Isew komentáře u knih

Záhada, loupež, vraždy vše zahalené v alchymistickém odéru a v prostředí rudolfínské Prahy. Fiorella, ač holka, je raději ve společnosti kluků, protože tam se užije větší legrace. Je mi dost blízká. Taky jsem v dětství čelila dotazům, proč si raději hraji s klukama, lezu s nimi na stromy, hraji fotbal a proč si nehraji s holkama. Protože holky řešily blbosti, což jsem považovala za zbytečnou ztrátu času. Jak já Fiorelle rozumím. A jako bonus beru, že i dceři se knížka líbila. Za mě je to jasné, určitě sáhnu po dalších dílech.

4 06.11.2018

Bezdětná herečka, její otravná matka a naštvaná novinářka s malou dcerou. Mají toho společného víc, než se na první pohled zdá. Jeden neautorizovaný rozhovor spustí lavinu událostí. Kniha o tom, jak nás minulost dožene v ten nejneočekávanější okamžik. Uvěřitelný děj a velmi dobré vykreslení postav.

3 09.10.2018

Rusko. Úplatky, nevzdělanost, protekce, vodka.
Je jedno, jestli úředník umí psát, jestli umí pravopis či je vzdělaný. Jedinou kvalifikací je podlézání, adorování, mazání medu kolem úst všech, kteří jsou výše postavení. Nechceš se přizpůsobit nastaveným podmínkám? Tak si žij v bídě. Využívej systému. Ber úplatky. Jedině tak můžeš něčeho dosáhnout. Táhni za jeden provaz a podlézej, kde to jen jde. Čím víc, tím líp.
Pro ilustraci. Takových skvostů je tam víc, ale tohle výše uvedené nádherně vystihuje.
"Bez peněz a titulu, láska klesne na nulu."
"Copak našinec smí uvažovat?"
"Dobrodinče můj, udělejte mě přednostou kanceláře. Nebudu chtít víc, dám vám na to revers, já se znám, já bych na víc nestačil."

2 09.10.2018

Příběh o dětech, které nemají nejlepší start ani vyhlídky do budoucna. A pokud by přišli o svůj klub, tak by se velmi pravděpodobně vydali na zločineckou dráhu. Policie je tu, aby ty kluky zabásla. Za cokoli. Předem se počítá, že provedou nějakou lumpárnu. A oni provádějí, protože mají svůj klub, který je ve špatném stavu a nemohou ho využívat. Čekají na dědictví po bohatém kocourovi, který možná už nežije. A oni to potřebují zjistit. Každopádně je to úplně jiný druh literatury pro mládež, než kterou jsem doposud četla. Atmosféra beznaděje sálá z každé stránky. Drogy, rvačky, krádeže ... jejich každodenní realita, které se nedá vyhnout.

2 09.10.2018

Celá výše popsaná anotace je mylná. Komedie to není ani náhodou. Tragikomedie možná. Nesedí ani to, že po smrti bohatého statkáře strhnou pozůstalí lavinu událostí. Vše se stane ještě za života Pazuchina. Jeho smrt je pouze eskalací toho, co se řešilo ještě za jeho života. A to se stane až v samém závěru. Je to ruské. Tak hrozně ruské. Ruská duše prosycená vodkou, úplatky, intrikami a podvody.

4 01.10.2018

Mám z toho velmi ambivalentní pocit. SPOILER Žena, kterou opustí manžel. Je hrdá, tak od manžela žádá jen drahý dům (pasiva) a vyinkasuje od něj poměrně slušná aktiva. Aktivy pokryje pasiva a diví se, že se jí rozpouštějí finance. Když ji to dojde je ve spirále. Říkala jsem si, jestli s ní mít soucit, ale to mě rychle přešlo. Proč se její děti o matku vůbec nezajímají? Ona to vůbec neřeší. Jen si stěžuje. Není normální, aby se děti o matku nezajímaly. Proč nepomůže evidentně zneužívané ženě od naproti jen tím, že by zavolala na policii? Spokojí se s prostým konstatováním faktu, že jí ta žena od naproti ukázala ruce v želízkách. A i ten "šťastný" konec? Při poslechu jsem cítila hnusnou pachuť, které jsem se po celou dobu trvání příběhu nezbavila.

4 01.10.2018

Někde jsem četla, že Zimní pohádka je populární mezi rodiči. Velmi rádi na tuto hru berou své děti do divadla. Protože jí neznají! Kdybych byla v mládí jako Sněhurka (což jsem nebyla, spíš jako Ronja) a kdyby mě rodiče vzali do divadla na Zimní pohádku, tak po návratu domů rozstříhám všechny záclony, které byly jako závoj, zavřu je do krabice a strčím hluboko pod postel. Přestanu snít o nádherné svatbě a úžasném princi na bílém koni. Tolik žárlivosti pro nic a tolik utrpení pro žárlivost. Já mám tak ráda Shakespeara, ale tohle je mimo mé chápání. Někde jsem četla, že mé znamení je žárlivé asi z 1 %. Asi na tom něco bude, protože tohle bylo naprosto něco iracionálního. A kohokoli, kdo žije se žárlivcem, velmi lituji. To musí být hrozné utrpení.

3 30.09.2018

Jako výrazný klad této knihy považuji, že jsem se dozvěděla, kdo to byli goliardi. Diplomatická zápletka mě příliš nebavila, i když musím přiznat, že většinou to bylo velmi zajímavé čtení. V jednu chvíli jsem se ztratila ve jménech, kterých tam bylo najednou příliš. Kdo ke komu patří, kdo ne, kdo je s kým příbuzný atd.
Ve všech knihách o Oldřichovi z Chlumu mám problém s tím, že autor vykresluje všechny ženy v českém království i v širokém dalekém okolí jako potěšení chtivé lehké děvy. Všechny bez výjimky podléhají šarmu Oty ze Zástřizlí. Jedinou ctnostnou pannou tak zůstává Oldřichova Ludmila. Nejsem odborník na tuto dobu, ale že by všechny ženy, které se připletou do okolí Oldřicha z Chlumu a jeho družiny byly tak lehké, tomu nevěřím. Já bych návrh "kapra" rozšířila. Pane Vondruško, zkuste Oldřicha pustit k vodě, už je "vytěžený" a vymyslete si jiného vyšetřovatele. Nějakého lidštějšího, který není tak neuvěřitelně geniální a dokonalý. Jiří Adam z Dobronína byla dobrá volba, ale s vaší frekvencí knih, mu brzy dojde dech, jako Oldřichovi.

4 27.09.2018

Vyrostla jsem na Čtyřlístku a Strážcích. Rychlé šípy mě minuly. V knihovně jsem je zahlédla, tak jsem si je půjčila a z ruky už nepustila. Tedy musela jsem je vrátit, ale zašla jsem do knihkupectví a pořídila si své. Kdysi jeden známý řekl mému muži, že v knížkách je všechno. No, v Rychlých šípech je skoro všechno. Dobrodružství, lumpárny i čestné chování. Foglar, stejně jako ve svých knížkách, se ani tady nevyhýbá tématu smrti. O to větší šok to pro děti je, když se proboří led a někdo se tam utopí. Je to víc ze života a situace jsou mnohem reálnější a uvěřitelnější, než v jiných komiksech.

13 24.09.2018

Dům na ostrově. Co by si mohl člověk víc přát. Klid, romantika, žádní lidé. Jenže tady lidé byli, bylo jich na můj vkus poměrně hodně a ještě se tam něco dělo! Ta hrůza! Ale kdyby se tam dělo alespoň něco podstatného. Jenže ono se tam nedělo skoro nic zajímavého. SPOILER Dva noční nezvaní hosté v domě, který si pronajala profesorka z Cambridge. Začátek slibný. Pořád jsem čekala na ten okamžik, kdy prvoplánově kladný hrdina ukáže svou temnou stránku. Dočkala jsem se, když hlavní hrdince řekl, že se určitě uvidí v Cambridge. Ale kdyby si to hlavní hrdinka vyložila alespoň jako hrozbu, jenže ona ne, zasněně se zanořila do polštáře a snila o setkání. Vlastně nevím, proč mě to tak irituje. Vždyť je to milé.

3 24.09.2018

Budu hodnotit každou část zvlášť. První jsem se pustila do Veroniky. Musím přiznat, že se velmi dobře čte. Patrik Hartl má dar nejen úžasného smíchu, ale také plynulého slova. Jen ten obsah to sráží. Tolik sebestředných a nesympatických osob v jedné knize, to se jen tak nevidí. Snad jen u Hájíčka. Nevybaví se mi snad ani jedna pozitivní postava. Pokud je tohle reálný přístup současné generace k řešení vztahů a problémů, tak se nedivím, že ten počet rozchodů a rozvodů je alarmující. Proč pracovat na vztahu, kde jsou děti, když JÁ už cítím, že ten vztah MĚ nenaplňuje? Po několika letech vztahu je to přece normální, že se vztah mění. Většina lidí se snaží sebezdokonalovat. Být lepší v práci, naučit se cizí jazyk, lépe vařit ... Co se snažit o to mít lepší vztah s partnerem? Ale jednodušší je se na to vykašlat. Asi to vidím jinak, ale nepřijde mi normální se zaplést s někým, kdo má rodinu, partnera nebo je zkrátka ve vztahu. V téhle knize jsou holky ale i kluci sobci, které myslí jen na to, jak si užít. Chudáci děti takových rodičů.
Druhá část knihy - Jáchym se mi líbila mnohem více. Asi i proto, že Veronika se soustředila pouze na sebe a své problémy, kdežto Jáchym si mnohé problémy způsobil tím, že se snažil vytáhnout Veroniku z těch jejích.

4 21.09.2018

Kniha o tom, že i když všechno vypadá růžově a skvěle, stačí být jen ve špatnou chvíli na špatném místě a všechny plány se sesypou jak domeček z karet. Má cenu něco plánovat? Nevím, jestli je cesta rezignovat na život a být smířený s tím, že stejně skončí, tak proč se snažit. Jak bych reagovala já, kdyby měl za sebou takovou zkušenost? Těžko soudit. Taky asi záleží na věku. Jako mladší bych asi volila jinou cestu než teď. Vlevo? Vpravo?
Všechny podobné knihy mají jedno poselství. Tohle se už nesmí stát. Bohužel lidé jsou nepoučitelní a dělají stále stejné chyby ve výběru těch, kteří jim vládnou. A když je někdo nepoučitelný, je nucený ty chyby opakovat. A toho se bojím já.

26 19.09.2018

Film jsem neviděla. Příběh jsem neznala. Šla jsem do neznámého a byla to cesta velmi, velmi příjemná. Četla jsem ji před dvěma lety a vždy si na tento příběh vzpomenu, když čistím vanu. Ano, hlavní hrdina se u hlavní hrdinky vykoupal a pak po sobě umyl vanu. Vím, že by mě asi mělo utkvět v hlavě něco objevnějšího, ale tohle mi přišlo tak úžasné...

16 16.09.2018

Tohle je naprosto dokonalá detektivka. Nevím, čím to je, ale po mnoha Vondruškových knihách (které mi dost splývají), mnoha jiných detektivkách, si i po mnoha letech vybavím s překvapující podrobností děj této knihy. Prostředí ke vykresleno tak, že jsem skoro cítila ten chlad starého hradu. Já mám tenhle příběh zkrátka hodně ráda.

8 16.09.2018

O četbu této knihy jsem se v průběhu let pokoušela několikrát. Vždycky jsem skončila velmi brzy. Tentokrát to bylo jiné. Od první části knihy jsem se nemohla odtrhnout. Pak přišla část nazvaná Markétka a já se asi na tři týdny zadrhla. Nemohla jsem se dostat přes ples. Když ples skončil, tak už to znovu bylo velmi čtivé. Ono to vlastně bylo čtivé i na tom plese, ale nějak jsem se s tou popisovanou realitou nedokázala sladit. Několikrát jsem si myslela, že to nedám. Tak jako dřív jsem měla chuť knihu odložit. Jenže výzva mě nakopla a jsem ráda, že jsem knihu poprvé dokončila. Její poselství mi hodně připomnělo Tajemného cizince od Marka Twaina (jednu z mých nejoblíbenějších knih). Je to jedna z knih, jejíž obsah nezapomenete ani po mnoha letech. Právem je považována za jednu z nejlepších knih, co kdy byly napsány.

11 16.09.2018

Hned první pověst vypráví o tom, že ne vždy se vyplatí sázku vyhrát. Sice můžete mít krátkodobý zisk, ale v dlouhodobém horizontu můžete o hodně přijít. Jako ze života. Žádnou z pověstí jsem neznala. V Brně jsem sice strávila asi půl roku, ale to je tak akorát dost na to, abych zjistila co je to šalina a švica. Na pověsti tenkrát nedošlo. A pověst o loupežnících v hospodě byla tedy dost drsná.

2 16.09.2018

Není příliš obvyklé, že je každý díl lepší a lepší. První díl byl dle mého nejslabší. Protože jsem podle této série dělala etapovou hru na tábor, tak jsem si musela přečíst i druhý, ale moc se mi po tom prvním nechtělo. Jenže druhý byl mnohem lepší a tak i všechny následující. Užívala jsem si to jak malá holka a moc se mi to líbilo. Jasně, že bylo velmi brzy jasné, kdo bude tím katem, ale já nejsem cílová skupina, takže počítám, že děti mohly být překvapené. Poslední díl krásně ukončil fantasy jízdu a jako ve správné knížce pro děti, všechno dobře dopadlo. Skvělá série.

1 12.09.2018

Noční výprava skončí neslavně. A kde je semínko? Zase komplikace, ale brzy se vše vyřeší. Nebo ne? Ty jo, vypadá to, že to nedají. Jsem napnutá jak struna a beru do rukou poslední díl.

1 12.09.2018

Začíná to být opravdu nebezpečné. Už to není nevinná zábava. Začíná přituhovat. I do temných kobek se náš hrdina podívá. Podaří se mu zachránit? Jak se domluví s Kurielem, když on mluvit nemůže? Podaří se jim získat další semínko? Začne Mondrago létat? Samé otázky. Kdybych si kousala nehty, tak teď by byla ta pravá příležitost. Času moc nezbývá a nepřátelé jsou v patách.

1 07.09.2018

Kdysi dávno mi ji maminka koupila, protože v názvu bylo mé jméno. A to se mi líbilo, protože hrdinek, které by se jmenovali Mirka v knížkách opravdu moc není. Maminka by měla radost, že mi tato kniha pomohla splnit další kolonku ve čtenářské výzvě. Byl to moc hezký výlet do dětství. Mirka s Jirkou a Milanem stráví prázdniny u babičky a zažijí bezva dobrodružství. Taky bych chtěla být zase malá, trávit prázdniny u babičky na vesnici a zažívat ta velká dobrodružství. Fakt bych si to přála.

3 04.09.2018