jaroiva komentáře u knih
Baricco prostě v těchto svých krátkometrážních knihách dokáže rozehrát příběh a ještě se mu tam vejde i nějaká ta filozofie. Tentokrát je to přímo nachystané pro dramatizaci. Víceméně skoro celé formou rozhovorů.
Ještě nemám přečtené všechno, co je od něj dostupné, ale budu pokračovat.
Normálně nemám ráda špionážní romány. Ale existuje pár výjimek, které se mi hodně líbí. A tato kniha se přidá k těm světlým výjimkám.
Bavilo mě to podobně jako filmová verze 3 dnů Kondora (knižní verze Kondora mě bohužel tak nechytla). Samotná hlavní zápletka je poněkud uhozená, ale budiž. Jako rámec a důvod pro celou tuhle útěkovou hru to beru.
Celkově mě to moc bavilo, takže tady bych i přivřela oko.
Čekala jsem, až se mi podaří koupit ebook trochu levněji, protože za takovou pálku, jako je standardní cena, bych si to prostě nekoupila.
Podařilo se, ale nakonec jsem to stejně poslouchala. A asi jsem ráda. Ale i v audio verzi mě párkrát zarazilo nějaké přeložené slovíčko. Jistě to ale nebylo tak časté, jako asi je v písemné podobě. Tolik tedy pokud jde o formu.
Obsah - tam jsem poměrně spokojená. Takže tady bez váhání hodnotím tak na 4,5 hvězdy :)
jako joo, bavilo mě to, ale Zeměplocha je prostě vymazlená, tohle je ve srovnání s ní jen takové "rychlé občerstvení"
Krátké shrnutí (připomenutí) zeměplošských postaviček. Z mého pohledu milý souhrn. Takové "osoby a obsazení" s malým medailonkem u každého.
Hodnotím knihu, nikoli metodu, o té jsem se moc nedozvěděla.
Někdo mi doporučoval Dýchánky na YT, ale já prostě videa na YT nesleduju. Narazila jsem pak na tuto knihu. "Super! V knižní podobě to bude pro mě mnohem lepší než sledovat videa..."
... Aha, tak ne - on je to jen rozcestník na ta videa. Tak zas nic.
Nechápu smysl této knihy. Pro ty, kdo rádi sledují YT, je možné dát nějaký seznam odkazů do nějakého příspěvku na YT, ne?
Sorry, ale tohle je podle mě zbytečné plýtvání papírem (v mém případě časem načítání interpretem audioknihy, naštěstí jen půjčené z knihovny). Vydržela jsem asi třetinu ehm... knihy? odkazovače?
Až budu mít náladu, pustím si tedy spíš to YT. Věřím, že změna dechu může změnit mnohé. Ale od knihy tohoto typu prostě neočekávám za každým odstavcem hlášku typu "více o tom na YT..."
EDIT: jak tak sleduji zdejší komentáře, tak ty velmi kladné dávají právě ti, kdo už metody znají odjinud (předpokládám z Youtube nebo možná kurzů?) a praktikují je asi i déle, než od doby, kdy byla vydána tato kniha. Čili to mě jen utvrzuje v tom, že kniha je pouze a jen rozcestníkem k tomu jinému podstatnému obsahu, který mi v knize chybí.
Poté, co jsem to zavřela, mám ale spíš chuť přečíst si Wima Hofa, na kterého se už delší dobu chystám.
Životopisy jsou pro mě poslední dobou mnohem zajímavější než kdejaká beletrie. A i když se F. Gel snaží o korektní a nebeletrizovanou naučnou literaturu, nemůžu si L. Pasteura nezamilovat.
Ani tak (pro mě) suchá věda, jako je chemie, nemusí být nudná.
Zkrátka mě to bavilo a doporučuji.
Jako velký milovník A.Ch. jsem v knihovničce ve wellnesu narazila na tuto jednohubku a během té jedné návštěvy jsem to pročetla.
Ráda jsem si připomněla citáty z knih, které mám dávno přečtené celé.
Asi je špatná anotace, když je tu tolik zklamaných komentářů.
Ano, jsou to jen vytažené větičky z knih o slečně Marplové. Ona to není žádná "literatura". Ale já tohle shrnutí oceňuji.
Nejvíc se mi líbil úvod - takové shrnutí života slečny Marplové, vyzobané z knih.
Vzpomněla jsem si na podobně "nesmyslnou" knihu, kde jsou vyzobaná fakta o Columbovi nebo o Sherlocku Holmesovi. Četla jsem i Malé šedé buňky a ani ty mě nezklamaly.
Jediné, co bych tu smazala, je štítek/žánr "Detektivky".
Ono to je zase míň o Picassovi a víc o Evě, v této edici je to ale vlastnost, nikoli chyba.
Bohužel jsem si předem vyspoilerovala děj z životopisu na webu... Zlatý střed, ani špatné ani úchvatné dílo.
No jo, většinou víme, že máme sportovat a nepřežírat se. Ale líbí se mi i postoj autora v tom, že například prodloužení života řekněme o 2-3 roky za cenu celoživotního hladovění, nebude asi pro čtenáře tak lákavé. Kniha je psaná populárně naučnou formou, takže se člověk neztrácí v nějakých cizích termínech apod. Možná je to ale na úkor hloubky ponoření do jednotlivých témat.
Každopádně je stravitelnou formou podáno, jakým směrem se vyvíjí trendy výzkumu stárnutí a délky života zejména s ohledem na použitelnost principů, "vyzkoumaných" zvířaty a jinými organismy, u lidského druhu.
Líbí se mi tento styl podání informací, našla jsem si tu pro sebe i něco nového, takže mohu doporučit. Stojí za to se alespoň nad popsanými skutečnostmi zamyslet.
Genetiku neovlivníme, ale spousta toho ještě upravit půjde...
Sice nakonec hodnotím kladně, ale ze začátku jsem myslela, že to vypnu a nedoposlechnu.
Opravdu je nutné do každého thrilleru cpát naturalistické brutální scény? Tohle dnešní čtenář požaduje?
Kvůli tomu knihu nemůžu doporučit.
Pro mě hodně milé překvapení. Jsem vůči českým autorkám detektivek spíš nedůvěřivá. Navíc takhle relativně mladým...
Ale musím uznat, že tahle kniha mě dost bavila. Budu muset svůj předsudek vážně přehodnotit a svoje preference trochu poupravit.
Určitě to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla. Tato knihovní výpůjčka na zkoušku dopadla nad očekávání dobře.
Mám ráda impresionisty i pointilismus, celkem mám nadíváno i ve sbírkách galerií ve Francii. Ale neměla jsem zatím teoreticky zmapováno, jak vlastně k pointilismu Seurat došel. Teď konečně chápu, jakto, že jsou jeho postavy tak "bez života" a jeho kompozice tak zvláštní. Ona je to vlastně matematika. A tak je mi teď jeho dílo ještě sympatičtější. Díky autorovi za osvětlení.
Nemohu dát méně než plný počet. Pro mě obsahuje všechny prvky biografických románů, které mám nejraději. Snad ještě žádný příběh z prostředí (nejen francouzských) uměleckých kruhů 19. stol. mě nezklamal. Ani tento.
Ani tentokrát jsem nevydržela do konce knihy a musela jsem si vyspoilerovat předem podrobnosti Lautrecova životopisu.
Doporučuji, stejně tak jako životopis Van Gogha (Žízeň po životě), Dámu ve zlatém (tj. Rakousko, Klimt), Pařížský polibek (Rodin, Camille Claudelová) nebo i Fridu od Mujicy.
Tahle kniha je výbornou příručkou pro ty, kteří jsou generálním ředitelem svého technologického startupu, případně minimálně na pozici těsně pod generálním ředitelem a pod sebou mají dalších mnoho managerů.
To nejsem a nemám ani tuto ambici. O vedení zaměstnanců z pozice nižšího managementu ve firmě, která se zabývá něčím jiným než bojem s technologickými konkurenty, tu mnoho nenastuduji.
Čekala jsem, že půjde o univerzálněji použitelné rady. Nehodnotím, nebyla jsem cílovou skupinou. Ale podle názvu knihy ani anotace jsem to nemohla poznat.
Takže mě to nebavilo.
Nějak jsem omylem začala rovnou čtvrtým dílem. Ale asi to nevadilo. Žádný další díl už číst nebudu.
Jako reklamní nosič je to dobré. Detektivka spíš průměrná, dala bych proto 50 %, čili 2,5*, ale za to reklamní vysílání zaokrouhluji dolů.
Marks&Spencer PPP. Ne, není to lepší než IKEA. Nevadí mi IKEA, ani M&S. V obou klidně nakupuji a často i ráda. Jen mi to vadí v beletrii, když je to neuměle napasované do děje. Hrdina musí jít do obchodního centra, kam by jinak vůbec nešel, bez jakékoli nutné souvislosti s dějem. Prostě jen proto, aby ten pitomý product placement nebyl ještě pitomější. Sorry jako, tohle ať v tiskárně dají na nějaké listy předsádky, klidně i s cenama výrobků. Ale nechci takové blbosti poslouchat v audioknize.
Nebylo to pro mě tak zajímavé jako předešlé knihy, které jsem četla od autora, ale i tak mě to bavilo. Trochu pokleslá zábava, ale jo, dalo se. Jen těch zmiňovaných erekcí by bývalo mohlo být míň.
Tento díl mě bavil víc než první (oba jsem poslechla v audio verzi). Je to do značné míry tím, že se odehrává v okolí Brna, Slavkova, Macochy...
Hodně mi to tentokrát sedlo. A jak mám ráda cestování časem, tak tady mi připadalo úplně vedlejší, ale bavilo mě i víc to ostatní.
Možná místy víc vtípků, než by bylo potřeba, ale na Macoše absolutně přesné :D
Průvodcům pokus o vtip odměnili návštěvníci pokusem o smích... To si úplně vzpomínám na jednu svou návštěvu Punkevních jeskyní. Ale prostě příjemné brakové oddechové čtení.
Kdybych neviděla film, asi bych z těch hodně častých časových skoků byla dost zmatená. Ale díky tomu, že film jsem už viděla, orientovala jsem se poměrně dobře. I na film jsem se musela podívat podruhé, abych si udělala lepší obrázek. A viděla jsem ho pak ještě párkrát. Patří k mým oblíbeným.
Miluju cestování časem, ale taky to, když to nakonec časově sedí a nenastanou nějaké nepochopitelné happyendy, které by postavily celou časovou linii na hlavu. To tady nenastává, takže OK.
Doporučila bych asi číst až po filmu. Věřím, že to pomůže orientaci v textu.