Iki1
komentáře u knih
Podzemí slov
Jakub Marek
Knihy, ve kterých si autor hraje s jazykem, mým rád. Tato kniha slouží spíše k vysvětlení, která slova kdy a kde použít a v jakém významu. Většina kapitol přináší obecně známé věci (bít - být...), v některých najdeme méně známé významy slov, překvapení v mém případě bylo skutečně nemnoho. Ale jako oddychovka k lepšímu použití mateřského jazyka je kniha fajn.
Noc plná lží
Dominik Dán
Trochu jiný příběh z ranku tajné policie. Tajný komplot, který je pomalu ale jistě odhalován, až na konci nečekané rozuzlení s hlavním padouchem, který si v závěru dost hloupě naběhne a jeho chování je tady dost neumětelské. Zapletení politiky do detektivky mi v této knize přišlo trochu násilné, až neuvěřitelné, ale typický humor zůstal, a tak jsem po přečtení spokojen.
Návrat mistra
František Niedl
Další díl spíše romantického vyprávění jsem opět přečetl s chutí. Hlavní postava vše ze svého oboru umí, takže není třeba dalšího popisu. Speciální schopnosti jí zůstávají, přibyli přátelé, ubyli nepřátelé. Autor píše ve svém velmi dobrém stylu. Chápu, že je těžké něco dalšího vymyslet, co by děj posunulo, takže děj zůstává přímočarý bez dalších dějových linek. Celkově tedy fajn letní počtení bez překvapení.
Platnéř
František Niedl
Příjemné letní počtení. Skvělý popis života ve středověké Praze i fungování řemeslných cechů. K tomu několik dějových linií - jedna hlavní s mnoha zápletkami a vedlejší sloužících ke zvýšení napětí. A možná právě to trochu rozostřuje celkové vyznění. Ale jako středověké dobrodružné vyprávění s ukázkou tehdejšího vyšetřování a boje proti zločinu říznuté kapkou mužské romanťárny je kniha zdařilá.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Povídkové romány Jiřího Hájíčka mi sedí a čtu je rád. Obdivuji především autorův jazyk, jeho schopnost vyjádřit takřka neuchopitelné. Jeho ponory do nedávné minulosti českého venkova jsou, myslím, nenapodobitelné. To vše je obsaženo i v této knize. Tady mi však hodně vadila nepřítomnost hlavní dějové linky, tedy absence smyslu toho, co nám chce autor představit, kam nás chce zavést. Několik motivů tu sice je, ale než se stihnou rozvinout, zakrní. A tak jsem tiše sledoval hlavní představitelku na jejích cestách, v jejím tápání a hledání dalšího smyslu života. Postupně mi to přišlo značně nekonečné. Takže: každý z nás se několikrát ocitá na křižovatce života a musí řešit co dál. Každý z nás má kolem sebe lidi a musí řešit vztahy s nimi. A ano, každý z nás je v mnohých chvílích sám. Tak snad jsem poselství knihy pochopil správně.
Smrť na druhom brehu
Dominik Dán
Ano, i takhle se dá napsat detektivka. Lehká zápletka, nic moc děje, ale... Perfektně vykreslení týpkové, co jsou schodu okolností hlavními postavami. Spousta humorných situací, které ti týpkové řeší jaksi okrajově, mávnutím ruky. A hlavně řeč, která opravdu pochází a hlavně charakterizuje prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Četba knihy pak plyne hodně příjemně a sám jsem se divil, že už je konec. Paráda.
Matematika zločinu
Magdaléna Sodomková
Jedna z hodně "silných" knih. Čtení je to dost depresivní, propletenec vzájemných vztahů a mezi tím vším odsouzený člověk, byť si o něm můžeme myslet cokoliv, přece jen by měla platit presumpce neviny. Říkám si i přes všechny profesorovy výmluvy na soudce, jak se mu žije s tím, že takhle potápí spousty lidí. Hodně mě překvapilo jednání Českého rozhlasu. Tady ta provázanost je už třešničkou na dortu.
Když zpívají labutě
Roman Cílek
Jak bývá u tohoto autora dobrým zvykem, všechny povídky jsou zpracované velmi profesionálně. Cením si jazyka, kterým píše, šíří zpracování i jeho stylu. Povídky také povyšuje různost pohledu na "zločin". Líbí se mi i nepřímoćarost a nedořečenost, která ponechává prostor čtenářově fantazii.
Prahou bratří Čapků
Jaromír Slomek
Toto putování mě opravdu potěšilo. Perfektně zmapované, vyzdrojované, doplněné fotografiemi, citáty z dopisů či různých dobových článků. K tomu výborně graficky upravené. A podobně jako Čapci mířící přímo k jádru, bez zbytečného balastu.
Prokletí brněnských řeholníků
Vlastimil Vondruška
Výborně napsaný a hodně čtivý příběh z dob panování Přemysla Otakara. Autor dokáže čtenáře napínat postupným gradováním děje. Čtení knihy mě bavilo, život ve středověku je tu parádně přiblížený. I když na druhou stranu mi vadila neustávající akcentace sexu a sexuálního chování.
Lákavá nabídka ke zločinu
Ladislav Beran
Tato sada povídek by byla v pohodě, pokud by povídky vycházely jednotlivě třeba jako příloha sobotních novin. Jsou totiž psány naprosto stejným mustrem - vyšetřovatelé přijdou do práce, pobaví se, objeví se "zločin", vyřeší ho, dají nohy na stůl a pobaví se. Liší se jen případy, které řeší. Stejná metoda, stejný humor, stejné hlášky, které u páté povídky lezou krkem. K tomu podivný jazyk, který by kriminalisté neužili ani v nejvyšší nouzi. Tak ještě že je léto, takže se kniha dá vzít k vodě. Při jejím čtení se opravdu příjemně usíná.
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
V knize se mi moc líbily fotografie. Autorka má šmrnc a umí vystihnout především atmosféru. Co se týče rozhovorů, jsou opět vedeny v pohodové atmosféře. Asi polovinu jsem si přečetl s velkou chutí, mohu konstatovat, že mě obohatily pohledem na svět z jiného úhlu. U posledního rozhovoru s paní učitelkou si myslím, že se autor nechal zaskočit a byl hodně v defenzívě. Tento rozhovor hodnotím jako dost neúplný, plující po povrchu, přišlo mi, že se paní učitelka spíš dost předvádí.
Švábi
Jo Nesbø
Tento autor detektivky opravdu psát umí. Velmi oceňuji perfektně promyšlené zápletky, které vkládá do knihy tak, aby čtenáře zmátl. Občas mě svedl na scestí a připadlo mi, že vrahem musí být někdo jiný. K tomu skvělý humor, napětí, které pomalu nedovolí knihu odložit. Hlavní představitel Harry je vykreslen jako realistická postava, takže konec románu s proudy krve mně přišel, jako bych četl úplně jiný žánr. To je ale v podstatě jediná malá výhrada.
Primární důvěra - úhel pohledu
Martin Goffa
Musel jsem hned sáhnout po pokračování předchozí knihy, tak mě děj příběhu vtáhl. Autor tady pokračuje v krasojízdě. Příběh má neuvěřitelný tah na branku. Autorovy nepříliš dlouhé větné celky stupňují napětí okořeněné humorem a vtipem hlavní postavy. Realita je popisována tak, jako bych byl přímým účastníkem. Trochu rozplizlý konec mi příliš nevadil, série přece pokračuje...
Primární důvěra - prst na spoušti
Martin Goffa
Velmi napínavé počtení psané krásným jazykem s neotřelými obraty. Činy charakterizují hlavní postavy celého příběhu. Autor postupně přitahuje svého čtenáře do děje, pomalu stupňuje napětí, postupně tuším, že ne vše bude tak jak se na první dobrou zdá, očekávám rozuzlení... A ejhle! Hned jsem se vydal sehnat pokračování.
Jak si hýčkat zdravá střeva
Adrian Schulte
Kniha pro zopakování a prohloubení znalostí o důležité části vlastního těla. Kapitolky věnované výživě, jídle a zpracování potravy jsou zpracované poměrně dobře a obsáhle. Těchto informací není nikdy dost, i když je třeba se jim věnovat kriticky. Část věnovaná ozdravnému programu mě příliš neoslovila, tím nejdůležitější poselstvím knihy - pořádnému zpracování potravy v ústech - se hodlám zabývat a nacvičovat...
Písečný muž
Lars Kepler
Celý příběh je výborně vystavěný, napětí je postupně zvyšováno, k čemuž přispívají i krátké kapitoly. Charakteristika Jurka Waltra mi ovšem přišla hodně přehnaná, zvláště v závěru knihy působil hodně supermansky. Až mi to trošku pokazilo celkový dojem. Celkově je kniha velmi čtivá, občas jsem se od ní až nemohl odtrhnout. Příznačně na mne působila řada tajemství, která jsou postupně odhalována.
Pod jabloní
Jindřiška Ptáčková
Jako oddychovka tato kniha nevybočuje z kvality nastavené pro tuto edici. Kladně hodnotím dobrý nápad pro vražednou zbraň a pěkně vystižené sousedské vztahy na nepříliš velkém teritoriu, kde každý ví o každém všechno. Vadila mi přehršel hlavních postav, kdy jedna přebíjela druhou a autorka jako by se nemohla rozhodnout, komu přidělit vůdčí roli. Také jejich charakteristika nebyla příliš propracovaná, o vývoji během příběhu nemůže být řeč. Úplně nejvíc jsem zklamán ze závěrečného mišmaše ve stylu pejska a kočičky, pořádného vysvětlení motivace jsem se nedočkal. A dodatek nazvaný Dědictví ve stylu červené knihovny byl zcela zbytečný (Snad mi měla ukápnout slzička?).
Cyklo P
Zdeněk Bělonožník
Námět se mi líbil, připadal mi hodně reálný. Podobně jako v mnohých dalších detektivkách této série tu najdeme jednoduchý nevětvený děj s jednou výjimkou, která ovšem zůstala nedokončená, takže je ponecháno na čtenáři, aby si domyslel důvody nenadálé smrti jednoho z protagonistů. Kvituji s povděkem, že i prostředí je vykresleno poměrně věrně. Co jsem dost postrádal, byl vývoj charakteru hlavní postavy, který je v knize konstatován, ovšem nijak se to zde neodrazilo. Díky přímočarému ději obvykle takřka hned víme, jaký bude konec. Tady se autor snažil kamuflovat a blufovat. Jak se mu to podařilo, to už si musí každý z nás, čtenářů, vyhodnotit sám.
Pavoučí síť
František Niedl
Jak úspěšně napsat čtivý historický román? Vezmeš příběh s jednoduchým, nijak nerozvětvujícím se dějem, přidáš středověké reálie (mimochodem parádně popsané), pořádně vyprofiluješ hlavní postavy, lehce řízneš trochou nadpřirozených schopností, kápneš lásku a hlavně, ten román musí mít happy end. Sice trošku růžová knihovna, ale početl jsem si pěkně oddychově a do dalšího dílu půjdu v nejbližší době.