jahlina komentáře u knih
Četlo se dobře. Skvěle propracované postavy. Některá tajemství mají asi zůstat skrytá. Podobné Sedmilhářkám.
Knížka se četla dobře, je to takové odpočinkové čtení, i když ke konci jsem se už trochu nudila. Těch 400 stran na tento typ knížky bylo až dost. Hlavní hrdinka mi ne vždy byla sympatická. Komičnost situací je založena hlavně na používání moravského nářečí... Situace byly občas úsměvné, ale stále s takovou pachutí hořkosti. A někdy to bylo naopak i smutné.
Silný příběh o velké námořní tragédii, která se udála na konci druhé světové války. Stojí za to si přečíst.
Poutavě napsáno. Ráda jsem si připomněla už zapomenutá fakta z našich dějin a zároveň si přečetla příběh o muži, statečném válečníkovi, a jeho dvou manželkách, které obě miloval a které se obě zasloužili o rozkvět naší vlasti v oblasti stavitelství.
Toto pokračovaní Falešného románů se mi líbilo o něco více. Ema mi byla sympatičtější, i když stále mi její chování a myšlení připomínalo pubertální holku a ne skoro třicetiletou ženu.
Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Je to úvodní kniha do série se soukromým detektivem Rakerem a zápletka ve mě vzbudila zájem již po přečtení anotace. Nejsem úplně zklamaná, i když místy mi příběh přišel překombinovaný a trochu jsem se nudila. Závěr byl ale překvapivý a celkový dojem z knihy zachránil. Takže nevylučuji, že zkusím i další díl v sérii.
Dobré počtení, u kterého jsem se zasmála, ale ničím novým mě nepřekvapilo.
Četla jsem teď podruhé, protože jsem se nemohla upomenout, o čem to vlastně bylo. A řekla bych, že s odstupem skoro deseti let hodnotím mnohem pozitivněji. Knížka mi vysloveně sedla a jsem ráda, že jsem se k ní vrátila. Trochu smutná a přitom tak skutečná. A to podotýkám, na anděly nevěřím.
Napínavé, čtivé, sympatičtí vyšetřovatelé. Ze začátku jsem se hůř orientovala v jednotlivých postavách. Další případ si určitě ráda přečtu.
Knížka se četla moc dobře, i přes pomalejší tempo mi procenta ve čtečce přibývala sama. Největší problém mi dělala orientace v postavách, kterých tu bylo celkem dost.
Jedná se o takovou tu feel-good detektivku, kde netečou potoky krve, ani se nekonají žádné velké zvraty. Kriminalisté musí rozplétat spíše propletenec sousedských vztahů než cokoliv jiného. Jim Oldroyd je svéráz, ale sympaťák se smyslem pro humor. A stejně tak jeho kolegové. Na pozadí vyšetřování se seznamujeme i s jejich soukromým životem. Moc ráda se s touto partou potkám opět u dalšího dílu.
Ačkoliv jsem se s podobným nápadem, kdy máme možnost vyslechnout si dvě verze příběhu, nesetkala poprvé, hodně mě tento koncept baví. Styl psaní Markéty Lukáškové mi sedí, a i když se tentokrát vydala do jiných kulis než obvykle, čtivost zůstala. Četla jsem opět jedním dechem.
Opravdu povedený výběr povídek. Jasně, některé mě oslovily více než ostatní. Ale líbily se mi v podstatě všechny, což se mi v podobných antologiích nestává.
Ke čtení mě nalákala především zajímavá zápletka. Přiznám se, že celá problematika palestinsko- izraelských sporů mi přijde značně komplikovaná. Takže mi vyhovovala forma grafického románu, která mi umožnila na relativně malé ploše pojmout celý příběh a poskytla mi zjednodušený náhled na celou situaci. Mohla jsem jen obdivovat odhodlání Amina, s jakým se pustil do pátrání i za cenu vlastního ohrožení. Sám musel přehodnotit vlastní předsudky a pohled na realitu.
Zároveň je tu ta lidská rovina, kdy se Amin musí poprat s bolestí, zklamáním a zmatkem v duši ve chvíli, kdy zjistí, že člověk, se kterým sdílel život, byl někým jiným. Tahle rovina příběhu možná v komiksové podobě tolik nevyniká. Ale přesto z toho byla cítit.
Jsem moc ráda, že jsem si Atentát ke čtení vybrala a rozhodně tento komiks doporučuju. Možná vás naláká i k přečtení románové předlohy.
Po Štvanici a Seznamu hostů byla pro mě další knížka Lucy Foley velmi očekávaná. Brousila jsem si na ni zoubky hned, jak jsem ji zahlédla v edičním plánu. Trochu mě zaskočila špatná hodnocení na DK, ale o to víc jsem na knížku byla zvědavá. A jak to nakonec dopadlo? Byt v Paříži je malinko jiný než předchozí dvě knížky, a to hlavně atmosférou, která je zde místy až hororová. Já byla ve výsledku spokojená.
Autorka si tentokrát pro dějiště svého románu nezvolila žádné odlehlé místo, ale dům v luxusní čtvrti Paříže. Hlavní hrdinka Jess se ocitla v nesnázích. Je bez práce, bez peněz a nemá kam jít. Útočiště hledá u svého bratra Bena, který má byt v Paříži. Ten ne příliš nadšeně svolí, aby u něj nějakou dobu pobyla. Když však Jess k bratrovi dorazí, on je pryč. Jess se snaží zjistit, kam zmizel. Postupně se seznamuje s ostatními obyvateli domu, kteří zdá se, nemají zájem Bena hledat. Navíc má Jess podezření, že neříkají všechno, co vědí.
I v téhle knížce pracuje Lucy Foley s uzavřenou skupinou lidí. Jednotlivé kapitoly jsou vyprávěné střídavě z pohledu klíčových postav. Všichni jsou jednoduše divní. Příliš sympatická není ani samotná Jess. Zvláštní je i dům, který má spoustu tajemných a skrytých zákoutí. To vše tvoří podivnou ponurou atmosféru a předzvěst skrytých tajemství. Jess se snaží něco zjistit. Brzy se začne obávat, že Benovi někdo ublížil, ale podezřelí jsou tady úplně všichni.
Autorka si pro čtenáře připravila několik zajímavých odhalení a zvratů. Neříkám, že jsem dopředu vůbec nic netušila, něco bylo větší něco menší překvapení, ale parádně to do sebe zapadalo. Kapitoly jsou krátké, každá přinese vhled jedné z postav, a tak se děj posouvá svižně dál. Akční scény zde nenajdete. Vše je založeno na postavách a na tom, co skrývají.
Těžko se mi knížka porovnává s předchozími, pro mě vede asi Seznam hostů. Ale i Byt v Paříži jsem si moc užila a věřím, že fanouškům Lucy Foley se bude také líbit. A nejen jim.
Romantická zápletka je jasná hned od začátku a není pochyb, jak se příběh bude vyvíjet. Mezi Madeline a Gryffem to jiskří. Již v dětství mezi nimi panovalo značné napětí, které kolísalo mezi naprostou nesnášenlivostí a skrytou nákloností. A nic se na tom nezměnilo ani teď.
Zápletka má i dobrodružnou linku, která společně s tou romantickou tvoří velice zábavný mix. Nechybí ani žhavá erotika. Madeline by hravě zapadla mezi děvčata z Rebelek z Oxfordu. Je velmi emancipovaná, věnuje se archeologii a má pro strach uděláno. Gryff je pohledný rošťák s dobrým srdcem a navzdory své pověsti i gentleman.
Čtení jsem si moc užila a vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o první díl série zvané Nelítostní rivalové, je velice pravděpodobné, že případné pokračování si nenechám ujít.
Knížka Tajemství sídla Bellefontaine mě příjemně překvapila. Levandulová obálka navozuje atmosféru francouzské Provence a evokuje spíše romantiku, anotace slibuje příběh laděný do thrilleru. Dostanete od každého kousek. Předvídatelná romantická linka je okořeněná tajemstvím, které je spojeno s místem, kde se děj tohoto románu odehrává.
Do knížky jsem se začetla snadno. Od začátku se pořád něco děje. Navíc jsem se nechala okouzlit popisem místa, které vysloveně zve k návštěvě. Události opředené tajemnem zase uspokojily moji lásku k napínavým a kapku strašidelným příběhům. Předvídatelnost mi nevadila.
Knížka měla dobře vykreslenou tísnivou atmosféru. Nástup je skvělý, pak jsem měla trochu problém s hlavní hrdinkou, ale to se zlepšilo, jakmile se začala řešit úmrtí v hotelu. Dál měl děj skvělé tempo, atmosféru, nechybělo napětí až dokonce. Konec samotný je trochu zvláštní, že by příprava na pokračování? Hodnotím spíš 3,5 *.
Hodnotím jako velmi čtivý krimithriller s mrazivou atmosférou a originální zápletkou i hlavní vyšetřovatelkou. Ráda si přečtu pokračování.
Tahle knížka je spíše taková historická jednohubka. A tak jsem ke knížce také přistupovala. Pokud si chcete přečíst něco kratšího, abyste se seznámili s postavou Jany Seymourové, není tato knížka špatnou volbou.