jaroiva komentáře u knih
Smutný příběh, ale forma mi moc nesedla, raději bych příběh, který má začátek a konec. Tady už víme konec předem, takže je to depresivní už dopředu. Je to ale i tak zajímavé přečíst.
Jsem se zas trochu rozčílila, když jsem si vzpomněla na všechny ty prodejce Herbalife, Amway a jiných MLM...
Ještě mi ale připadá, že to u nás zatím není až tak strašné jako v Americe. Ale bohužel se nedá říct, že u nás by tomu pšenka nekvetla.
Tím, že na některé věci nejsme tak zvyklí, jsme k nim (snad) podezřívavější. Ale u jiných, právě proto, že na ně nejsme zvyklí, reagujeme ukázkovou reakcí tak, že se necháme lapit.
Doporučuji k přečtení a zapamatování.
Teď v době prezidentské kampaně se mi obzvlášť hodilo se nad touto problematikou hlouběji zamyslet.
Parodie na manažerské příručky, ale ony ty rady vlastně jsou smysluplné... I když můžou někdy vést k vraždě. Nu, pobavila jsem se.
Zápletka mi trochu připomněla Glukhovského Text, který ale je seriózní detektivka. Tohle má do seriózní detektivky daleko a to mě na tom bavilo.
Provedení mi vzdáleně připomnělo knihu Vražda jako společenská událost.
A co mě hodně pobavilo, bylo kšeftování se sháněním místa ve školce pro dítě.
Budu zvědavá i na další díly.
Nosila jsem s sebou jako "výplňové čtení", protože knížečka je taková malá v kapesním formátu.
První část mi šla pomalu, ale po zhruba třetině se z výplňového čtení stalo napínavé neodkladné čtení, takže zbytek knížky jsem zhltla najednou.
Nejsem moc příznivcem hororů, protože se nebojím, ale tohle byl opravdu horor, kde i mě jímalo zoufalství postav.
Určitě doporučuji.
Původně jsem chtěla po dočtení knížku poslat dál do bazaru, jak to u přečtených knih většinou dělám, ale tentokrát si ji nechám. To je už několikátá od Gnóma, které se nechci vzdát.
Přestože je to krátká knížka, měla pro mě tak o půlku stránek víc, protože jsem to nějak špatně vnímala a proto jsem si musela kusy povídek číst dvakrát. Po čtvrté povídce jsem byla na vážkách mezi 3 a 4 hvězdičkami hodnocení celé knihy s tím, že poslední povídka rozhodne. A nepomohlo to. Ta poslední je taky tak na stejné hraně. Takže za mě 3,5 *, což se na Databázi knih zaokrouhlí nahoru, protože tady je stupnice i s nulou, kdežto na Goodreads dolů, protože tam nula nejde... tak si vyberte :D
Nejvíc mě zaujala povídka "Bude vám vadit, když si to natočíme?" a hororový konec Zádrhele kolem zavíračky. Samotná Natálie a poslední povídka jsou obě na hraně 3 a 4 hvězdiček, stejně jako celá kniha, většina povídek je o tom, že je potřeba si tam hodně domyslet sama.
Autor nám rozhodně nenaservíruje vše na zlatém podnose. Přemýšlej, čtenáři! Ale to je v tomto případě určitě dobře.
Sbírka Fahrenheitova dvojčata se mi ale líbí víc.
Rozhlasová četba - čtené přímo autorem.
Líbilo se mi, jak M. Dadák čte. Možná by se mohl věnovat načítání audioknih.
Pokud jde o samotnou knihu, ta už mě zaujala méně.
Tentokrát už jsem nějak neměla náladu na další brutality, tak jsem musela chvíli zvažovat hodnocení. Ale synek mě bavil, jako celek jsem si to zas užila. Takže celkově opět 4*. Nevím, jestli by to nešlo bez těch kruťáren, určitě ale sáhnu po další knize autora.
Jízda na roller-coasteru:
150 stránek nudy... zívačka...
Pro koho to je vlastně určené? Základy teorie čísel, přirozená, malá čísla, pfff..., nuda, nuda, šeď, šeď...
To je totiž cesta nahoru, kdy je potřeba vozíček namáhavě vytáhnout vzhůru po dráze.
Nahoře už dobré, trochu záživnější; π, φ, e... A hele, začalo mě to bavit! Fraktaly, ty jsem nikdy komplexně popsané neviděla, paráda, užívám si už jízdu.
Ale pozor..., strana 225, nějak se to začíná svažovat z kopce, chytám si klobouk, teorie strun. Jé, narozeninový paradox! Jůů - kryptografie! To si to krásně užívám...
Šmarjá, už se to řítí dolů samospádem! Faktoriály, velká prvočísla, nekonečna větší než jiná nekonečna... ÁÁÁÁÁ....
Buch, jsme dole, hustý! Stálo to za to!
Saturnina jsem četla několikrát a ráda se k němu znovu vrátím.
Tohle není Saturnin. Asi tak.
+ čtivá kniha, neotřelá, zajímavá zápletka, bonus navíc je skoro až sci-fi pes 6:30, který mě fakt bavil
- feminismus a boj za lidská práva po americku, sorry, to fakt nemám ráda; a moc mi neseděl český překlad
Celkově se mi to ale dobře četlo a dalo by se říct, že doporučuji. Jen úplně nesdílím to hype třeba na Goodreads. Je to pěkná knížka, ale že by byla zrovna top roku, jak vyběhla v prosinci, to bych neřekla. Tentokrát ale nezklamala aspoň nálepka Světový bestseller, tady to částečně chápu.
Doživotí se mi moc líbilo. Bylo to sice beznadějné, ale prostě líbilo. Náš Coney Island mi nic neříkal. Asi jsem to nepochopila, nebo dostatečně pozorně nevnímala, protože mě to nebavilo, ale nic si z toho neodnáším.
Na to, že je to debut, je to asi dobré, ale jinak mě kniha neuchvátila.
Trochu mi připomíná Ostré předměty od Gillian Flynn, které mě taky nijak neoslovily. Proto i stejné hodnocení. Slovy Goodreads "it is OK".
Ale jestli se vám líbily Ostré předměty, věřím, že i tato kniha vás zaujme.
Pro mě to byla spíš ztráta času.
Připadalo mi zajímavé vyprávět příběhy z pohledu domu. Ale pak se to nějak přehodilo a bylo to celkově takové spíš bez příběhu, bez chuti a zápachu.
Není to už ta zábava jako u Analfabetky. Takže asi poslední, co od autora čtu.
Moje přečtené pořadí - Analfabetka - 4*, Stoletý stařík - 3*, Sladká pomsta - 3*, Stojednaletý stařík - 2*. Asi tedy stačilo.
Ale co bych neudělala pro žlutou obálku :D
Toto reklamní vysílání firmy Tesco mě nakonec přesvědčilo v samotném konci k přidání čtvrté hvězdičky, ale je to takové 3,5* vítězství.
Zpočátku jsem Eleanor fakt nesnášela, až se to postupně začalo vysvětlovat, začala jsem být shovívavější. No dobře tedy. Ale i tak je to prostě ženský románek.
Těžko k tomu něco psát, zvlášť v dnešní době je potřeba o těchto událostech mluvit. Zveřejňovat, nezapomenout!
Autor prostě věděl, o čem píše. Jako odstrašující případ dobrý. A stále platný.
První letošní kniha a nemohla jsem si vybrat lépe. Doporučuji.
Pomáhá pochopit, jak moc ovlivní život s autistou celou rodinu nebo okolí. Na mě hodně dojemná kniha.
Knížka obsahuje informace o moc zajímavých osobnostech, z nichž některé ani možná nejsou tak známé, jak by si zasloužily. Jde hlavně o lidi z oblasti sportu a zdravotnictví.
Bohužel ale informace jsou podány pro mě dost nezajímavou, suchou, až encyklopedickou formou. Nicméně stojí za to se o těchto osobnostech dozvědět i tak.
Tohle bylo táááák ukecané...
První část mě hodně bavila, číst to za lock downu, bylo by to ještě působivější.
Pak se z toho ale stala nějaká další Temná věž, se mi zdá. Víc dojmů než pojmů...
Atmosféra a postavy výborně vykreslené, ale příběh ulítnutý do nadpřirozena tak, jak to nemám moc ráda.
Dlouhou dobu jsem se nemohla ubránit srovnání s Merleho Malevilem, ten nakonec ale nechal Svědectví daleko vzadu a dalšímu srovnání utekl.
Jako poslední letos dočtená kniha je to pro mě ale důstojné zakončení čtenářského roku.