JezinkaJ
komentáře u knih
Soběstačný
Zuzana Dostálová
Ach jo, Bože můj.
Těžký, těžký, těžký čtení. Už jednou jsem to formulovala, a použiji větu znovu, život těžší než dešťové mraky na nebi.
Čtení mě donutilo přemýšlet i o mých ztrátách, vinách, vítězstvích a smutcich. Půlku knížky jsem obrečela. To se mi už dávno nestalo.
Šup do bezpečí zpátky k démonům a Petrovi Hetešovi.
Démoni jsou věční
Petr Heteša
(SPOILER) Nadšení!
Myslela jsem, že nejlepší je Ruska ruleta, ale Věční démoni jí zdatně konkurují. Báječně jsem se bavila. Téma je skvělý a blízký všem, hlavní hrdina nezklamal. A to, že mě asi tak v půlce napadlo, kdo je kdo, mi vůbec nevadilo. Démoni byli zajímavým zpestřením a po pravdě i vítaným hybatelem děje. Zdá se, že sem tam se démon hodí, i ten s velbloudem.
Doporučuji všem, pro které je čtení také zábava, nebojí se nadsázky a nevadí jim jim výrazně mužský hrdina.
Spoiler.
Normálně, nemám happyendy ráda, líbí se mi tak jeden ze sta, ale tady jsem z toho hezkého zakončení měla vážně radost.
Jupii, pan Heteša se můj oblíbený autor. Díky, Tervo, žes mě k němu posunul. Sama bych ho nenašla.
Bokovka
Barbora Vajsejtlová
Jejda, to bylo ale zábavné čtení. Začátek vinně vtipně nevinný a pak to nabralo sílu.
Nejdřív se mi zdálo, že autorka straní ženám a už jsem si představovala, co sem napíšu. Chyba lávky. Je to jinak.
S nadsázkou lze říci, že je to lehká informativní příručka pro případné bokovkáře a bokovkářky. Aby byli připraveni (na všechno). :)
Čtení mě bavilo. A odpoutalo mé myšlenky od předchozího těžkého čtení. A teď? Hurá na dalšího Hetešu. Je to tak skvělé mít svůj pořadníček. :)
Chceli by sme Vám oznámiť, že zajtra nás aj s rodinami pozabíjajú
Philip Gourevitch
Ach jo.
Čtení je hutné, četla jsem pomalu, nerada, pár týdnů. Hledala jsem odpověď i na otázku, jestli se má svět vměšovat do interních konfliktů jiných států. Nota bene jiných kontinentu, jiných způsobu, mentalit, všeho. A jak? Napochoduje do Rwandy cizí armáda a zakáže jim vraždit se navzájem? Dá se to stihnout včas? A co oni, poslechnou pod tlakem? A dál; cizí armády tam budou roky? Desetiletí? Staletí? A proč? A v každém konfliktním státě? Nebo jen výběrově? Kdo bude vybírat? Kdo to bude financovat?..
Není to přirozený vývoj, kterým si Evropa prošla od středověku až ke dvěma válkám světovým?
Nevím.
Konflikt Hutuů a Tutsiu je samozrejme strašný, neomluvitelny. Nejvíc mě zasáhlo zjištění, že se pak zase všichni vrátili zpátky domů. Pozůstalí, přeživší, vrazi i oběti.
Asi to k přečtení úplně nedoporučuji. Ale kniha samozřejmě výpovědní hodnotu má. Až mi z toho bylo těžko na duši.
Tři dámy na zhubnutí
Lucy Diamond (p)
Dvě letní odpoledne na lehátku na pláži, vesele jsem se bavila a na slzy v průběhu taky došlo. Že bych přes své srdce okoralé byla nakonec cílovou skupinou?? :)
Bezva knížka na prázdniny, na povzbuzení a nakonec z ní přece jasně vyplývá, že všechno je na nás. Je naše věc, jak se sebou zacházíme a samo se většinou nestane nic. To, že si už roky jdu dobrou cestou, mi knížka jasně řekla.
Příběh se dobře čte, což je bezesporu další výhoda. Je uvěřitelný, další plus. Kolik žen, vzdalo posilovnu po prvním blbém zážitku, místo aby zkusily začít znovu, jinak. A drze, možná proto, že mě kniha oslovila, si myslím, že přesahuje běžnou literaturu pro ženy. I když to tohohle šuplíku jasně spadá. Nějak si neumím představit muže, který ji dobrovoně čte. Muži to mají vážně těžké, my holky, když si nevíme rady, máme knížky a kamarádky, ale oni, chudáci, jen fotbal, a kamarády vlastně taky. :-)
Souhrn: rozhodně, to bylo o dost lepší, než jsem čekala. Po pravdě jsem do knížky zlehka, opatrně, strčila nos (oči) s tím, že to k tomu nejspíš ani nebude a jen tak se mrknu. A jejda, za chvíli koukám, čtu a čtu a bavím se a tak to bylo až do konce.
Tak, teď zase zpátky k něčemu těžšímu, když už dovolená skončila.
Zvěrolékař a kočičí historky
James Herriot (p)
S radostí jsem si po letech přečetla jednu z knih pana Herriota. Protože mám ráda kočky a doma dvě nalezenkyně (ony si nalezly mě), vyhrály kočičí historky.
Užila jsem si skvěle dovolenkovy den, blahořečila svému výběru, usmívala jsem se i dojimala. I na slzu došlo. Chudinka Debbinka.
Odpočinku bylo třeba, chystám se, inspirovana jedním z čtenářů, na "Chceli bysme Vám oznámiť...."
Armabetton
Martin Chval
Zdá se, že možné je všechno.
Bavila jsem se. I když toho občas bylo příliš.
Jsme tam všichni a někdy úplně nahati. Nic moc vizitka. Div, že ještě žijeme.
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Potřetí za sebou 5*.
Laskave, vtipné, kultivované, místy dojemné, a autor vládne krásnou češtinou.
Pohladila jsem si duši, pozpytovala své chování. Občas jsem se také viděla.
Nic víc a není to málo.
Doporučuji vřele k přečtení a nebojte, kniha není příručka řidiče. :))
Ruská ruleta
Petr Heteša
Podruhé pět. Dvakrát za sebou. Dva různé tituly, různí autoři, zcela jiná témata. A dvakrát obdiv. Můj.
Milý pane Hetešo, Ruská ruleta se Vám vážně povedla. Četla jsem ji s velkým zaujetím a náramně jsem se bavila. Váš humor nemá chybu. :))) Díky za pár hezkých dnů strávených s Vašimi knihami. Ruské reálie byly skvělým kořením příběhu. A protože jsem zvědavá, zajímalo by mě, jestli jste náhodou neprojektoval krematorium. :)
Milí čtenáři, pokud se neberte vážně, máte smysl pro humor, nadsázku a Rusko, hurá do toho. Bavte se jako já, nadšená Jezinka.
PS. A vůbec mi nevadí, že nevím kam děj směřuje, a ani to nechci vědět. Chci se nechat vodit za nos. Nechci hned všechno vědět. :) Po pravdě, nechci někdy všechno vědět nikdy. :-)
Citát na konec:
"Jo? a s čím obchodujete?" "Se vším možným, teď zrovna s uměleckými artefakty, s archeologickými vykopávkami a tak podobně" "Slyšela jsem, že děláte na hřbitově."...
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Krutých pět *.
Tahle kniha je nenápadným způsobem srdcervouci. Krutá ke všem. Možná i k citlivým čtenářským duším. K té mé rozhodně ano.
Dávám plný počet, se kterým velmi šetřím, i když mi čtení rvalo srdce a sympatický mi byl akorát pes. Možná právě proto. Život v té syrové a dost opepřené podobě. Chtít jen nebýt sám, je prostě málo. A někdy je dobré začít si vážit toho, co máme, protože lepší to nejspíš nebude.
Stanice odložených lásek
Hana Marie Körnerová (p)
Jo jo, jak je ten život rychlej, uteče dřív než se jeden rozkouká.
Dost věrné vylíčení dospívání na konci 20. století. A života taky.
Heteša mě tedy baví víc. :)) Ale jako občasný úkrok stranou, proč ne...
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Je to literatura pro ženy. V létě ji čtu víc. A hodila se mi do Výzvy. :)
Anna, prostá dívka bez vzdělání, která ví, že životem se dá jít pouze dopředu. Tak prostě jde a jde až ke svému konci. Co všechno cestou zažívá, nechci prozrazovat, takže ani komentovat.
Na me tak akorát, až trochu moc. A ne že bych během četby párkrát nebrečela. Brečela.
Dopis
Kathryn Hughes
Přiznávám se bez mučení, kniha do Výzvy.
Největší plus je, že se příběh dobře čte. Sice jsem se hned v první části začala kroutit, neb Tína, ta světice jedna, mi lezla na nervy svou veskrze kladnou povahou, možná ze mě mluví závist?
Nemám moc ráda tohle rozdělení s jasným ohraničením - on lump, ona světice. Ale dík lehkosti čtení jsem knihu dorazila za jeden letní den na lehátku a ještě jsem se u toho opálila. To je druhý klad. Víc jsem jich nenašla.
Námět je dobrý, příběh lehce napsaný ale na mě moc ženská literatura. Je mi jasné, že čtenářky, na ni zaměřené, budou spokojené, protože nad průměrem červené knihovny tahle kniha je.
Píseň o Viktorce
Jaroslav Seifert
Poeta Jaroslav Seifert nikdy nezklame. Jeho verše jsou krásné. Jeho vztah k ženám tak jasně patrný, a nejste-li zrovna paní Seifertová, i dojemný. Jeho čeština dechberoucí...atd.
Prostě, potřebujete-li pohladit duši, přečtěte si nějakou jeho báseň a nebo rovnou autobiografii.
Anežka
Viktorie Hanišová
Těžké téma. Příběh šlo určitě mnohem hlouběji propracovat. Takhle to na mě vyznělo trochu povrchním dojmem.
I Julie měla své důvody, ačkoliv je vykreslena tak nesympaticky. I ji se život nepovedl.
Tragický těžký příběh, kterých kolem nás nebude málo.
Mířím do světa krimi, tam to není tak zoufalé.
Žádná chvíle není poslední
Petr Heteša
Nejvtipnější Heteša kterého jsem zatím četla. Hrdina marloowsky typek. Pije whisky od rána, kouří camelky, líbí se mu ženy, zda se, že všechny a pronasi sexisticke poznámky. Poněvadž netrpím komplexy ani feminismem, velmi jsem se bavila. Humor prostě jistou míru nadsázky snese.
Konec jsem četla třikrát a hledala ten doopravdicky konec. Chvíli mi trvalo, než si všechno sedlo a došlo mi, že tady je místo pro mou fantazii a domyslela jsem si svůj.
Citace: "Ale mně jsi to řekl. Taky sis u ní vymínil výjimku?" "Ne," přiznal jsem. "Ale byl to slib ženské. U nich to tolik nehrotim."
Bez šance
Neal Shusterman
Teda, to zase bylo.
Doufám, že se nikdy žádný krutovlátce neinspiruje.
Zdánlivě všechno hezky běží, kdo dělá potíže je využit, kdo se nehodí, také. Už sama ta myšlenka je neuvěřitelná.
Ohromil mě primární nápad rozpojování, jeho dosah, podrobné zákonné zpracování. To hodně posouvá příběh do reálnosti, která doufám NIKDY nenastane.
Nechci psát spoilery, takže nemůžu být podrobnější, scéna "v dílně" byla prostě strašná. A s takovou humánní lehkostí provedená i popsaná. Tím se to pro mě násobilo. Mám slušné asociace a když si představím celospolečenský dopad, dopad v rodinách. Hodně vysoko hodnotím různé úhly pohledu na totéž, které občas do základního děje pronikly.
Uff. Na chvíli zase nahlídnu jinam. Možná k Bridget a k pralinkám. :) tak na týden.
Skrytá rizika kvantové démonologie
Petr Heteša
Jsem nadšená. Bylo to kvantově parádní. Zábavné, vtipné, velkorysé, lidské a plné fantazie.
Díky, Tervo, za postrceni do tohohle světa. Mám se. :)
Díky, pane Hetešo, psaní vám jde náramně.
Wim Hof – Ledový muž
Wim Hof
Zase jsem jednou měla nesmyslná očekávání.
Otuzovani je prima a jinak jsem daleka myslet si, že je to lék na všechno. Není. S nadsázkou: až si zlomím nohu, půjdu k chirurgovi a ne do Vltavy. :) Jsem velmi opatrná k motivačním knihám. Pro mě je v tomhle případě zajímavé jen otuzovani.
Neléčím jim nic. Je to jen osobní souboj. A vše, co z otuzovani případně plyne, je pro mě už nadstandard.
Proč máma pije
Gill Sims
Vtipná knížka s drobnými přesahy. Kdo chce a je tomu otevřen, najde se v ní. I já se v ní našla. Ta legrační touha mít všechno hotové včas a dokonale, děti vymydlené a způsobné, psa a klidně i kočky které nezvracejí na podlahu, ta je přece úsměvná a pochopitelná. Stejně jako představa, že ostatní to tak nějak zvládají líp než vy.
Laskavá knížka do časů kdy vám je fajn i do těch druhých. Umí vás odvést od vašich smutků, těžkostí a chandry a nahradit ji zábavným čtením o starostech "mámy".
A to že je občas něčeho trochu moc, je, myslím si, jen proto, aby to bylo vtipné, je to jenom nadsázka jak v počtu skleniček, tak i v počtu bot pod postelí, nebo knížek ve skříni, či nových sukní tamtéž nebo čehokoliv co máte rádi a pro co máte slabost.
Jednou, dvakrát za rok si takovou knížku přečtu ráda.