jaroiva
komentáře u knih
Válka o Uber: Příběh zběsilé ctižádosti
Mike Isaac
Jako jo, kniha se mi hodně líbí, i když zůstává trpká pachuť.
Stejně tak jako u Bezonomie jsem poněkud znechucená z toho, jak funguje americká líheň startupů.
Ukazuje se, že drive a dobrý podnikatelský záměr někdy nestačí, že záleží i na morálních vlastnostech. Hlavní antihrdina je tu vykreslen výborně. Ani workoholik nemusí páchat "dobro", když se nedívá nalevo napravo.
Je otázka, jestli ti, kdo vzešli v podstatě z hackerů, dokážou rozlišit, která pravidla a morální zásady se už nehodí porušovat. Ale dokud jim to celosvětově všichni žerou...
Ona ta myšlenka sdílené dopravy je v zásadě dobrá.
Kniha hodně k zamyšlení. Uvědomila jsem si opět, proč mi vadí manipulativní masové aplikace typu Youtube, Twitter, snad poslední dobou i Google. Sbírat data o zákaznících, aby bylo komu vnucovat reklamu, prachy, prachy.
Uber snad aspoň poskytuje reálné služby "cestujícím". Ale, jak se dočtete, i to má svá stinná "ale".
Technologie, asi jako vše, jsou dvousečná zbraň, průšvih i jejich výhoda je v tom, že díky nim se může všechno rozšířit po celém světě. Uber je zářným příkladem. Globalizace, bussiness, boje o moc...
Hedvábí
Alessandro Baricco
Miluju Bariccův minimalistický styl psaní. Tentokrát jsem četla zase slovensky, ale Baricco působí stejně v jakémkoli překladu.
Obrazy ze Starého zákona
Renáta Fučíková
Z mého pohledu je to až příliš stručné, krátké. Jako výcuc dobré, ale prostě až příliš krátké. Jestli to je pro děti, tak OK.
Černá tma zapomnění
Laird Barron
Nevím, proč to vlastně pořád zkouším. Nečtu Lovecrafta, u hororů se nebojím, Krev je můj chleba se mi nelíbila, ale pořád to tvrdošíjně zkouším znovu a znovu, jestli tahle kniha od autora nebude pro mě lepší. Nebyla. Ale už mám zas rozečtené povídky ve sbírce Ta nádherná věc...
No, tak třeba tam... :D
Úsvit všeho
David Graeber
Od samotného počátku mě to hodně bavilo. Zajímavý pohled na věc. Ale - podobně jak to mám v dějepise - s postupujícím časem dál a dál mě to bavit přestávalo.
Takže konec už mě spíš nebavil.
Ale pro tu první část to určitě stálo za přečtení.
Tantrická síla
Jakub Bouda
Série si drží víceméně pořád stejnou úroveň. Pořád je to o ničem, ale pořád jsou tam vtipné jinotaje. Joo, je to brak, ale příjemný vyplachovač mozku. Zejména si užívám hlášek otce Sarkastika.
Pan Gwyn
Alessandro Baricco
Hodně zajímavé je to, že - i když už třetí přečtená kniha od autora - je to pořád jiný typ příběhu.
Ale ve všech třech knihách (předtím Třikrát za svítání, Emauzy) se mi líbí, jak Baricco píše. Nedokážu říct přesně, co se mi líbí, ale něčím mě to vtáhne. A to jsem jednu četla česky, jednu slovensky, a jednu ještě jinak ... Ale ani různým překladem dílo, zdá se, neutrpělo. Zbývá mi ze série ještě Mladá nevěsta, kterou mám zase česky, tak uvidíme. Těším se.
Proti proudu času
Robert Silverberg
Tohle je knížka, kvůli které jsem si kdysi oblíbila cestování časem. Nevím, jestli by se mi líbila i dnes, ale spoustu si toho i teď pamatuju a je to srdcová záležitost coby ztráta mého časo-sci-fi panenství...
Vrahův žold
Ed McBain
Jako vždy, "pohodová" detektivka. Žádné dlouhé litanie, poměrně přímočarý příběh a policejní rutina.
Druhý život pana Roose
Håkan Nesser
Tento díl nemá s detektivkou nic společného. Kdo čeká severskou krimi, bude zklamán. Já jsem se těšila na Barbarottiho kšefty s bohem, ale ani těch jsem se nedočkala. To bylo ale moje jediné zklamání.
Jinak jsem si román (audioknihu) moc užila. Bylo to příjemné až relaxační čtení. Jen nečekejte tu detektivku, no.
Zhluboka se nadechni
Elissa Epel
Děkuji nakladatelství Jan Melvil za upozornění na chystaný český překlad. Nevydržela jsem ale čekat do vydání překladu. Knížku jsem nutně potřebovala přečíst nejpozději ihned, jak jsem se o ní dozvěděla.
A taky mi to přesně padlo do nálady a životní situace. Moc děkuji za tuto knihu a Melvilovi i za český překlad. Pravděpodobně si pořídím v češtině papírovou.
Už první kapitola mi zní posledních pár týdnů v hlavě snad každý den, a jsem díky informacím z knížky hned víc v pohodě. Díky, díky.
Město plné oken
Robert Pobi
Řekla bych, že jsem nečetla asi nic průměrnějšího.
Mám dojem, že psát by měl ten, kdo má nějaký nápad.
Tady byl semtam nějaký epizodní nápad, ale někdy ani dále nerozvinutý. A na kecy kolem BLM jsem trochu alergická. To nechť si nechají v USA a neimportují to do jiných jazyků prostřednictvím literatury, byť takto brakové.
Podle obálky jsem čekala sci-fi, ale je to jen béčková krimi. Za mě zklamání. Mám koupený druhý díl, ale nevím, jestli se do něj budu pouštět.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Náladově mi to připomnělo sérii z kavárny Funiculi funicula. A podobně se mi to i líbí. Částečně je to ale také momentálním rozpoložením a rodinnou situací.
Řekněme, že mi to trochu pomohlo dokázat se podívat na věci z většího nadhledu. Opět si uvědomit, co je a co není podstatné řešit.
H2O a zkázonosný prstenec
Petr Stančík
Tohle mi připadá, že není moc pro děti. Je tu hlavně z počátku dost odkazů na komunistické symboly atd.
Tak si nejsem jistá, kdo je vlastně cílovou skupinou.
Buď užitečný: 7 zásad pro život
Arnold Schwarzenegger
Z počátku jsem to ještě brala. Ano, každý jsme jiný, máme jiné prirority, AS to má nastaveno takhle, já to mám nastaveno jinak. OK.
Ale postupně s dalším a dalším textem pro mě byly i jeho názory stále méně uvěřitelné a víc mi to připadalo jako póza než jeho skutečný názor.
Když to vezmu doslova, na začátku nabádá, že se na sebe máme dívat do zrcadla, sledovat jací jsme atd... na konci pak "rozbijte zrcadla", nedívejte se na sebe, ale vše pro ostatní... Tak trošku od extrému k extrému.
Nesledovala jsem ho jako herce ani sportovce, a jak vidím, nebudu ho sledovat ani jako lidového myslitele vysoké školy života.
Ačkoli myšlenka, že nemusí všichni jít zrovna na vysokou školu, byla zrovna jednou z těch mála, se kterými bych v knize souhlasila.
Spousta malých darebáků
Evan Hunter (p)
Sice je to lehké oddechové čtení, ale aby byl čtenář pořád ve střehu až do konce, kde se co jak zvrtne... Vtipné, ale od Evana Huntera jsem nečekala úplně takovou frašku. Moje nejoblíbenější kniha pod tímto McBainovým pseudonymem - Cizoložství - tak zůstala nepokořena.
Jako z lásky
Ed McBain
Tentokrát mi to připadalo takové hodně smutné, melancholické. Jako ne, že by vraždy měly být veselé, a tentokrát prostě nějak melancholické.
Každý z mé rodiny někoho zabil
Benjamin Stevenson
Další kniha, kterou si mohu zařadit do svého oblíbeného šochtlíku "absurdně černohumorně o vraždičkách". V tomto smyslu splnil název očekávání.
V tom šochtlíku ale patří k nejhorším. Předběhly ji ostatní knihy, které doporučím spíš:
série Vraždi všímavě od Karstena Dusse (hlavně druhý díl), Dušan Taragel a jeho Vražda jako společenská událost nebo Rupert Holmes a jeho Murder Your Employer, případně ještě Antte Tuomainen a Než natáhnu brka.
B. Stevenson je vhodně doplňuje, ale v pomyslném závodu bere poslední příčku. Humor mi připadá trochu nucený.
Dala bych tak 3,5 hvězdičky, ale protože se objevila i IKEA, zaokrouhluji dolů.
Neuromancer
William Gibson
Ani obraz ani zvuk!
U Mechanického pomeranče mě rozčiloval jeho speciální jazyk, ale sdělení jsem chápala. Vonnegut píše srozumitelným jazykem, ale věty vypadají tak nějak náhodně sestavené, že celek působí roztříštěně.
A teď dejte Burgesse a Vonneguta dohromady a máte Gibsona a jeho Neuromancera.
Jazykem, kde sice chápu jednotlivá slova, ale po přečtení (v mém případě poslechu) celé věty vůbec nevím, o co jde, je psaná celá kniha.
Zezačátku jsem doufala, že si na jednotlivé neznámé termíny nějak zvyknu a zorientuju se. Ale postupně jsem pochopila, že to se nestane, a snažila jsem se to nějak pochopit i tak. Ale to se mi taky nepovedlo, protože když ve své představivosti mám asi tak 10 % obrázku, dost špatně se domýšlí těch 90 %.
Dopadlo to tak, že jsem sice poslechla celou audioknihu, ale pak jsem se zeptala umělé inteligence, o čem to vlastně bylo. Anotace je psaná česky, ale kniha v českém překladu snad maďarsky.
Takže mi AI sice řekla, o čem to bylo, ale ani tak si nejsem jistá, jestli nekecala, protože těch mých 10% na srovnání prostě nestačilo :D.
Guláš
Brian Kimberling
Zas jednou nechápu nízké hodnocení. Není to žádná vysoce kvalitní literatura, ale líbí se mi svěží pohled na Prahu a české prostředí z amerického úhlu.
Nemám úplně ráda Američany, ale věřím, že do tohoto autora bych se dokázala svého času i zamilovat. Hodně mi sedí jeho styl jemného nevtíravého humoru, ale o to pak ten občasný vtípek je zábavnější. Například proč nejsou v Evropě aligátoři (vyjedli je tu). Ale i sáňkování na igelitkách mě pobavilo, i nějaké další historky. Zkrátka příjemné čtení pro pohodová zimní odpoledne. Nic se neřeší, jen vyprávění zážitků z pobytu v Praze.
