ibáG přečtené 86

Hra doopravdy 1967, Richard Weiner

Tetování 2012, Radek Fiksa

Herci 2012, Václav Holanec

Světlo severu 1962, Archibald Joseph Cronin

Moje druhá kniha od tohoto autora. Ta první byla Hrad mistra kloboučníka. Světlo severu se mi nelíbilo tolik. Psychologie postav dobrá, námět zajímavý, ale nedosahuje kvalit výše uvedené knihy. Není tam taková hloubka a živost. Jakoby to snad ani nepsal Cronin. Takové trochu předvídatelné. Ale rozhodně stojí za přečtení! Jde pochopitelně o to, s čím srovnávám. Otázka, zda je to dobré - srovnávat. Nechci se opět strefovat do současné beletrie, která je pro mě většinou jak Rumburak čili II. kategorie. Proti ní je toto Vigo čili I. kategorie. Téma knihy je adaptovatelné do jakéhokoliv údobí.... celý text

Až se zamiluju 2018, * antologie

Noo, teda nic moc. Přečetla jsem, abych si učinila obrázek o současných autorech. Samozřejmě podle jedné povídky nemohu soudit relevantně celou tvorbu jednotlivých autorů. Zaujaly mě jen 3 povídky: Hana Lasicová - Láska prochází žaludkem (nevšední, originální námět) Marek Epstein - Konec světa (Zaujalo mě místo děje - pouť do Santiaga.) Markéta Hejkalová - Láska z Laponska. (Ta se mi četla nejlépe a byla mi příjemná.) Ještě mi přišlo zajímavé vyústění povídky Miloše Urbana - Hranice flirtu. Obecně vzato (i podle jiných knih) - nemůžu si pomoct - snad nikdo ze současných autorů nedosahuje kvalit velkých spisovatelů. Koresponduje to s dnešní dobou, kdy každý může všechno bez ohledu na talent a skutečné, vrozené nadání. Nebo ti autoři existují, ale nejsou tolik propagováni a veřejnost si k nim musí déle hledat cestu.... celý text

Labuť 2000, Sebastiano Vassalli

Začátek mě navnadil, pak už mě to tolik neoslovovalo, ale dalo se to. Pro mě asi první kniha na toto téma, když nepočítám Kmotra od M. Puza. Dávám 3 hvězdičky.

Vejce a já 2004, Betty MacDonald

Pro mě tedy nic moc. Nemám ráda knihy, které jsou "pouhým" vyprávěním. Potřebuji přímou řeč... A ani to téma mě přiliš neoslovilo,celkově to není můj šálek kávy. A nijak extra vtipné mi to nepřipadalo. Nedočetla jsem celé, tak bych se mela vzdát hodnocení, ale dala bych 3 hvězdičy.... celý text

Pán much 2010, William Golding

Moje první setkání s tímto autorem. Tuto knihu jsem měla vyhlédnutou už asi 15 let a teprve nedávno jsem si ji koupila:-). Hodně mi pomohl v pochopení autora a jeho pohnutek doslov Radoslava Nenadála. Pro mě velmi cenné informace. Přijde mi to podobné, jako když koukáte na obraz, ale nevšimnete si detailů, na které Vás ovšem může upozornit průvodce a vysvětlit, proč tam jsou. Kniha se mi líbila, ale 5 * nedám. Ke konci to hodně gradovalo a nemohla jsem se odtrhnout. Ten střet chlapců - rozumu, humanismu, demokracie na straně jedné a pudu, brutality a absolutní moci na straně druhé - je šílený. Pro mě bylo nejhorší to, že místo aby všichni svorně spolupracovali, když jsou odkázáni jen sami na sebe, tak jeden agresivní pomatenec rozklíží celou společnost kvůli svému egu a touze po bezmezném vládnutí, kterého dosahuje rozséváním strachu, vyhrožováním a neštítí se ani zabíjení. Příběh - symbolika ve mně rezonují.... celý text

Pán much 2010, William Golding

Moje první setkání s tímto autorem. Tuto knihu jsem měla vyhlédnutou už asi 15 let a teprve nedávno jsem si ji koupila:-). Hodně mi pomohl v pochopení autora a jeho pohnutek doslov Radoslava Nenadála. Pro mě velmi cenné informace. Přijde mi to podobné, jako když koukáte na obraz, ale nevšimnete si detailů, na které Vás ovšem může upozornit průvodce a vysvětlit, proč tam jsou. Kniha se mi líbila, ale 5 * nedám. Ke konci to hodně gradovalo a nemohla jsem se odtrhnout. Ten střet chlapců - rozumu, humanismu, demokracie na straně jedné a pudu, brutality a absolutní moci na straně druhé - je šílený. Pro mě bylo nejhorší to, že místo aby všichni svorně spolupracovali, když jsou odkázáni jen sami na sebe, tak jeden agresivní pomatenec rozklíží celou společnost kvůli svému egu a touze po bezmezném vládnutí, kterého dosahuje rozséváním strachu, vyhrožováním a neštítí se ani zabíjení. Příběh - symbolika ve mně rezonují.... celý text

Složka 64 2013, Jussi Adler-Olsen

U mě je to jasné. Nebýt té skutečnosti s ostrovem Sprogø, tak bych po této knize nesáhla. Mě zaujal ten příbeh internovaných žen a jejich osudy... https://www.idnes.cz/xman/styl/ostrov-sprogo-zeny.A190220_132449_xman-styl_fro Jinak mi to přijde obyčejná kniha, detektivka... moderní styl... žádný literární zázrak:-).... celý text

Nana 1965, Émile Zola

Pročetla jsem komentáře ostatních a s mnoha souhlasím. Něco bylo opravdu nudné, zbytečně moc popisné a zabíhavé, mnoho postav, které se mi pletly... Avšak chápu, že doba a styl/směr mají svůj význam. Střídaly se pasáže nudné se zajímavými a několikrát i napínavými a emocionálně vypjatými. Zabiják byl pro mne zajímavější. A jelikož jsem jej četla před víc jak 20 lety, tak už si ani postavu malé Nany nepamatuji. Celkový otisk knihy ve mně však zůstal. Nana tedy byla strašná, povrchní a blbá kráva:-). Ja vím, je to záměr autora ukázat tehdejší společnost, její rozmary, lásku, čeho jsou lidé schopni, pokrytectví a snobáctví, ublíženost Nany a nenávist k vyšší vrstvě, o to větší chuť je pošlapat... Je to jedna z knih, která mi vydá svůj celkový dojem až chvíli po přečtení...... celý text

Modigliani 1968, André Salmon

Pro mě kniha, která mi rozšířila obzory. Není to klasická beletrie, občas mi utíkaly myšlenky, je tam hodně informací. A forma není podle mě vždy úplně čtivá. Uděláte si však vhled (krom Modiglianiho bouřlivých životních střípků) do tehdejší Paříže a uměleckého života, ukotvíte si souvislosti.... Vystupují tam logicky i jiné známé osobnosti jako např. Pablo Picasso, byť kratičce. Ale už si budete pamatovat, že žili ve stejné době a jejich životy se protnuly. Kniha je opatřena reprodukcemi Modiglianiho obrazů. Nevím noo, pravděpodobně budou mít čtenáři i jiné názory....... celý text

Džungle 1974, Upton Sinclair

Pro mě další zásadní kniha v mém čtenářském životě. Je důležité na některé jevy veřejně ukázat. Sociální kritika. Přečetla jsem poctivě ostatní hodnocení čtenářů a přijde mi, že někteří vidí především socialistickou nebo dokonce rudou propagandu a zahodí tím celou knihu. Je dobré odlišit sociální, socialistické a rudé. Doslov do toho nemíchám, bolševikovi se toto téma samozřejmě hodilo. Ale chtěli byste dnes pracovat jako v době vzniku knihy? Jde o to, zda dokážete kriticky myslet. Také bych nehodnotila hl. hrdinu, proč dělal to či ono... vždyť je to autorova fabulace a potřeboval nějakou nit, aby na ni návlekl vše to, co chce sdělit. A je toho opravdu požehnaně. Různými situacemi je protkána celá kniha. Stačí pozorně číst. Principy kapitalismu popsané v knize jsou stále stejné (hrabat pro sebe, i když už mám dost, a ostatní odírat na dřeň). Dnes jsou naštěstí sociální práva, která ovšem nespadla z nebe, a díky kterým nepracujeme tak jako v roce 1905. Autor jako zaměstnanec novin byl vyslán do jatek, kde se nechal zaměstnat, a měl tedy informace z první ruky. Reportáže vycházely v novinách, vzbudily zaslouženě poprask, kniha pak vyšla v r. 1906. To je síla této knihy. To není jako napsat blábol z prostředí 100 let zpátky... Bohužel byli obyvatelé USA vyděšeni z toho, co jedí, než v jakých podmínkách pracují lidé, což bylo hlavním cílem autora - poukázat na otřesné sociální podmínky. Mnohokrát jsem si při čtení řekla: "To je přesně jako dneska, furt stejný." Pořád Vás chce nekdo napálit, pořád je tu korupce a ruka ruku myje, ve fabrikách/řetězcích/Amazonu prakticky novodobé otroctví za pár korun... Též princip, že dokud se najde někdo, kdo bude dělat za pár korun, majitelé nebudou zvyšovat mzdy. Je to popsáno v knize a platí to i dnes. Devalvace práce. Tam to byli černoši z jihu, u nás to jsou Ukrajinci... Smutné bylo, že se do USA vydávali lidé s vidinou lepšího života, avšak přišlo kruté rozčarování. Podobně to bylo v novověku např. v Hamburku. Ve strašných podmínkách žili a pracovali lidé přicházející původně za lepším životem. Zaujala mě ta propracovanost celého systému oblasti, kde se jatka a masokombináty nacházely... ty hospody tam na každém rohu a v návaznosti na hnus a náročnou práci v hygienicky závadných podmínkách, jak ti lidé začali pít, provázanost s policií, soudci, majiteli, volební machinace... jaké skryté podvody s domy dělali na nevědomé přistěhovalce... Zkrátka si myslím, že chytrý, zkušený a přemýšlivý čtenář pochopí hloubku knihy a ocení tu reportážní realitu a syrovost (Samozřejmě je tam i autorova licence). Kdo čte povrchně, asi to pro něj nebude. Ještě uvádím, že na jatkách se odehrává jen část knihy. A při popisování naturalistických scén přivřete oči a nevzdávejte to (já to totiž málem vzdala), čtěte dál. Stojí to za to!... celý text

Žabí bratrstvo 1991, Edgar Wallace

Příliš detektivky nečtu, ale když se mi kniha dostala do rukou, tak jsem podle názvu věděla, že tu knihu nějak mám v povědomí, že jsem o ní slyšela. Příběh mě zaujal od první stránky. Jinak bych asi dál nečetla. Nemohu se ubránit srovnání s Šakalem od F. Forsytha, kterého jsem četla nedávno. Pachatel uniká, je o krok napřed, zkušený detektiv samotář středního až staršího věku mu je na stopě. Tady v Žabím bratrstvu je i druhý, stejnou měrou zaangažovaný detektiv. (Forsythova kniha byla propracovaná do sebemenšího detailu). Je znát, že je to již klasika, a to myslím dobrá klasika! Někdo zde zmiňuje, že Žabáka odhalil brzy... Já stále váhala, kdo to je. Autor čtenáři dobře předhazuje možné adepty, ale pak je to zas jinak... Bavilo mě to a místy to byl tedy ten správný napínák! V průběhu čtení jsem si říkala, že napsat dobrou detektivku není vůbec snadné! Přečtu si pravděpodobně i další jeho detektivky, které zde čtenáři doporučují: 'Mrtvé oči Londýna' a 'Černý opat'.... celý text

Hříšná Magdalena 1999, Lilian Faschinger

Pro mě tzv. promarněná šance. Škoda. Zápletka a nápad jsou zajímavé, nevšední, ale to protahování... neustále další a další přirovnání, vysvětlování, popisování...Co už čtenář dávno pochopil, je znovu a znovu vysvětlováno. To mě hodně otravovalo. Děj se příliš kupředu neposouval. A co mi přišlo matoucí, bylo to, že chvíli je vypravěčem hlavní hrdinka a chvilku unesený kněz. Přečetla jsem tak 1/3 knihy. Jestli to měla být taková zpověď i směrem ke čtenáři, tak pro mě tedy nudná a nepřesvědčivá. Kniha není vůbec členěna do kapitol. Asi je to záměr vzhledem k tomu, že to má být zpověď, ale je to nepřehledné.... celý text

Vítězný oblouk 1967, Erich Maria Remarque (p)

Toto je moje sedmá kniha od EMR. Něco mi přišlo skvělé, zajímavé, napínavé, k zamyšlení, něco naopak opakující se ve všech jeho knihách (vztah, pití, žena, která umírá) a/nebo přebytečné, pro samotný příběh ne příliš podstatné, tady mi vadilo i nadměrné filozofování... a ten vztah s Joan. Zajímavé bylo seznámení, jinak bych tomu vztahu tolik prostoru nedávala. Zajímavá byla postava kamaráda - souputníka Borise Morosova. Líbila se mi kostra příběhu a záměr toho, co chtěl autor čtenářům předat. Postava Ravica mi byla sympatická. Člověk si vytvoří představu, co prožívali uprchlíci. A touhu po pomstě nacistovi Haakemu za mučení (jeho i jeho přítelkyně) a smrt přítelkyně plně chápu. Též jsem velmi chápala Ravicův pragmatismus. Téměř vždy mi přijde velmi smělé hodnotit práci někoho jiného, když to sama neumím:-). Zvlášť když je to autor, o jehož kvalitách není pochyb. Pro mě zůstávají nejlepšími knihami od EMR: Na západní frontě klid, Černý obelisk a Tři kamarádi.... celý text

Tvář vody 2018, Guillermo del Toro

Mnoo, přečetla jsem komentáře a s většinou souhlasím. Není dobré psát knihu podle filmu/scénáře. Literárně opravdu bída. Příběh... no... myšlenka možná zajímavá, ale taky nijak originální. A druhá půlka kniha typicky americká a konec jakbysmet. Někteří zmiňují, že se jim lépe četla druhá polovina. Mně naopak první. To jsem se těšila, co se z toho vyvine, vypadalo to slibně. Jsou tam i blbosti, jak tu již někdo zmiňoval např. že rána v boku Devóňana je zašitá a hojí se... a na konci do něj Strickland střílí a rány se hned zacelí, pak Strickland a jeho prsty...gangréna asi neexistuje... Také to, že se tam sejde partička: němá Elisa, která má snad zakrnělé žábry, psychopat Strickland, agent SSSR Hoffsteter, teplý Giles, černoška Zelda... Asi to má být poplatné době? A aby ukázali, že "jiní" lidé to měli v 60. letech velmi těžké? Film jsem neviděla. Možná bude zajímavá ta vizuální stránka a hudba k tomu... Sorry jako, ale zas a znovu se presvědčuji, že současné knihy stojí většinou za starou belu. Opravdu nadaných spisovatelů je poskrovnu. Ostatní je styl typu 'knihu může dnes napsat téměř každý' a rozhodně ho nelze nazvat spisovatelem. A když někde vidím napsáno bestseller, tak už vím, že to bude kravina. Ale čím to je? Lidé to jsou ochotni číst a stačí jim jednoduché a literárně nenáročné knihy. Kdyby to lidé nekupovali, nikdo to nebude vydávat.... celý text

Tati, tobě přeskočilo 1998, William Saroyan

No nic zvláštního tedy. Přijde mi, že tohle bych s klidem napsala taky, akorát s tím rozdílem, že by to zřejmě nikdo nečetl. Zajímalo by mě, jak byly autorovy knihy přijímány, když ještě nebyl tolik známý. A nebo to prostě není autor pro mě. Tracyho tygr se mi taky nelíbil (I když tam byl alespoň příběh). Hodně lidem se jeho knihy líbí. Tak nevím. Každý máme svůj vkus. Hodně mi vadilo i to, že chlap - otec malých dětí - si nenajde jinou práci, když svým psaním/nepsaním nic nevydělá. Sám se chová jak malé dítě a nedává dobrý příklad. Už v první kapitole 'Kniha', kde poučuje ženu, jak má vařit z mála, bych ho zabila.... celý text

Růže pro Algernon 2011, Daniel Keyes

Noo, co napsat? Příběh se zajímavým tématem, který pro mě (dostavilo se až po přečtení) nabízí polemiku, zda je humánní provádět takovýto pokus na člověku. Kniha se mi četla dobře. Vše je podle mě vystiženo velmi věrohodně vč. těch gramatických chyb, výbuchů hněvu, ješitného profesora... Bylo mi líto Charlieho Gordona. Prošel si svou cestu i s myškou Algernon. To, o čem snil, se mu podařilo, mohl se setkat s rodiči a sestrou, a pak zase upadl do svého světa s omezeným IQ. Asi jako když sníte o tom, že byste se chtěli aspoň ve snu setkat s někým blízkým zemřelým, ono se Vám to povede, a pak se z toho snu probudíte. Osobní poznámka: Podle názvu knihy jsem si představovala úplně něco jiného, vůbec mě nenapadlo, že Algernon může být osobní jméno. Také nevím, proč překladatel mění název knihy. Přesný překlad by byl "Květiny pro Algernon". "Růže pro Algernon" také jasně nespecifikuje, zda se jedná o singulár nebo plurál slova 'růže'. Vadí mi to, podobně jako Čtyřicet dnů od Fr. Werfela.... celý text

Všelijaká zvířata 2017, Radek Adamec