jarmik komentáře u knih

Sleduji hodně německá média a mohu dosvědčit, že "Náměsíčníci" se stali prvotřídním hitem a jsou soustavně prohlašováni za nový standard myšlení o příčinách vzniku první světové války.

Z hlediska versaillského uspořádání (na němž stojí i česká státnost) jde o revizionistický výklad, který vinu za první světovou válku přesouvá z centrálních mocností na Rusko a Srbsko, přičemž z pohledu autora krajně neblahou epizodu sehrává i náš p. Masaryk.

Kniha končí vyhlášením války; začíná zhruba kolem roku 1900 s výpady do starší doby 19. století, zejména při popisu vzniku Trojspolku a Trojdohody. Jak je v moderní literatuře zvykem, úvodní pasáž je naprosto absolutně a definitivně dechberoucí: začíná popisem vraždy královského páru v Srbsku v roce 1903, kdy skupina důstojníků vpadla do královského paláce a zuřivě hledala krále Alexandra a královnu Dragu (jejímž prvním manželem byl český inženýr Inž. Svetozár Mašín); když je našli schované v komoře u ložnice, rozsekali je na kousky. Tato první třetina či polovina knihy, která objasňuje dění na Balkáně a snaží se nově ukázat Rakousko-Uhersko, je skutečně naprosto fascinující.

Knihu rozhodně doporučuji, jedná se dle mého názoru o skvělé dílo. Český národní dějinný příběh je s "Náměsíčníky" nepříliš kompatibilní, ale je požitkem a ctí mít takovouto oponenturu.

12 19.07.2014

Knihu určitě doporučuji, změnila moje vnímání politických problémů. Už vždycky, když uslyším o regulaci ekonomiky, tak mi bude v hlavě znít ten totálně odmítavý hlas pí Randové, na který se nesmí zapomínat. Pokud rádi o knihách konverzujete s přáteli, nedovedu si představit podnětnější téma než právě Atlasovu vzpouru.

8 09.07.2016

Dle mého je Rozmarné léto jeden z nejkrásnějších příběhů české literatury, napsaný stručně a nádherně. Přinejmenším pro pány středního věku je příběh navíc i velice pravdivý a poučný, co mohou čekat od hezkých dvacetiletých žen.

8 21.01.2016

I ve čtvrtém dílu zůstává hlavní zápletka naprosto tajemná. Nedovedu fakt odhadnout, jak se vlastně celý příběh nakonec vyvine. Nedovedu pořád ještě odhadnout ani to, kdo je vlastně hodňák a kdo je zlák! A to prosím nejde o pochyby týkající se jedné postavy – týká se to prakticky všech. To bych opravdu nečekal, že lze vést příběh tak nepředvídatelně ještě ve čtvrtém dílu.

Takže i čtvrtý díl si dovolím doporučit. Myslím, že jsem se stal naplno fanouškem.

7 25.11.2014

Třetí díl se myslím vyjímá zrychlující se akčností a splétáním intrik. Cizozemské tajné služby a církevní řády se na Zemi jen rojí. Lži, manipulace, intriky a diplomatické pasti jsou pořád zamotanější a rafinovanější.

Také se zvětšuje měřítko: měl jsem pocit, jakoby se kamera ve filmu zvedala pomalu z detailu v místnosti až někam nad střechy domů a vysoko nad město: do galaktické hry vstupují vedle lidí, Lodí a Össeanů další kosmické mocnosti.

Jak to má v napínavém žánru být, čím více se odkrývá celkový obraz, tím strašnější pochyby čtenář má, kdo je vlastně hodňák a kdo zlák. Respektive každou chvíli to vypadá jinak a čert ví, jak to je ve skutečnosti!

7 19.05.2014

Scény s mučením mě děsí, vzpomínky hrdiny na dětství dojímají. Ale ty drsné pasáže přebije krásná love story.

7 22.01.2014

Pan Vyskočil má velice osobitý styl: propracovaným hraním se dostává občas k moudrosti. Mouder se však nejraději jen lehce dotkne, že je čtenář jen na chvilku zahlédne při hraní.

6 07.06.2017

Anglie, totalita, propaganda, tísnivá atmosféra, chudoba, násilí - to je stejné. Co se liší? Namísto 1984 je 1997, namísto socialismu je fašismus, namísto Winstona S. je superhrdina V a namísto rezignace je revoluce.

6 09.10.2016

(SPOILER) Kdo náhodou detektiva Štiku nezná - protože třeba nečetl Ohníček, tak neví, že většinou se jedná o fingované zločiny a p. Štika odhalí, že oběť si vše jen vymyslela. Příběhy dodržují několik modelů, asi šest: vedle fingovaného zločinu to bývá odhalení nevinné lži někoho, kdo se chlubí na večírku, nebo též usvědčení nějakého pana Mojmíra (příp. pana Karla, pana Jaroslava, pana Bedřicha, pana Alfonse apod.), kterého detektiv Štika od počátku podezříval a který si marně připravoval alibi, většinou za pomoci manželky.

6 24.02.2015

Nepamatuju si, z jaké jiné knihy jsem měl srovnatelně silný dojem, že není jen kuriositou pro konverzaci, ale opravdovým uměleckým dílem, pochoutkou pro čtenáře. Nejčastěji mě napadalo přirovnání k velkému obrazu: je to takový obraz ve slovech, který má ukázat třicetiletou válku v Čechách, hlavně však vévodu Albrechta z Valdštejna.

6 26.09.2013

Účelem této příručky je motivovat k akci a tuto funkci plní. Příručka vede čtenáře k prožití radosti a osvobozujícího pocitu z vyházení starých krámů. Málo platné, překonání lenosti a nechuti k obtížnému úkolu a udělání si pořádku je hluboce správnou a zdravou činností.

5 05.10.2017

Hlavním motivem, k němuž se autor vrací, jsou paralely mezi spisovatelstvím a vytrvalostním během. Pro p. Murakamiho jsou souvislosti četné a silné.

Téma a jeho zpracování v této knize se mi moc a moc líbí. Nevybavuji si, že bych četl srovnatelně působivý text o hlavních myšlenkách, jak vést život. Určitě jsou obzvláštněny atraktivní pozicí autora jakožto světové literární hvězdy. Rád jsem se dozvěděl, jak takový pán plánuje svůj den. Moc hezky píše též o pocitech, jak postupně pozoroval zastavení růstu svých sil a každoročního zrychlování časů v maratonu a potom zpomalování časů, jak se dostává za svůj fyzický zenit.

5 15.12.2013

Celkově je obtížné odnést si z četby nějaké poučení. Nejsilnější závěr, který jsem schopen zformulovat, je asi ten, že odvážný člověk pomůže občas cizím lidem, ale dost škodí sobě a úplně nejvíc škodí vlastní rodině, přátelům a všem, kteří pomáhají jemu. Pokud jde o zbabělce, tak ti si moc nepomohli: pokud pomáhali zlu ze strachu, většinou to byl strach zbytečný, pokud ze zištnosti, často se zisk nedostavil. Velice důležití se ukazují prostí nezúčastnění lidé, aby při své banální činnosti neztráceli lidskost a byli schopni porušit rozkaz, pokud jim to přijde slušné.

5 22.10.2013

Nejzajímavější momenty v celé knížce jsou dle mého záznamy různých schůzí, kde se odhalovali a tepali škůdci. Ty metody jsou skutečně úžasné. Taková schůze začala nevinně a budoucí oběť nic netušila. Postupně se to začalo různě otáčet proti ní a najednou se nestačil funkcionář divit.¨

4 22.02.2015

Až si zjednoduším život a nechám si jen jednu poličku knížek, tato mezi nimi bude.

Ve srovnání s ostatními povídkovými sbírkami p. Leacocka je v Lit. poklescích silnější hravost a parodie. Zato je poněkud méně jízlivý k pokrytectví, hamižnosti, přetvářce a cynismu. Postupem let jsem se naučil mít rád i tu smutnější polohu p. Leacocka. Ale Literární poklesky jsou jen jedny: věčné a nenapodobitelné. Místy jsou překvapivě poetické; vezměme si třeba tu poslední větu, kterou končí povídka o pánovi, co neuměl odejít z návštěvy:


Muž zápasil se smrtí a nakonec v poslední den své dovolené skonal. Když prý nadešel jeho poslední okamžik, posadil se na lůžku, na tváři mu zahrál překrásný důvěřivý úsměv a prohlásil: 'Promiňte - volají mě andělé; teď už opravdu musím jít. Poroučím se.'

A úprk jeho ducha z toho žaláře byl tak prudký, jako když se pronásledovaná kočka vrhne přes zahradní plot.

4 14.12.2014

Popravdě si teď hned nevybavuji jiného českého autora, jehož schopnost tvořit nádherné texty by mě srovnatelně ohromila. Přemýšlím, jak přesně vyjádřit, co tu mám na mysli: myslím obecné umění napsat text. V malém měřítku máme něco podobného za úkol v práci mnozí z nás, nejen spisovatelé. Téměř každý musí občas vyplodit několik odstavců prezentujících nějakou jednodušší či složitější myšlenku, zprávu, projekt, hodnocení apod. Myslím, že by pán takovéto kvality byl hvězdou i v jiných profesích, kde záleží na umění psát. Kdyby byl p. Frynta býval třeba litigačním advokátem, soudci by jeho podání milovali a všechny spory by vyhrával.

4 11.12.2014

Kniha je výtečná a naprosto ji doporučuji, i přes pochmurné téma ji lze normálně číst a podávané souvislosti jsou fascinující; měl jsem několik nocí velké problémy se od čtení odtrhnout. Autorovi nejde o vyhrocené emoce, ale o klidný popis a až chladné srovnání čísel. Rád se dívám na dokumentární pořady o druhé světové válce; západní dokumenty (hlavně německé) se tradičně víceméně výlučně zaměřují na holokaust a ignorují oběti slovanských národů. V tom se mi Krvavé země velice líbily, že se na tu dobu dívá pohledem všech obětí. Vedle toho se p. Snyder cíleně snaží nepropadat soutěži o to, kdo byl největší obětí války, ale porovnává co možná objektivně utrpení všech

4 12.08.2014

Myslím, že vedle talentu autora přispívá k odolnosti vůči času i turistické a přírodní pojetí básně: nejlepší pasáže jsou o mracích, obloze anebo měsíci. Případně o náladě, když osamělý turist sedí na vyvýšeném místě a hledí do noční severočeské krajiny; zdálky zaštěká pes, zazní trubka, pak ticho. To můžeme prožívat úplně stejně dnes, jako to prožíval p. Mácha.

Čili bych Máj p. Máchy klidně doporučil: jest kvalitním (kromě prologu tedy) a dnes již zdarma.

4 16.02.2014

I když Jantarové oči representují zábavný žánr sci-fi, podání je vyzrálé a literárně hodnotné. Zásadním tématem je v každé chvíli pevný charakter hrdinů, zvlášť v konfrontaci s mocnou autoritou, která právem budí strach. Říkal jsem si, že skutečným hlavním tématem v knize je možná právě souboj charakterního jedince se strašně mocnou organizací. To je vážná záležitost a dává příležitost pí Kadlečkové suverénně psát plnohodnotnou literaturu. Nechci z ní zas dělat nějakého druhého p. Kunderu - přeci jen se nepouští do olympsky suverénních výkladů o tom, jak to bylo skutečně s láskami p. Goetha nebo co je podstatou lidského osudu - ale i tak poskytuje v knize obecnější postřehy, které mám na beletrii rád.

4 03.01.2014

Solidní detektivka, proslavená filmovou adaptací.

3 20.03.2023