění název knihy. Přesný překlad by byl "Květiny pro Algernon". "Růže pro Algernon" také jasně nespecifikuje, zda se jedná o singulár nebo plurál slova 'růže'. Vadí mi to, podobně jako Čtyřicet dnů od Fr. Werfela.

8 23.05.2021

Pro mě tedy velký zážitek. Moje první kniha tohoto typu. Zvlášť poslední třetina strhující. Perfektně vystavěný příběh promyšlený do detailů. Velký obdiv k autorovi. Film jsem neviděla a jak skončí kniha, jsem taky nevěděla. Jen bylo jasné, že se atentát nezdaří (historický fakt). Původně jsem myslela, že byl Šakal opravdová postava. Až v doslovu jsem se dočetla, že je to čistě autorova fabulace. Doslov jsem četla pečlivě - skutečné politické pozadí. Nečekala jsem, že bych dala 5 *. To si nechávám jen pro naprosto excelentní knihy, ale 5 * si kniha podle mě zaslouží.

14 05.05.2021

Vůbec nevím, jak to uchopit. Pro mě to tedy bylo náročné čtení, protože to není můj styl. Vytkla jsem si cíl, že to prostě dočtu, tak jsem to přetrpěla. Hodně se o knize mluví, chtěla jsem mít představu.

Rozumím tomu, že tento surrealismus někdo obdivuje, na mě je té imaginace, těch nesmyslů a bizarností však přespříliš. Líbil se mi ale rozhovor Colina s Ježíšem, to mi utkvělo v paměti, to bylo vtipné :-) a zároveň na zamyšlení.

Film jsem neviděla a rozhlasové zpracování neslyšela. Docela by mě zajímalo, jak by to na mě působilo. Možná to zkusím, vypnout to můžu vždy, třeba to pro mě bude stravitelnější než kniha.

Ale že by to měl být nejhezčí příběh o lásce? No to bych je spíš oba kopla do zadku. Hlavně tu Chloé. A ten Colin něco podobného v bledě modrém. Pak mi tam přišlo divné a nechutné to s tím srdcerváčem.

No jak píšu.... někdo jásá, někdo krčí rameny a někdo kroutí hlavou. Nelze však autorovi upřít originalitu, to uznávám. A samozřejmě jsem vnímala např. patologický obdiv Chicka k Partrovi (přesmyčka Sartrovi), pak až téměř kafkovské variace viz prac. pohovor a další aspekty... Taky bylo zajímavé to zmenšování bytu a měnící se vybavení. Přijde mi to jako nonsensová literatura viz Alenka v říši divů apod. Jo a ta myška na konci příběhu, která se už nemůže na to Colinovo soužení dívat, tak strčí hlavu do kočičí tlamy a čeká, až kočce někdo šlápne na ocas, je moc hezká - taková pohádková. No a leknín, který vykvete v pravé plíci... Ono je to všechno taková divná pohádka....

Zajímalo by mě, co Vian při psaní požíval, nebo se toto dá napsat bez stimulantů:-D? A byla by kniha tak opěvovaná, kdyby ji napsal někdo, kdo nebude mít takovou propagaci? A kdo vůbec rozhoduje o tom, zda se dílo označí za úchvatné, nebo za úplnou blbost, když je ta hranice tak tenká?

Je zajímavé, že když začnu psát hodnocení, začnu se někdy na ty prečtené knihy dívat trochu jinak, možná o nich víc přemýšlet... Dala bych tak 3,5 *.

3 08.04.2021

Knihu jsem nedočetla úplně celou, už mě to nějak nebavilo. Možná se k ní někdy vrátím. Jindy se o knize většinou rozepíšu, ale tady nějak nenacházím téměř nic, co bych vypíchla. Leda ta část o Laponsku, to bylo pro mě nové, a také mi utkvěl v hlavě ten propastný rozdíl mezi rozmazlenou šlechtou a chudými lidmi. Nemyslím, že by mě nezaujalo téma, naopak, ale styl vyprávění mi nesedí. Jsou to spíš paměti než poutavé vyprávění s přímou řečí. Je tam hodně filozofování a ty "pohádkové" pasáže... No asi to není můj šálek kávy.

2 22.03.2021

Pro mě milá novelka, která ve mně podpořila svobodného ducha. To tulactví je mi něčím sympatické, ale pozor: není růže bez trnů, na což autor mimoděk upozorňuje. Jako by autor říkal, buď, a nebo. (V dnešní době je díky bohu možnost žít i něco mezi tím). Je tam i trochu filozofování a prostor pro vlastní úvahy čtenáře. Knulp si stojí za svým způsobem tuláckého života i přes závažné onemocnění až do jeho úplného konce.

Od tohoto autora první kniha, kterou jsem četla. A bylo to vydání z r. 1958 - Edice ilustrovaných novel. To se mi moc líbilo. Miluju ilustrace v knihách!

Osobní poznámka: Pro mě bylo fajn, že jsem to měla rychle prečtené vzhledem k tomu, že jsem předtím četla bichli o 700 stranách s náročným tématem:-).

2 17.03.2021

Uf, to teda bylo něco a na 700 stránkách drobným písmem! Již tu některé věci zazněly. Zbytečná rozsáhlost a zabíhavost. Turecké a arménské výrazy (Rozumím, že to tam je z důvodu autentičnosti, jen sděluji, že je to pro některé čtenáře náročné). Podobná jména končící na -jan (leckdy se mi pletla - Kebusjan, Voskanjan, Šatachjan atd.). Jiný konec hl. hrdiny oproti skutečnosti apod.

Jedna paní sděluje, že knihu četla dlouho(!) a to 14 dnů:-), já ji četla 2 měsíce:-D. Taky jsem jako někteří něco přeskočila. Místy nudné, jindy "napínák jak kšandy". Též jsem četla různé názory a výklady např. že to má být hrdinský epos, proto dramatický konec, dále biblické podobenství s potopou a Mojžíšem. Během čtení jsem velmi často nakukovala do vysvětlivek výrazů. Též jsem si vyhledávala hodně obecných informací k Osmanské říši, jejím velitelům, konkrétnímu místu, kde se děj odehrával apod.

U takovýchto stěžejních knih bych uvítala mapky a fotografie/kresby, abych si to lépe představila.

Též mě zarazilo množství překlepů! A to jsem si myslela, že je hřích jen současných knih. (Vydání Odeon, 1982, překlad Hanuš Karlach). Udivil mě nějaký jiný překlad, kde např. místo Náměstí tří stanů, bylo Třístanové náměstí. No to je hnus, velebnosti.

Jo a další věc, kterou nechápu: Proč se název knihy překládá do češtiny neúplně. To je jako kočka bez ocasu. Přeložila bych to Čtyřicet dnů na hoře Musa Dagh/na Mojžíšově hoře nebo Čtyřicet dnů hory Musa Dagh. Zkrátka podle originálu. Ale jen "Čtyřicet dnů"?

Každopádně 5 hvězdiček je jasných! Autora obdivuji za ty rozsáhlé historické rešerše a znalost krajiny, lidí a jak umí vše popsat. Podtrhávala jsem si důležité věci a zapsala čísla stránek. Toto u knih pro mě významných dělávám.

Nejdůležitější je, že kniha na toto téma vůbec vznikla! Otisk ve mně zůstane hodně dlouho!!!

A děkuji uživateli Gamow za ten odkaz na díl Objektivu!

9 08.03.2021