jaroslaf2941 komentáře u knih
(SPOILER) Naprosto skvělou první část, (kde je chlast, toluen a perník) nahradí část druhá (kde jsou houbičky, magorák a incest,) kterou posléze nahradí část třetí (kde je přeskakující ich a er forma, co nedává žádný smysl a je příliš náročná na čtení.)
Mínusy knihy:
- Osobně bych si odpustil incest, (který nebyl uplně nutný)
- přeskakující formy poslední kapitoly, (které vám možná nepřijdou otravné v 16 plus letech kdy knížku čtete poprvé, ale po třicítce už Vám bohužel vadí.)
- často používané pejorativum "kráva" na ať už mužské či ženské pohlaví
- některé slangové výrazy, které nelze bez vysvětlení rozpoznat. (Např. Chytit Kapelu.)
Tak či onak, jedná se o nezapomenutelné dílo, jehož návykovost umocňuje fakt, že v románu neexistují ŽÁDNÉ kapitoly, stále se tam něco děje (buď sex anebo chlastání anebo bitky) a tudíž čtete, čtete, čtete, a najednou zjišťujete, že uběhlo pět hodin.
Na tuhle knihu jsem byl dost zvědavej, takže jsem si jí objednal z Knih Dobrovský, a dost nepříjemně mě překvapilo, že mi jí dali v knihkupectví jen tak. Nezabalenou v jakékoliv fólii, otevřenou, s vloženou účtenkou. Pomineme-li ovšem diskutabilní přístup Knih Dobrovský, je to dost zábavná kniha. Hlavně pro lidi co se vyznaj v drogách, opiátech a americké popkultuře, hercích a filmech. A mají rádi seriál Přátelé.
Matthew Perry v knize podrobně analyzuje svou závislost na opiátech a alkoholu, a docela mě překvapilo kolik je opiátů dostupných druhů a že se v americe zdaleka nejedná jen o Oxycontin (Vicodin) který papá i Doktor House, ale představitel role Chandlera Binga vyzkoušel kde co, včetně Subutexu a Metadonu.
Na knize mě velmi zaujala jedovatost a jakási silná ublíženost (tak typická pro všechny závislé duše) hlavního představitele, který poměrně často nepromarní příležitost aby čtenářovi sdělil, například, že "Robert Duvall je břídil" a je nefér že někteří kamarádi Matthew Perryho již zemřeli, zatímco "lidi jako Keanu Reeves bohužel pořád žijou." Matthew Perry se v knize skutečně netají antipatiemi ke Keanu Reevesovi, zatímco herce jako Stevea Martina nepokrytě vyzdvihuje. Což je přinejmenším zvláštní. Na knize mě zaujalo také jeho popisované přátelství s Hankem Azariou (dabér Barta Simpsona a "idol" Phoebe, který v Přátelích neustále dělá výzkumy v Minsku) a také docela podrobně popsané přátelství s Brucem Willisem. Dále se dozvíme, že Matthew Perry se vyspal s polovinou L.A. včetně Julie Roberts, ale s představitelkou Rachel se mu to nikdy nepovedlo, a že se mohl oženit přinejmenším s osmi božskými ženami, ale kvůli jeho pocitům nedostatečnosti se mu to taktéž nikdy nepodařilo.
... Taky mi přišlo hezký že představitel se na konci knihy pochválí jak dokázal skoncovat se všema drogama včetně cigaret, ale jaksi opomene zmínit, že zůstal závislý na na Buprenorfinu, ze kterého se pravděpodobně již nikdy nedostane a i proto stále vypadá, jak vypadá.
Kniha je to ale zábavná, čtivá, a určitě bych ji doporučil pod vánoční stromeček všem fanouškům seriálu Přátelé, kteří tam jsou samozřejmě důkladně rozebraní.
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl. Trošičku táhlejší a ordinérní vyprávění se ke konci rozjede do něčeho naprosto brutálního, co naprosto nečekáte a je to velice epické.
Spojte si to s filmem Barfly (jedinému, ke kterému kdy napsal Buk scénář) a vyjde vám naprosto geniální dílo. Obzvlášť mne zaujala postava Mickeyho Rourka, který tam paradoxně působil ze všech nejnormálněji .)
Postavy:
Mack Austin = Dennis Hopper
John Galt = John Thomas
Friedman-Fischman = Golan-Globus
Firepower = The Cannon Group
Hector Blackford = Taylor Hackford
Francois Racine - Steve Baës.]
Wenner Zergog = Werner Herzog
Michael Huntington = Michael Montfort
Lido Mamin = Idi Amin
Jon-luc Modard = Jean-Luc Godard
Karl Vossner = Carl Weissner
Tom Pell = Sean Penn
Ramona = Madonna
Jim Serry = Timothy Leary
Mack Derouac = Jack Kerouac
Victor Norman = Norman Mailer (Bukowským v minulosti často shazován)
Tab Jones = Tom Jones
Frances Ford Lopalla = Francis Ford Coppola
Francine Bowers = Faye Dunnaway
Jack Bledsoe = Mickey Rourke
Sara = Linda Bukowski
Skvělá kniha, u který se pokaždý málem potrhám smíchy. Pelc v jednom období skutečně šmíroval a říkal si Mutant a ty techniky, strategie a všechno jen proto aby někoho vyšmírovali :D "A když nic nebylo, šel jeden z nich za kurvou. Tak co kluci, jaký to bylo? To není vono, dyž tě známe..." :D
Zpočátku poutavě napsaná kniha po několika stránkách zabředne do výskytu neustále se opakujících vycpávkových výrazů, přičemž slovíčko "jakoby" je zde používáno až v extrémní míře, což je stěží zkousnutelné již u mluveného slova a formou psaného textu je to do nebe volající zhovadilost. Autor očividně nemá žádné literární ambice a v polovině knihy se již jedná jen o strojový, povídkový popis typu: "Udělal sem tohleto, ona udělala JAKOBY tohle, pak sme oba udělali JAKOBY tamto." Pan Krechler si toto dílo doufám vydal samonákladem, protože pokud se o vydání tohoto skvostu zapříčinilo nějaké vydavatelství, již nemusím vícero dumat nad zhoršující se kvalitou a úrovní české literatury.
Nápad vynikající, zpracování horší. Kdyby se tohoto příběhu ujal takový Garth Ennis, umím si představit, že by to dopadlo o hodně lépe. Značně přeceňovaná kniha.
Pro mě naprostý skvost. Je naprosto unikátní sledovat jak se kresba Douga Mahnkeho vyvíjí a policista Kellaway a všechny další postavy taktéž .) Miloval jsem film, miloval jsem kreslený seriál kdysi na Supermaxu a když jsem jednoho dne narazil na tuto knihu, byla to zkrátka jasná volba. Maska je prostě a jednoduše nádherné šílenství.
srdcovka....ano melancholici se skutečně budou mít...toto je melancholiků a platonických lásek svatý grál .)
Čekal jsem něco podobného filmu a byl jsem naprosto zaskočen úplně jiným a povedeným příběhem. Temná komiksová alternativní realita zde opět sedí jak prdel na hrnec. Navíc to má takovej drajv, že jsem po přečtení dostal chuť dát si i nějaký film z x-menovského univerza :-) Hulkové dostali na prdel.
....Závěrečné povídky jsou klasická bukowskiho absurdní sci-fi fantasmagorie. Tentokrát zachází ještě dál než kdy dřív, když nechá oživnout svoje prdy pod vlivem přestárlého Adolfa hitlera, znásilňovat letušky mimozemšťany a opět osahávat malé holčičky.
Začátek knihy se nese v překvapivě přemýšlivém duchu, obzvlášť mě zaujaly teze o prasatech. Člověk čte bukowského přes 25 let, a ona stále přichází s něčím novým...
Výborná kniha, psaná spíše odbornou formou, což je škoda, protože uvedené historky a příběhy o fetování v socialistickém československu mají potenciál velmi zábavného charakteru. Knize by slušelo větší rozdělení na kapitoly. Začátek knihy se Štěpánem Šafránkem je výborný!
Preacher je moje srdcovka. Geniální příběh a postavy dle mého názoru akorát vždy hyzdila ultra šablonovitá kresba, kde všechny mužské a ženské postavy vypadají stejně a jinak je to l, ehm... Boží :)
částečně to bylo psáno snad jako z pověstného roku 73, formulace a stavba vět je u Cílka chvílemi podivná. Pokud si na ní ovšem zvyknete dostanete vyčerpávající souhrn příběhu Olgy, která pro mne hravě předčila nemastný film.
Oproti první knize mne nijak zvlášť nezaujalo. Zápletky značně vycucané z prstu a kresba se mi snad ani u jednoho příběhu nelíbila. Jednička je zkrátka jednička a Dough Mahnke je Dough Mahnke ;)
jeden z nejlepších komiksů co jsem kdy četl .) Jsem rád, že jej vlastním a průměrně jednou za rok se k němu s chutí vracím .) Tolik postav, tolik narážek a ty případy! "Z telepatie by se jeden zbláznil....ale vy Synestetici jste už opravdu v prdeli" :)
Chytlavá a zábavná kniha, přečetl jsem ji za jedno odpoledne. Autor se naštěstí vyvaroval přeskakování ich / er formy, které předváděl v knize, která má této přecházet a příběhu tudíž nic nechybí. Olin je naprostý dezolát a zmatený člověk, který neví co chce, a já věřím, že takových mužů žije rozkročeno mezi čr a hranicemi plno. Alkohol, vztahy, alkohol, alkohol, a znovu alkohol až do propasti/údolí, dokud se Vám z toho neudělá blbě. plný počet hvězd.
Naprostá debilita zastarála i na rok vzniku 1968. (Vzhledem k obsahu jsem si původně myslel, že kniha musí pocházet tak z osmnáctého století.)
Tato kniha je fakt příšerně napsaná. Co stránka, to deset hrubek, překlepů a chybějící interpunkce. Pochybuji, že někdo dělal korekturu, nejspíš to po sobě nečetla ani sama autorka.
... Ale příběh je tak zvráceně hnusný, že Vás nutí ve čtení pokračovat a divit se, jak může být někdo tak slabé inteligence, že neustále ve "vztahu" i drogách pokračuje.
Chování veřejnosti k Damienovi není příliš uvěřitelné. Co trestní oznámení? jaktože hlavní hrdinku 24 hodin denně někdo nehlídá? jaktože útočník není už dávno ve vězení za ublížení na zdraví? Tyto otázky si neustále během čtení kladete, zatímco počítáte absurdní množství pravopisných chyb.
(O přílišné inteligenci autorky nesvědčí ani fakt, že si vybrala jako pseudonym jméno dost známé britské zpěvačky, jen s jediným přehozeným písmenkem. Pokud jsem spisovatel, když už nic, dal bych si aspoň originální pseudonym.)
V zásadě sympatická postava i příběh mají v pozdějších knihách sestupnou tendenci. Na hitmanovi mi osobně vadili démoni a duchařina, nehodilo se to tam. Zato crossovery s batmanem, jokerem, supermanem a dalšíma "supers" jsou na těchto knihách skvělé .) Taky mě baví neustálé zmiňování Louieho "pánského wc," a tommyho pletky s detektivem tiegelovou .)