Jacck
komentáře u knih
Terror
Dan Simmons
toto se se mnou celkem dost minulo, uvažuju dvě nebo tři hvězdy. Za celých 600 stran jsem ani jednou nezažil pocit, že bych si řekl jo, tato kniha mne baví, spíš jsem se do toho musel celou dobu nutit. Děj to má hrozně pomalý, styl psaní rozvláčný a plný sáhodlouchý popisů, postavy jsou tam bez výjimky nesympatické a jak jedna po druhé umírají, tak mi to bylo naprosto fuk, prostředí děje chudé a nudné (loď a arktická pustina). Simmons se tam snažil vykreslit jakousi atmosféru zoufalství a rozpadu, a tak tam líčí zimu, hlad, kurděje, rozpad morálky, kanibalismu. Pak na to kdoví proč naverboval jakési monstrum z eskymácké mytologie. Chování postav i popisy některých lékařských záležitostí tam byly nelogické a nevěrohodné. Např. posádka je 3 roky uvězněna v ledové pustině na lodi, a při 60-ti stupňových mrazech a vichřicích tam v noci drží na palubě hlídky. Komusi tam krvácí amputovaná noha (krev z ní teče čůrkem) a on s tím několik dní pochoduje po ledu. V reálu by takový člověk zkolaboval a zemřel na hypovolemický šok. Upřímně nechápu, proč Simmons tu knihu vůbec psal a cé tím chtěl sdělit. Možná kdyby délka byla poloviční a mělo to rychlejší spád, tak by to bylo čitelnější.
Čas pro hvězdy
Robert A. Heinlein
Kvalitní scifi ze zlatého věku scifi. Agentura pro výzkum vesmíru zkoumá dvojčata, protože mezi některými z nich existuje telepatie. A tak jedno dvojče zůstane na zemi, druhé dvojče letí k na průzkum k nejbližším hvězdám, a telepatie umožňuje nadsvětelné spojení. Zatímco první dvojče zestárne o pár let, druhé téměř o celý život.
Kryptonomikon
Neal Stephenson
Kniha se týká šifrování a historie objevu počítačů. Odehrává se ve dvou časových rovinách, jedna za 2.SV a druhá koncem 20. století, a děj je podáván formou několika různých dějových vláken, kdy autor střídá protagonisty po kapitolách. Osobně nejsem moc fanouškem tohoto typu narace, navíc Stephenson je opravdu grafomaniak a kniha by zasloužila zkrátit. První třetinu knihy jsem myslel že to ani nedočtu, naštěstí pak se to trochu rozjelo. Některé dějové vlákna mne bavily (třeba Waterhouse a Turing), některá skoro vůbec (Bobby Shaftoe). Ale oceňuju Stephensonův přehled co se týká vědy, počítačů, programování, internetu, šifrování, matematiky. Toto byly koneckonců ty nejzajímavější pasáže. Naopak ty své diskurze o masturbaci (kterých je plná kniha) by si Stephenson mohl klidně odpustit.
Smrt ve stínu Mao Ce-tunga
Čchiou Siao-lung
Výborná detektivka odehrávající se v 90. letech v Číně. Kromě spousty napětí je ta kniha krásné okénko do života lidí v komunistické Číně. V roce 2004 jsem v Číně strávil půl roku, takže četba ve mně vyvolala spoustu vzpomínek na přelidněná města, exotické vůně a kuchyni, čínské hotely a ubytovny a celou tu krásnou a exotickou zemi. V knize byla zavražděna vzorná stranička a detektiv Čchen se snaží vypátrat vraha. Jenže se ukáže, že vrahem je syn vysoce postaveného straníka, takže se případ zpolitizuje. Takže kromě napínavého detektivního příběhu dostaneme i taková témata jako smysl pro spravedlnost vs loajalita ke straně, čínská média, proměny Číny pod vlivem reforem Denga Xiaopinga, reflexe Kulturní revoluce, a v neposlední řadě taky trochu romance.
Konstanty přírody
John D. Barrow
Docela dobrá kniha. Fyzikální zákony jsou v podstatě vztahy mezi různými veličinami. Do fyzikálních zákonů je však nutné zvenčí doplnit konstanty, např. gravitační kontantu, rychlost světla, Planckovu konstantu, konstantu jemné struktury atd. Některé konstanty jsou odvozené a mají určité jednotky a jejich hodnota je pak odvislá od těch jednotek, tj. jsou to jen převodní faktory mezi různými veličinami. Někdy lze však odvozené konstanty zkombinovat tak, aby se jednotky vykrátily a pak dostaneme bezrozměrná čísla, která jsou opravdové konstanty přírody, tj. hluboká čísla popisující samu podstatu fyzikální reality. Budeme jednou schopni takové fundamentální konstanty odvodit z nějaké teorie všeho? Nikdo neví. Zajímavé taky je, že známé fyzikální konstanty lze zkombinovat jen jediným možným způsobem tak, abychom dostali jednotku délky, jednotku času, jednotku hmotnosti, jednotku teploty atd. Těm se říká Planckovy jednotky - Planckův čas, Plancková délka, Planckova hmotnost, Planckova teplota. Jsou to nejmenší/největší možné jednotky. Např. vůbec nemá smysl mluvit o vzdálenosti pod urovní Planckovy délky atd. Kniha je to dobrá a čtivě napsaná.
Mistr Zhuang: Sebrané spisy
Mistr Čuang-c´
Druhý nejvýznamnější taostický duchovní text po Tao te ťing, a podle mého mnohem snazší na pochopení. Mám opravdu rád mistra Čuanga a jeho moudrost, humor, ironii, pohled na svět. Kniha je plná moudrých a poetických ponaučení, vedou se tu taky diskuze s konfucianismem. Konfucius neměl přes svou vzdělanost a chytrost o skutečném duchovnu ponětí, celou svou filosofii založil na rozumu. Taoismus je mnohem složitější uchopit, ale je taky mnohem hlubší.
„Zrození člověka je zrozením jeho strastí. Čím déle žije, tím hloupějším se stává, neboť jeho úzkost vyhnout se nevyhnutelné smrti je stále aktuálnější. Jaká trpkost! Žije pro něco, co je vždy mimo dosah! Jeho žízeň po přežití v budoucnu mu bere schopnost žít v přítomnosti.“
„Kdo ukradne háček na ryby, je popraven, kdo ukradne zemi, stane se prvním ministrem.“
„Dokonalý člověk užívá svého srdce jako zrcadla. Nejde za věcmi, ani jim nejde vstříc: zrcadlí je, ale nepodržuje jich. Proto může překonat svět a zůstat nezraněn. Není otrokem své slávy, nemá pánů, nežene se za činností, nežene se za pozváním. Všímá si i toho nejmenšího, a přece je nevyčerpatelný, neboť je nad svým já.“
Základní formy strachu
Fritz Riemann
Obvykle se vyhýbám čtení psychologických knih, protože mají tendenci mít nízkou informační hustotu a bývají spekulativní. Toto je však dobrá kniha, která už se v Německu od svého vydání dočkala asi 40-ti vydání. Klasifikuje lidské osobnosti podle dominantních strachů, kteří řídí život těch osobností. Jsou zde čtyři základní osy: potřeba samostatnosti, sounáležitosti, stálosti a změny. A každá osa má 2 poly. Tj jsou lidi, co mají strach ze samostatnosti, a naopak jsou lidí, co mají strach se citově vázat. Jsou lidi co se bojí změny a jsou lidi co nevydrží stálost atd. Kniha je opravdu dobře napsaná a čitelná.
Přímá stezka
Květoslav Minařík
autory duchovna (a tím i duchovní literaturu) si sám pro sebe dělím na 3 úrovně - špička (autoři, které považuju za hluboké a osvícené), brak (povrchní pseudoduchovno, popř. podvodníčky, New Age atd), a pak něco mezi.
Za špici považuju Krišnamurti, Ramana Mahariši, Buddha, Kristus, Meister Eckhart, Tao Te ting, Bhagavadgita, Hui Hai, Huang Po, Adžán Čá
Za odpad považuju Tolle, Ruiz, Deepak Chopra, Dušek, Mooji, Osho, Praphupada, Chinmoy...
a pak je něco mezi, kam si zařazuju autory, kteří nejsou uplně povrchní, kteří spatřili nebo vytušili správný směr, ale kteří nejhlubší vhled ještě postrádají. Sem bych zařadil Minaříka, Eduarda Tomáše, Grofa, Bruntona, Dalajlámu, Wattse....
Minařík se domnívá, že existuje nějaká duchovní stezka. Ve skutečností naše já, cíl i stezka k němu vedoucí jsou jedno a to samé. Proto např. Krišnamurti říká, že pravda je územím bez cest, tj. žádná stezka k ní nevede. Minařík jistě nebyl povrchní, ale nebyl ani osvícený. Spatřil záblesk pravdy, ale pořád kráčel v lese iluzí.
Učení
Šrí Ramana Mahariši
Advaita aneb nauka o nepodvojnosti. Nehledejte venku, ale zůstaňte klidní. V tomto klidu se mysl automaticky vrátí ke svému zdroji. Jakmile se tam vrátí, je ztracena a najednou žádná mysl neexistuje. Už nehledá světlo a moudrost jinde.
Ekonomie v jedné lekci
Henry Hazlitt
Nejsem fanouškem ekonomie, považuju ten obor za ideologický, dogmatický, nedostatečně vědecký a nadmíru arogantní. Zejména nemám rád tzv. rakouskou ekonomickou školu (Hayek, Mises, Rothbard atd), protože ta dokonce odmítla vědeckou metodu, matematiku. Místo toho věří, že zákony ekonomiky odvodí dedukcí z axiomů lidského chování (viz Misesova kniha Lidské jednání), což je naprosto absurdní tvrzení, které svědčí o naprosté intelektové nedostatečnosti proponentů této školy. Podobným způsobem (bez empirického ověřování) totiž postupuje teologie, tj. zvolí axiomy a pak logicky odvozuje celou teologii.
Nicméně tuto knihu nelze nedoporučit. Na konkrétních příkladech demonstruje významné ekonomické myšlenky zastánců volného trhu, liberalismu. I tuto knihu je však nutné brát s nadhledem a kriticky. Je jasné, že jsou oblasti, kde volný trh funguje výborně, a jsou oblasti, kde jasně selhává (zdravotnictví, ekologie, soudnictví, armáda atd). Stačí si nastudovat tzv. tržní selhání jako externality nebo informační asymetrii nebo monopoly, kartely a je jasné, že určitá míra regulace trhů je nezbytná.
Chemie kolem nás
Zdeněk Opava
Geniální přehled chemie, vhodný pro děti i dospělé. Zděnek Opava měl mimořádný talent popularizovat přírodní vědy, aniž by se stával triviální. Z jeho knih se dozví spoustu věcí děti i dospělí.
Gateway
Frederik George Pohl Jr.
celá série Heechee byla vcelku kvalitní scifárna. Ale jedna hvězda musí dolů za ty psychoterapeutické pasáže s robotem-Freudem.
Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie
Viktor Emil Frankl
V průběhu pobytu v koncentrační táboře si Frankl kladl otázku, co umožní jedněm přežít a proč druzí zahynou? Odpověď nalezl ve vůli ke smylu. tj. nutkavé potřebě dát svému životu nějaký smysl. Pokud ho nemáme nebo je jen povrchní, tak vzniká neuroza.
Running Man
Richard Bachman (p)
Některé z nejlepších knih od Kinga nejsou hororovky, ale napínavé thrillery. Mám na mysli tuto knihu nebo třeba Nadaný žák, Dallas 63. Jinak s filmem z 80. let s A. Schwarzeneggerem nemá kniha moc společného. Kniha je mnohem lepší.
Uvedení do zenu
Jiří Navrátil
Kniha nebyla špatná. Navrátil je absolvent fildy s dlouhodobým zájmem o duchovno, a tak zpracoval knihu o zenu jazykem filosofa. Pro první seznámení se zenem kvalitní kniha. Zejména jsem v ní našel odkazy na zdroje, které kniha cituje a pořídil jsem si je v angličtině (české překlady neexistují) - Huang Po a Hui Hai, oba čínští zenoví mistři někdy z 9. století
a BTW, celkem nesouhlasím s popisem zenu v záhlaví jako jakéhosi tajemného dadaistického systému plného absurdních koanů. To jsou akorát hříčky pro duchovně nevyzrálé. Cíl zenu je stejný jako cíl všech náboženství a duchovních praktik - uniknutí z klece egoismu a iluzí pochopením a transcendencí své vlastní mysli, nalezením poslední nepodmíněné reality či skutečnosti, kterou jde nazývat Bůh. Ty dětinské koany slouží jen k tomu, aby vykolejily mysl žáků ze zajetých stereotypů. Duchovní pravda je totiž nad všemi filosofiemi a všemi koncepty.
Koule
Michael Crichton
Škoda že jsem film viděl jako první a až pak četl knihu. Ten film je taky celkem nedoceněné scifi a byl hodně věrný knize
Nadace
Isaac Asimov
Série Nadace u mě nefungovala tak dobře jako série o robotech. Nelíbil se mi totiž ústřední nápad s psychohistorií, kolem které se celá ta série točí. Psychohistorie (vymyšlená Hari Seldonem) je fiktivní matematická metoda, jak předvídat vývoj společnosti v budoucnosti. Škoda že Asimov neveděl nic o deterministickém chaosu, efektu motýlých křídel a teorii chaosu. Často drobné náhody rozhodují o tom, kterými ze dvou zcela rozdílných větví se vývoj vydá. Např. v minulosti je prokázáno, že nedávno žilo na zemi jen pár tisíc jedinců homo sapiens. Stačíl menší virus a dnes bychom tu nebyli. A tato vědecká nevěrohodnost mi bránila sérii naplno si užít.
Tao fyziky
Fritjof Capra
kniha je dobře napsaná, ale toto roubování východní mystiky na fyziku mě moc nepřesvědčilo. Všechny Caprou uvedené "paralely" mezi východní mystikou a fyzikou jsou vágní analogie a nic víc.
Indiáni Jižní Ameriky
Alberto Vojtěch Frič
Knížka, co měli doma v knihovničce rodiče, takže jsem s ní vyrůstal od malička. Frič byl dobrodruh, co prožil život mezi indiány Jižní Ameriky, dokonce tam měl několik potomků. V knize popisuje jejich život, rituály, víru, nezkaženost, obsahuje spoustu krásných černobílých fotografií.
Slovácko sa súdí
Zdeněk Galuška
Šak ja ... slivovica a kapku čaje do ní, to je ten pravý medikament!
