Janca007 komentáře u knih
Po Dvou hrstech života jsem plynule přešla k tomuto pokračování. Dej se mi líbil, i nastínění života dál po válce v obou částech rozděleného Berlína. Nevím, jak dlouho si budu dej obou knih pamatovat, nicméně během čtení jako kdybych byla s postavami. Uvidíme, jak mě osloví třetí část série.
Na začátku čtení jsem s knížkou fakt bojovala, ale nakonec jsem se začetla tak, že nešlo přestat. Příběh a osudy Charlotte a Anny byly radostné i smutné, hezký popsaná doba, kdy žily. Pokračuju ve čtení dalšího dílu.
Přemýšlím nad tím, jak i v krutých nelidských podmínkách byly vztahy to nejdůležitější, co člověk má.
Příběh se mi moc líbil, o těžkostech, krutostech, ale i hledání naděje... Grace přeju hodně štěstí
Tak jsem sérii dočetla. Třetí díl fakt rychle, až je mi to líto. Bavilo mě být s rodinou a vidět jejich další cestu. Všechny díly byly super.
Zprvu jsem si myslela, že Genesis bude souviset se stvořením, počátkem něčeho, ale omyl... Po dvou pro mě slabších dílech byl tento zase fajn. Chvíli si dám od Cartera pauzu a pak se vrátím k jeho nové poslední knize.
Za mě to byla asi nejslabší knížka od Cartera, které jsem doposud četla (chybí mi poslední dva díly). Byla skvělá, ale ty předchozí za mě byly lepší, nevím, proč. I tak autora nezatracuju a pokračuju na Genesis.
Sérii čtu v tahu a teda asi jsem divná, se pořád mě to bavi. Zprvu se mi moc nelíbilo vyšetřování z více stran, ale nakonec - klobouk dolů.
No, přečteno jedním dechem. Nečekala jsem vůbec, že to tak dopade. Pokračuju v sérii dál.
Tak to zase bylo něco. Vraha jsem neodhalila do poslední chvíle. A motiv vražd? Nic, pokračuju ve čtení Carterovy série knih dál.
Knížku jsem měla půjčenou, dlouho jsem s ní bojovala, ale neměla jsem sílu ji dočíst, skončila jsem asi v půlce. Absolutně se mě nesouznělo propojování s biblickými příběhy. Tečkou bylo, když jsem podruhé nebo potřetí četla, že ženám byla dána bolest při porodu za trest snězení jablka v Ráji. No, ke knize se určitě nevrátím.
Další ze super kriminálek od Cartera. Vraha jsem za celou dobu neodhalila. Tak pokračujeme dál ve čtení dalšího dílu.
Další kniha ze seria od Cartera. Drsná jako obvykle, čekala jsem dokonce, jak všechno dopadne. Chvilku si dam oddech a přečtu si další pokračování.
Při čtení jsem si musela dělat pauzy, některé části pro mě byly fakt drsné, a to si myslím, že vydržím dost. Klobouk dolů nad způsobem psaní i tématem. Chvilku si dám pauzu a pak se vrhnu na další díl.
Smutný příběh, smutné čtení. Na začátku se mi pletla jména postav, ale pak už v tom problém nebyl. Když jsem po dočtení knížky zamýšlela, potvrdilo se mi - každá mince má dvě strany, na vše existuje více náhledů.
Nevěděla jsem, co od knížky čekat. Měla jsem ji v knihovně, tak jsem po ní včera sáhla a dneska dočetla. Paní doktorka byla neobyčejná žena, bohužel do této doby jsem o ní nikdy neslyšela.
Příběh se mi moc líbil, o to víc, že je zpracovaný na základě autorčiny rodinné historie. Konec byl ale podle mě dost překombinovaný, někdy jsem se ztrácela v rodinných vztazích postav. Ale jinak fajn vidět pohled z jiné strany.
Jaké útrapy museli lide prožívat... Jaké to je myslet celý život na svou životní lásku... Brown babies - o tom jsem taky nikdy neslyšela. Krásný příběh.
Příběh Madelein a Jacquese. Silný příběh, spoustu síly, odvahy, naděje... Knizka se četla dobré, jen mě mrzelo, že byla dost stručná. Ale díky za každé takové svědectví, aby lidstvo nezapomnělo na ty hrůzy, co se odehrály.
Příběh byl pro mě silný. Knih na toto téma jsem přečetla nespočet, ale ne z pohledu vyprávění německé rodiny. Na tyto hrůzy se nesmí zapomenout. Na konci mě ukápla slza. Přečtení této knížky nebyla ztráta času.