jaroiva komentáře u knih
Taková zajímavá knížka, poutavá, nabitá informacemi, podanými srozumitelnou formou...
A pak to autor zabije takovým mravokárným závěrem.
Jinak nemám co vytknout, ale pokud chcete lépe pochopit vesmírná měřítka a svou malost ve světě, místo tohoto závěru si raději přečtěte trilogii Vzpomínka na Zemi.
Tento díl se mi už zase líbil víc než předešlý, tak dobrý. Ráda budu pokračovat dál.
Případ mi připomněl jiný skutečný případ, tak jsem pořád čekala, kdy se to odhalí tak, jak to znám... a ono nic, asi jen inspirace.
První díl mi opravdu párkrát způsobil vyprsknutí smíchy. Další díly semtam některý možná taky. Tento - doufám, že už opravdu poslední - díl, už tak zdaleka nefungoval.
Možná mi zkazila dojem i interpretace audioknihy V. Kubařovou. Nečetla to špatně, ale nějak to ve mě zabíjelo zbytky humoru.
Pořád to ale je naše známá Marie.
Brutálně brutální. Ono mě to bavilo, ale místy jsem vypínala pozornost, asi už bylo té řezničiny na mě moc.
A moc bylo i střel a tak... No, nakonec takový slušný střed, ale nemám potřebu číst další díl.
Naivní romanťárna... Nu, zkusila jsem autorku, jsem zas o něco chytřejší, jaký styl od ní čekat. A tak mi asi stačil jeden vzorek z celé série.
Sama už nechápu, co se mi líbí. Tady byla nějaká ta politika, žádný extra zvláštní nápad, nemělo by se mi to líbit. A přesto mě to bavilo a líbilo se.
Doporučuji, ale neptejte se mě, proč. To nevím.
Druhá knížka od autorky, a myslím, že stačilo. Dovedu si představit, že ty ostatní budou všechny podobné. Četlo se dobře, to nemohu říct, ale nijak se mě to nedotklo, kromě začátku, kde mě jímalo rozhořčení nad kulturními zvláštnostmi.
Aha, ono to není sci-fi. Jednou začnu číst ty anotace! Po přepnutí svého očekávání na "románek" se mi začátek hodně líbil. Kdyby byla knížka rozdělená na dva díly, prvnímu dílu bych dala plný počet. Ale "druhý díl" mě nudil, vůbec nebavil. Takže tomu bych dala tak 2*. Čili suma sumárum střed.
Na podobné téma existují jiné knihy, mezi nimi i moje srdcovka Dobrý proti severáku, takže mám možná posunutá očekávání.
Ale jako prvotina dobrý, J. Mádla mám ráda, řekla bych, že to má v hlavě dobře srovnané, takže si myslím, že se od něj můžeme dočkat něčeho i lepšího.
Chápu, že ti spisovatelé to nemají lehké. Co mají pořád vymýšlet za originální zápletky apod. pro nevděčné čtenáře jako jsem já. Ale potřebuju aspoň něco, co mě na knize zaujme. Tady to bylo to, že to načetla v audioverzi Dana Černá. Ale to bylo bohužel jediné, co mě zaujalo. Jinak šlo o standardní tuctovou Ikea-detektivku. Škoda. Zkusila jsem a vím, že autorka nebude mou oblíbenou.
Parádní knížka, výborná rodinná sága. Trochu mi první půlka připomínala Vojnu a mír. V tom nejlepším slova smyslu. Moc jsem si užívala cestování po Gruzii a připomenula si tamější města a městečka. Myslím, že kdo Gruzii nenavštívil, musí po přečtení pocítit potřebu se tam podívat.
Od začátku mě to vtáhlo, dostalo se mi hluboko pod kůži.
S postupně narůstajícím počtem postav jsem trochu začínala mít zmatek ve jménech. Chyběl mi v české verzi rodokmen, musela jsem si to najít v jiném jazyku.
Jediné, co mě už nebavilo, bylo ke konci, kdy se dostal na řadu příběh samotné vypravěčky a Brilky.
Trochu nudné už mi pak přišlo i to, že snad nikdo se nenarodil nebo neumřel "normálně".
Celkově ale skvělá kniha, která stojí za přečtení. Těším se na Kočku a generála.
D. Lagercrantze jsem vyzkoušela prvně v pokračování Milénia. První jeho díl (Milénium 4) mě nepřesvědčil, tak jsem další díly už nečetla a teď jsem si řekla, že vyzkouším "původní" tvorbu autora. A je to skutečně jiné než milénium... ještě horší. To jsem se fakt sekla. Ale zase výhoda, že takto můžu z fronty vymazat i Přiznání Alana Turinga, které mi tu ještě ve frontě viselo. Po tomto debaklu už to nebudu pokoušet.
A to jsem poslouchala audioknihu, kterou četl můj dost oblíbený interpret Lukáš Hlavica.
Smíchanina slov Kábul, fotbal, hudba?, Taliban, ... přeskakování v čase... blablabla. Vřele nedoporučuji.
Jé, teď se dívám, že to má tu zlatou nálepku! Toho jsem si nevšimla, mělo mě to varovat!
První kniha z edice Tvář, která mi nic neříká, snažila jsem se, zbývá mi tak třetina, ale nevnímám, nedočítám.
Melvilovky jsou už pro mě takový rituál. Čas od času, když potřebuju v životě trochu popostrčit, či dokonce nakopnout, vím, kam sáhnout. A ani tentokrát jsem nesáhla vedle.
Kniha, která určitě stojí za prolistování, pročtení, hlubší začtení, ... prostudování... a nakonec to raději ještě přehodnoťte svým kritickým zrakem.
Jedna z myšlenek, která se mi moc líbila, je ta, abychom svou identitu nestavěli na názorech, ale na hodnotách.
Ale je toho tam k zamyšlení mnohem víc.
Už nějakou dobu mám na sobě vyzkoušeno, že dýchání pusou není ono. Když mám ucpaný nos a nemůžu jím v noci dýchat, vzbudím se po pusou prodýchané noci v horším stavu než večer uléhám.
Takže se některým poznatkům vůbec nedivím. Jiné byly překvapivé.
Celkově je kniha pěkným "úvodem do problematiky", ale konkrétnější návody jsou k nalezení jen na samotném konci.
Určitě stojí za přečtení a za zamyšlení, ale mně se zdá, že by to chtělo ještě víc. Snesla bych klidně dalších 200 stránek informací.
Velice příjemný styl psaní. Klasická detektivka, nebála bych se přirovnat skoro k Agathě Christie.
Baví mě i detektivky, kde se nějak vyskytne výtvarné umění, takže i v tomto směru jsem nadmíru spokojená.
Určitě budu v sérii někdy pokračovat.
V půlce odkládám.
Od Kundery jsem ještě nic nečetla a tady se nějak nesetkávám se stylem. Podle anotace se zdálo, že to bude mít nějaký děj. Ten jsem tam zatím jaksi nezaznamenala. Sdělení filozofických úvah jde úplně mimo mě.
Nádhera!
Knížka v kombinaci s CDčkem, takže jsem poslouchala a u toho si prohlížela obrázky :)
Před týdnem jsem poslechla Mýty, kde se taky často vyskytuje vysvětlení nějakého pojmu, po kom je nazván, takže pár termínů pro mě bylo opakováním, některé termíny jsem už i dřív znala, ale některé skutečnosti byly překvapivé. Pro mě např. takový Diesel a jeho osud.
Většinu papírových knih, které koupím a přečtu, čeká cesta do bazaru. Tato knížka ale zůstane v mé knihovničce.
L. d. Fulvio mi stylem psaní hodně připomíná J. Archera. Minimálně u této knihy bych to bez znalosti autora určitě na toho Archera tipovala.
Pohádka pro dospělé, jasní klaďasové a jasní záporáci. Na můj vkus byl Bill až příliš černobíle viděná postava.
Knížka mě chytla od samého začátku a bavila až do konce, ale k samému konci mě už rozčilovalo sklouznutí k nějaké téměř agitce, přistěhovalci z Mexika, černoši... Musela jsem si přečíst alespoň zkrácený životopis autora a ujistit se, že není Američan a nepíše tak, že tam musí alespoň lehce nějakou tu jemnou politickou linku vmáčknout.
Ono to bylo jen jemné naznačení, ale společně s linkou Billovy hvězdné kariéry mi to trochu zkazilo celkový dojem.
Český název mi připadá nepřesný. Nechala bych ten původní "Gang snů". A několikrát během čtení jsem si říkala, že se to mělo jmenovat Diamond dogs.
Jako jo, vtipné, ale Datel se mi líbil výrazně víc. Jdu se poohlédnout po dalších delších Robbinsových knihách.
Nejdřív si ale musím najít, jak se jmenuje Pivoňka v originále.
(EDIT: trapné - v originále se Pivoňka nejmenuje nijak :D, bod pro překladatelku)
Kniha je hodně dlouhá, některé pasáže mi připadaly až moc zdlouhavé, ale to byly hlavně ty z politických období, která osobně nepamatuju já ani mí rodiče. Postupně (od 60. let dál) mě to začalo bavit víc a víc.
Mám ráda biografie, obzvlášť ty z našeho prostředí, kdy je strašně poznat, jak na člověka působí politická situace v zemi a je zajímavé s odstupem sledovat, jak se s tím která osobnost vyrovnala. Hanu Hegerovou beru, ale nikdy jsem se o ni nijak víc nezajímala, než že jsem občas poslechla nějakou písničku. Proto pro mě její osudy byly nové i v tom, co možná ostatní znají.
Líbí se mi, že kniha předkládá komplexní pohled na tuto zajímavou ženu.
Poslouchala jsem audioverzi, ale tu spíš nedoporučuji. Načtené je to pěkně, ale obsahuje pro mě rozčilující předěly se zpěvy a recitacemi, které provádí I. Bittová. Pro mě mimo celý styl audioknihy.