Jůšo komentáře u knih

Nevím, jestli mám dříve vychvalovat propracované postavy, spletitý děj, který pádí kupředu svižným tempem, nebo skvělou obálku, na kterou se nemůžu vynadívat. Začněme těmi postavami - na knihách paní Mornštajnové se mě velice baví, že její hrdinové jsou obyčejní lidé. Nejsou všichni dokonalí, bezchybní a z dobré rodiny. Mám pocit, že někteří autoři mají sklon svým postavám malovat růžovější životy, než tomu v opravdovém světě bývá, ale ty z pera Aleny Mornštajnové působí dojmem, že byste je opravdu mohli potkat na ulici. Mají dobré dny, ale i ty špatné. Prožívají radosti i starosti, a snad jako každý člověk mají i své mouchy. To mě opravdu baví. Co se děje týče, nenašli byste slepé místo, kde by se děj vlekl a vy byste měli touhu trošku zalistovat stránkami, aby se opět něco začalo dít. Naopak se toho děje tolik, až občas musíte nakouknout zpět a připomenout si nějakou drobnost, kterou jste kvůli překotnému běhu událostí už stihli pozapomenout (alespoň tak tomu bylo v mém případě, protože Tiché roky jsem přečetla téměř najednou). V samotném závěru hluboce smekám zrovna tak jako před autorkou i před tím, kdo vytvářel grafický design knihy. Skvělá práce!

17 06.02.2022

(SPOILER) Fantazie a vypravěčský talent paní Mornštajnové tedy opravdu neschází. Díky svému velmi příjemnému stylu psaní čtenáře polapí už při prvních stránkách a postavy jsou natolik zajímavé, že se zkrátka potřebujete dozvědět, co dalšího jim osud nachystal. Bohužel to častokrát nejsou události veselé. Až na Václavovy syny si s sebou každý nesl velké trápení, která se za ním po několik let, ale spíš většinu života, táhlo jako smůla - ať už to byl Václavův pocit vinny, Jindřiščina neopětovaná láska nebo dědečkova touha, aby se hotýlek opět vrátil rodině. I přes ten melancholický nádech se mi však příběh zalíbil a bavil mě jednak retrospektivní styl vyprávění a mimo to také drobný detail - názvy kapitol, které jsou zároveň jednou z básní Jaroslava Seiferta.

16 31.01.2022

(SPOILER) Přečteno jedním dechem. Cítím zároveň nadšení, smutek, ale i vděčnost. Nadšení z toho, že jsem objevila autorku, která si mě získala už od prvních stránek. Užívala jsem si její styl psaní a lehkost, se kterou popisovala prostředí, postavy i jejich myšlenky. Nenachystala jim však zrovna veselé osudy. Smutnila jsem společně s nimi, když se jim život pomalu rozpadal jako domeček z karet a ke konci knihy jsem se už vzdala naděje na to, že je čekají lepší zítřky. Ale mělo to tak být. Kdyby příběh skončil šťastně, nezanechal by ve mně tak silný dojem. Teď ve mně bude ještě nějakou dobu rezonovat a zas a znova si budu opakovat, jaké mám štěstí, že jsem se narodila v demokratické republice.

16 12.11.2021

Do knížky jsem se pouštěla bez toho, aniž bych věděla, že se jedná o skutečný příběh. V průběhu jsem si však uvědomila, že to není pouze smyšlené vyprávění, a na konci jsem byla opravdu dojatá. Bylo milé sledovat náklonnost tučňáka k lidem, lidí k tučňákovi, a sílící pouto mezi Juanem Salvadem a Tomem mě naprosto okouzlilo. Zajímavé byly i části o poznávání Jižní Ameriky, ale přiznám se, že jsem se stejně nemohla dočkat těch, ve kterých se znovu objeví tučňák.

Skvělým bonusem je i to, že vás kniha donutí popřemýšlet nad tím, jakým způsobem se chováme ke svému prostředí. Po dočtení budete mít určitě odhodlání začít se chovat šetrněji, protože v důsledku lidské bezohlednosti se potom v různých částech světa mohou odehrávat podobné příběhy, které však neskončí vesele.

10 16.12.2021

Tento komentář píšu až s odstupem několika dní po přečtení. Potřebovala jsem nechat dojem, který ve mně kniha zanechala, trošku uležet.

Seznamování se světem, ve kterém se ocitáte, bylo na můj vkus poměrně vleklé a nedokázala jsem se do příběhu začíst. Druhá část ale znamenala zajímavý obrat. Ani jsem se nenadála a už jsem se blížila ke konci. Orwell chtěl varovat před totalitou a povedlo se mu to mistrovským způsobem. Snad každému při čtení Winstonova příběhu musí přeběhnout mráz po zádech.

10 28.03.2021

Tahle pohádka mi přirostla k srdci, což je maličko vtipné, protože jsem ji jako malá neměla příliš ráda. Působila na mě pochmurným dojmem. Nejspíš proto, že se Malý princ na své planetce musel cítit osamělý, a také kvůli tomu, jak končí. Teď s odstupem času v Malém princi ale vidím něco kouzelného. Je opravdu zajímavé, jak rozdílný dojem může stejný příběh zanechat s odstupem několika let.

10 04.03.2021

Prostě wow. Připomínalo mi to křižovatku, ze které můžete jít do několika různých směrů, ale pokaždé si vyberete špatnou cestu, takže se musíte vrátit a vydat se po jiné. Když se ale vrátíte zpátky na rozcestí, víte o něco málo víc než předtím. Napětí, skvěle propracované postavy, akce. Jen velmi nerada jsem knihu odkládala.
Tohle bylo moje první setkání s Nesbem a určitě ne poslední.

10 11.08.2017

Jsem příjemně překvapená. Syna jsem ulovila ve slevách a zlákal mě hlavně na jméno autora. Ani jsem si pořádně nepřečetla anotaci. Ano, čekala jsem, že to bude stát za to, ale že se nechám až tak vtáhnout do děje, mě nenapadlo. Líbilo se mi množství postav s propracovaným charakterem i napětí a akce. Ráda tu tedy zanechávám pět hvězdiček.

8 15.08.2018

Jsem vděčná, že se mi tahle útlá knížečka dostala do rukou. Ačkoliv je pan Vácha kněz, jeho rady promlouvají do duše všem bez ohledu na to, zda-li se jedná o člověka věřícího či nikoliv. Obecně se jedná o výzvy, které by měli každého popostrčit k aktivnímu a naplněnému životu a čas strávený nad těmito stránkami byl velmi dobře využitým časem.

7 31.01.2022

Jsem překvapená, ale velmi mile! Do Sherlocka jsem se pustila čistě náhodou, protože nic jiného, co by mě zaujalo, nebylo zrovna po ruce. Všechny povídky byly čtivé a Holmes i Watson jsou neuvěřitelně sympatické postavy. Sherlockův důvtip a neustálá energie se mi opravdu líbily a vždycky jsem se těšila, až se večer zachumlám do peřiny a přečtu si dalších pár případů.

7 28.07.2017

Ani si nedovedete představit, kolik práce mi dalo hledání téhle knihy v pevných deskách. Nakonec jsem ale vyštrachala poslední v jednom malém knihkupectví a mohla jsem se vrhnout do víru času. :) Vysvětlení Gideonova chování mě mile překvapilo a neprodleně chci chrliče!!! :') Propletená síť cestování do minulosti a řešení problémů, které se už před lety nadělaly mě naprosto zaujala a s celým zakončením jsem byla absolutně spokojená. Najde se spousta knih s nepovedeným koncem, u kterých nadávám a proklínám autora, ale tady není co vytknout. Kerstin Gierové smekám a srším nedočkavostí na její další příběhy. ♡

7 09.08.2016

K této knize mám jenom jednu jedinou výtku - postrádala jsem fotografie děl, o kterých byla řeč. Byla jsem hned několikrát zklamaná, když se mi daný obraz nepovedlo dohledat. Kromě toho se mi ale způsob zpracování velmi líbil. Potěšilo mě, že jsem se kromě života samotné Toyen dozvěděla i to, z jaké rodiny pocházela, s jakými lidmi se přátelila a jak to tehdy ve světě vlastně vypadalo. Po dočtení mám tak daleko komplexnější obrázek, který nezahrnuje pouze samotnou malířku, ale také další souvislosti a soudobé umělce.

6 31.01.2022

Než jsem se od přečtení Přízraku dostala k Policii, uplynula poměrně dlouhá doba a měla jsem trošku strach, jestli se můj vkus ohledně stylu psaní trošku nezměnil, ale naštěstí se tak nestalo. Do knihy jsem se začetla bez potíží a dokázala mě pohltit stejně jako předchozí díly. Tohle zkrátka nikdy neomrzí a pět hvězdiček je samozřejmostí.

6 05.08.2019

Musím souhlasit s něčím, co bylo přede mnou již víckrát zmíněno - na můj vkus až příliš mnoho alkoholu. Ale i přes to dávám 5 hvězd, protože jsem se velmi příjemným způsobem dozvěděla informace o dalším koutu světa a navíc mi Láďův humor zkrátka sedl. Už dlouho se mi nestalo, že bych se u knížky musela tak často nahlas smát.

5 15.12.2021

Tahle útlá knížka se mi dostala do ruky díky knižní výzvě. Dneska mi u dveří zazvonil pošťák, a když jsem zjistila, že má jen 120 stránek, nemohla jsem ji odložit na později, protože mě zaujala už svou obálkou. Přečteno během jednoho večera a jak píše již mnoho z vás v předchozích komentářích - i přes téma, které většinou vzbuzuje lítost či smutek, ve mě knížka zanechala spíše milý pocit. Autorova upřímnost a lidskost, kterou vložil do každé věty, člověka zkrátka zahřeje u srdce. A to ani nemluvím o laskavém humoru, díky kterému jsem se opravdu zasmála. Těším se na druhý díl.

5 22.02.2021

Vy, co jste tuhle knihu ještě nečetli, tuto recenzi prosím přeskočte. Budu tu trošku spoilerovat.

I třetí detektivka od Nesbøho, po které jsem sáhla, mě ohromila svou promyšleností. Drogy nejsou zrovna tématem, které by mě lákalo, ale autor ho dokázal zpracovat tak, aby chytlo i čtenáře, kteří toho o nich moc nevědí. Opět se mi líbilo, jak podrobně bylo vše popsáno. Místa, charakter i vzhled postav...Je super, že se Nesbø nebojí i těm klaďasům dát nějakou špatnou vlastnost. Tak to ve skutečném světě opravdu chodí. Nikdo bohužel není naprostý anděl, co by neměl žádné mouchy.

A stejně jako u předchozích dílů, i u Přízraku mě za Harryho bolelo srdíčko. Každý, kdo byl někdy zamilovaný do člověka, se kterým nemůže být, určitě chápe, jaké to je. O to víc jsem byla smutná z posledních stránek. Od určité části jsem měla pocit, že tohle nemůže skončit dobře, ale pořád jsem doufala v nějaký zázrak...Jsem opravdu zvědavá na další díly, protože mě nenapadá, co by mohlo následovat.

5 28.12.2017

Dobrodružství Sherlocka Holmese se mi líbila víc, ale i tyhle povídky měly něco do sebe. Trošku mě mrzela změna překladatele, protože v tomhle dílu mi chyběly zdrobněliny, které Sherlock používal. Přece jen problémek zní jako něco jednoduššího než problém a jen to podtrhovalo dojem, že pro Holmese by se nenašlo nic, co by nevyřešil. Ale nevadí. Atmosféra staré Anglie na mě i tak dýchala z každé stránky a oba hlavní hrdinové mi byli stále stejně sympatičtí.

5 31.07.2017

Nádherné pokračování. Gideon mě sice trošku rozčiloval, ale Xemerius to všechno napravil. Je úžasný. :)

5 04.07.2016

Kočičky miluju a tak jsem se do téhle knihy s radostí pustila.U některých příběhů jsem se musela od srdce zasmát,ale u jiných jsem brečela jako želva.Zjistila jsem,že život zvěrolékaře není lehký a já bych na sebe nemohla vzít tak velkou zodpovědnost.Byla to moje první knížka od Jamese Herriota, a protože jeho styl vyprávění,plný humoru se mi moc líbil hned jsem sáhla po další knížce.

5 03.04.2016

Všichni tu knížku tak chválí a já čekala nějaký krásný romanťák,ale bylo to cokoli jenom to ne.Pořád dokola se tam dělo to samé- Hardin Tessu zatáhne do postele, pohádají se, Tessa brečí a dělá ze sebe strašnou chudinku, za chvíli zase skončí v posteli, pohádají se...Tuhle knihu musím bohužel hodnotit jen jednou hvězdou,protože mě opravdu zklamala a vážně by mě zajímalo co na ní všichni vidí. :/

5 14.03.2016