JAnD komentáře u knih
Poněkud pomalejší rozjezd, skoro třetinu knihy se nic až tak zásadního neděje, ale pak je to fofr. A pak najednou konec knihy, zřejmě spíš z důvodu délky, protože téměř nic není vyřešeno.
Po letech opět přečteno. Děj je napínavý, odsýpá, dvě dějové linie se časem protnou. A ač jsem již jednou četl a znal řešení, stejně jsem nemohl jít spát, dokud nedočtu odhalení. Což mám rád.
Stále vtipné, ale titulní zápletka zde končí, takže další pokračování asi číst nebudu.
Oceňuji zapojení Karla Gotta a prezidenta Klause (není jmenován) do děje :-D
Dceři se to líbilo. Samotný děj nic světoborného, hodně moralizující, přibližuje dětem nástrahy moderního života (šikana, vandalismus, drogy, ideologie..).
Ovšem autorovy hlášky stojí za to (zlatý hřeb večera, to je ještě lepší, než zlatý šroub...). Pobavilo, přečetl jsem i druhý díl.
Vlastně taková mezipoloha mezi pohádkou, dobrodružnou knihou a přírodovědou.
Sympatické, i když až zkarikované postavy, řekl bych že pro autora docela typické.
A takové upozornění, jak všechno může souviset se vším.
Tuším, že o zápletce nám povídala už učitelka na ZŠ před nějakými 30 lety...
Tak trochu jiný příběh o kamarádství. Posloucháno v autě, malým čtenářkám rozhodně doporučuji.
Dle mé dcery je to nejlepší díl.
já jej poslouchal, dalo se to.
Moc mne nenadchla, nejsem cílová skupina, ale audioverze poslouchána v autě a dalo se to.
Dcera Aničku miluje
Sbírka povídek o strachu a napětí od různých autorů. Příběhy z války, sportu, letních táborů i z různých povolání. Některé opravdu dobré, jiné slabší, část velmi poplatná době.
Podstatnou část knihy tvoří v podstatě návod k obsluze a údržbě motocyklu Jawa, a zřejmě za tím účelem byla i psána. Děj sice chvílemi napínavý, ale méně uvěřitelný.
Děj se odehrává poblíž jihočeského okresního města, dle různých narážek (do Tábora se jede přes Sezimovo ústí, do Budějovic je 40 km) odhaduji na Veselí nad Lužnicí
Kniha se odehrává v zřejmě jihočeském městečku se sklářskou tradicí .
Pro pamětníky režimu poněkud méně uvěřitelné, pro milovníky dobrodružství použitelné.
Zdaleka to nebyl takový napínák jako Andělé nebo Šifra. Méně umění, více počítačů, prostě Langdon šmrncnutý Pavučinou. Myšlenka dobrá, odpovědi na otázky uvěřitelné, padoucha jsem kupodivu odhadl dobře.
Lepší závěr než Symbol, ale rozhodně nepatří mezi knihy, co se čtou jedním dechem, nevadila mi ani několikadenní pauza.
Číst se to dalo, i jsem se u toho zasmál, ale další díl mne vůbec neláká.
Nejlepší kniha z těch, které jsem z této série četl.
Údolí s tajnými jeskyněmi, únosci, geniální děti a kouzelné přátelství užvaněného papouška se slepicí.
Tak úžasně nepravděpodobný děj a tak krásně se to čte. Je zde všechno, co čtenář od autorky očekává - geniální děti, jasně definované zlo, odvaha, dobrodružství, tajemná místa, šťastné náhody i kouzelné hlášky
Čte se to pěkně, byť je to poněkud smutné.
Oddechová jednohodinovka.
Důmyslný způsob, jak nechat zmizet peníze. A hádejte, zda tajemství první rozluští Goon nebo Špekoun.
Tajemný dům na pobřeží, tajné chodby, záhadný vězeň - vše co patří k pořádnému dobrodružství.
Ale oproti Správné pětce nebo sérii Tajemství či Tajemných míst mne příliš nechytla a na další díly se nechystám
Autorce už zjevně docházela fantazie, hrdinové stárli, Špekoun se stal již skoro supermanem...
Ke konci knihy dojde i k jistému usmíření Goona s pátrači, takže nejvyšší čas sérii uzavřít.
Kupodivu je poslední kniha série první, ve které se vyskytuje opravdová tajná chodba.
Kniha nezklamala, opět zajímavá záhada, i když pachatele jsem odhadl již po třetině knihy.
Zajímavostí českého vydání je zjevná snaha přiblížit dobu děje časově čtenáři - nejméně na třech místech je věc, která v originálu z roku 1950 nemohla být:
1) Goon si říká, zda by mu nemohli přidělit mobilní telefon.
2) Kuchařka zapnula mikrovlnnou troubu (první pro domácnost byly na trhu v roce 1955, tedy 5 let po vydání knihy)
3) Plukovník se jede podívat do Normandie, kde se před 50 (sic!) lety před koncem války vyloďoval (to by odpovídalo roku 1994)