Janek komentáře u knih

Čtivě a velmi originálně vyprávěný příběh. Je jen škoda, že druhá část je na mnoha místech příliš zdlouhavá a že v samotném závěru autorka dle mého názoru úplně zbytečně tlačí na pilu. Takhle vyhrocený a patetický závěr mě opravdu nerozbrečí.

1 09.09.2016

Náročná, velmi inspirativní kniha, ke které se určitě ještě minimálně jednou vrátím, jako jsem se vrátila k Meyrinkovu Golemovi.

1 27.08.2016

Velmi zvláštní kniha s podivuhodnou atmosférou, která se dostane až pod kůži. Souhlasím s komentářem níže (Marbo).

1 17.08.2016

Ale ano - ono je to napínavé a čtivé, ale příliš málo uvěřitelné - příliš přelidněné a překombinované.

1 15.08.2016

Zdá se mi, že tento román je k velké škodě čtenářů poněkud zapomenutý, opomíjený. Jistě jsem četla i mnoho lepších válečných románů, tento ale v každém případě stojí za pozornost. Už kvůli tomu závěru.

1 03.08.2016

Přiznávám, že (zatím) nesdílím všeobecné nadšení z knížek Terryho Pratchetta - snad že mi nesedne ten žánr, možná že mám malou představivost. Je to bezesporu skvěle přeložené, najdou se v těch textech jistě velmi vtipné průpovídky a narážky na všechno možné... Ale vlastně mě Úžasná Zeměplocha moc nebavila, zdá se mi, že je to pořád dokola totéž.

1 11.06.2016

Po Sítích Petry Dvořákové další výborná knížka ze života - nejen ze života (ne)sebevědomých žen, ale také ze života mužů, manželských i mileneckých párů... Text je čtivý, propojování textu nápadité. Doporučuji.

1 05.06.2016

Co na to říkám? "!" 8-)

1 18.05.2016

Dva texty se mi při čtení Portnoyova komplexu připomínaly více než často: Irvingův Svět podle Garpa a McEwanova Betonová zahrada. Nicméně k tolik potřebnému, osvobozujícímu nadhledu a hořkému pousmání mě přiměl pouze Alexův příběh.

1 17.05.2016

Určitě to není knížka, ze které bych se posadila na zadek, ale šlo o velmi dobré čtení. Jen mi vadilo, že charaktery postav byly černobílé a v průběhu času se v podstatě vůbec nijak neměnily.

1 07.05.2016

Svérázný text, který mi umožnil balancovat na hraně mezi realitou a fikcí, mezi bděním a sněním.

1 21.04.2016

V rámci čtenářské výzvy náhodou vybraná knížka s povídkami. A velmi milé první setkání s Helle Helle, na jejíchž textech mě nejvíce zaujala právě jejich nedořečenost.

1 15.04.2016

Nebylo to špatné, ale na můj vkus je tu až příliš mnoho sexuálních scén, které se mi tentokrát (na rozdíl od Elementárních částic) zdají být samoúčelné.

1 31.03.2016

Velmi náročná kniha, která mi přiblížila život ve vězení více než cokoli jiného. A tím vězením nemyslím jen vězení v pravém slova smyslu. Myslím jím život v českých zemích před listopadem 89.

1 09.02.2016

Tohle asi není knížka pro každého, ale kdo vydrží, bude odměněn.

1 04.02.2016

Další z těch šílených knížek, které jsou tak šílené, že je musíte dočíst až do poslední tečky.

1 15.12.2015

Každý román, který jsem napsal, začíná velkým "co kdyby..." (J.I., Poděkování, Čtvrtá ruka)

A celý ten román je tak absurdní, tak šílený, že jsem ho musela dočíst až do konce, i když pořád moc nevím, co si o tom všem vlastně myslet. Nutno podotknout, že v listopadu 2015 byly mnohé textové pasáže vskutku aktuální.

1 22.11.2015

Podle mého názoru lepší než Roviny života. Skvělé, silné texty. Barnes opět nezklamal.

1 22.10.2015

Po pravdě řečeno jsem dost zklamaná. Všechny další knihy o holokaustu, které jsem zatím četla, se mi zdály lepší než tato. Autorce nelze upřít originalitu, ten důraz na otázku viny a trestu, i pasáže přímo z koncentráku jsou napsané docela obstojně, "čtivě". Přesto se mi zdá, že text stylisticky značně pokulhává (což, jak soudím, není jen chyba v překladu) a je zbytečně dlouhý. Vzpomínám na Zlodějku knih, i ta se mi zdá (podobně jako Vypravěčka) až příliš přeceňovaná.

1 24.09.2015

Imtyvolepozantní (Argo 2010 s. 40)!
Ano, text lze číst zleva doprava, víc nejsem schopna říct.

Vaše otázky jsou dobré, začal. Váš zájem je opodstatněný. Odpovím vám, myslím, nejlépe anekdotou. Asi budete znát, jak se Martin Luther snažil zlanařit Franze Josepha Haydna. Zavolá telefonem Haydnovi a říká: "Joe, jsi nejlepší. Chtěl bych, abys udělal jeden kousek taky pro nás." A Haydn na to: "Ani náhodou, Marty, ani náhodou."
Století jsou špatně, a co tam dělá ten telefon, a navíc mi nedochází pointa, stěžoval si Edmund.
Vidíte! vykřikl Tomas. To je ono! Věci nejsou jednoduché. Vždycky se může udělat chyba, dokonce i přes ty nejlepší úmysly na světě. Lidé dělají chyby. Věci se nedělají správně. Nedělají se správné věci. Jsou případy, které nejsou jasné. Musíte umět snášet úzkost...

1 08.09.2015