JaAnička komentáře u knih
Dostalo mě to...opravdu, a ačkoli knihy s takovým tématem moc nevyhledávám, tady mi i slza ukápla a to už je co říct. Stef je příjemná a sympatická holka, a přestože se to po prvních knihách nečekala, dokázala, že není jenom "skočsemskočtam holka" a že má taky čtenářům co nabídnout. A když už jsme už skoč a přeskoč... Nick je fajn, vlastně se da říct, že je úplně stejný jako Cam, Jase, Jax i Reece...svalnatý, sexy, vtipálek, okouzlující, ochranitelský a schopný ženu podržet, když mu probrečí tričko. Prostě ten typ dokonalého - napsaného ženou - muže, kterého by si přála každá holka, aspoň 2x za týden na večeři a 3x na snídani...A proč vlastně taky ne, že? Přesně k tomu ty knihy primárně jsou, ztracení se v životě jiných postav, křičet, jak jsou hloupé, když se zbytečně hádají nebo nekomunikují, ale přes to všechno očekávat velkolepý happy end, při kterém zazní ta skorotabuizovaná slova "miluji tě". Od tohoto typu knih nic jiného ani neočekává, a právě proto jsou tak dobré.
Rozhodně si tato kniha zasloužila víc stran, víc emocí a více romantických a společných chvil. Tedy ne, že bych jim nevěřila, ale na to, že sama hrdinka přiznává, že na sebe nemají skoro vůbec čas, se posouvali celkem rychle (Je moc škoda, že se závěrečné plotwisty vždycky tak rychlé vyřeší - a tady je to extrémně rychlé).
Svým způsobem jsou všechny díly stereotypní a generické, ukazují nám všemožné osudy lidí a taky to, že všechno jde překonat, když má člověk lásku...
Prostě pohádka pro dospělé.
Ano, je to pro strarší čtenáře, ano, je to duchařina, ano, je z vysoké školy (ačkoli je tam ta univerzita vlastně úplně zbytečná - respektive - je to prostě americká vysoká, takže se nechodí do školy, ale žije se spíše spolky, v tomto případě temnými), ano, je tam otevřenější erotika, a ano, je to hodně děsivé (rozhodně z toho chodí mráz po zádech), je to temné, chvílemi hodně nepříjemné a dechberoucí.
Je pravdou, že kniha je z počátku hodně matoucí, během pár stran se čtenář dozvídá až moc informací a ROZHODNĚ na nás explicitně vrhne všechno (včetně otevřené sexuality, drog, alkoholu, vulgarismů a podobně).
Zobrazuje nám dva protipóly, temný život bohatých, kteří mohou mít všechno, ale i katastrofální situaci chudých a závislých, kteří nemají nic. Je to urban fantasy a je přesně tak zvrácená, jak má být.
Kniha není vyprávěna lineárně, ale střípky z minulosti se nám odhalují postupně ale i na přeskáčku. Leigh nás tak drží v napětí a čtenář do poslední chvíle neví, co se vlastně stalo.
Btw: Alex je úžasně sarkastická osoba, její život rozhodně není, nebyl a nebude jednoduchý. Musí se popasovat s věcmi, o kterých se normálním lidem nemůže ani zdát. A všechno zvládá s neskutečným nasazením. A pak je tu srdíčko Darlington, sladký, dokonalý, bohatý a perfektní kluk, kterého všichni milují, jeho život je dokonalý...nebo snad ne?
Kniha je úplně něco jiného než dosavadní autorčina tvorba, oceňuji snahu vnořit se do jiných literárních vod, a ačkoli je spousta lidí z této změny nešťastná, mně to nevadí. Mám ráda, když autoři experimentují s tvorbou a nedrží se pořád stejného tématu.
Druhý díl série Půlměsíční město je stejně akčně nabitý jako první. Opět je to bichle, ale co jiného od Maasové taky čekat, že? Tentokrát se nedíváme na příběh pouze z pohledu Bryce a Hunta, ale i ostatních. Je tu i spousta nových postav a vrací se i vedlejší postavy z první knihy, které dostávají více prostoru (a to je moc dobře - za mě je rozhodně nejlepší Ithan).
Bohužel oproti jedničce tu nemáme tak zajímavou kriminální zápletku, ale spíše zabředávání do špíny Crescent city (než vyjde třetí díl, budu si muset tento a možná i jedničku přečíst znovu - protože se tam toho stane opravdu hodně).
Co je opravdu špatné, jsou sex-scény. Opravdu nejsou sexy, ani zajímavé, ani přitažlivé - proč mají Maasové víly takovou potřebu pořád někoho jíst a hodovat? (+ SPOILER: až na jednu vyjímku). Bryce a Hunt jsou sice super postavy a mají mezi sebou super chemii, ale nešlape to jako v prvním díle. Naštěstí tu máme jinou přitažlivou dvojici, která trochu zachraňuje situaci.
+ SPOILER
Co se týče Daniky...bože, ta holka měla tolik tajemství, že už to není ani možný. Pokud se ve třetím díle ukáže, že o "záverečném prostředí" něco věděla (nebo ho sama navštívila), budu nucena tu knihu spálit!!
A ten začátek? Chvilku jsem přemýšlela, jestli čtu správnou knihu, ale co si budeme... Maasová psát umí a je úplně jedno, jestli je to nadpřirozené vílí prostředí nebo realističtější přízemní milostné drama.
Začátek nové fantasy série, v níž jsou kameny svaté a ona umí léčit.
Ano, můžu s klidem říct, že je tato série (potažmo rozjezd nové série) vážně pěkný. Kniha je to svižná, čtivá, má docela spád, zajímavé postavy (přesto ve své podstatě absolutně neoriginální a dost klišé), zajímavý svět (ten už je trošku originálnější) a pěkně budované vztahy.
Je to takové to typické hate-to-slowly-love, ale je to pěkné, chvílemi i docela žhavé ...i když si na větší rozjezd budeme muset počkat...chvílemi jsou postavy dost na facku (hlavně teda hrdinka, na kterou jsem slyšela velké množství kritiky).
Líbilo se mi pletichaření, líbí se mi ten svět (počkat, to už jsem říkala?!)...
Vlastně - abych řekla pravdu - mám na knihu jednu výtku, přečetla jsem ji tak strašně rychle, že jsem už i stihla zapomenout, o čem přesně byla. Protože, jak jsem se zmínila předtím, je v konečném důsledku dost klišé a vlastně vůbec nevyčnívá z davu dalších romantasy. Tudíž si ji budu muset před druhým dílem přečíst znovu a hrozně ss obávám toho, že už na ni v záplavě podobných knih nezbyde moc času.
Když už ti táhne na určitý věk, chceš mít svatý klid, ale hormony ti pořád trochu létají...Aneb když i žena ve středních letech chce zažít tu pohádkovou lásku.
Tahle kniha je dokonalá kombinace romantiky a humoru. Hrdinka je doslova třeštiprdlo, které touží po opravdové lásce a tu s urputnou vervou hledá ve všem možném (nebo spíš v každém muži, do kterého narazí).
Je to tak neskutečně "ze života", že každá žena si v tom to své najde. Jak už úžasný vztah s dcerou, šílené kamárádky, které by nevyměnila ani za nic na světě, nejlepší mužský kamarád, se kterým ji pojí zvláštní nadláska, či vzpomínky na covidovou éru. No prostě si v tom každý najde to své.
Děj v knize je trochu zvláštní, možná z toho bude někdo zmatený, jelikož se svým způsobem jedná o povídky, které ale tvoří ucelený příběh...ale nebojte, velmi rychle to pochopíte (je to vážně super zpestření).
Musím podotknout, že se to krásně čte. Dialogy jsou krásné a humorné. Příběh (potažmo příběhy) se ženou a odsýpají (možná někdy až moc rychle, třeba ty "polo"covidové byly skvělé ale hroooozně krátké).
Nečekejte, že tam bude nějaké vyhrocené umělé drama či něco podobného...prostě a jednoduše...je to krásný, humorný a dojemný příběh ženy, která se ani po rozvodu nevzdá touhy.
*Tohle neberte jako kritiku konkrétně této knihy, ale spíše jako povzdech nad celým tíhle trendem...
Jakože pardon, ale už mě to "neba"...tyhle knížky s extrémně nechutně dokonalým hokejistou, nejlépe kapitánem se sexy tělem a dokonalým prospěchem, obětavým, laskavým, milujícím, věrným, a který je (samozřejmě) vynikajícím milencem, jenž holku přivede rovnou ke třem orgasmům, vážně dost (a to jsem si nemyslela, že tohle někdy řeknu - protože hokej miluju).
(Berte mě prosím s rezervou...) ale tahle kniha mě ale prostě nebavila. nepřinesla mi vůbec nic originálního, hrdinka byla otravná a věčně nepříjemná (plusový bod za to, že holky takto náladové prostě bývají) a musela by mít pohlavní orgán ze zlata, aby to s ní v realitě někdo vydržel, vztah s jejím otcem by mohl být zajímavý, kdyby nebyl založený jenom na tom, že ona je zatvrzelá jako "bejk" (a ten konec tomu moc nepomohl - oprava vztahu lusknutím prstu).
Pak je tu to ústřední téma ohledně psychologického ?testu?, které jsem taktéž nepochopila vůbec (respektive jeho účel - a pokud ho někdo pochopil, klidně mi to vysvětlete - jakože co bylo cílem? zanalizovat mozek hokejisty? zkontrolovat jeho tréninky? nebo prostě klást otázky a nakonec z toho udělat nějakou statistiku?... Chvilku se scházeli, on pak napsal test a co?)
Jinak kluk je samozřejmě absolutně perfektní a dokonalej, jejich láska je dokonalá, sex zajímavý a vzrušující...však to znáte (vždyť je to pořád dokola).
Prostě ta kniha není ničím vyjímečná. Není špatná, to vůbec. Jenom strašně generická. Pokud si chcete u četby odpočinout a vypnout...tak směle do ní. Pokud čekáte něco špešl (nebo aspoň něco u čeho se zasmějete) tak smůla, nemá to smysl.
Detektivní příběh s nádechem erotiky vás zavede do malebné skotské vysočiny, kde ale řádí žárlivý psychopat...
Kniha to byla pěkná, ale cca v druhé polovině se moje četba tak nějak zastavila...a pokud se ptáte proč, tak odpověď je jasná. Moc erotiky na úkor příběhu...ale nemyslete si, že nějakým způsobem nemám ráda erotiku v knihách, to vůbec ne, ale mělo by to být aspoň trochu vyrovnané. Ta kniha (a zrovna tahle) by (alespoň podle mě) měla být víc o samotném procesu vyšetřování a nějakém to uvědomění/přijetí sebe sama/ rodiny než o sexu ve všech polohách a popisu jejich výdrže a nenasytnosti.
Pokud se ale dostaneme k samotnému "vyšetřování", je fakt svělé (stejně tak melancholický popis Skotska). Mělo to spád, postupně se to stupňovalo a ano, v závěru jsem byla napjatá, jak to celé dopadne.
K postavám jsem si (bohužel) vztah nevytvořila. Sice jsem chápala jejich pohnutky, ale "necítila jsem to". A v konečném důsledku mě to ani nezajímalo.
Pokud máte rádi takovou pomalou skotskou romantiku se špetkou napětí, sáhnetě po ní. Pokud ne, spíše vynechejte.
Historicky magický román o alternativních dějinách oxfordu, v nichž ne všechno, co zdá být pravda, pravda ve skutečnosti je...
Rozhodně musím říct, že je to velmi zajímavá kniha...líbí se mi ty poznámky pod čarou a taky ta mystifikace čtenáře je vážně skvěle propracovaná. Kvalitně jsou zpracováná témata otroctví, vykořisťování, rasisimu a podobně...a taky dost oceňuji etymologii jednotlivých slov, ze které jsem si i něco málo odnesla.
Postavy jsou zajímavé, zpočátku působí záhadně, ale pěkně se nám všechno postupně objasňuje a my je poznáváme....a začíname je mít rádi.
Je pravdou, že kniha nebude úplně pro každého. Častokrát zabředá do filozofie, náboženství/jeho kritiky a nebojí se podívat na všechno i z jiného úhlu pohledu. Někdy obsahuje až extrémně dlouhé vyprávecí pasáže, které zpomalují tempo knihy, a tak se může zdát, že je to nudné.
Nečekejte, že bude kniha uhánět, spíše se velmi pozvolna rozjíždí a na konci doslova tajíte dech.
Řekla bych, že je to za mě trochu přeceňovaná kniha. Nemůžu říct, že by byla špatná, ale je tak strašně klišé, že už chybí jenom otevřená erotika v poslední třetině a bylo by to komplet.
Teď se omlouvám, ale postavy byly za mě nic moc (dejme tomu, že popis psychických problémů je "kůlózní", ale vážně už je dneska v knihách srandart číst o tom, jak mají hrdinové špatný vztah se svými rodiče - popřípadě jsou mrtví?), a taky bych tady asi zapracovala na tom označení "grumpy and sunshine", protože ano, on byl možná trochu nabručený medvěd (což je teda strašné říkat chlapovi "medvěde"), ale v ní jsem to sunshine moc neviděla (když už tak bych čekala trochu více toho optimismu).
A také ještě jedna věc...většina psychických problémů, strachu ze samoty nebo problém s otevřením se, se řeší dlouhodobě, člověk musí pomalu, ale tady se - doslova - všechno vyřešilo během jednoho měsíce a láskou, což mě trochu mrzí, ale co už - je to krátká odpočinková kniha, nemůžu čekat hluboké mezilidské drama...
Během čtení konce jsem se přistihla, jak nad tím přeslazeným závěrem nevěřícně zvedám jedno obočí a mračím se do knihy. Poslední kapitola to za mě trochu zabila,
Abych řekla pravdu...absolutně jsem si nepamatovala, o čem byl první díl (protože mě moc nebavil) a vlastně ani to, jak se postavy jmenovaly...a proto bylo pro mě celkem překvapení, když jsem asi v polovině knihy uvědomila, že tam celou dobu vystupují taky...ale to nevadí.
Příběh totiž nebyl o nich, ale o nejmladší dceři mafianského gangstera - baletce - a "polákovi", který se nebojí střílet ostrými.
Musím říct, že se mi ten příběh líbil, hned ze začátku jsem byla příjemně překvapena, že jsme se dozvěděli pozadí hlavní postavy, bylo to vcelku neotřelé a osvěžující.
Jinak to ale byl čistý průměr, děj oproti klasickým gangsterkám ničím nevynikal, postavy byly dobré - ne však excelentní. Tisíckrát zpracovaný námět Krásky a zvířete, který už ve své podstatě je založený na Stockholmském syndromu, je své podstatě fajn, ale už to nestačí. Četlo se to dobře, to nepopírám, ale za mě tam chybělo otevřenější erotiky, více "společných chvilek"...no a o tom typicky extrémně přeslazeném pohádkovém konci ani nemluvně...
Prostě...na podobné téma jsem četla lepší a propracovanější knížky, takže asi řeknu jenom to, že jsem ráda, že jsem ji jenom přečetla a ještě raději, že jsem ušetřila penízky a místo v knihovně a nekoupila si to.
Máte rádi Hunger games? A máte rádi krvežíznivé upíry? Tak v tom případě je tahle kniha přímo pro vás.
Já musím říct, že jsem spokojená. Děj byl svižný, rychlý a dobře (a adekvátně na poměry NA) drastický - sice dost předvídatelný, ale to nevadí...úplný konec mě donutil říct si: "och, už si na takto otevřené konce připadám stará" (ve smyslu: "fakt musím čekat minimálně půl roku na další díl?").
Zpracování upírství bylo zajímavě pojaté, vychází z klasických představách o upírech + moderní představa o vzrušení a chtíči během sání, které, přestože je to pro knihu cool, je vlastně strašně... zvláštní.
Prostředí, historie upírů a jejich schopností a jednotlivá králoství jsou pěkně popsané či nastíněné, Kejari taktéž
Trochu jsem se ztrácela v popisech a "funkcích" démonů, ale to není nic, co by se nedalo přehlédnout nebo přejít.
Hrdinka byla srandardně nepříjemná a drsná bad-ass girl, jejíž osud pomalu směřuje s totálně přesílené královně všeho. Raihn byl ze začátku zajímavý, ale postupem času u něj začaly padat takové ty hloupé hlášky jako "chci tě přivést k orgasmu" nebo "představoval jsem si jak se nade mnou kroutíš" apod. (prostě srandart současných knih). Ale i tak měl jako postava krásné momenty, které mě chytly za srdce a donutily se zamyslet nad obyčejnými maličkostmi...
No prostě a jednoduše...upíři prostě frčí... a když bojují o život, je to hot knížka, kterou stojí za to si přečíst.
Napínavá YA kniha, insirována velšskými mýty, vás zavede do světa, v němž ožívají mrtví...
Nemůžu si pomoct, ale kniha mi svým nábojem připomíná Walking dead (až teda na to, že zranění tě na chodící mrtvolu nepromění...), protože ano, ani chvilku se nenudíte. Děj uhání, a ačkoli přibližně od poloviny víte, co bude následovat, nepřestáváte číst - ani nemůžete. Prostě chcete, aby vaši hrdinové byli v bezpečí.
A ano, je to čtivé a pěkně napsané (s velkým důrazem na popis praskajících kostí apod.).
Musím říct, že postavy jsou zajímavé, hrdinka je taková drsná a moderní, chlapec je záhadný v tom nejlepším slova smyslu...první polovinu knihy mi vadila koza, byla takovým "vtipným" zpestřením knížky, mě to ale přišlo zbytečně rušivé (konec a vysvětení to trochu vylepšilo) ...ale prostě...působilo to jako typický YA prvek jak snížit nějakou tu vážnost knihy...a to nemám ráda.
Ja se přiznám, že o velšsých mýtech nevím prakticky ani slovo, takže nevím, kolik z těch mýtů o kotlíku atd. bylo skutečně původních a kolik si jich vymyslela autorka, každopádně tak jako tak, to bylo velmi zajímavé a nápadité (včetně slovníčku na konci, který vám pomůže zjistit, jak se co čte).
Prostě... jestli si chcete přečíst napínavě drsné neromantické fantasy, upalujte číst.
Já bych tuhle knihu definovala jako "čeho je moc, toho je příliš", protože (byť má kniha skvělý potenciál) je to neskutečná splácanina, v níž vlastně nic (minimálně v druhé polovině knihy) nefunguje.
Neznámé prostředí, kde prostě moderní technika nefunguje, nejde internet, všichni uctívají "boha" a pálí čarodějnice...tohle je absolutně skvělé...jenže...
Hlavní hrdinka je nesympatická; milostný troj(čtyř-pěti-šesti??!)úhelník je tak příšerný, že číst ho, je doslova utrpení; vztah s otcem (jejichž vykoupení mohlo být peak knihy) vlastně není; prostředí není dobře nastíněné; rozuzlení je neuspokojivé (až jsem z nudy začala přeskakovat stránky)...
Navíc je opravdu trošku moc, když se snažíte do knihy naplácat italskou mafii, hon na čarodějnice, magické schopnosti, hledání kouzelného předmětu, záporáka + nějaké to vykoupení, dědictví, mrtvá matka, uvědomění si důležitosti života, prozření, lásku apod...
SPOILER:...a pak mám takové ty ryze praktické věci jako třeba: 1. Itálie fakt není tak velká, aby se v ní ztratilo město. 2. Jak že z něho nejde prostě odejit? Však při vstupu neprocházeli žadnými "nepropustnými hradbami". 3. Jestli nekomunikují s nikým venku, kde berou potraviny? A navic, všimli jste si, že hrdinka jedla v knize možná tak jednou? 4. Nemají moderní technologii, ale předpokladám, že mají elektřinu...ale poplašný systém? Vážně? 5. To střídání záporáků je fakt top (nesmysl).
Na prvotinu asi trochu podprůměr, ale pevně věřím, že další kniha bude lepší.
Když mi bylo řečeno, že druhý díl je trochu slabší a s jinými postavami, nebyla jsem si jistá, jestli do toho chci jít...pak se ale ukázalo, že s tímto názorem nesouhlasím, protože si mě nová postava Riley získala...a Jacka jsem (stejně jako všichni) milovala už od prvního dílu (ale i tak musím říct, že mě chovaní Jacka trochu zklamalo, byť všechny jeho pohnutky chápu).
Jelikož po přečtení jedničky všichni víme, co se Jackovi stalo, tak nás ani moc nepřekvapí, že tento díl se nevěnuje ani tak sportu samotnému jako spíš nějakému tomu pozadí - aneb bulvarnímu obrazu "celebrity".
Musím říct, že ackoli se v knize řešila témata, která primárně nevyhledávám (nebudu spoilerovat, ale točí se kolem toho druhá polovina knihy), kniha se mi i tak četla dobře a konec mě prostě... emočně "zmastil" a já se neskutečně moc bála číst dál a toho jak to dopadne...
Prostě nádherná knížka o lásce a o odpuštění...
Mno....po tak trochu divném první díle tu máme obstojné (nebo spíše obstojnější) pokračování.
Nemůžu říct, že by to bylo něco extra...vlastně je to opět relativně plochý erotický román s ne úplně funkčními postavami, vybudovaným světem, komplexním dějem nebo i zápletkou (ano, vím, že základ vychází z antických mýtů).
Já vlastně úplně nevím, co o tom říct. Postavy jsou na facku, všechno je hrozně hrrr a rychlé a všechno se strašně rychle podřizuje nějaké ploché "vášni" nebo "touze". Také mi hrdinové tak trochu připadají jako vrtulky, aneb jak rychle člověk dokáže změnit své uvažování a celoživotní jednání...(odpověď podle této knihy je: "ani ne týden"). Jakože nejsem proti vývoji postavy, ale pokud knihu otevřu na začátku a na konci, chci tu postavu stále poznávat...ale tady? Ne, je to taková slepenina více postav do sebe (stejně jako to neustálé poukazování na to, že je tlustá a že si nemůže koupit normální oblečení? - jako vážně?).
Ani ten konec není úplně příjemný, záverečný zvrat je prakticky nulový, uměle akční a opět strašně zrychlený. Oproti jedničce, jejíž konec mi tak špatný nepřipadal, jsem s tímto koncem i docela zechucená...je tak strašně růžový, že barbie svět je oproti tomu modrý.
Jednička byla schopná proslavit se aspoň (tak trochu) drastickými BDSM scénami, ale tu? Ano, sex tu byl příjemnější a tak trochu přirozenější, ale nemyslím si, že by byl schopný záchránit kulhající děj.
"Nechci být tvůj první Fallon. Chci být tvůj poslední."
Další z řady emocemi nabité série romanticko-pohádkových knih, během jejichž čtení brečíte, aniž pořádně tušíte proč (je to jejich vytrvalostí, oddaností nebo nereálnou přesto přenádhernou nadějí?) Přesto ale chcete víc a víc a brečíte a křičíte do knihy, že celá dohoda byla nepraktická a z realistického hlediska neproveditelná hloupost, že se postavy (hlavně tedy Fallon) chovají hloupě, že další setkání už musí být tím posledním, že to přece nemůže vyvinout přesně tak, jak očekáváte ... a přesto, když to skončí, chcete nějaký skutečný dovětek dalších a dalších 9. listopadů.
Kniha je opět velmi čtivá a svižná, ale rozhodně si nemyslím, že je to, to nejlepší, co Colleen kdy napsala. Přesto nemůžu upírat kvality tohoto pohádkového a krásného díla.
Bylo mi ctí tuto knihu číst. Je to přesně takové, jako od Hooverové čekáte. Je to smutné, jakože extrémně (poslední třetina je snad nejsmutnější knihou, kterou jsem kdy četla). Člověku, co Collen normálně nečte, by se to mohlo zdát zdlouhavé, nezajímavé, možná i hloupé, ale není tomu tak. Kniha je sofistikovaná, chytrá a celou dobu dává malé nápovědy, že ne všechno je tak, jak se zdá. A ohalení je poté osvobozující.
Postavy jsou skvostné, opět melancholické a tiché a plné té nejhlubší a neupřímější bolesti.
Collen je schopna podávat různé příběhy z různých úhlů, o různých věcích, s různými trabli a v různých etapách života.
Co kniha, to bolest zaznamenaná na papíře.
"Byla příliš krásná na to, abych se jí já se svou ošklivou minulostí mohl vůbec dotknout, a přesto mě něco nutilo pokračovat."
Druhý díl mainstreamem oblíbené série twisted, tentokrát z královského prostředí a evropské imaginární země-nezemě. Děj se částečně prolíná s prvním, na což jsme také náležitě upozorněni, a tudíž se opět alespoň na chvíli setkáváme s hrdiny minulého dílu. Od romantické knihy takového rázu nemůžeme okečávat, že se budou charaktery či sexuální scény nějak moc odlišovat. Ale přece jen - Rhys není až takový sociopat jako Alex, a jsem ráda, že na to upozornili i v knize - sice je takový trochu násilnický a majetnický, ale to nám v knihách přece nevadí ne? + opět tu máme temnou minulost, proč mám pocit, že pokud hrdina nemá temnou minulost, tak je vykreslen hrozně ploše?...Briget je asi bezproblémová hlavní hrdinka, jejíž nejdominantnější charakterový rys je, že to má ráda tvrdě a že se opět sžívá s královským prostředím po abdikaci Nikolaje.
Jinak bych řekla, že asi takový průměr. Čte se to hezky, ale pro mě to není ničím zapamatovatelné.
A pokračujeme v krasojízdě. Nacházíme hrdiny přesně tam, kde jsme je v prvním díle opustili...plus mínus týden - nebo něco. Naše hrdičky se dohádaly a do svých sporů zatáhnuly i další nevinné přihlížející, o jejichž osudech jsme se ani v závěrečném stereotypním "o dva a půl roku později" moc nedozvěděli. Přesně v takový moment se nabízí dvě možnosti - buď teda dodat, co se s ostatními stalo...škola, vztahy... nebo o tom pomlčet, ale vzápětí vydat volné pokračování, na které bych byla opravdu natěšená, protože Apríl, Megan, Gavin, Connor, Cam i náš nováček Aaron jsou sympatičtí a to kolikrát víc než hlavní postavy. A taky protože jinak jsou jejich naznačené linky vlastně spláchnuté do záchodu (pokud nějaký další díl je, jenom není přeložený, pak se za svůj hysterický výstup omlouvám).
EDIT: volné pokračování bude - čekáme na překlad!
Trochu jsem doufala, že jejich vztah bude teď tak trochu "víc", bylo tam tolik příležitostí, které mohly být víc energické spádové a akční, ale suma sumárum...většinou bylo všechno odbyto buť mlčením, nebo větami "dlouho jsme si povídali", "a tak jsem mu všechno řekla" , "mlčeli jsme a dívali se na film". Hrdinka, přestože nám pořád opakuje, jak si prošla hroznou traumou - to ji neberu -, je tady najednou docela v pohodě a jediné, co ji trápí, je Alan. Jo jasně, rozumím, vývoj postavy tam prostě musel být.
Jinak z typologické stránky: poznámek pod čarou není tolik a nejsou tak moc cringe.
Je to asi taková standardní romantická kniha pro dospívající čtenářky, která se založena jenom na to, že láska k pravé osobě dokáže vyléčit fyzické i psychické problémy. Tečka. Asi tak by se dala kniha shrnout. Je docela čtivá, to se tomu musí nechat + hrdinka své problémy řeší a nenechává tomu volný průběh. Přesto si ale minimálně u 50 stránek říkáte "to je koza a on kozel" a v konečném důsledku, je mi jejich vztah jedno (možná je to můj osobní problém, ale chyběl mi tam "ten" šmrnc). Ten konec ale cením, ačkoli kdybych to nečetla zároveň s 2. dílem, asi bych trochu zuřila.
A teď k tomu, co mě pravdu a vážne dost štvalo. Ty poznámky pod čarou....naštěstí jich tam není moc, ale wtf...kdo se rozhodl, že vysvětlí pojem ivy-legue jako "břečtanová liga" ...by si opravdu zasloužil metál. ...Navíc je to nekontistentní, polovina amerických seriálů vysvětlena je (plus "co je to anime") a na druhou půlku se zvysoka kašle...proč je nevysvětlí, co je GoT, Stranger things, Upíří deníky, ale vysvětlí se, co jsou to Gilmorova děvčata? Prostě, co poznámka, to úsměvný poklad.