juleska
komentáře u knih

Strašně dlouho jsem se chystala číst něco od Dr. Viktora Frankla, až jsem se konečně jako první dostala k tomuto vydání jeho tří přednášek z roku 1946. Myslím, že by si od něj něco měl přečíst ideálně každý, i ten slavný skladník ve šroubárně :-) Tady máme v utlé knížce shrnutou celou jeho filosofii, která imho patří k základům našeho vědění. Zároveň to může být zajímavé i pro čtenáře, kteří vyhledávají literaturu z období druhé války.


Kniha se mi četla skvěle a byla nad očekávání napínavá. Zezačátku teda hlavně vtipná, svým jízlivý způsobem, ale končila dost dramaticky.


Myslím, že se spousta věcí (a vtipu) bohužel ztratila v překladu. Ale já jsem si to ráda domyslela zpátky Kdybych byla schopná číst tohle anglicky, hned se na to vrhnu. No, možná someday, someday, maybe to udělám i tak...
Soudě dle knihy se Lauren podobá Lorelai víc, než jsem doufala. Pro fanoušky Gilmorek je to must read. Já ji zhltla za den.


Stylem humoru mi přišla určená spíš mladším čtenářům. Přesto je určitě zajímavá pro všechny. Doporučuju číst tak dvě tři kapitoly před spaním.


Zamilovala jsem se do té knížky dřív, než jsem ji vůbec začala číst. Proto, jak je udělaná (klobouk dolů, Větrné mlýny). Text je jeden z těch, nad kterým budu přemýšlet ještě nějakou dobu po přečtení.


Zezačátku jsem čekala pěknou hovadinu a pak mě to začalo dost bavit. Celkově pro mě nezařaditelné, nejdřív jako by šlo o nějaký western z předminulého století, akorát v něm jezdí auta, pak z pár zmínek o současné kinematografii etc. člověk zjistí, že jde o jen velmi nedávnou minulost. Trochu jako by se Terry Pratchett potkal s Robertem Rodriguezem. Přemýšlela jsem, komu po přečtení knihu pošlu dál. Nakonec jsem si řekla, že nejvíc by ji ocenil některý z potomků mých přátel, cca mezi třinácti a šestnácti lety. Ale zase je to dost sprostý, tak aby mi rodiče nevynadali....


Další kniha, kterou by si IMHO měl přečíst každý.


Jako u asi každé sbírky povídek, je velká šance, že něco se vám bude líbit víc a něco míň. Mě nejvíc sedla Sami na cestě.


Jsem narozená sice trochu později než autor, ale taky v Brně a při čtení jsem si kolikrát říkala, že to snad psal o mých příbuzných :-)
Na jednu stranu je kniha vtipná, na druhou je z těch historek jasně vidět, jak to bylo na h...o. Takže tuhle knížku teď schovávám pro dceru, aby si u ní doplnila obrázek o komunismu u nás. Teda až bude vůbec umět číst...


Život rodiny, kde dcera trpí schizofrenií, z pohledu matky. Nejde o nějaký objektivní popis, ani literárně to opravdu není žádný skvost (jak tu psal už někdo přede mnou) . Ale vyprávění je určitě autentické a zajímavé.


Kniha je zajímavou sondou do mysli člověka, který vyrůstá pod vlivem propagandy, o jaké jsme si u nás mohli nechat jen zdát (díkybohu). Při čtení jsem si uvědomila rychlost změn, které v Číně po Maově smrti probíhaly. V části, kdy se hrdina seznamuje se západním stylem života, je to zase často velmi vtipné. A celé dohromady moc dojemné.


Tahle kniha mate obálkou. Vypadá jako nějaká motivační literatura, ale není.


Jsem řekla bych fanynka NP, kupuji ho (a čtu) od prvního čísla (ještě pod názvem Patron). Takže kniha mě nemohla minout.


Koupila jsem ji neteři pod stromeček a už ji čtu podruhé (je půlka prosince). A brečím u toho jak želva. Takže dobrý ???? Moc hezky udělaná knížka nejen pro děti.

Blíží se Den nepřečtených knih a tahle je moje letošní. Mezi jinými jsem si ji přivlastnila z dědovy knihovny po jeho smrti a od té doby se (deset let) válela v knihovně mé. Kdybych jenom tušila, jak mě vyprávění o účasti československých skautů na prvním poválečném jaboree dojme! Je to vlastně historický dokument, ale já to četla jako pohádku.
Aktuálně je tu k prodeji v bazaru, občas se objeví v nabídce antikvariátu - jestli někoho z vás zajímá téma skautingu, nebo dějiny (příp. si rádi popláčete), jděte do ní.


Já to miluju, jak mluví o politoce v období, kdy jsem chodila na základku a mám to v paměti jenom tak mlhavě na pozadí :)
