k.evelin komentáře u knih
Jistě je to milý a hezký příběh, přesto jsem se nedokázala začíst. Po x stránkách jsem to vzdala a četla mezi řádky.
Knihovnické pohádky jsme s dětmi přečetli s nadšením. Krásně napsané pro malé děti, kterým lze pohádkovou formou prezentovat pravidla slušného chování ke knihám i lidem.
Kniha se mi líbila. Oddychové čtení, ale zároveň zajímavé.
Kniha by mne zaujala asi více, kdyby se autorka rozepsala více do hloubky. Nepřipadalo mi, že by autorka rozuměla době o které psala.
Knihu jsem dočetla, ale posledních padesát stran už jsem hledala spise mezi řádky, zda se nestane něco závratného. Knihu bych zařadila jako lehké oddychové čtení třeba na dovolenou nebo když chcete vypnout a moc u knihy nepřemýšlet. Trochu jsem v ní viděla příběh Hop nebo trop, který mam moc ráda a asi si ho budu muset připomenout.
Druhý díl jsem nechtěla už ani číst, jak jsem byla zklamaná po přečtení prvního dílu. Ale zvědavost byla silnější. Chtěla jsem se dozvědět, jak těžký osud měl malý Christian. I tak jsem se toho moc nedozvěděla. Docela ráda bych si přečetla podobný příběh, ale ne na bázi červené knihovny plné naivní erotiky, ale hloubavější spíše více psycholigický romám. Myslím, že pak by to bylo zajímavé téma.
Krásný a silný příběh. Četla jsem pozvolna, první dvě třetiny mi dělaly problém, zvykala jsem si na styl. Čekala jsem, že budou více vykreslené pocity, zejména Grety. Ale i tak nejsem zklamaná a hrdě si zařazují knihu do své knihovny. Jak sám autor napsal, příběhy na základě skutečných životů nás přitahují a rádi o nich čteme, navíc pokud jsou o čisté lásce, důvěře a odvaze.
Bridget mě nezklamala. Je to stále ona. Zábavná, vtipná, střeštěná.
Se zaujetím jsem si knihu o pár stránkách přečetla.
Hodně jsem se u této knihy nasmála, ale docela bych si přečetla něco dalšího o Herbertu Einsteinovi :-D
Moc milá, odpočinková kniha. Z počátku jsem měla trochu problémy se začíst, forma dopisů mi přišla nevšední, ale překvapivě jsem si rychle zvykla na tento styl psaní a hlavní postavy si oblíbila. Kniha čtivá, laskavá, odpočinková, naivní a umí pobavit!
Ivanka Devátá prostě nikdy nezklame. Mám ráda její smysl pro humor.
Když mi před týdnem přišlo upozornění o rezervované knize, která čeká na mé vyzvednutí, malinko jsem se zděsila. Zlodějku knih jsem si chtěla už dlouho dobu přečíst, ale zrovna teď jsem měla rozečtenou jinou hodně zajímavou knihu a dělalo mi velké potíže se od ní odtrhnout... Navíc taková bichle... Ale se zvědavostí jsem se do Zlodějky knih pustila a byla překvapena s jakou lehkostí se mi četla.
možná to zapříčinily vesměs velmi pozitivní hodnocení, ale musím se přiznat, že jsem čekala asi trošku víc. Na pokračování se už nejspíše nevrhnu, ale pro mezičas hlubších příběhů je nad odreagování dobrá a celkem se rychle čte.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Stále jsem však nemohla uvěřit tomu, zda se tento příběh skutečně stal, v hlavě jsem měla plno otázek. Ptala jsem se poté mnoho lidí, co si o tom myslí, zda mohl být někdo tak důvěřivý a slepí. Bohužel v té době kdy se Barbora dostala do černého světa a do rukou šikovných manipulátorů, byla tato naivita a neprozíravost častá a plno lidí na ni doplatilo. Pokud je pokračování Barbořina příběhu, mile ráda bych si jej přečetla. Dost mě zajímá její a osud jejích dětí tady v České republice, jak ji přijala rodina, jak vyřešila své závazky a dluhy a jak se ji podařilo začít nově žít.
má nejoblíbenější kniha vůbec... vlastním i překlad z roku 1970, ale tento se mi líbí více...
skvělá kniha... svět viděný dětskýma očima je k smíchu, ale často i k pláči... snad se mi poštěstí a uvidím Helenku v podání Báry Hrzánové v divadle