Jodys.63 komentáře u knih

Působivé čtení , které má spád. T.H. uskutečnil svoji dobrodružnou cestu těsně po druhé světové válce !!, přitom bylo možné pro svou věc poměrně jednoduše získat kvalitní lidský “materiál” i finance ... dnes v “ hlubokém “ míru posíláme vozítka na Mars, ale uskutečnit podobnou výpravu by asi bylo administrativně , bezpečnostně a finančně považováno za dětinskost...

3 20.03.2021

Geniální , geniální , geniální ...Mann je mistr spisovatel...asi na dlouho vrchol mého “čtenářství”

5 15.03.2021

Sláva , objevil jsem ( chtělo By se říci Ameriku,ale v mém případě ...) Marka Twaina v pokročilém věku ????

5 09.02.2021

Název tohoto malého 100- stránkového pojednání by se stejně tak jako chůze mohl jmenovat “ jak jsem spatřil PRAVDU , přestože je ve finále do morku kosti dokonalou věštbou stále se pruhlubujicího úpadku lidského druhu a neúprosné absence našeho spojení s matkou přírodou ...povinná četba a i přes kritický podtón dokonalé pohlazeni pro oči a ducha

3 31.01.2021

....jediné , co mě zaujalo, je slovník, který autor používá

30.01.2021

...k některým knihám je zbytečné cokoliv dodávat ...F E N O M E N Á L N Í člověk i četba

1 26.01.2021

asi jsem od Flauberta očekával více, za mě snad jen poměrně slušná znalost lokality (Tunis) díky mnoha letním dovoleným spojená s vůlí dočíst vždy rozečtené dílo nakonec zvítězila ! A nutno dodat, že jsem /co se týče historie punských válek/ byl už léty značně neznalý..

1 13.01.2021

1.Musíš přijmout svůj osud a vystačit s tím , co máš...
2.člověk musí umět být s ostatními lidmi, než dokáže být sám se sebou...
3.vždycky v NÁS existuje nějaká další svatyně, nějaké dveře , které nejdou otevřít sebevětší silou, poslední posvátná pevnost, odolávající sebemohutnějším útokům ; mohou Vám vzít volební právo, jméno, vnitřnosti, dokonce i život , ale téhle poslední pevnosti se můžete jenom vzdát . A vzdát se jí pro něco jiného než pro lásku znamená vzdát se lásky ...
Přál bych si, aby mi tyto 3 věty visely před očima do konce života ....věřím K.K. , že i on věřil, že “ lepší knihu už nikdy nenapíše

5 02.01.2021

Některé viny si v sobě neseme po zbytek života. Jen čas, ten nevlídný soupeř , nám paradoxně nabízí pomocnou ruku v podobě mlžného zapomnění . Znovu a už po několikáté se vyplatila čtenářská trpělivost a v závěru mi K. I. nastavuje nelítostné zrcadlo v němž spatřuji svoje lidské nedostatky....malichernost, neochotu odpouštět apod. Za mne neobvyklý rukopis a příběh o sladkém zapomnění vs. hořkých vzpomínkách ( nebo naopak ?) o poutu lásky a trýznivosti nenávisti ( nebo naopak ?)....příběh o mnohostrannosti lidského bytí

12 17.12.2020

Opravdu kniha, kterou nelze vnímat jako celek...ale slovy kritika “ příběh”, kterým jste unášeni na jeho vlnách ....totální mistrovství jazyka . Popravdě nejtěžší četba z mé knihovny...paradoxně nejstravitelnější byla 140 - stránková “ fantasmagorická” kapitola. Jsem pyšný , že jsem to dotáhl až na poslední 600. stránku a sklíčený z toho, že se mi i tak nepodařilo najít onen skrytý kryptogram J.Joyce

1 11.12.2020

Byli volní, byli svobodní, pravděpodobně prchali před jednotvárností a šedí života pozemského ....při extatickém popisu “bop”ové kapely jsem si zavzpomínal na “čaje” v osmdesátkach, na chvíli jsem pohlédl zpět do bezstarostných studentských let...kniha plyne volně jako divoká řeka ...nicméně jsem měl po celou dobu pocit že prchali sami před sebou a fakt by mě zajímali jejich vlastní niterné pocity ?

“ Moštárna “ je amazing, musím to znovu a znovu opakovat , je to Irvingovský rukopis ....Garp, Owen Meany i Homer Wells jsou prostě ztracené duše v poušti jménem “život” , kde se musíš smutným pravdám smát a nad vtipnými uronit slzu ... a to mě baví a promlouvá to ke mě...i v mém věku jsem dostal řadu odpovědí na své často jen tiše vyřčené otázky , na jedné stránce Vás donutí se smát i plakat současně , na další Vás vynese do oblak a neodbytně se ztotožníte s lidskostí jeho postav , aby Vás o pár stránek dál zpražil a připomenul Vaše hříchy ... bravo , pro mě
“TopTen-ový” kousek ... opravdu “ není nutné být šťastný , pokud člověk cítí , že je užitečný

6 15.11.2020

...svoje “Ferrari” už jsem prodal, ale ještě je toho hodně , čím je moje duše spoutána ????

9 31.10.2020

Napinavá zápletka s laciným závěrem ,,, Zloba mi přišla zajímavější ????

3 27.10.2020

dávám pět ze šesti , ale tu poslední upírám spíše sobě , než autorovi, Strauss je realista s kontemplativní úchylkou a jeho pochybnosti o existenci sebe samotného , stejně jako přesvědčení o rozměrech nicoty a smyslu bytí v kontrastu s úlohou lidského myšlení a konání dávají čtenáři fakt zabrat. Naproti tomu jeho definice a kritický náhled na témata, jako svoboda, islám nebo " vyspělá" (nebo spíše vyčpělá ?? ) západní kultura jsou evidentně trefou do černého. Tu poslední hvězdu pošlu pomyslně dodatečně Claudeovi i sobě,...jemu za vytříbený sloh a sobě za pochopení částí textu , ke kterému se hodlám ještě vrátit... a nebo nevrátím ? a nechám Leviho myšlenky doznít.... a počkám , až mi je život podsune v krystalizované podobě jako konfrontaci s reálnou situací

2 23.10.2020

Na 9 večerů jsem se vrátil ve vzpomínkách “ za oceán “. I tak lze vidět Ameriku jako soubor historických jedinečností...tak to prostě chodilo a hotovo ( řekl by i Irčan ). Rozhodně není potřeba se zabývat věrohodností faktů, stejně jako je zbytečné fixovat to množství jmen ( jedno z nich figuruje aktuálně na prezidentské kandidátce ) . Ale napsané tak čtivě, že by to film mohl jen pokazit.

3 30.09.2020

oddychovka , nicméně jsem v tom nenacházel vždy jen to avizovanou alegorii socialistické vize uspořádání světa a jeho sebezničujících atributů, ale v mnoha ohledech zvedá varující prst i současnému konzumně-technokratickému životnímu stylu života v třídně stále separovaném světě ;-I

Někdo tu napsal, že v sobě musí nechat knihu “doznít” , ale to myslím v tom dokonavém tvaru Faulkner přesně nechce... je to fenomenální a není to o počtu hvězdiček

Víkendová lahůdka do přírody

3 12.07.2020

Opravdová lahůdka pro trpělivého čtenáře

4 08.07.2020