Jane2016 komentáře u knih
Nejujetější příběhy z Bible očima farářů, no řekněte, může si člověk tuhle knihu nechat ujít? Já jednoznačně říkám, že ne. O autorech jsem slyšela nedávno v souvislosti s Martinou Viktorií Kopeckou. Od této autorky jsem četla knihu Deník farářky, kterou Vám taktéž musím velmi vřele doporučit.
A kniha Boží příběhy aneb biblické bizáry pro mě byla příjemným čtením. Nejenže jsem se u čtení několikrát smála nahlas, ale zase jsem si o něco rozšířila obzory. Myslím, že přesně taková literatura na české knižní scéně chyběla. Někdo, kdo mladším generacím ukáže, že jsou dveře, do kterých se nemusíme bát vstoupit.
Autoři ještě v minulosti napsali knihu s názvem Boží kniha aneb pastoral brothers. Která například pojednává o tom, jak Karel s Jakubem vnímají Desatero. Čili tuto knihu a recenzi na ni brzy čekejte na mém profilu!
Sečteno podtrženo, knihu Vám musím rozhodně doporučit všema deseti. Ať už jste věřící, či nikoliv!
Už nějakou dobu pro Vás postupně dávám dohromady tipy na letní čtení. Bude se jednat o oddechové příběhy, u kterých se člověk jen usmívá a nemusí si dělat s ničím starosti. (Žádný mráček na obzoru). A po dočtení Rozmarýnové zátoky si jsem jistá, že tento příběh bude do těchto tipů jednoznačně patřit. Příběh je totiž romantický, odpočinkový a na nějakou letní dovču u moře bude jako dělaný.
V příběhu se společně s hlavní hrdinkou vypravíme do maličkého, poklidného městečka, ve kterém se Melanie snaží nalézt odpovědi na spoustu otázek. Nedávná ztráta babičky jí obrátila svět vzhůru nohama a na základě babiččina posledního přání se vydává za novým dobrodružstvím. V tomto městečku Melanie potká spoustu zajímavých lidí, ale nejzajímavějším je jednoznačně Josh. Ten se sice občas chová jako bručoun, ale pomůže Melanie, s čím se dá.
Do všech těchto novot se také seznamuje s příběhem dávné lásky a s hlavní hrdinkou se jí pokoušíme dostat na kloub.
Příběh byl plný tajemství, lásky, přátelství a já si ho opravdu moc užila. Čili ho nemůžu jinak než doporučit, hlavně pokud hledáte romantickou oddechovku!
Před nějakým časem jsem od Helen Fields přečetla knihu s názvem Jako stín a byla jsem z ní absolutně nadšená. Autorka má úžasný dar slova a já jsem tehdy příběh zhltla v rekordním čase. Proto, když jsem se dozvěděla, že Fields vyšla další kniha, byla jsem natěšená jako malé dítě! Dokonalá lítost je již sedmým příběhem Luca Callanacha a Avy Turnerové. Příběh je opředen spoustou nevšedních témat, například se zde setkáváme s bombovými útoky.
Kniha mě nadchla stejně jako autorčin předchozí díl Jako stín. Příběh má spád, je napínavý a rozhodně se u něj nebudete nudit! Pokud hledáte skvělou detektivku či thriller, tak Vám rozhodně doporučuji zkusit knihy od Helen Fields!
Živě si pamatuji, jak jsem sama sobě v minulé recenzi u autorky slibovala, jak si přečtu ostatní knihy z této série, ale bohužel jsem to nesplnila. A proto to rozhodně musím tentokrát napravit! Před námi jsou prázdniny, a já se k tomuto slibu musím rozhodně vrátit! Série Dokonalé si rozhodně zaslouží, abych si ji přečetla celou!
Možná si někteří z Vás pamatují moje nadšení z autorovi předchozí knihy s názvem Temná hra. Kniha mi sedla jako ulitá a měla jsem velkou radost, že série s detektivem Henry Fordem bude pokračovat. A než jsem se stihla z toho příběhu vzpamatovat, vyšel další díl s názvem Temné dědictví. To mě zaujalo jak samotnou obálkou, tak samozřejmě autorem. Do čtení jsem se pustila s velkým nadšením a očekáváním, zda bude kniha stejně dobrá jako Temná hra.
A pokud někdo z Vás také nadšeně čekal na tento příběh, máte se na co těšit. Příběh má totiž stejný drive jako temná hra. Je plný napětí, skrytých tajemství a vražd. Sama jsem nemohla knihu odložit ani při raním čistění zubů! Andy Maslen skutečně ví, jak čtenáře zaujmout a jak ho při čtení udržet. Nebyly zde žádné vycpávkové části, ba naopak.
Knihu musím všem vřele doporučit. Pokud hledáte krimi, které Vás do sebe vtáhne, tak Temné dědictví pro Vás bude to pravé!
Wau, no tedy, tohle jsem nečekala. Nedá se říct, že bych byla milovnicí fantasy, kdyby přede mnou stál thriller a fantasy, tak jednoznačně sáhnu po thrilleru. Každopádně, poslední dobou se kolem mne stále objevovala kniha, na kterou ostatní pěli jen samou chválu. Tudíž jsem si na knihu Ve stínu popela udělala zál
Od autorky jsem ještě nic nečetla, tudíž jsem neměla absolutně tušení, co mám čekat.
A víte co? Já se zamilovala. Zamilovala jsem se do stylu autorčina psaní. Zamilovala jsem se do hlavních postav Sery a Šeda. Zamilovala jsem si i světy ve kterých žili. To, jakým způsobem k sobě hledali cestu. Jak se popichovali, to všechno mi přišlo tak strašně milé, že jsem knihu přečetla rekordně rychle.
A víte, co mě teď nejvíc štve? Že kniha nemá pokračování, protože ho opravdu nutně potřebuju. Konec celé knihy ve mně totiž zanechal spoustu otázek! A já potřebuju znát odpovědi! Jestli jsem si něčím jistá, tak tím, že jakmile vyjde pokračování, budu mezi prvními, kdo si pro něj dojde do knihkupectví!
Po mém nadšení jsem se samozřejmě vrhla i na ostatní autorčiny knihy a už mi v mé e-knihovně leží Z krve a popela!
Myslím, že mezi Vámi by se našlo opravdu málo jedinců, kteří si nikdy nehráli s legem. Ať už jako malí caparti, či jako dospělí. A předpokládám, že většina z Vás taky uvažovala nad koupením lega s tématikou Harryho Pottera!
A ačkoliv lego známe skoro všichni, jen málokteří vědí, co všechno stálo za samotným vybudováním této světoznámé značky.
Kniha nás nechává nahlédnout do rodinného zázemí, seznamujeme se s hlavními tvářemi značky i se všemi bratry. Téměř na každé stránce se můžete těšit na nějakou fotografii, musím uznat, že kniha jich je opravdu plná.
Samotnou mě velmi překvapilo, že Lego nejdříve vyrábělo dřevěné hračky a k výrobě plastových kostiček se dostali až později. A takovýchto legopřekvapení, je v knize spousta!
Na knihu jsem si vyhradila celý víkend, protože se jedná skutečně o bichličku, ale přečetla jsem ji rekordně rychle. Tloušťky se tudíž vůbec bát nemusíte. Opravdu nejde o nudnou naučnou literaturu. Ba naopak!
Medúzy stárnou pozpátku, na první pohled zajímavá kniha, která pojednává o dlouhověkosti pohledem vědy. Musím se přiznat, že mě na první dobrou velmi zaujala obálka, ta barevnost a tajemnost. A hned po přečtení anotace jsem věděla, že knížka bude pro mě to pravé ořechové.
A celé čtení jsem si velmi užila. Kniha obsahuje plno vědeckých objevů, zajímavostí, výzkumů či poznatků. Pokud se obáváte toho, že vše bude moc odborné a nebudete ničemu rozumět, tak Vás vyvedu z omylu, autor se totiž snaží veškeré nové pojmy včas vysvětlit.
U knihy jsem občas četla s otevřenou pusou, jelikož mě spousta vědeckých objevů opravdu překvapila. Z hlavy asi nikdy nedostanu poznatek o antioxidantech. Tedy to, že pro nás nejsou tak přínosné, jak by se na první pohled zdály. Dále mě v knize velmi zaujaly zombie buňky či například část, která se věnovala tématu souvislosti mezi infekcemi a Alzheimerovou chorobou.
Sečteno podtrženo, pokud hledáte opravdu zajímavou knihu, tak Vám musím Medúzy stárnou pozpátku jednoznačně doporučit. Já jsem se dozvěděla spoustu nových a zajímavých věcí!
Thriller zabývající se pohřešovanými dětmi, přesně tato věta mi stačila k tomu, abych se rozhodla, že si Svit temnoty jednoznačně přečtu!
Jako čtenáři se dostáváme do velmi temného a ponurého příběhu, kde se ve městečku Mendocino ztratí dívka. Anna Hartová se rozhodne tomuto zmizení přijít na kloub a my společně s ní zjišťujeme podstatné informace v celém příběhu. Čtení mi místy dávalo zabrat, jak se něco týká dětí, má to na člověka o to větší dopad. Ale i přes toto složité téma jsem díky čtivosti musela číst stále dál a dál.
Kniha má 400 stran, není to žádná jednorázovka na jedno odpoledne, ale jsem si jistá, že si této tloušťky během čtení ani nevšimnete.
Pokud hledáte neobvyklou a zajímavou
detektivku/krimi, tak Vám musím Svit temnoty jednoznačně doporučit!
Za knihu moc děkuji @knihydobrovsky Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce.
Jako malá jsem milovala knihy, které byly plné dobrodružství, přátelství a tajemství. Myslím, že tyhle návyky si z dětství přenášíme i do dospělosti.
A příběh byl skvělý, hned na začátku se jako čtenáři dostáváme do děje, která je protkaný starodávnou legendou. Společně s kamarády hlavního hrdiny Petra se dostáváme celému problému na kloub a zažíváme s ním spoustu dobrodružství.
Já jsem si příběh opravdu užila, a to i přes to, že nejsem cílová skupina. Proto si dokážu představit to nadšení v dětských očích, které budou další čtenáři z knihy mít.
Knihu velmi doporučuji, nejenže má skvělý příběh, ale v knize je také spoustu nádherných ilustrací!
Knihy se dělí na dva typy. Ty první jsou oddechové příběhy, takové, které Vás nedonutí se moc zamyslet a přečtete je velmi rychle. Naopak ty druhé čtete pomalu, jde o náročnější čtení, které Vás přinutí zamýšlet se téměř na každé stránce. Kniha Sklouzni se v dešti byla typickým příkladem knihy druhého typu.
Příběh jsem četla pomalu, rozvážně, častokrát na mě během čtení padl splín. Hlavní hrdinka Lenka se dobrovolně rozhodne nastoupit do léčebny, a to díky depresím. Společně s příběhem hlavní hrdinky se ze čtení dozvídáme i spoustu příběhů dalších pacientů. Některé byly úsměvné a některé naopak velmi smutné.
Ačkoli se nejednalo o lehké čtení, musím říct, že jsem si příběh velmi užila. Autorka píše s určitou lehkostí, která mi přišla velmi sympatická. Příběh byl inspirující, samotné se mi nejvíce líbil konec, ten musím autorce velmi pochválit.
Závěrem musím vysmeknout poklonu lidem, kteří se s touto nemocí perou každý den. Myslím, že je důležité o těchto věcech mluvit či o nich psát a proto za vytvoření této knihy děkuji i autorce.
Přiznávám, že i mně se někdy stane, že vybírám knihu podle obalu. A přesně tohle se mi stalo u Železného jezera. Ten přebal mě natolik zaujal, že jsem ani nemusela číst anotaci a po knize jsem sáhla!
Čtení je velmi podobné obalu, je temné, pochmurné a místy cítíte chlad, který se Vám dostává hluboko pod kůži. Jako čtenáři se dostáváme do příběhu, kde je nalezena mrtvola místního soudce. Společně s tímto nalezením se také ztratí mladý chlapec. Pátrání se rozjede ve vysokých otáčkách a Vy nestáčíte otáčet stránky.
Já jsem si příběh velmi užila, nikde nebyla prázdná místa a děj lehce plynul. Pokud máte rádi a vyhledáváte detektivní romány, tak bych se vůbec nebála po této knize sáhnout. A jelikož se jedná o první díl série, tak jsem neskutečně zvědavá, co nás ještě čeká! Troufnu si tvrdit, že je na co se těšit!
Autorku Michaelu Klevisovou neznám dlouho. Moji pravidelní sledující vědí, že jsem od ní v minulosti četla Prokletý kraj a před pár dny jsem od ní také dočetla knihu s názvem Drak spí. Obě knihy byly pro mě velkým překvapením a u obou jste již ode mě slyšeli samou chválu. A pokud čekáte, že teď přijde něco jiného než další chvála, tak se pletete!
Protože i tento příběh od Klevisové mě nadchl a měla jsem jej přečtený velice rychle. Na začátku příběhu se dostáváme do chatové osady, tedy klidného a pokojného prostředí. Nebo možná ne až tak klidného? Příběh se do Vás hned na samotném začátku zakousne a nepustí Vás, než jej nedočtete.
Mně samotné se velice líbí popis mezilidských vztahů mezi protagonisty. Zjišťujeme spoustu starých tajemství a křivd, které jsou v případu zásadní. Ta propletenost mě velmi bavila a neskutečně jsem si ji užívala!
Za mě rozhodně další doporučení. Pokud nad autorkou stále váháte, tak tohle berte jako znamení ji zkusit!
Co se počítačových her týče, v minulosti jsem hrála counter strike, the sims a jednou World of Tanks a Zaklínače. Jinak by se o mně rozhodně nedalo říct, že bych byla videoherní nadšenec a po večerech hrála nějaké hry.
Oproti mně ale můj přítel sedí nad podobnými hrami každý večer. Proto i když mně osobně hry blízké nejsou, tak se o videohry zajímám alespoň částečně, a to hlavně kvůli němu. A nelze říct, že by to byla nudná a nezajímavá oblast, ba naopak.
A musím říct, že pokud hledáte knihu, která by Vám alespoň částečně rozšířila obzory ohledně videoherního průmyslu, tak Press Reset je to pravé. Jako čtenáři máme možnost vidět za oponu vývoje aplikace. Vidíme vzniky, zániky, ale i veškeré problémy, které jako běžný hráč na konci řetězce nemáme šanci vidět.
Z knihy jsem opravdu překvapená, nic podobného jsem do této doby nečetla a zjistila jsem spoustu nových poznatků ke kterým bych se jinak určitě nedostala!
Od autorky Michaely Klevisové jsem již v minulosti četla knihu Prokletý kraj. Z knihy jsem tehdy byla nadšená, protože autorka měla svůj specifický styl psaní, který mi sedl jako ulitý.
Ale ke knize. Z celého příběhu jsem unešená a jak jsem psala výše, autorka má neskutečný dar vyprávění. Ale takového, které se zdá zpočátku nenápadné, ale později Vás pohltí. Zapadlé jihočeské městečko na mě hned v prvních kapitolách dýchlo svou atmosférou a já jsem pochopila, že knihu budu mít dočtenou opravdu velmi rychle. V knize se prolíná historie městečka, mezilidské vztahy, vražda a starý nevyřešený případ. A my jako čtenáři se společně s vyšetřujícími dozvídáme celou pravdu.
Když jsem se pomalu blížila ke konci, ani jsem nechtěla, aby příběh skončil. Jsem opravdu velmi ráda, že autorka napsala knih více, protože se do nich v blízké době pustím. Za mě čtenářský zážitek a nemůžu se dočkat další knihy!
Troufnu si tvrdit, že tohle byla jedna z nejlepších, dětských knih, co jsem za poslední dobu četla. Celá kniha pro mě měla částečně vibe Koralíny. Takového toho správného temna, které neumí jen tak ledajaký autor vytvořit.
Márinka, hlavní hrdinka příběhu, je pro mě srdeční záležitost. Pere se se životním údělem, neví kudy kam, ale jako hlavní hrdinka je dokonalá. Společně s babičkou Jagou vyprovází zemřelé na onen Svět. Což ale Márinku nebaví a nechce celý život trávit po boku zemřelých. Příběh se vyvíjí rychlým tempem a my společně s Márinkou zjišťujeme, že vše není, jak se na první pohled zdá.
Příběh jako celek byl pro mě velmi neotřelý a líbil se mi. Myslím, že až jednou budu mít děti, tuhle knihu jim na 100 % budu číst.
Kniha je ideální pro rodiče, kteří shánějí neotřelou, zajímavou knihu pro svoje nejmenší. Příběh je totiž neskutečně originální a jsem si jistá, že bude bavit, jak děti, tak rodiče.
Je to už nějaký ten pátek, co jsem od Markéty Práškové četla knihu Balada o snech. A ještě dnes si pamatuji děj knihy, i moje nadšení. Proto když mi autorka nabídla její další knihu, neváhala jsem ani chviličku.
A stejně tak jako Balada o snech patřila mezi mé nejoblíbenější knihy roku 2022, tak Rozbité světy jistojiště zařadím mezi nejlepší knihy za rok 2023.
Musím uznat, že během roku přečtu spoustu skvělých knih, ale takto jedinečných přečtu jen pár. Dá se říct, že přesně díky takovýmto knihám se vyplatí být čtenářem.
Kniha ve mně vyvolala tolik pocitů smutek, radost, hněv, ale byla zde i krásná, čistá a zamilovaná linka, která mě vždy přinutila k úsměvu. Hlavní hrdinka Danuška mi přirostla k srdci prakticky okamžitě a v rámci celého příběhu jsem jí neskutečně fandila. Myslím, že takto silnou hrdinku moc knih nemá.
Nezbývá mi než Vám knihu vřele doporučit. Pro mě je Markéta Prášková neskutečně talentovanou českou tvůrkyní a patří mezi moje nejoblíbenější autorky. Jsem si jistá, že o ní ještě hodně uslyšíme.
A udělala jsem dobře. Vodní meloun jsem totiž přečetla za jedno odpoledne. Kniha je čtivá, umí čtenáře zaujmout, máme zde spoustu postav, které ale nepoznáme pouze z rychlíku. Naopak. Autor se každé postavě v příběhu snaží věnovat alespoň nějakou část, aby přesně vysvětlil, kdo daný člověk je. A přesně tohle mi přišlo v knize skvělé, nejenže zde máme zajímavý příběh, ale jsou zde i postavy o kterých už něco víme. Velmi se mi líbilo prolínání jednotlivých vztahů, i to, jak si se vztahy uměl autor v knize hrát.
Příběh má spád a myslím, že nejednoho čtenáře svým obsahem velmi překvapí. Knihu Vám musím vřele doporučit, jelikož jsem si čtení sama velmi užila! Troufnu si tvrdit, že nejsem první ani poslední čtenář, kdo bude mít knihu přečtenou za jedno odpoledne, díky její čtivosti!
Myslím, že na Světě bychom nenašli dítě, které by nemělo rádo pohádky. A víte, co je lepší než krásná knížka plná pohádek? Krásná kniha, byla překvapená velikostí knihy, takto velkou knihu jsem opravdu ještě neměla čest číst! Dále ilustrace, kterých je kniha skutečně plná. Barevnost, pestrost a zábava, přesně na to se mohou potencionální čtenáři těšit.
Sama jsem se vrátila zpátky do dětství a užívala si všechny příběhy. Především Pučálkovic Aminu nebo Cestu kolem světa za osmdesát dní!
V rámci knihy se můžete těšit nejen na pohádky, ale i na spoustu zábavných šifer, tajenek, křížovek, bludišť, spojovaček, hádanek či například slepých map! O zábavu budou mít Vaši nejmenší rozhodně postaráno!
Z této recenze jsem maličko v rozpacích, jelikož sama nevím, jak knihu hodnotit. Lépe řečeno. Po dočtení jsem nevěděla, zda se mi to, co jsem přečetla líbilo, či nikoliv.
V poslední době si začínám velmi všímat, jak spousta lidí z mladší generace navštěvuje ordinace psychologů a psychiatrů. V době pandemie i po ní, mohl i běžný smrtelník, kterého tento problém netížil, zachytit ve zprávách informaci, jak se plní tyto ordinace, a jak se dětem nedostává pomoci. A proto, když jsem si přečetla anotaci této knihy, byla jsem prakticky hned rozhodnutá, že si knihu musím přečíst.
Kniha byla místy psaná na mě velmi odborně a některé části jsem musela přeskakovat, jelikož jsem ze čtení skoro nic neměla. Co se týče rad, přijde mi, že jich bylo poskrovnu.
Co ale musím vyzdvihnout jsou skutečné příběhy dětí, které se rozhodly přispět do této knihy. Myslím, že si z nich spousta čtenářů vezme ponaučení a jsou opravdu přínosné.
I přes mé osobní hodnocení si myslím, že kniha může (alespoň částečně) pomoci některým rodičům.
V minulosti jsem často slýchala o autorově knize Umění být zdráv. Nejednou jsem přemýšlela nad jejím přečtením, ale nikdy jsem se pořádně ke čtení neodhodlala.
Bohužel, velmi nerada to píšu, ale autorův styl mi vůbec nesedl. Obsah knihy šel absolutně mimo mě a do čtení jsem se prakticky celou dobu nutila. Nevím, zda to bylo tím, že jsem zrovna byla uprostřed čtecí knize, nebo mi autorův styl jednoduše nesedl. Každopádně ke knize se ještě jednou v budoucnu vrátím a dám jí druhou šanci. Přece jen má kniha na databázi knih vysoké hodnocení, a i spoustu pozitivních komentářů. Čili další šanci ji rozhodně dám
Možná byla chyba, že jsem si prvně nepřečetla již zmíněný první díl Umění být zdráv, ale začala jsem tímto pokračováním? Sama nedokážu posoudit. Kdo četl oba díly, budu moc ráda za názor!