józi.odkudkam komentáře u knih

Tuctový, ve svém důvodu i nesmyslný, akčně-dobrodružný děj zasazený do netuctového, hezky využitého prostředí s citem pro jeho kvalitativní změny (ne, že je prostě vše jen větší) a já měl občas vážně pocit, že jsem v jiném vesmíru.
4 slabší****

Spoiler: Nabourání klasického schématu vyvražďovací posloupnosti taky potěšilo. A ruku na srdce, koho nedostala velikost mikrosmrti?

1 09.04.2015

Mám silné podezření, že se František „Skipper“ Novotný na své jachtě oddával snění, jak by to všem hrozně nandal a tak zplodil toto své dítko, jež jsem po asi 150 stranách, zejméná díky naprosto wtf demenci vězení, sympatické „skromnosti“ hlavního hrdiny a kobercovému bombardování náhodně náhodnými náhodičkami náhod, málem znechuceně odložil. Naštěstí se příběh začal rozjíždět, projevů výše zmíněných nešvarů zase ubývat, a já si to neotřele zajímavé, námořnicko-technologicko-bojové vyprávění konečně začal užívat. Kulisa blízké budoucnosti, a role jednotlivých kultur v ní, je (i když o jednostrannosti jejích předpovědí dost pochybuji) také slušně rozpracovaná. Jak má spokojenost zvolna rostla, vzal jsem na milost i pružinkově pohotového Kapitána a spolu s chamradí po-hlavních lidiček začal celé posádce fandit. Je také třeba uznat, že popisy lodí, boje, činností a různých manévrů nepostrádají přehlednost a obraznost. Za což velký palec nahoru. K samotnému závěru se v zájmu zachování duševní rovnováhy raději vyjadřovat nebudu a rovnou přejdu ke shrnutí.
Knihu bych doporučil spíše fanouškům žanru, nebo, jako v mém případě, těm, kdo prostě dostali chuť nějakou tu military sf vyzkoušet. Bůhvíjaké filozofické přesahy nečekejte. (Což je vzhledem k elegantnímu názvu titulu asi zbytečné dodávat.) Novotný je prostě 79 letý dědek vyznávající politiku tvrdé ruky. Což je svého druhu taky filozofie. A funkční.
Křižník Thor je přímý tah na branku, těžící ze zajímavého a netradičního prostředí. Nakonec tedy, což bych po strastiplném úvodu nikdy neřekl, slušné 4****

3 04.04.2015

Je skutečně otázkou, pro jakých horních deset tisíc vlastně autor Slepozrakost psal. Pro mě tedy ne. Zbaběle jsem se vzdal na šedesáté straně. A je mi to líto, i na tom malém kousku totiž nebylo o nápady nouze. Jenomže se utápěly v bublající polévce nesrozumitelnosti a člověk aby pořád tápal, jestli ten kousek co se na chvíli vynořil nad hladinu byla mrkev, nebo maso. Příběh navíc začal jevit obdobné znaky i po stránce dějové (jak jako přišli na to, že kometa byla návnadou, je mi záhadou), což byla poslední kapka. Možná, že Watts je sám nějaká zbloudilá UI a na interpretaci jeho výstupů by bylo třeba překladatele.Tak, jako v jeho knize. Slepozrakost ještě úplně nezatracuji, potenciál jí rozhodně nechybí. Možná v budoucnu, vybaven nějakým neuroencyklopedickým implantátem, obrněn znalostí do čeho jdu a posunutým frustračním prahem, jí ještě šanci dám.

3 28.03.2015

Byl jsem celkem v šoku jak moderně text působil. Místy mi bez nadsázky přišlo, že je Homér nick nějakého Hollywoodského scénáristy výpravných, akčních blockbusterů. Vážně. Přečtěte si a uvidíte sami.

8 28.03.2015

Od začátku do konce příběh popisuje sestup peklem. Toť vše.
Ovšem po přečtení na mě v plné tíži dolehla monumentalita a význam celé vize i úsilí, které jí Dante věnoval. Ta implicitně nevyslovená samozřejmost, že vypodobňuje realitu. Žádná mentalita typu "možná nějaké peklo je, možná ne", ale jak to tam bude vypadat. Jak se muselo žít s pevným vlysem tohohle kamenného, stupňovitého trychtýře démonů v duši? Právě z doteků lidské blízkosti a současně propastné kulturní odlišnosti několika staletí, která ze stránek dýchá, mě mrazí doteď. Jinak ze stylistického hlediska je dílo napsáno úsporně, výstižně a elegantně. Ledových 5*****

PS: Ještě ke komentáři HTO o nudnosti nebe: (já ho teda nečet, ale takhle nám to vysvětlovali na škole) ono se v bibli nikde nepopisuje a Dante se bál něčemu zprotivit (Zde by hrozila i klatba, tedy nemožnost spasení. Fašouni jedni. V ornátu nabuřelí, mocí opojení.), proto ta opatrnost, mlhavost, jas atd...

3 28.03.2015

Erik z Dánska je zkrátka takový nezničitelný Horst Fuchs Historie. Ve všech stavbách civilizací facinovaných astronomií a matematikou spatřuje důkazy o znalostech, jichž prostě lidé nemohli nabýt sami o sobě - ostatně, kde myslíte, že své poznatky získává dnešní věda, he? Kniha je doplněna hojným obrazovým materiálem dokládajícím autorovo přesvědčení; Tu například indický chrám Vimana (nebeské plavidlo - jak krásně poetický název pro kostel) je jasným zobrazením rakety mimozemšťanů, tu například fotografie basreliéfu "jasně" znázorňující paleoastronouta, kterého klasičtí archeologové vykládají jako opici; a skutečně, hned na první pohled jako opice vypadá. No, ale svým milým způsobem to zábavné bylo a představa Incké kněžské elity poskytují v zikkuratech chobotnatým cthulhu ufonům, výměnou za informace, neposkvrněné, mladé panny je fakt parádně výživná. No dobře to už jsem trochu přehnal, o cthulhu a pannách v knize nepadlo ani slovo. Veselé 3***

2 26.03.2015

Uživatel mijagi80 už více méně vše shrnul přede mnou. Jen bych snad ještě dodal, že je celá kniha důsledně koncipovanou ukázkou tehdejší nedílné provázanosti světské a duchovní moci a zároveň poodhaluje techniky, postupy a cíle středověkého, křesťanského mysticizmu.
Díky svým přesahům si Šedá eminence čtenářskou pozornost zcela určitě zasluhuje. Nedejte na modrá čísla, nudit se rozhodně nebudete. Slabších 5*****
Ježišmarjá, málem bych zapomněl na naprosto skvělé, románové vsuvky, které jsou prostě skvělé! Řekl jsem už, že jsou skvělé? Jsou.

26.03.2015

Na Alenku jsem se vyloženě těšil a bohužel zklamala. Do čtení jsem se musel, i navzdory krátkosti dílka, nutit. Celé to ale bylo zpracováno v nějaké mojí divné, momentální, duševní klímě, takže radši nehvězduju. Uvidím. Dám ještě jednu šanci.

Po shlédnutí Ghost doga jsem si musel Rašómona přečíst i já. A nemůžu říct, že bych litoval.
Jak už to u povídkových výborů bývá, něco je slabší a nudí, něco je lepší a baví. Ale za příjemně divně netypické sci fi (?) Mezi vodníky a Obraz pekla, jenž je zas skvěle vypointovanou úvahou nad povahou umění.. a vůbec, za osvěžující nahlédnutí do východní mentality, s klidem 4**** dám.

3 25.03.2015

Trochu zklamání. Velekněz už dnes místy působí značně naivně, což Leary v revidované předmluvě sám komentuje, horší ale je, že některé popisy tripů nudí. Biblické a I-Ťingovské glosy mi zas často přišly vyloženě na efekt a spíš, než aby toku dodávaly, jej brzdily.
Na stranu druhou je kniha skvělým dokladem překypující nadšením a duchem doby a dává nahlédnout pod pokličku takovým osobnostem jako byli Ginsberg, Huxley, nebo třeba Burroughs (který naprosto suše přišel, zkritizoval a bohorovně přešel zpátky na své morfium a heroin). Také oceňuji autorovo osobní a pocitově velmi upřímné pojetí knihy. Jinak pokud si chce někdo LSD zkusit, toto je velmi informativní, otevřená zpověď posyktující představu jak navodit správný setting ( zamknout se s kompletní diskografií Cannibal corpse ve zhasnuté koupelně a za frenetického blikání stroboskopu na sebe čumět do zrcadla oravdu nepomáhá) a co "od toho" čekat. Průměrné 4****

2 25.03.2015

Trochu mě překvapilo jediné místní hodnocení, ještě k tomu nízké. Dle mého si jej nezaslouží. Tyhle Dějiny jsou totiž zajímavé, rozmanité a napsané živým, svěžím jazykem. Nějakého suchopárného školometství se rozhodně neobávejte (přečteno za tři večery). Doporučuji. Solidních 5*****
PS: Faktografickou přesnost jsem sice neověřoval, leč osoba autorova i samotný text působí dosti fundovaně. Tak snad...

1 25.03.2015

Příběh dynastií, klanových válek, politiky, zrad, úskoků a padlých říší, jenž se vyprávěl před prvními lidmi, kdy ještě kontinenty neměly svůj dnešní tvar. Příběh jehož řádky se pod vašima nohama píší i teď...Ech, co vám budu povídat; na chalupě se mi před kosením budou tyhle pseudointeligentní, zpola zahrabané chobotnice mravenišť zadupávat o poznání hůř.
Werber ve své mravenčí písni vesele spekuluje, z jednotlivých brabenců dělá hotové Edisony a já se celkem bavil. Horší je to s člověčí linkou, která je divně překombinovaná a lehce nezvládnutá (i když pachové varhany jsou fajn). Suma sumárum je kniha netradiční, do určité míry poučná, oddechově napsaná jednohubka. A i když místy lehounce nudí, mohu doporučit. Průměrné 4****
PS: Jestli chcete vidět partičku lidí totálně odvařených z čehokoli, co dělá mravenec, mrkněte na BBC Planet ant: Life inside the colony.

10 19.03.2015

Robert Merle se nám ve svých šestašedesáti letech asi rozhodl ukázat, jaký že byl ve čtyřiceti jura a tak si ve svém stařeckém delíriu začal vést deníček, kterak je s kamarády a dvojicí vilných teenek na svém hradě (i v jeho širém okolí) Králem. Obludně chvástavá hlavní postava mě neskutečně srštvala. I když těžko říct, jak se na lidském charakteru podepíše, když má dotyčný ve všem pravdu.. Ostatní „charaktery“ jsou pak vlastně jen kulisou, odsouzenou přihrávat Mistrovi na smeč a takto budovat jeho umělou inteligenci. Prakticky neustále jsem měl pocit, že děj i lidi v něm jsou jen předstíráním svinutým okolo primadony a jejích činů. Jakoby to psal vyloženě stylem tady ohnout, tady přizpůsobit, sem něco fláknout, hlavně ať to napasuju na takový to jak mě napadlo, kde bude Emanuel zas jednou eso.
A vůbec, celé je to takové nehezky žabopsí.
Na druhou stranu, chcete-li si přečíst obsahově stylistickou chiméru Babičky ((Kde jinde by pan profesor anglické literatury přičichl ke krásám venkovského života, nad nimiž se tak romanticky rozlývá.)), Tajuplného ostrova ((Klopotný děj poháněný Niagárou příhodných okolností a šablonovitých postav.)), Vinnetoua ((směšná, Ol´Shatterhandovsky mazaná akce včetně skutečného strategického vrcholu, noční poluce každého zajíčka důstojníčka, základu základních vojenských příruček, třešničky na dortu, totiž útoku ze ZÁLOHY!!!! )) a Dne trifidů ((Všechny zde zrecyklované myšlenky.)), kořeněnou samolibým poučováním o vůdcovství ((Je znát, že na tomto místě hovoří těžce nabyté zkušenosti; za války byl autor překladatelem a upadl do zajetí... Já teda párkrát navštívil schůzi bytového družstva a vážně by mě moc zajímalo, s jakou by se tam se svým salónně vykonstruovaným, loutkami svých postav nadšeně přijímaným, umem potázal.)), která se u toho všeho šklebí zcela vážně, pak je Mal(fr. zlo)evil(ang. zlo) přesně tím, co hledáte. Aby toho nebylo málo, termínu „přilba vlasů“ je v knize použito nejméně čtyřikrát!
Za příjemně ironicky vtipnou část před samotnou katastrofou a za realtivně snesitelnou stovku stran následujích požehnanou návštěvu páně Fulbertovu, ze sebe ještě ty 2** vymáčknu. Objektivně by to možná, sneslo i hvězdy tři, ale když té žluči, co jsem se napolykal.. Ne, prostě nemohu. Grrr.

PS: A jestli by mi snad kdo chtěl říct, že pro stromy nevidím les, pak věz, že vidím. Je do mrtě vypálený a to jen proto, aby v něm švarný Merle na závěrečném pikniku, stojíc široce rozkročen pod duhou, o to víc zazářil. S něčím tak nechutně holedbavým jsem se setkal už jen v Možnosti ostrova od Houellebecqa. Závěrečný, dojemně vysvětlující, takřka omluvný Tomášův dovětek, který Merle ke všemu dodatečně přilepil (asi když si po sobě s hrůzou přečetl, co za arogantní, špatně napsanou sračku zplodil) v mých očích nic nenapravuje a je už vážně jen k smíchu. Ano, velké osobnosti je rozhodně zapotřebí. A to má být ono? To je vše? Komu to vykládá? Vůdcům, slabším? Proč? Jaký to pro ně bude mít význam? Ne ne, tohle je jasný zámaz před kolaudační komisí.
PMS: No dobře, ať mám i já svůj omluvný dodatek. Nějak se mi to rozleželo v hlavě a dát dvě hvězdy mi přeci jen přijde líto. Něco do sebe to přeci jen mělo a něco jsem si, ještě nevím s jakým úspěchem, snad i odnesl (Strýcovo "Co se podělalo, už je podělaný". Handlování. Potřebnost elánu.). Za 3*** ale ani o ťuk víc.

10 14.03.2015

Spolu s 99 závodníky jsem i já ulehl na smrtelnou postel, čekal až to příjde a mezitím rozumoval o životě. Občas docela jalově. Budiž, některé momenty byly i tak dost silné a navíc asi taky nejde od bandy šestnáctiletých, únavou požíraných chlapců očekávat konstantní perly. Co mi ale vyloženě chybělo, je Kingovsky tradičně silná psychologe (Mě tu všichni přišli lehce ploší. Pár pohozených střípků a detailů...navíc je trochu škoda, že autor prakticky vůbec nerozvedl svět alternativní historie ve kterém se celý děj odehrává.). Pochod mi utekl rychle, jen se zkrátka ne a ne zbavit dojmu promhraného nápadu - z tohohle šel vybrousit naprostý existenciální masterpiece. Solidní ****
A když bych chtěl být, jako jó, inťoušský, tak je asi pochod metaforou života a rozborkou trvanlivosti různých motivací, které nás nutí se jím plouhat.

5 09.03.2015

Karanténní systém podzemních laboratoří, zajímavě vymyšlený mikroorganismus, slušná porce napětí, fajn postavy a skvěle navozený pocit, že se jedná o rekonstrukci skutečné události, jsou jednoznačnými devizami Crichtonova zlomového díla, jež ho zaslouženě dostalo do povědomí širší čtenářské obce. Celkový dojem mi zkazil jen poněkud zbytečně akční konec. Slabších 5*****

5 28.02.2015

Jestli chcete vědět, jak na svém výletě za Sadámem prďácký US marines zkickassujou arabáše až do Bagdádu, toto je publikace právě pro vás. Reportážním stylem a bez zbytečných servítek Generation kill nějaký ten vhled do vedení moderního vojenského konfliktu poskytuje. Jako, za mě v zásadě spokojenost. Akurátní 4****

2 28.02.2015

Po dosažení východního pobřeží dnešního Mexika, aniž by věděl do čeho jde, nechal Cortés spálit své lodě a s nějakými šesti stovkami mužů, za pomoci hromových holí, obratného využití místních legend a vnitřních rozporů indiánských kmenů dobyl a rovrátil celou Aztéckou říši. Naprosto neskutečný příběh o nezlomné vůli a touze po bohatství za každou cenu. Syrových 5*****

4 28.02.2015

S paní Klimtovou jsem kdesi četl nějaký rozhovor a ona asi fakt bude trochu na hlavu. To však nic nemění na faktu, že je Lexikon zcela vyjímečný, nádherně ilustrovaný a záslužný počin, jenž by v žádné dětské knihovničce rozhodně neměl chybět. 5***** Taky jsem kdysi za džbány hledal zášupšáka, v koši na prádlo zas hnusníka...Já vám je tak toužil chytit a přinést ukázat do třídy. To by všichni valili voči!

4 27.02.2015

Už to je delší doba, co jsem Lesní zámek četl. A z nějakého důvodu mi v paměti nejvíc utkvělo, jak malému hitlerátku batolátku maminka pusinkovala poupátko. Zkrátka, tahle vyfabulovaná ujetina nakrmila mou lačnou duši přesně tím druhem informací, kterých se jí ve své pokřivenosti žádalo. Tedy 5*****

27.02.2015

Tenhle prostý příběh kyborga ve výslužbě si mě svým sympatickým hlavním hrdinou, decentní propracovaností a vůbec, celkově přijemnou, pozitivní náladou, naprosto dokonale získal. Jedna z mých srdcovek. Solidních 5***** Ty čtyři, neřkuli tři hvězdy absolutně nechápu.

8 27.02.2015