jana.hud komentáře u knih
Hrozně těžké čtení, člověk si od knihy musel psychicky odpočinout.
Roky vím,tuším,co se děje ve velkochovech,ale číst to takto černé na bílém bez příkras,to bylo fakt neskutečné a surové.
Myslím si, že o takovýchto věcech by se mělo učit ve školách, aby byla naděje.
Jsem tak ráda, že půl svého života maso nejím a že posledni roky jsem přešla na veganství,raději se sama omezím (krom sýrů,už nemám problém) než toto podporovat!
Po prvních maratonech jsem se bála, že kniha bude stále stejná a přestane mne bavit. Nebylo tomu tak, i když v kuse jsem ji nečetla, závody jsme si dávkovala.
Pro mne zajímavý pohled na trénink maratonské závodnice, i představení rituály.
Bonusem bylo,že Lenka běhá i na místech, kde běhám já...jen proti ní daleko pomaleji a kratší vzdálenosti.
Lenko gratuluji ke všem závodům. Vám i vašemu skvělému fanouškovi,parťákovi a manželovi. Je úžasné mít takovou oporu jako je vaše rodina.
Vynikající kniha. Byť si myslím,že jsem v tomto tématu docela sečtělá,tak tato kniha mi nabídla spousty nových informací, které jiné knihy nenabídly.
Knihu mám z knihovny, na co nejdelší půjčení a stále ji studuji..... kéž by tato kniha pronikla k co nejvíce lidem. A do škol jako učebnice, neboť mladí jsou v tomto ohledu naší nadějí a rady přijímají. To vidím naštěstí na své dceři.
Dewii moc děkuji za krásně grafický i ekologicky zpracovanou knihu a budu ji dále doporučovat.
Moniku znám díky tvoření roky, sledují její web,teď i YouTube kanál. Kniha mne nemohla minout. Většina receptů je jednoduchá, z dostupných surovin. Doporučuji.
Zrovna dnes jsem si udělala k obědu výborné řepné placičky, inspirované receptem z této kuchařky.
Jediné malé minus pro mne je to,že chybí množství použitých ingrediencí.
Nádherná kniha příběhů autorky s vlky, doplněná informacemi o vlcích.
Fotografie jsou exkluzivní. Obdiv autorce nejen za její práci se zvířaty, ale i za její fotografickou činnost. Kdo někdy fotit byť jen psa, tak ví, jak obtížné to je.
Kniha byla zajímavá, to ano.
Ale jako i jiní jsem si ji musela dávkovat po částech nebo si dát den či dva pauzu, jinak tam už na mne bylo moc jmen a hlavně názvu obrazu.
I tak jsem ráda, že se ke mně dostala a rozšířila jsem si nenásilnou formou obzory.
Knihu jsem četla v dětství a hodně jsem mi líbila. Obdivovala jsem přírodu a hlavně to,jak je možné v té zimě žit.
Pak jsem na knihu zapomněla a ted mne zde na databázi cinkla do nosu....budu si ji muset připomenout. Možná proto je ve mně touha s na Sibiř podívat, miluji lesy a nejlépe bez lidí....
Na knihu jsme narazila náhodou v knihovně - zaujaly mně její fotografie a pak i to, že se na ROUTE66 vydávají dva cyklisté ve věku 66 let.
Cestopis nezklamal, ba naopak. Jedná se o moc milé a čtivé povídání.
Úplně souhlasím s komentářem Janin. Jen jsem knihu nepřečetla za jeden den, ale hezky si ji dávkovala.
Vtipné fejetony, plné myšlenek, které napadají mnohdy i mně jako začínající běžkyni, doplněné o zajívavé recepty. Některý určitě vyzkouším.
Nick je velice pozitivní a pozorohudný človek a to nejen svým postižením. To bez pochyby.
Teď ke knize - nezaujala mně, hlavně prvních 90 stran jsem měla problém a některé pasáže i přeskakovala. Už jsme knihu chtěla vzdát dcera mi říkala, ž knihy nevzdávám ať dám Nickovi ještě šanci. Díky tomu se hodnocení postupně zvedlo na skoro 3 hvězdičky.
Není to klasický životopis, ve vyprávění autor přeskakuje z minulosti do přítomnosti a naopak, to se mi na tom nelíbilo.
Samozřejmě kromě střípků jeho života tam najdeme i některé zajímavé myšlenky. Ale jak napsala karolina0346 stačilo by,kdyby knihy měla daleko méně stránek.
" Odpustit sobě samým je stejně důležité jako ospuštění druhým. Dělám chyby. Tak jako vy. Chováme se špatně k lidem. Nespravedlivě je soudíme. Všichni děláme hloupost. Klíčem je udělat krok zpět, přiznat, že se to nepovedlo, omluvit se poškozeným stranám, slíbit,že budeme lepší, odpustit si a jít dál. To je postoj, se kterým se dá žít! "
Pro začínají běžce velice zajímavá příručka. A i ty zkušenější si tam najdou něco nového.
Knihu jsem dostala a mile mně překvapila, byť nekteré věci již znám.
Postupně ji studiji a plánuji co vyzkouším např. veganskou alternativu k sýru.
Vynikající a napínavá kniha. Četla jsem ji v každém volném čase, jak mně pohltila.
Ano, souhlasím s komentáři, že tam není tolik informací o Magdaleniných prádelnách, ale to jí nebrání ve čtivosti.
Kdo chce o tomto tématu vědět víc, tak doporučuji film a nebo knihu Dívky od svaté Magdalény .
Kniha nebyla špatná, ale čekala jsem od ní o trochu více.....nebylo to takové to wau, aby mně nalákalo jít si zacvičit nebo poslechnout mantry.
Ale už jen kvůli citátům za přečtení stojí.
Knihu rozhodně doporučuji k přečtení.
Motto Sotheavy:
Není nic, co nemohu dokázat, když hledám cestu jak.
Kniha se ke mně dostala asi v nevhodné době pro toto téma - nedočteno.
První část jsem přečetla, ale tou druhou jsem se prostě neprokousala.
Knihu jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě a vůbec nelituji.
Moc se mi líbila, velmi dobře se četla...v každé kapitole se něco nového dělo, takže se čtenář nestihl vůbec nudit. A závěr? No přečtěte si sami...doporučuji.
Lynne je úžasná a inspirativní žena, kterou lze jen obdivovat.
Kniha vynikající, rozhodně doporučuji k přečtení.
Jediné, co mi v ní chybí jsou fotografie...ale to je jen drobný detail, protože v dnešní době si je člověk může vyhledat na internetu.
Neuvěřitelně smutný příběh a přesto pravdivý.... škoda, že se Isabelle nepodařilo vyléčit a alespoň chvíli žít normální život.
Doporučuji k přečtení a děkuji Ize za tento její odkaz. Doufejme, že alepoň někomu pomůže.