jaroiva komentáře u knih

Bohužel se autor nevyhnul pitomému product placementu... v audioknize celkovému dojmu nepomohla ani špatná výslovnost jedné propagované značky ...

6 15.03.2025

Fantasy moc nečtu, ale od Gnóma kupuju i žánry, které normálně nečtu. Proto jsem sáhla i po této fantasy.
A hle! Ona to detektivka. To bylo moc příjemné překvapení.
Menší zklamání je spíš to, že většinu rozuzlení tvoří přiznání. Ale celkově jsem dost spokojená. Předčilo to očekávání.
No, u další knihy to se mnou bude mít Markéta Forró těžší, nastavila laťku pro příště už výš.

10 25.02.2025

Autora budu nadále sledovat. První kniha se mi hodně líbila, tak jsem měla velká očekávání. A byla naplněna. To je co říct. Silné téma pomsty, a ještě v posledním odstavci to dokázal autor vygradovat a začistit i čouhající konce nitě.
Doporučuji obě jeho knihy.

9 23.02.2025

citace: "Namalovat byste to možná dovedl taky, ale už byste nejspíš nedokázal, abych si to pověsil na zeď"

- Povídání o obrazech.
Řeklo by se: „Hmm, jsou o nich psaná větší díla. Pijoan to nemohl dost dobře ani nacpat do cyklu o 12 svazcích. Co chce někdo stihnout vyjádřit v tak útlé knížečce o řádově sto stránkách včetně obrázků?“.
M. Třeštík ale podává náhled na vybrané obrazy vysoce subjektivním způsobem.
Už samotný výběr těch děl, o kterých mu stojí za to psát, je velmi subjektivní. Přesto donutí čtenáře zamyslet se nejen nad jeho pohledem nebo obecně hlásaným světovým názorem, ale především nechat se pohltit samotným obrazem, důkladněji prozkoumat alespoň reprodukci v knize, ale případně si i pohledat obrázky na internetu.
Mám doma velké monografie typu 1000 nejkrásnějších obrazů historie sestry Wendy Beckettové, ale ty jsou korektní a neosobní. Ano, poskytnou přehled a dokážou zaujmout, ale Třeštík i v té krátkometrážní zkratce dokáže říct víc.

- Povídání o obrazech.
Mysleli byste, že se bude popisovat, co tím chtěl malíř říct, co je na obraze, možná vysvětlení historického kontextu…
Možná někde se kniha podobného tématu dotkne, ale to není to, co je tu podstatné. Podstatný je osobní názor autora knihy, to, jak na něj konkrétní obraz zapůsobil. A toto stojí za to se dozvědět.
Vybrané obrazy jsou z širokého spektra stylů a časových období. Od Rembranta nebo El Greca po abstraktní obrazy z 21. stol.
Kniha mě zaujala od začátku, od titulního Picassova obrazu, který pro tu inovativnost přirovnává autor k Einsteinově terorii relativity.
Ale pro mě byla vysoce meditativní a intimní pasáž o abstraktním cyklu Cage (1-6) Gerharda Richtera. Při čtení tohoto kousku knihy jsem měla pocit, že tady je to jádro umění, které se dotýká věčnosti.

- Povídání o obrazech, které naopak vykresluje to, o čem vypovídají obrazy. Stírá se rozdíl mezi malbou a literaturou, vzájemně se zrcadlí. Při čtení jsem si uvědomila, jak a proč na mě hluboce zapůsobila třeba některá „plátna“ Bariccova. Ano, jeho knihy jsou totiž psané obrazy. Například Pan Gwyn nebo Oceano Mare jsou takovým zrcadlovým protipólem Třeštíkovy knihy o obrazech. Po přečtení Slečen z Avignonu mám chuť si znovu přečíst právě to Oceano Mare (česky Oceán moře). Zároveň jsem si vzpomněla na knihy Shaun Tan, které nepotřebují mnoho slov (kniha Nový svět dokonce nepotřebuje žádná slova), je to „jen“ komix? Naladil mě na podobnou strunu jako toto osobní sdělení M. Třeštíka.

- Povídání o obrazech a jejich umístění v galeriích. To mi připomnělo moje vlastní návštěvy galerií, i těch, které jsou zde zmíněny a moje vlastní pocity z jednotlivých obrazů.
Po přečtení této knihy se budu v galerii chovat trochu jinak a taky se budu víc soustředit na to, jak daný obraz působí na mě samotnou, ne už tak na to, co si o díle pamatuji z Dějin umění nebo od sestry Beckettové.

- Povídání o obrazech, které doporučuji všem, kdo mají rádi výtvarné umění.

9 10.02.2025

Pořád jsem čekala, kdy to přijde, kdy se projeví to, že si to vysloužilo Pulitzerovu cenu.
Asi jde o generační záležitost a ještě jsem se k tomu neprožila.
Za mě je to tlachání. Jako když má někdo spoustu času a neví, co by plácal...
Nikam to nesměřuje, plkáme si tak o sousedech, příbuzných... Jo, kolikrát je to jako sám život, nemá předem daný účel.
Od knih ale přece jen očekávám hlavně nějaký příběh. Nebo aspoň zajímavou formu. Tady jsem jaksi nenašla nic zajímavého.

8 04.02.2025

No jo, špionážní detektivky Agathě nešly. Opakovaně se mi to potvrzuje. Ale Tommyho a Pentličku i přesto mám ráda.
Tahle kniha byla jedna z mála (asi tak 3-4), které jsem ještě od autorky neměla přečtené, takže jsem ráda, že jsem ji přečetla. Ale jestli nechcete přečíst Agathu vyloženě celou, tak tuhle knihu nedoporučuji.

8 03.02.2025

První půlka povídek šla trochu mimo mě. Nějak jsem nechytila tu správnou frekvenci. Proti předešlým knížkám mi ten začátek přišel víc melancholický a pro mě hůř pochopitelný.
Ale pak už jsem se asi chytla líp. Nebo se mi změnila nálada a pak mi to už sedlo víc.
Ovšem nejvíc geniální je Starý Rozmlaťruka. Ten mě fakt pobavil.

7 31.01.2025

"Bůh mě nestvořil proto, aby mě opustil."
Několik dní strávených s touto relativně tlustou knihou a nakonec nemám slov, co bych k tomu řekla.
Doporučuji vřele.

14 13.01.2025

Kniha není o Italech, jak se píše níže. Jména jsou španělská (nebo možná mexická) a autor sám tvrdí, že není dané místo, kde se děje. Atmosféra spíš připomíná divoký západ. Ale to není podstatné.
Podstatné je jádro. Boj, pomsta, zúčtování, odpuštění?
Baricco mě ani tentokrát nezklamal. Jeho minimalistické pojetí, kdy na malém počtu stran dokáže rozehrát hluboce rozvětvené drama, je zkrátka nepřekonatelné.

14 26.12.2024

Moc zajímavé pojednání o užitečnosti různých hmyzích potvor. To jsem ani netušila, kolik Nobelovek dostaly octomilky... :)
Speciálně oceňuji český překlad, který doplňuje data z Norska o informace, jak to máme v Česku.

16 25.12.2024

Vydržela jsem zhruba do poloviny. Víc po mně nikdo nemůže chtít. Zdá se, že i mistr Host se občas utne.

To už známe od Haška, takže pro mě není překvapivý konec, ale bavil mě začátek. Psychiatrova diagnóza třeba :)

9 12.12.2024

Už u předešlé knihy jsem měla trochu problém s jazykem. Že je to nespisovně by mi ani tak nevadilo, jakože vodácký jazyk, budiž. Ale vadí mi jihočeské, nebo snad západočeské nářečí. "Sekáčovo pistole"... nebo tak něco... Už chybělo jen "přijdu dýl".
Příběh se mi ale líbí, takže jsem ten blbej autorovo jazyk nějak skousla. Líbilo se mi to víc než předešlá kniha.

19 01.11.2024

OK. Podobná jako ostatní motivační příručky. Možná na můj vkus až moc lásky. Ale v zásadě se to dá. Budu se muset k nějakým kouskům vrátit. Řekněme, že mám za sebou jen první přečtení.

13 13.10.2024

Tahle kniha má všechno, co má mít ... scénář nekonečného seriálu na TV (doplňte si libovolnou komerční televizi), včetně podsunutých reklam v textu. Budiž přičteno k dobru, že product placement je tentokrát méně debilní, než byl v Nejlepším víkendu.

Máme tu dobře zajištěného chlápka, který hledá, kde by mohl mít problém, děj se odehrává v trestuhodně malém městě, jako je Praha, a je totálně mimo realitu. (Nebo jsem mimo já, protože žiju jen na vesnici s 400 tis. obyvateli a nechápu ten velký svět celebrit a cizozemských ideálů). Nedokázala jsem vlastně pochopit ani jednu postavu, neměla jsem se s kým ztotožnit. Jejich problémy mě nedojaly ani nijak nepřekvapily.

Ale tradičně se to čte dobře, jako konzumní čtivo, když máte zrovna hlad po čtení. Nenadchne, ale neurazí, nemusíte u toho vůbec přemýšlet. Naopak, myšlení by bylo spíš na škodu. Jestli jste fandové Ordinace v růžové zahradě nebo takového typu seriálu, asi budete nadšení.

S Covidem a BLM autor tentokrát hodně tlačí na pilu. Nemám ráda tuhle americkou agitku. Stejně tak, jako product placement. Kdyby se proškrtaly podle mě úplně zbytečné covidové kecy, byla by kniha nejen kratší, ale i nadčasovější. Tu antirasistickou agitku tam má napasovanou lépe.
Přes toto vše se mi kniha líbí, je civilnější (tj. ne tak nadpřirozená) než většina kingovek,což je pro mě plus. Samotný děj mě dost bavil.

33 31.05.2024

Začátek mě trochu bavil, vypadalo to skoro na začátek detektivky. Střed mě bavil míň, nějaké ty válečné události... Konec mě už moc nebavil. Ale to jde všechno jen o příběh, množství osob...

Jenomže v této knize je něco víc, co mě neskutečně bavilo. Nešlo nepomyslet na vlastní předky, jaké žili životy, jakými cestami se ubíraly jejich kroky až k tomu, že jsem se mohla narodit. Kolik generací dozadu si tak člověk pamatuje alespoň z vyprávění? A co ty příběhy, o kterých se v rodině nemluví?
Více otázek než odpovědí, ale v této rovině byl účel splněn. Mělo to smysl číst!

24 26.05.2024

Nemám ráda tohle téma - ilegální imigranti do USA. Ale kniha je lepší než Hadohlavec od P. Maye. Takže 3* je vlastně u mě krásné hodnocení.

Fakta: *****
Literární zpracování: *
Zajímavé, nezáživné.
Z mého pohledu je to jako dlouhý novinový článek, nikoli kniha. Takže informace zajímavé, ale napsané prostě do zpráv na pokračování, ne do knihy.

10 18.05.2024

Nadšení se nekoná. Asi nejsem až tak komixový typ.
Líbily se mi obrázky v galerii, kde si byl podobný, ale v jednoduchých kresbách jsem někdy Cashe nepoznala, jindy jsem myslela, že někdo jiný je Cash.
Zkratkovitost komixu je asi normální věc, jinak by to bylo moc obrázků a moc tlustá kniha. Ale přesto jsem ráda, že jsem četla jeho komplet životopis.
Chtěla jsem si "přečíst" ještě obrázkový životopis F. Mercuryho, ale teď nějak nevím.

12 04.05.2024