Ivuska.09 komentáře u knih
Tato série je skvělá, nicméně pátý díl byl pro mě nejslabší. Nevím, zda je to tím, že jsem ho četla s odstupem od těch ostatních? A tím pádem pár důležitých věcí ohledně postav a jejich osudů zapomněla... Jinak se mi ovšem moc líbil nápad na pojetí příběhu s několika přáteli, kdy v každém příběhu hraje hlavní roli některý z nich. Nejlepší pro mě rozhodně byl čtvrtý díl.
Vím jistě, že ať Alena Mornštajnová napíše jakýkoli příběh, nezklame mě. Ani tento mě nezklamal. Je to kniha, kterou budete chtít přečíst celou. Okamžitě. Abyste věděli, jak to celé skončí. Je to kniha, díky které se můžeme zamyslet nad tím, co bylo, co mohlo být a co bude. Kniha o naší společnosti, o nás. Pro ty, kteří listopad 1989 (a pár let před ním) pamatují, bude mít příběh jistě ještě o něco silnější dopad než pro ty, co vše znají jen z doslechu.
Bavilo mě, že je příběh psaný z pohledu obou manželů, takže se dozvídáte vše podstatné tak, jak to oba manželé vnímali. Ke konci nabral děj větší obrat - možná až příliš, na některé čtenáře jistě bude působit překombinovaně, ale chápu, co tím autorka sledovala. Bylo to napínavé, zajímavé a líbilo se mi, jak autorka uchopila závěr.
Po delší době zase jeden příběh, který se mi velmi těžko hodnotí. Já jsem od něj čekala něco trochu jiného, ale to neznamená, že je špatný. Není. Tempo vyprávění je pozvolné (pro mě místy až příliš). Potěšilo mě, že závěr je jiný, než u většiny ostatních knih, takže za to si autorka získala mé sympatie. Akorát jsem čekala na nějaký zásadnější zvrat a ten stále nepřicházel. Jenže na druhou stranu: ani nebyl potřeba. Především je to typ příběhu, nad kterým se čtenář zamyslí. Ano, je to rozporuplné hodnocení - doporučuji přečíst a udělat si vlastní názor.
Já jsem s tímto příběhem mnohem spokojenější než s předešlou knihou Matčina hra. Bavila mě zápletka, několikrát to vypadlo, že už je vše vyřešeno, přitom nebylo vyřešené nic. Dějově byl příběh pěkně zamotaný. A překvapivé závěry tato autorka skutečně umí. Jsem zvědavá na její další knihu!
Konečně thriller, který mě dokázal upoutat a zcela pohltit. Tohle mě bavilo. Příběh o dvou silných ženách, které zažívají něco, co je donutí opustit svůj vlastní život. O Clair se dozvíte téměř vše hned na začátku, Evu budete poznávat postupně a vracet se s ní do její minulosti. Je to promyšlené, rozhodně nejde o prvoplánový příběh. A potěšilo mě, že nic nebylo průhledné, jak tomu poslední dobou u thrillerů často bývá. Čtivé, dobře napsané, zajímavé, s pointou, zkrátka doporučuji.
Příběh má jiskru a vtip. U spousty scének jsem se s chutí zasmála. Čtení mě bavilo, líbily se mi dialogy. Hlavní hrdinku jsem si také oblíbila a byla jsem zvědavá, co všechno je ještě ochotná udělat, aby si udržela práci. Nicméně upozorňuji, že je to kniha plná klišé - jinak to ani nešlo, když její pointou jsou náhodné setkávačky z romantických filmů. Pokud romantiku vyhledáváte, bude to dobrá volba. V opačném případě se jí vyhněte obloukem.
Pohodové a nenárončné čtení. Nic převratného, ale také nic, co by se nedalo dočíst.
Mně se kniha moc líbila. Ano, hrdinka byla místy dost naivní, ale o to více mě její chování vždy vtáhlo do děje, protože jsem byla zvědavá, zda se vzpamatuje a chování ostatních včas odhalí. Vlastně jsem díky tomu knihu nedokázala odložit.
Mně tato kniha nepřišla tak špatná. Tajemství mezi manželi, které postupně graduje. To je téma mnoha knih. Přesto je tady něco jinak. Určitě mohu říct, že příběh nemá hluchá místa. Já jsem byla zvědavá, kam to všechno směřuje a čtení mě bavilo. Ano, četla jsem i lepší thrillery, ale také mnohem horší.
Já jsem bohužel z tohoto dílu spíše zklamaná. Smrtka byla skvělá - autor vytvořil svět, který mě pohltil a neskutečně bavil. Nimbus už byl o trochu slabší, ale pořád to bylo dobré. Ale Zvon? Děj přeplácaný. Příliš postav, příliš časových posunů a příliš zápletek, které mě vlastně vůbec nebavily. Málo Citry a Rowana. Chyběl mi svět vytvořený v prvním díle, svět smrtek a jejich učedníků. Čtení mě nebavilo a musela jsem se donutit knihu dočíst. Takže pro mě: první díl skvělý, druhý dobrý, třetí zbytečný. Bohužel.
Kniha, která v sobě ukrývá spoustu důležitých témat a myšlenek. O tom, co je v životě skutečně důležité. O tom, co bychom neměli opomíjet. A také o tom, jak se kvůli jedné nehodě může změnit celý váš život. Najednou se na vše budete dívat jinýma očima. Stejně jako hlavní hrdinka Sára.
Mně se tento díl moc líbil. Autorka si u mě napravila reputaci po předchozím příběhu Pláž v Chorvatsku, který mě zaujal ze všech nejméně. Ale Čajovna v Tokiu? Paráda! Zamilovala jsem si romantický příběh, jenž se zde odehrával. Oba hlavní hrdiny a vše, co je spojovalo. Fotografování. Bylo to emotivní a laskavé. A závěr? Dokonalý. A zamilovala jsem si i Japonsko: památky, tradice, zvyky, kulturu... Tohle se autorce hodně povedlo! Dokonale popsané prostředí, dokonalá atmosféra.
Vazač vzpomínek patří ke knihám, které mají mnoho předností. Bavil mě svět, který autorka vytvořila. Čím v něm knihy jsou, co znamenají, jak dochází ke svazování vzpomínek. To byl skvělý nápad. Proto první třetinu, ve které je toto všechno vysvětleno, považuji za nejlepší část příběhu. Od druhé části přichází do popředí jiné téma: LGBT. Toto téma vrcholí závěrečnou částí. Já bych asi spíše ocenila, kdyby byl v knize i dál více rozebrán ten "originální svět" související se svazováním vzpomínek, protože LGBT tematiky je dost ve spoustě dalších příběhů. Doporučuji hlavně dospívajícím (Young adult) milovníkům fantasy, ti si příběh určitě užijí plnými doušky.
Dům na druhé straně ulice je detektivkou, která by mohla zaujmout především ženy. Hlavní hrdinka má spoustu kuráže, je to chytrá dívka, ale občas jsou některá její rozhodnutí příliš zbrklá. Kvůli tomu se pak dostává do zbytečných problémů. Bohužel se situace vyhrotí natolik, že jí půjde o život.
Napínavé, čtivé a nechybí ani téma s přesahem (týrání žen).
Odpočinkový román, ze kterého si můžete odnést i pár důležitých věcí! Pokud tedy budete chtít. Místy se zasmějete, jindy vám bude hlavních hrdinů líto. Místy komedie, místy tragikomedie a místy prostě život.
Tuto sérii mám ráda. Oproti jiným knihám od paní Jakoubkové je tu navíc detektivní zápletka. Obě sestry jsou skvělé a ačkoli jsou to neuvěřitelné drbny, které musí do všeho strkat nos, tak to vlastně vždy myslí dobře a lidé je mají rádi. Já jsem si i třetí pokračování série užila.
Nebylo to špatné, ale některé z autorčiných předchozích knih se mi líbily víc. Zároveň ale musím podotknout, že i tady je několik myšlenek, které stojí za zapamatování. Pokud se vám autorčiny knihy líbí, nejspíš vás ani tato nezklame.
První kniha od této autorky, do které jsem se pustila. Nebylo to špatné, děj byl poutavý, zajímalo mě, co se stalo. Ale zároveň mi v příběhu něco chybělo (zaznamenala jsem pár hluchých míst a hlavně jednu nedořešenou situaci, která mi samozřejmě vrtá hlavou), takže mezi nejlepší thrillery ho zařadit nemohu.
Kniha, kterou je komplikované hodnotit. Nejprve jsem měla trochu problém se do ní začíst a váhala jsem, zda ji vůbec dočtu. Po pár stránkách však nastal zlom a já jsem se tak začetla, že jsem ji ani nedokázala odložit. Je toho hodně, co vám může nabídnout příběh člověka, který přichází o zrak. Poučné a pesimistické čtení, které je zároveň i plné naděje.