jaroiva
komentáře u knih
Mendelův trpaslík
Simon Mawer
První kniha tohoto autora, která se mi bezvýhradně líbí. A to jsem to s ním už chtěla vzdát :).
Není to jen Brnem, protože Skleněný pokoj je taky odsud, a přitom mě až tak nenachnul.
Mendelův trpaslík má hlavu i patu, i přes střídání časů v současnosti a za časů Mendela jsem se v ději dobře orientovala. Je tu něco genetiky (což je pro mě v podstatě oblíbená matematika), trochu romantiky, samozřejmě to Brno a s ním spojený Janáček, Masarykova univerzita apod.
Kombinace všech zmiňovaných témat mě prostě oslovila.
Mawer nepotřebuje desítky postav a přitom rozehraje dostatečně zajímavou zápletku, u které mě prostě zajímalo, co z toho bude.
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Nechápu, proč se do těchto knih znovu pouštím, když všichni víme, jak to dopadne/dopadlo. A já pořád doufám, že se to nějak změní nebo co... a mávnutím kouzelného proutku nastane šťastný konec, Lidice zůstanou ušetřeny, atentátníci si užijí zaslouženého starobního důchodu...
Těžce to nesu, ale stejně si zas přečtu o Anthropoidu další knížku! A ještě k tomu o vánocích.
Ale nedá se nic dělat, musím doporučit. Tento způsob zpracování mě uchvátil a přikoval k textu. Ještě lepší než HHhH, na kteroužto knihu, resp. její styl, jsem si chvilku musela zvykat.
HHhH
Laurent Binet
Nejdřív se mi zdály divné ty průběžné úvahy autora. Postupně jsem si na to zvykla a začalo se mi líbit toto rozptýlení od jednolitého textu. A ke konci jsem byla ráda, že tam trochu toho roztříštění jednolitého vyprávění bylo. I když ví člověk, jak to dopadne, stejně nedýchá.
Jak prokouknout druhé lidi
Joe Navarro
Jo, líbilo se mi to.
Je to méně vědecké a víc intuitivní než Odhalené emoce, které jsem četla nedávno.
I tak to chce se pekelně soustředit na všechny interakce, pokud chcete lidi "prokouknout".
Navarro ukazuje všeobecnější pohled na mimoslovní komunikaci celého těla, zatímco Ekman se soustřeďuje na obličej a mikrovýrazy.
Obě knihy v kombinaci jsou podle mě nejlepší volba, pokud máte chuť se v tomto směru nějak vzdělat.
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
První kniha autora, kterou jsem četla, a určitě ne poslední. Nejsem schopná říct, o čem to bylo, ale moc se mi to líbilo. Spíš než o konkrétní děj nebo osudy jde o celkovou atmosféru, kterou kniha dokázala navodit.
Bude to chtít sehnat druhý díl. Ale zcela jistě časem seženu i další knihy od J. M. Guenassia.
Seňor Vivo a drogový baron
Louis De Bernières
Proti Válce o zadnici to bylo pro mě přehlednější díky menšímu množství postav. Jinak je to stejná kruťárna jako první díl.
Tulák po hvězdách
Jack London
Hodně filozofické dílo. Sama jsem si na základě tohoto zkusila trochu se "odpojit" a bylo to dost meditační.
Věřím, že když (až) to budu číst znovu, bude v tom úplně něco jiného.
Válka o zadnici Dona Emmanuela
Louis De Bernières
Nejdřív jsem si říkala, že to vůbec není téma pro mě. Ale zaujalo mě jihoamerické prostředí, kam moc ráda jezdím na dovolenou. Moc se mi líbí překlad, takže jsem i pokračovala a postupně se mi to víc a víc začínalo líbit. Některé pasáže mi nedělaly dobře. Jsem na to mučení čímdál víc měkká. Ale bylo to psané celé s takovou lehkostí, že i ty těžší pasáže se daly bez újmy překonat.
Teď zjišťuju, že je to první díl trilogie, takže je jasné, že se budu muset pustit i do dalších dílů.
Matematika zločinu
Magdaléna Sodomková
Mám výhradu jen k tomu, aby to bylo značené jako detektivka.
Počátek se mi zdál dost dobrý, konec jsem už moc nechápala. Tam mi to moc nedávalo smysl hádat se o konkrétní natočení těla. To podle mě nedokazuje ani nevyvrací úmysl a tedy se mi zdá, že nemění kvalifikaci činu. Celý rozpor, na kterém stojí poslední část knihy, mi tak připadá nesmyslný, nebo jsem to prostě nepochopila a proto mě to ani nezaujalo.
Prokletí hradu Mydlovar
Martina Novotná
Začala jsem, ale nějak mě to nechytlo, nechávám nedočteno. Možná se k tomu ještě někdy vrátím, ale spíš ne.
Nevracej se
Lee Child
Po Kingově Billy Summersovi, který mě spíš zklamal, jsem si chtěla dát nějakou oddechovku. Jistě není náhoda, že jsem sáhla po velmi obdobné knize.
Ovšem zatímco u Kinga jsem byla zklamaná, tohle se mi dobře poslouchalo. Ale mám-li být spravedlivá, je to úplně stejně průměrné jako ten Billy Summers. Takže i stejně hodnotím, i když celkový dojem vzhledem k nižšímu očekávání mám tady trochu lepší.
Z Reacherovy série ale tato kniha nebude zrovna z těch nejlepších.
Billy Summers
Stephen King
Zezačátku se zdálo, že to bude zajímavé.... Tak ne, no...
Vrátím se raději k ještě nepřečteným starým dobrým kingovkám.
Na lovu kvizonů
Jakub Němeček
Povídky jsou dost různé a proto se mi, jako ve většině knížek, některé líbí a jiné méně. Ale jako celek jsou v balíčku pěkně sestavené dohromady, od každého něco.
Pro mě nejlepší bylo Vy, kteří vydáváte knihy, povídka, která mě i dojala. A nejvíc mě pobavila povídka Na lovu kvizonů, u které jsem se nevěřícně smála nahlas.
Další dvě, co hodnotím plným počtem hvězd, jsou Galaktická seznamka a Pražská povídka.
Knížku mohu s čistým svědomím doporučit.
Gnómovi přeju hodně úspěchů a jinak z nakladatelství doporučuji zejména knihu Město, nedlouho poté od Pat Murphyové.
Mlčení
Šúsaku Endó
Z této knihy na mě dýchlo jen veliké Proč. Proč to všechno... a proč to vůbec autor psal. Co si z toho má čtenář vzít za ponaučení?
Z mého pohledu jde o marnou snahu a popisný styl vyprávění mě taky za srdce nechytnul.
Střet kultur, rozpor v náboženském přesvědčení... A?
Jo, bylo to špatné, křesťané to v Japonsku měli kruté... Ale pořád mi tam chybí nějaké to Bé... Nevím.
Handmade byznys
Hana Konečná
Kniha mě zaujala proto, že znám osobně jednu ze dvou hlavních "aktérek", tak jsem byla prostě a jednoduše zvědavá, o čem to bude.
A s postupujícími stránkami (v mém případě minutami audioknihy) mě to víc a víc zajímalo. Objevily se tam další mě známé osobnosti českého rukodělného světa a sama jsem si srovnala, jak to mám já.
Zhruba do poloviny knihy jsem se rozhodla, že přestávám koketovat s myšlenkou vlastního handmade businessu, kterou mám pořád někde vzadu v podvědomí. Knížka pomůže ujasnit si předem, jestli má cenu do toho jít. A tady jsem zjistila, že pro mě ne.
Druhou polovinu jsem si proto už jen vychutnávala informace, jak se s tím vyrovnávají ostatní a můžu jim jen fandit.
Doporučuji všem, kteří uvažují o prodeji svých rukodělných výrobků.
Setkání se smrtí
Joe Simpson
Nejdřív jsem viděla film, který se mi možná líbil víc.
Poslouchala jsem audioverzi, kde jsem měla trochu problém s tím, pochopit, kdo zrovna je vypravěč, protože je to psané v první osobě a oba vypravěči se střídali, zatímco kniha je načtená jedním hlasem. Někdy to bylo trochu zmatečné.
Protože jsem ale už věděla, do čeho jdu, tak se nekoná žádné překvapení a užila jsem si to.
Matka Noc
Kurt Vonnegut Jr.
I když tato kniha byla méně chaotická než Snídaně šampionů, stejně tam je poznat ten rozevlátý chaotičtější autorův styl, který jsem ve Snídani nechápala. Tady mě asi i to mírné roztříštění bavilo. A celkově, i přes to těžší téma, je kniha lehce a vlastně vtipně psaná.
Pro mě prostě zajímavý způsob psaní bez ohledu na samotné téma. Určitě se pustím i do nějaké další autorovy knihy.
Pravomil aneb Ohlušující promlčení
Petr Stančík
Pocitově bych dala 4 hvězdičky, ale nějak nemůžu přijít na to, za co bych tu jednu hvězdičku měla strhnout. Tak nechávám plný počet. Je to velmi zajímavé dílo. Zapamatovatelné a jazykově vymazlené, jako u autora vždy.
Měla bych tam ke konci jednu výtku, se kterou nesouhlasím, ale nebudu spoilerovat, možná to tam bylo strčené proto, aby úplně každý pochopil, že to je fabulace a nebral to jako historickou pravdu.
Každopádně kniha, o které budete mít chuť si s někým popovídat :)
