Jelitovna komentáře u knih

Půjčeno z knihobudky, jinak by mě nikdy nenapadlo knížku číst, obvykle si staré knihy vybírám kvůli starým informacím, ne pro příběh.
Matka Karly: "Což jsem se o ni poctivě nestarala? Týden jsem si nelehla, když byla očkovaná a prokřičela noci."

2 24.07.2020

(SPOILER) Ilustrace shledávám krásnými, ty jsou za pět hvězd.
Co je v díře?
Prázdno?
Nic?
Ba jo.
Tma tmoucí.
Dva lesklí
brouci.
Ale ti lezou
z díry ven.
Žížalí ocásek
taky mizí.
Zbyly tu
kořínky a hlízy,
co vědí,
proč tam z druhé strany
vyrazí na záhonku
tulipány.

3 24.07.2020

Nejzajímavější asi bylo, jak strašně mě to nebavilo.

"Dalším důležitým důvodem pro napsání této knihy bylo to, jak toužící lidé chápali mystickou disciplínu, jejíž pomocí chtěli řešit strasti svého života. Chtěl jsem jim říci, že životní strasti není možno řešit pochybnými metodami takové mystické praxe, která si všímá pouze mysli. Chtěl jsem jim říci, že více záleží na přetvoření jejich bytosti na úrovni mravní, to je na úrovni sebepociťování a sebeuvědomování, kde vlastně je kořen problému strasti. To zde chci zdůraznit, aby nikdo nedělal marnou práci tím, že na různě porušený stroj života, na přirozený stav svého bytí, navěsí okrasné pentličky mentální nebo fyzické snahy." (1968)

"Zevní výsledky mravnosti a nemravnosti jsou ve zcela logických a přirozených vztazích. Účelem morálky, kterou stanovily duchovní nauky, není poskytnout člověku možnost, aby prožíval nesčetně zázraků. Její cíle jsou mnohem prostší, ale zato významnější než zázraky. Mají zharmonisovat celé žití člověka a vytvořit mu takový osud, aby mohl žít v klidu, který je největším štěstím; nejlépe to poznává ten, kdo se zmítá v bouři boje, v němž prohrává. Mají přirozeným způsobem zlepšit jeho osud a dát mu spokojenost a s ní spojený snadný rozvoj duševních kvalit a schopností. A to je mnohem cennější než zázraky, při nichž je člověk vzrušen a zůstává vnitřně rozerván."

"Úpadkový názor na duševní život způsobil, že se utvořily sekty, jejichž přívrženci se vyžívali v mimořádných vizích a pocitech, které vlastně náležejí do halucinačních procesů, snad do jisté míry systematicky řízených. To splňovalo požadavek blouznivců po vzrušujících pocitových prožitcích; tyto směry proto měly předpoklad k tomu, aby získaly popularitu, která k nim přivedla velmi mnoho hledajících lidí. Ale to nemohlo vést k ničemu jinému než k rozkladu, protože to je přirozený následek rozvoje pocitového vzrušování."

"Proto se má správně usilující člověk podrobit kázni, vyjádřené slovy: vidět a nesoudit."

"V duchovním vývoji je tělo startem. Kdo v mystice nezačíná svůj vývoj od těla, vstupuje na pochybné cesty. Kdo nepracuje s tělem a ve vztahu k němu, "cvičí" vlastně bloudění mysli. Když však začne tím, že bude usilovat o zpřítomnění si těla ve vědomí, podrobí je rozboru a napojí stále udržovanými kvalitami vědomí. To je spásné, jestliže touto náplní je kvalita nediferencovaná, čili nejvyšší potenciálně tvůrčí skutečnost.
Duchovní dokonalost se určuje podle trvalé náplně vědomí. Ale nejvyšší stav duchovní dokonalosti se určuje podle toho, jak dalece byla přenesena do těla. Aby do něho mohla být přenesena, musí usilující člověk tuto trvalou náplň především vytvořit a zpřítomňováním těla ve vědomí ji prožít duševně a fyzicky. Pokud to neprovede, bude snad dokonalým v duchu, ale jinak zůstane člověkem s mravními nedostatky."

Pro seznámení s formou, v jaké k nám kdysi dorazila jóga - 2*. Jako příručka pro praxi v dnešní době zastaralé, nevhodné až nebezpečné.

2 25.06.2020

Pro junáky - muži, víly, boje a když už žena, tak darebnice. To neocením a děti to číst nebudou, neb ji vyřazuji.

2 23.06.2020

Nejenže je inteligentní, je také cílevědomá, až ctižádostivá. (Kdo nemá cíl, nemá důvod se stabilizovat a nebude brát léky, cílevědomost je výhoda. Ctižádostivost je ale zbytečně stresující.) V minulosti potřebovala elektrošoky a nyní bere tři druhy antipsychotik, jedny antidepresiva a sem tam nějaký další prášek na zahnání úzkosti, aby nebyla permanentně zavřená v psychiatrické léčebně. Je troufalostí a nepochopitelným neporozuměním napsat, že si Michaela vymýšlí problémy.
Nemůžu říct, že by mě bavilo číst o studiu (ke kterému mám odpor už od první třídy) a tloušťce (která z mého šatníku jen za dobu koróny vyřadila čtyři velké tašky oblečení), zajímalo mě to ostatní.
- když si čte, slyší slova z knížky, když spí, slyší záznam snu, slyší své myšlenky a jen vzácné a krátké chvíle jsou bez myšlenek; ptá se, co s neustálým tokem myšlenek v hlavě? (Nedovedu si představit, co je na tom nenormálního, ale zřejmě jde o výraznější ozvučení, než u běžně fungujícího mozku?);
- pomáhá jí, když dělá něco fyzicky, manuální práci;
- neprojevuje emoce, neumí plakat;
- když má úzkost (bušení srdce, pocení, špatně se jí dýchá), bojí se, že neodezní;
- zažila splynutí s celým vesmírem, byl to nádherný pocit lásky, osvícení, čistoty, extáze a pochopitelně to chce zažít znovu;
- ponechala si i před doktorem "13. komnatu";
Na jednu stranu hledá klid, na druhou neustále touží po nějakém vzrušení a výjimečnosti. (Jak normální, což?)
Prý schizofrenika můžete vyléčit jedině konfrontací s realitou.

Autorka je velice inteligentní.
Nedomnívám se, že by si člověk, který nikdy neměl žádnou psychotickou příhodu, dovedl na základě její výpovědi představit, co "pacient" doopravdy zažívá. Ale pokud si to někdo z čtenářů myslí, budiž, možná to tak je, a jen mně v jejím popisu konkrétnější informace chybí. (Nicméně si její snahy vážím.)
Zaujalo mě, jak se Michaela postavila k otázce, proč nevyužívá telepatii v běžném životě (používala ji jen ve svém virtuálním světě, v němž ovládala prezidenty, politiky a komunikovala se svými nereálnými přáteli). Uznala, že ve skutečném světě jí schopnost telepatické komunikace nefunguje, a na základě toho ji přestala používat i v tom neviditelném.

To si tak člověk koupí knížku s tématem, o které se nezajímá, jen kvůli jediné fotografii, a ze zvědavosti si ji přečte.
Moje babička mi ještě před pár desetiletími vyprávěla, že četla (a věřila tomu), jak nějakou ženu na vzdáleném ostrově unesl velký chlupatý tvor, úplný opičák, co ani mluvit neuměl, a udělal jí dítě. Úsměvné, že? Teď tedy aspoň vím, kde se asi příběh původně vzal.
"... zapsal E. A. Teliševoj toto kuriózní vyprávění:
V kolchozu Bejšike nedaleko Frunze žije skupina třiceti Číňanů, kteří sem přišli teprve před nedávnem. Jeden z nich, Omrali, vyprávěl, co se jim přihodilo v tibetských horách..."

7 08.06.2020

Olda se ptal: "Pamatuješ, jak nám odpadla škola, protože bylo hrozně moc sněhu? Nešlo by to udělat znovu?"
Tak tohle ti, Oldo, Bůh splnil, a šlo to i bez sněhu.

Příjemná zážitková četba pro každého, kdo si rád představuje. Autor je zaměřený proti konzumerismu. Je asi nejvyšší čas umožnit našim dětem "prožít vesmír", neboť Muskův satelitní Starlink sestávající v budoucnu až z 12 tisíc družic pozorování znesnadní nebo přímo znemožní.

2 29.04.2020

Poprvé jsem ji vzala do ruky v létě, myslela jsem si jako oddychovku, a po pár stránkách jsem byla rozhodnuta ji odnést do knihobudky. Jenže jsem ji do žádné z tašek, které jsem tam postupně odnosila, nepřidala. Pak jsem si poslechla Žítkovské bohyně, pro které byly Želary údajně inspirací. Tak jsem tedy začala číst poměrně tenkou knihu znovu. Výrazné postavy, útržky příběhu. Chaos. Neměla jsem vhodné mentální rozpoložení. Dlouho jsem si nemohla zvyknout na formu, míchalo se mi všechno v hlavě, část zapadala do zapomnění. Ani jsem si nevšimla, kdy jsem ji začala tahat všude s sebou; deset minut při pauze na kávu, chvilka v čekárně... Konečně jsem si s ní jednou sedla do křesla na sluníčko. A svět se zpomalil. Stala jsem se součástí příběhu. Brzy na to mi padla brada. Žasnu.

27 24.04.2020

Pro čtenáře nevzdělaného v oboru perfektně zpracované, přehledné, srozumitelné, s množstvím obrázků, grafů a barevných fotografií. Když si odmyslím některé kapitoly ke konci knihy, bavilo mě povídání o slunci moc a hodně jsem se nejen o něm dozvěděla.

5 05.04.2020

S dnešními možnostmi informačních technologií, o nichž se Orwelovi ani nesnilo, s propracovanou psychologií davu, s mechanickým vzděláváním mladých, s absolutně nulovým uměním zacházet s vlastními emocemi...?
A že se lidi nezměnili, ukazuje každý den, stále neváhají využít situace, nejeden mektá hlouposti, jen aby ho občané později znovu zvolili, druhý neváhá napakovat se na nedostatkovém zboží, ukrást ho kvůli tomu druhým pod rukama, no dobře, někdy - řekněme to seriózně - přeplatit původního objednatele, zkrátka urvat, co se dá; zmlátit důchodce kvůli předpisu, protože vypadal dobře (a umím si i představit, že nebyl zrovna milý); nabonzovat souseda, protože si vykuřuje na vlastním balkóně bez roušky; obehnat Prahu plotem, aby náhodou prašiví Pražáci neroznesli nákazu, která už je dávno úplně všude...
Proč myslíte, že jste četli o minulosti?

50 04.04.2020

Rok vydání 1972 částečně ovlivnil výběr podfuků. Nicméně jedna kauza mě zaujala natolik, že ji zmíním.
"Očkovací látku proti encefalitidě, neschválenou úředními zdravotnickými orgány, nevyzkoušenou a prakticky neúčinnou, prodávali nemocnicím, ústavům a lékárnám dva podnikavci z japonského ústavu očkovacích sér v Ičikavě v prefektuře Čiba.
Za čtvrt roku prodali tito podvodníci na 20 000 ampulí s bezcennou vakcínou za 43 milióny jenů (asi 860 tisíc devizových korun). Ampule byly označeny nálepkami určenými pro vyzkoušený a schválený druh očkovací látky. Vakcínou bylo očkováno 380 000 lidí ve 20 japonských prefekturách.
Oba podvodníci jsou za mřížemi."

4 28.02.2020

January od osmi měsíců mluvila, ve třinácti měsících poznala všechna písmenka, psací i tiskací, dokonce i když byla zrcadlově obrácená nebo vzhůru nohama. V osmnácti měsících pak mluvila v gramaticky naprosto správných větách. Už v téhle fázi mi zatrnulo: „A do pytle!“ Jeden se nemůže divit, že si taťka představoval zářnou budoucnost svého dítka.
Během čtení jsem si všímala i nedůležitých drobností, třeba že Janin otec je buddhista a věří na minulé životy, ale nad nimi nemá cenu hloubat.
Podstatné je, že Janni byla dítě, nikdo se nemohl domnívat, že svou nemoc předstírá nebo popírá, a tak příběh dobře ukáže, jak ne/funguje člověk postižený schizofrenií.
A co byl úplný mazec, Janni měla odolnost proti léčbě.

Prvních sto stránek pro mě bylo ztrátou času. Další část studie už byla zajímavá, nicméně tak podrobná, že působila skoro chaoticky. Poslední dvě kapitoly, které Lowen považuje za zjednodušené, mi naprosto vyhovovaly.
- "Součástí bioenergetické léčby psychotického nebo schizoidního charakteru je snaha povzbudit pacienta, aby si uvědomoval svá chodidla a nohy i zemi, na níž stojí."
- "Struktura je ztuhlá funkce."
- "Lze říci, že citový život je vrostlý do stavby těla."
- "Výskyt masochismu v příštích generacích se naštěstí může výrazně snížit, pokud si lidé uvědomí význam nenásilného příjmu potravy a pokud poznají fyziologický základ vylučování."
- "Součástí naší kulturní neurózy je to, že jistota je až příliš často posuzována z hlediska materiálních statků."

1 15.02.2020

Čtenáře, který by se snad divil, že knihu autor dopsal již roku 1944, upozorňuji, že únorová revoluce a Velká říjnová (učí se to ještě?) proběhly v roce 1917, a doporučuji přečíst alespoň na Wikipedii hesla Lenin a Stalin. Poslouchala jsem jako audioknihu, takže se občas nachomýtl syn. V momentě, kdy řekl, že jedno ze zvířat mluví jako Filip (KSČM), jsem pochopila, že Orwel napsal dokonalou časově univerzální "učební pomůcku".

36 14.02.2020

Karkulka se vlka nebojí, maminčině varování se v duchu zasměje, a když ji potom vlk nabídne pomoc s košíčkem, odmítne, ale vyšle ho napřed, aby na ni počkal, až se bude vracet od babičky.
"Vlk radostí div netančí.
- Hned peláším, má Karkulinko! -
Šup do mlází, a za chvíli
přitlačí čumák na okýnko."
Dál už je to klasika. Verše jsou vtipné. Známý příběh zase jinak je příjemným osvěžením.

3 05.02.2020

Píší, že Phúlan patřila k těm, které svým životem mají právo stát se legendou, a že se pro všechny ženy stala symbolem vzpoury a boje. Ale u nás o ní skoro nikdo neslyšel, ani obdivovatelé Indie; jen pár lidí její příběh četlo. Sice se tomu divím, zároveň musím přiznat, že přečíst knihu podruhé byla skutečná výzva. Snad celou první polovinu jsem zase byla v křeči, tak strašný její život byl, taková hrubost a bezmoc, na níž se podílela tamější Většina. (Psát v minulém čase asi není na místě, pokud jde o tu Většinu, protože když měla loni jet známá na delší dobu do Indie, poradil jí její přítel, aby užívala antikoncepci. Kdyby ji někdo znásilnil, aby neotěhotněla.) Překvapivé pro mě bylo přátelství banditky s hadem. A teď už její slova pro ty, co jsou přesvědčeni, že žena je méně než muž (a nebo dokonce nižší bytost než kráva), a kteří svým postojem spoluutvářejí kvalitu života ve společnosti.
"Já jediná vím, jaká muka jsem vytrpěla. Já sama vím, jaké to je, být zároveň živá i mrtvá. Ve věku, kdy ostatní dívky trpělivě čekají na své manžele, až se vrátí domů, poslušně sedí před ohništěm, melou mouku a pečou čapátí, já pochodovala džunglí. Mé srdce ztvrdlo na kámen. Jako kámen jsem byla vržena do života, nic jsem necítila a neměla výčitky svědomí. Už jsem nebyla ženou.
Se srdcem z kamene se nemohu provdat za žádného muže, protože to byl právě muž, který ze mě udělal to, čím jsem se stala."

4 01.02.2020