IVANA0123 komentáře u knih
Příjemná oddechovka. Svižná, humorná a pěkně se čte. A přestože to nejsou žádní svatouškové, tak mi většina postav byla sympatická. Prostě pěkné čtení na léto.
(7/17)
(SPOILER) Tato kniha není příliš veselým čtením. Zpovědi několika žen blízkých autorce jsou velmi osobní až intimní. Osobní výpovědi, jak se vzhledem k autorčině tvorbě dalo čekat, mají čistě dokumentární charakter. Častým společným rysem těchto žen je těžký životní příběh, který začíná většinou už v nelehkém dětství a pokračuje komplikovanými vztahy, jejich rozpady nebo nenaplněním životních snů. Všechny tyto ženy obdivuji za jejich otevřenost. Kniha je zajímavá, přesto se nečte lehce. 4.5*
(24)
Styl Knihy se mi nelíbil. Andersenovy pohádky jsou v této knize převyprávěny stroze a popisně. A postrádají veškeré kouzlo, které v jiných verzích mají. Hvězdičku přidávám za ilustrace a za příběhy, které jsou méně známé a v některých knihách jsou vynechané. Za ty jsem ráda. Škoda té formy... 3*.
(1/24)
Další z povedených dílů série. SPOILER Čtyři přátelé opět bojují, tentokrát aby ochránili čest Zelenopláštníků a postavili se neznámému nepříteli. Tento díl je nabitý akcí a napětím. Celkově mi přijdou obě řady příběhů skvělé a jsou to ideální knížky, jak ke čtení přitáhnout děti od 8 minimálně do 12 let. Doporučuji a za mě 4,6*.
(12/20)
Aforismy Jiřího Žáčka jsou vtipné, bohužel ale často i pravdivé. Tak trochu mi připomínají takové české Murphyho zákony.
...Co je platné, že lež má krátké nohy, když pravda je má tak často chromé. ...
...Nezapomínej, že když voláš o pomoc, upozorňuješ lumpy, že jsi bezbranný! ..
...Jsme muzikální národ. Dřív se u nás říkalo: Co Čech to muzikant - a dnes: Já nic, já muzikant! ...
...Mlať blbce do hlavy baterkou - stejně se mu v makovici nerozsvítí...
možná až smutně pravdivé
(7/20)
Knihy s válečnou tématikou jsou pro mě vždy výzvou, protože to nebývá lehké čtení. O to víc, když se jedná o knihu dětskou a čtete ji s dítětem společně. Musím ale říct, že tato kniha je i přes vážné téma moc pěkná. Je o válce, ale ne tak docela. Hlavním motivem je příběh přátelství, který se na pozadí války odehrává. O přátelství, které je pevné a snaží se překonat nepřízeň osudu a žít přítomností, protože ve válce je budoucnost vždy nejistá. Tato kniha dokáže přiblížit dětem dobu 2. světové války tím víc, že čtenáři jsou asi většinou právě ve věku hlavních hrdinů. O to lépe se mohou vcítit do pocitů smutku, ztráty, strachu, ale i chvilek štěstí, radosti a právě blízkosti kamarádů. Mohou srovnat to, co mají a zjistit, jak lehce může být vše ztraceno. Kniha se mi moc líbila, protože ukazuje dnešním dětem, co je v životě opravu důležité a za co stojí bojovat a riskovat.
(3/20)
Na tuto knížku jsem se těšila. Zaujala mě obálka i název a první kniha od Murakamiho se mi moc líbila. Tady jsem se ale úplně ztratila. Byla zvláštní až moc. Samotný námět mi nepřišel až tak špatný, ale postupně jsem přestávala chápat, co měl příběh vlastně říct a závěr knihy mi unikl docela. Nicméně forma knihy je krásná, zvláště ty temné ilustrace v ní, za které přidávám hvězdičku.
(11/19)
Dobře jsem se bavila. Vtipné a nadčasové čtení, které si dám ráda příště jako divadlo.
"Pětatřicet, to je věk přitažlivý. V londýnské společnosti je spousta vysoce urozených žen, které se samy od sebe rozhodly, že zůstanou řadu let na pětatřiceti."
(11/19)
Možná trochu jiný Backman, ale pořád je to Backman. To, co je pro tohoto spisovatele typické a co mám moc ráda, najdete i tady. Vtipná a trochu i nostalgická kniha, kterou si určitě užijí nejen současní rodiče. Jak je vidět, chce to jen trochu nadhledu a sebeironie a jde to. A mě to opět bavilo.
Life's a game of inches.
(8/19)
Pana Moravce čtu již několik let pravidelně ve čtvrteční MF Dnes, takže jsem některé jeho sloupky znala. To nic nemění na tom, že jsem se u jeho knihy dobře bavila. Díky jeho dílku třeba vím,
- že to co chtějí muži od žen a ženy od mužů patří často do kategorie utopie
- že říkat lidem vždy pravdu se většinou nevyplácí
- že není pěkné posílat během svátků hromadné SMS
- že prokrastinovat je naprosto normální
- že kvůli přebreptům a trapasům se svět nezboří...
No a takových mouder je v knize víc a některé vás s úsměvem zbaví i mindráků. Jen si knížku dávkujte a nesnažte se ji číst na jeden zátah. Tak pokud potřebujete jarní detox unavené a smutné mysli, tak zkuste.
(2/19)
Osud Clary a Bruna je smutný a dojemný. A i když je jejich příběh fiktivní, existovalo jistě mnoho jiných zmařených životů s podobným osudem. Ponurá atmosféra, utrpení a bezpráví. Místo, kde člověk přestává být člověkem a ztrácí svou důstojnost i práva. Takový byl Willard, jehož stěny plnil strach a bezcitnost. Dostat se na takové místo omylem nebo i jako nemocný......raději doufám, že podobné praktiky už opravdu vymizely. Stojí za to si knihu přečíst.
(1/19)
Velmi inspirativní kniha. Článků pana doktora jsem přečetla hromady a tak jsem zkusila knihu a jsem opět nadšená. Netvrdím, že se vším souhlasím - to snad ani nejde, ale názory tohoto moudrého člověka jsou vždy minimálně zajímavé. Jednu chybu ale kniha má. Chtěla jsem si vypsat nejzajímavější myšlenky a nemám nic. Musela bych totiž opsat půl knihy. Nezbude tedy, než si knihu časem znovu přečíst.
Tak aspoň jednu, která se mi líbila.
...Obojí začíná u postulátu slavného psychoanalytika Ericha Fromma "mít nebo být". My máme všechno, ale plete se nám to s "být". Když si můžu dovolit cestu kolem světa, jsem přesvědčen, že jsem někdo. Jenže my to máme jenom koupené. Naše "jsem" je přikrmováno materiální futráží, a protože ego se potřebuje nafukovat, kam až to jde nejdál, i materiální futráž musí být co největší.
(5/19)
Zvláštní a přestože je tato povídka popsána jako "groteskní příběh muže", podle mě jde o velmi smutný příběh velmi osamělého muže. Nikdy k nikomu nemohl na delší dobu přilnout a vždy se postupně mezi ním a ostatními vytvořila propast. Nezapadal a pro ostatní se stával postupně břemenem. Rozhodně mi to nepřipadá jako šťastný osud. Audio kniha v podání Michala Dlouhého, skvěle načteno a tak přidávám * navíc.
(5/19)
Tuto knihu jsem dlouho odkládala, protože mi námět není blízký, ale nakonec jsem ráda, že jsem ji přečetla. Neoslovila mě ani tak dějová linie, ale dozvěděla jsem se mnoho zajímavé o tom, jaký je život v jiné komunitě a opět jsem si uvědomila, jak jsem vděčna, že jsem se narodila právě tady. Zákony, které jsou čistě na straně mužů, kruté tresty, obřízka, bití nebo absolutní rozhodování o dětech .... jistě to není ani zde takto vždy, ale tato kultura je tolik vzdálená té naší. Naštěstí.
"Hned jak jsem přišla na svět,
byla jsem odsouzena.
Neznala jsem žalobce,
neviděla jsem soudce.
Rozsudek padl
zároveň s mým prvním nadechnutím.
Žena."
(1/19)
Vtipná oddechovka. Bylo zajímavé sledovat chlapské myšlení a přístup - občas až udivující.
(2/17)
Opět velmi napínavý díl, i když se mi líbil trochu méně než předchozí. Na můj vkus byla kniha malinko uspěchaná a některé části se mi zdály nedotažené, což byla škoda. Občas bylo něco i trošku předvídatelné. Bylo cítit, že se začíná blížit konec série a kniha byla plná zvratů. Takže tentokrát (ač nerada, protože celkově je série velmi dobře udělaná) trochu uberu, ale jen malinko. A těším se na pokračování. 4*
(12/20)
Na knížku jsem se dlouho chystala, ale byla jsem zklamaná. Námět mi přišel skvělý. Nesedl mi ale styl vyprávění. Hlavně v úvodní části, která se táhla a člověk se při čtení vlastně nic nedovídal. Snad to byl i autorčin záměr, aby si člověk uvědomil, jak pomalu a bezútěšně plynuly dny hlavní hrdinky - nevím, ale vůbec jsem se nedokázala začíst. Druhá část již byla napínavější, ale ve chvíli, kdy příběh začal mít spád, končí. Asi jsem čekala od příběhu něco jiného. Pro mě byl příliš rozkouskovaný pohledy do minulosti a chybělo mi víc podrobností o společnosti, kde se příběh odehrával.
Nicméně námět byl opravdu nápaditý a celý příběh je takovým mementem, kam může vést fanatismus a moc posílená strachem a nevědomostí. Celkově jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla. Za mně 3,5*.
(4/19)
Moc pěkná knížka a tématem je mi velice blízká. Být součástí velké rodiny není vždy snadné. Nikdy nejste sami a nic se neobejde bez rad a komentářů ostatních, ale v tom je asi i to kouzlo - že nikdy nejste sami a nic se neobejde bez rad a komentářů ostatních. A právě o tom je tato kniha. A taky o lásce, soudržnosti a úctě. O tom, že každý potřebuje k někomu patřit a mít někde kořeny.
(5/18)
(SPOILER) Když je něco jiné a zvláštní neznamená to nutně, že je to špatné, stejně jako u teto knihy. Čeština a styl autora nemá konkurenci. I když často mluví v náznacích, příběh se před vašima očima odehrává ostře a barevně. Ta kniha v průběhu nabírala na rychlosti a osudovosti nevyhnutelného, až ji už v závěru nešlo odložit. Postupně krásu a romantiku Jelení vystřídalo prázdno v Trutnově a tma a beznaděj Trenčína. A konec? Snad, možná... Vždyť i autor sám jak přiznává vše jen domýšlí a nikdo neví. Z pár střípků těžko složit celou vázu.. Z Jana Štiftera se pro mě stává jeden z mých nejoblíbenějších autorů. 4,5*
(12/24)
Miluju MASH, tedy ten seriálový, a tak jsem se moc těšila na knížku o dalších osudech oblíbených postav. Jenže... kniha a seriál nejsou totéž. Kromě stejných postav toho společného mají pomálu. Ne, že by se kniha četla úplně špatně, ale je to něco úplně jiného než jsem čekala a na co se těšila. Kniha je rádoby humorná, ale je to jiný druh humoru, takový trochu vynucený. Prostě takové menší zklamání, a tak jediný přínos vidím v tom, že tento spisovatel někoho inspiroval a tento člověk vytvořil naštěstí něco jiného. Za mě maximálně 2,5*.
(5/20)