Jonny komentáře u knih
Podnětné čtení. Oceňuji, že je to postavené jako vědecká práce, minimum spekulace, vše co mohlo být ozdrojováno je ozdrojováno. A navíc, jeto čtivé.
Jediné s čím jsem měl problém byla záliba hlavního hrdiny v alkoholu. Jinak pěkné, milé, nic dramatického, spíš oddechovka.
Spíš inspirace/motivace než návod.
Třetí díl je tedy o dost slabší... první polovinu stál příběh na místě, ani se nijak neprokreslilo prostředí. Nuda, nuda šeď. Od půlky už začal být děj zajímavý, posléze napínavý a pak, najednou... konec. (přerušení jak v nějaký telenovele).
Prvních 20 stran mě vůbec netěšilo. Až jsem skoro přemýšlel, že knihu odložím. Ale pak se to rozjelo. Fascinovalo mě, jak se sériový vrah stával hmatatelnějším, reálnějším. (Hru na nesmrtelné hrdiny - v jeden okamžik málem umírá, za minutu už zase zvesela běží za pachatelem - si mohli autoři klidně odpustit.)
Čtivé, napínavé. neztrácející nic z předností prvních dvou dílů. Škoda, že autor toho již víc nenapíše.
Celkově dobré.
U dobrých povídek mě samozřejmě nakrklo, že jsou tak skvělé a končí po pár stránkách.
U některých povídek mi vadily díry v reálnosti (např. neplodné osivo u samosprašných rostlin), ale to byly spíš výjimky. A dost mi vadila grafická úprava knihy - zejména čísla stránek mě rušily. Nicméně, co se týče samotného textu - dobré čtení.
Celkově dobré.
U dobrých povídek mě samozřejmě nakrklo, že jsou tak skvělé a končí po pár stránkách.
U některých povídek mi vadily díry v reálnosti (např. neplodné osivo u samosprašných rostlin), ale to byly spíš výjimky. A dost mi vadila grafická úprava knihy - zejména čísla stránek mě rušily. Nicméně, co se týče samotného textu - dobré čtení.
První dvě, tři kapitoly byly prima. Následné kapitoly se mi líbily míň a míň. Chvílemi rozumování a naznačování co je dobře, co špatně. Odsuzování módních vln v běhu. Přínos nepociťuji, ani chuť víc a lépe běhat. Ale snad jsem rozmazlený z jiných běžeckých knih, nebo ze zápisků na dailymilu...
Nijak převratné, originální ani dech vyrážející. Dost předvídatelné. Rozhodně ale čtivé. Klidně víc takových knih. Příjemná oddechovka.
Zpočátku dost pomalé a rozvláčné. Postupně se ale děj zrychloval a dramatizoval. Chvílema mi bylo úzko z toho, jak moc je ta situace zapeklitá. Jen nerad bych soudil události, které nastaly... Světlo mezi oceány nastiňuje, že ne vždy je všechno černobílé, a mnohdy je té šedé úplně nejvíc.
Ta kniha je při nejlepším průměrná. Vůbec nerozumím z čeho jsou všichni nadšení (ale rozhodně to nadšení nikomu neberu).
Hlavní postava (Luisa) mi vůbec nebyla sympatická (ani její sestra, či matka).
Děj byl hodně předvídatelný (dobře, alespoň to Švýcarsko trochu překvapilo).
Postoj Willa (který byl sympaťák) mi připadal těžko uvěřitelný. (Když to srovnávám s vědomostmi z http://www.databazeknih.cz/knihy/o-stesti-a-smyslu-zivota-88189)
Alespoň že ten závěr je takový jaký je.
Skvělé pokračovaní prvního dílu! Příběh neztratil ani trochu šťávy... škoda jen toho nerealistického závěru.
Tahle kniha se povedla! Příběh se rozjíždí pomalu, ale zrychluje až do samého konce. Čím dál jsem se pročítal, tím víc jsem byl ke knize přilepený.
Po dlouhé době kniha, k jejímuž závěru nemám výhrady - přesně takhle by to dopadlo i ve skutečnosti, mám takový pocit.
Skvělé, úžasné, nejlepší! Lukjaněnko jak má být. Nenápadný nástup a pak bum prásk! Člověk je zažraný v ději a nemůže se odtrhnout :). (Snad jen ten románek s Nasťou mi přišel nepravděpodobný, ale to lze odpustit.)
Porvé jsem ji četl, když mi bylo 20 let - to mi měla kniha co říct, dnes už ani moc ne...
Člověk by neřekl, že se dá o jednom silu napsat takhle objemná kniha... Ale evidentně to lze a výsledek je čtivý.
Věcný přehled, který mi vnesl světlo do mého plytkého povědomí.
Skvělá kniha. Odhaluje spoustu mechanismů, které působí na naše stravování. Nejvíc mě těšily, popisy jednotlivých pokusů. A moc mě těší, sledovat projevy "stravovacích reflexů a pudů" v reálném světě. Rodinné oslavy jsou najednou mnohem víc zábavné.